Rekonstrukce malého bytu 1+kk

Volba systému vytápění
Datum: 23.1.2017  |  Autor: Ing. Lenka Reinberková, Ph.D., Ing. Zdeněk Reinberk, Ph.D., redakce  |  Recenzent: prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D.

Hlavním motivem k sepsání tohoto seriálu bylo podělit se o zkušenosti, kterých jsme nabyli v době rozhodování, instalace a provozu nového systému vytápění v malém bytě. Článek obsahuje jednoduchý příklad výpočtu provozních nákladů pro několik variant vytápění.

Když jsme se v roce 2009 rozhodovali o rekonstrukci garsonky v bytové zástavbě z 30. let 20. století, tak kromě razantní změny dispozice přišlo na rozhodování, jak v rekonstruovaném bytě budeme vytápět.

Původní dispozice bytu před rekonstrukcí
Původní dispozice bytu před rekonstrukcí
 

Dosavadní řešení vytápění a přípravy teplé vody nebylo zcela komfortní, a proto jsme to chtěli při rekonstrukci celého bytu změnit. V bytě bylo umístěno pouze jedno lokální plynové topidlo (tzv. „vafky“ či „wawky“) a příprava teplé vody byla realizována přostřednictvím elektrického zásobníku.

Tepelné ztráta bytu je okolo 4 kW a pro tuto hodnotu jsme začali hledat zdroj tepla. Teoreticky přicházely v úvahu 4 varianty. Jak už to bývá, každá z nich měla svá „pro“ a „proti“.

Lokální plynové topidlo

V původní dispozici bylo osazeno pouze jedno lokální topidlo, konkrétně v obývací místnosti. Zbytek bytu, včetně chodby a dokonce i koupelny, byl nevytápěný. To našim představám o pohodlném bydlení samozřejmě nevyhovovalo. Nevytápěná chodba (se sporákem) a nevytápěná koupelna jsou místnosti s velkou produkcí vodních par a určitě jsme nechtěli, aby se na prochladlých zdech začaly tvořit plísně.

Pokud bychom snad uvažovali o renovaci a rozšíření stávajícího systému, tak bychom museli:

  1. Provést rekonstrukci plynového rozvodu po bytě (cca 10 tis.),
  2. vyměnit staré lokální topidlo za nové (cca 10 tis.),
  3. vyměnit a instalovat nový zásobník s elektrickým ohřevem teplé vody (cca 8 tis.),
  4. do chodby a koupelny bychom museli nainstalovat další lokální topidla (cca 15 tis.), vzhledem k dispozici bytu by ale nemohla být plynová.

Z hlediska investičních nákladů by toto řešení bylo určitě nejlevnější (celkem cca 45 tis), ale protože jsme na víkendy jezdili často pryč, preferovali jsme systém, který by bylo možné trochu inteligentněji ovládat. Aby jej bylo možné časově programovat, pružně regulovat, a v době naší nepřítomnosti zamezil nežádoucímu vychladnutí bytu.

V zimním období se totiž stávalo, že po dvoudenní nepřítomnosti trvalo vyhřátí bytu na příjemnou teplotu klidně i celý večer – po našem návratu bývalo v bytě 13 až 15 °C.

Plynový kotel

Další možností byla instalace plynového kotle s průtokovým ohřevem teplé vody a nuceným odtahem spalin.

V případě, kdy bychom chtěli plynový kotel instalovat, bylo by třeba:

  1. Stejně jako v případě lokálních topidel rekonstruovat bytový plynový rozvod (cca 10 tis.),
  2. najít v nové dispozici místo nejen pro kotel (cca 40 tis.), ale také pro odkouření. V levnější variantě s odkouřením přes zeď (odhadem cca 10 tis. i se zednickými pracemi), v dražší variantě s odtahem do komína (odhadem 20 tis.),
  3. v nové dispozici umístit 3 otopná tělesa (cca 15 tis.) – jedno v obytné místnosti, jedno v chodbě a jedno v koupelně.

Řešení s plynovým kotlem je finančně náročnější než řešení s lokálními topidly (cca 75 až 85 tis.), ale zase poskytuje daleko vyšší komfort užívání.

Problém ovšem spočívá v tom, že špičkový výkon pro vytápění bytu je 4 kW, po většinu otopného období bude tak někde okolo 2 kW. A najít plynový kotel, který by dokázal modulovat výkon od pár set wattů do cca 24 kW potřebných pro průtočný ohřev teplé vody, nebylo možné.

Také je potřeba započítat i nutnost pravidelné revize spalinových cest, každoroční vyčištění spotřebiče před otopnou sezónou, což jsou náklady cca 1,5 až 2 tisíce za rok.

A v neposlední řadě bychom kvůli levnější variantě odkouření museli požádat ostatní spoluvlastníky domu o svolení provést otvor do fasády. A protože fasáda byla tou dobou asi 2 roky po rekonstrukci, asi by to přinejmenším znamenalo nějaké zdržení.

Nechali jsme si plynový kotel jako záložní variantu a přemýšleli dál.

Elektrické přímotopné vytápění

Posledním systémem, který jsme vzali do úvahy, bylo elektrické přímotopné vytápění. Z hlediska výkonu potřebného pro vytápění takto malých bytů se jedná v podstatě ideální zdroj.

Na otázku „kam s ním“ se nabízely dvě odpovědi. Podlahové vytápění nebo stropní vytápění.

Protože jsou v obytné místnosti dřevěné trámové stropy (a tedy i podlahy), nechtěli jsme na něj dávat betonovou vrstvu pro instalaci topných rohoží. Podlahové vytápění je navíc omezující rozmístění nábytku, takže jsme se soustředili na velkoplošné stropní vytápění.

Jak bylo zmíněno, náš byt se nalézá ve staré zástavbě, pro kterou jsou typické velké světlé výšky místností. V obytné místnosti byla 3,2 m a na chodbě a v koupelně dokonce 3,5 m. Instalací stropního vytápění by se sice světlá výška v celém bytě snížila na 2,8 m, ale tomu jsme se nebránili.

Také se nám líbilo, že nebudeme muset zmenšovat už tak malou užitnou plochu bytu o prostor pro otopná tělesa či lokální topidla.

Systém elektrického vytápění je samozřejmě možné pohodlně regulovat a programovat.

Protože jsme si řekli, že pokud budeme elektrické vytápění realizovat, tak budeme pro vaření instalovat také indukční desku, tudíž odpadne nutnost rekonstruovat kompletní plynový rozvod.

Jediné, co se nám trochu nelíbilo, to byla instalace podhledu se stropním vytápěním do koupelny. Obávali jsme se, že by se jej nemuselo podařit udělat difuzně těsný, což by mohlo mít nepěkné důsledky. Ale protože koupelna je na železobetonové desce, tak jsme zvolili variantu s instalací malé topné rohože pod dlažbu.

Až doposud se elektrické vytápění jevilo jako rozumné řešení s nejmenším počtem problémů. Začali jsme řešit, co to pro nás bude znamenat ve stavební přípravě a z finančního hlediska.

  1. V celém bytě bude potřeba instalovat sádrokartonový podhled a nad něj tepelná izolace (nehořlavá minerální vata) alespoň o tloušťce 100 mm (odhadem 30 tis.),
  2. navýšení velikosti jističe – přechod z jedné fáze na tři (7,5 tis.),
  3. vybudování nové posílené elektro přípojky (cca 5 tis.),
  4. systém stropního vytápění s regulací (cca 25 tis.),
  5. topná rohož do koupelny (cca 5 tis.),
  6. otopné trubkové těleso do koupelny (cca 5 tis.),
  7. nový zásobník pro ohřev teplé vody (cca 8 tis.).

Celkové náklady pro instalaci tohoto systému se tedy dostávají zhruba na 85 tisíc, investičně je to tedy srovnatelné s instalací plynového teplovodního vytápění, regulace a komfort provozování jsou srovnatelné též.

Z hlediska sdílení tepla by velkoplošné stropní vytápění mělo být i pocitivě příjemnější, protože teplo je předáváno sáláním velké otopné plochy a náběh vytápění by měl být cítit rychleji než u jiných systémů.

Při instalaci elektrického vytápění není třeba řešit odtah spalin, a tedy každý rok myslet a zařizovat údržbu plynového kotle a spalinové cesty. Systém s elektrickým stropním vytápěním a elektrickým ohřevem teplé vody je v podstatě bezúdržbové zařízení.

Hybridní systém vytápění kotlem na plyn, ohřev vody v elektrickém zásobníku

Do úvahy by snad mohla přijít varianta hybridního systému, kdy bychom pouze vyměnili lokální topidla za plynový kotel, a ohřev vody by zůstal realizován elektrickým zásobníkem.

Alespoň tak byla provedena rekonstrukce v byte s totožnou velikostí, který se nachází pod námi. Tam ale zůstala dispozice bytu víceméně stejná, jak ukazuje náš půdorys původního stavu.

My jsme ale chtěli kompletní změnu dispozice, proto jsme o této variantě moc neuvažovali, ale můžeme se podívat alespoň na odhad investičních nákladů.

Odhad investičních nákladů

  1. Rekonstrukce bytového plynového rozvodu (cca 10 tis.),
  2. kotel (cca 25 tis.),
  3. odkouření – v levnější variantě s odkouřením přes zeď (odhadem cca 10 tis.), v dražší variantě s odtahem do komína (odhadem 20 tis.),
  4. nová otopná tělesa (cca 15 tis.) – jedno v obytné místnosti, jedno v chodbě a jedno v koupelně,
  5. nový zásobník pro ohřev teplé vody (cca 8 tis.).

Toto řešení je investičně (cca 68 až 78 tis.) porovnatelné jak s plynovým kotlem, tak s elektrickým vytápěním. Ale protože by výhodnější sazba elektřiny byla používána pouze 8 hodin, provoz takového systému bude určitě dražší, než kompletního elektrického systému.

K porovnání provozních nákladů se ostatně ještě dostaneme v závěru tohoto seriálu.

Stanovení provozních nákladů

V souvislosti s náklady na údržbu se plynule dostáváme ke stanovení celkových nákladů na provoz. Vycházeli jsme z plánovaného vybavení bytu a výpočet jsme mohli porovnat s náklady, které jsme platili doposud, v ne tak komfortně zařízeném bytě.

Starý byt

Vytápění a vaření bylo na zemní plyn. Spotřebu na vaření jsme stanovili odhadem. Uvažovali jsme, že denně se vařilo asi 0,5 hodiny, většinou na jednom hořáku. O víkendu maximálně 1 hodinu na dvou hořácích. Zhruba 30 dní v roce nebyl byt obýván (víkendy mimo, dovolené).

Hodinová spotřeba zemního plynu sporáku při plném výkonu se uvažuje cca 6,5 kW.

Za celý rok nám tedy při průměrném 70% výkonu odhadem vychází:
330 dní * (6,5 kW * 0,7) * (5 dní * 0,5 h * 0,25 sporáku + 2 dny * 1 h * 0,5 sporáku) / 7 dní = 350 kWh.

Odhadem jsme museli stanovit také spotřebu elektrické energie potřebné na ostatní provoz. Z důvodu přípravy teplé vody prostřednictvím elektrického zásobníku, byla v bytě používána dvou tarifní sazba D25d. Ostatní spotřebu elektřiny v době nízkého tarifu tvořily: běh staré lednice, osvětlení a provoz televizoru.

Odhadli jsme, že při denní spotřebě lednice 2 kWh připadne na její provoz 730 kWh, z asi 250 kWh v době 8hodinového nízkého tarifu v D25d. Za osvětlení a běh televizoru jsme do nízkého tarifu započítali dalších 50 kWh.

Zbytek z fakturované roční spotřeby (asi 1100 kWh) zhruba odpovídá ohřevu 70 litrů teplé vody denně, což asi nějak odpovídalo i spotřebě vody.

Protože byt dlouhou dobu nesloužil pro trvalé, celotýdenní bydlení, tak v něm nebyla ani pračka, ani sušička.

TypSpotřeba
[kWh/rok]
Cena s DPH
[Kč/rok]
Vytápění (ZP) – „vafky“3 0003 750
Vaření (ZP) – klasický sporák350450
Platba „za plynoměr“700
Ohřev teplé vody (EL) + ostatní spotřeba el. energie v NT1 100 + 300 = 1 4003 000
Ostatní spotřeba elektřiny VTOsvětlení6002 800
Stará lednice
Mikrovlnná trouba
Rádio
Televize
Platba „za elektroměr“1 000
Celkem11 700
ZP – zemní plyn
EL – elektrická energie
NT – nízký tarif
VT – vysoký tarif
Nový byt – varianta plynový kotel

Pokud bychom se rozhodli pro rekonstrukci s realizací varianty kotle na zemní plyn, s největší pravděpodobností bychom využili zemní plyn i pro vaření. Spotřebu na vaření jsme pro jednoduchost uvažovali stejnou, jako u starého bytu, ale je jasné, že se změnou způsobu užívání bytu zvýší.

Zvýší se také spotřeba energie na vytápění (počítáme, že asi 2×), protože začneme vytápět celý byt, a ne jen obytnou místnost, která tvořila polovinu objemu.

Co se ale týká vybavenosti domácnosti dalšími spotřebiči, tak jsme byt určitě chtěli dovybavit pračkou a sušičkou. Protože bychom již neměli elektrický ohřev vody, museli bychom přejít na elektrickou sazbu D02d.

TypSpotřeba
[kWh/rok]
Cena s DPH
[Kč/rok]
Vytápění (ZP) – kotel5 0006 250
Vaření (ZP) – klasický sporák350450
Průtočný nebo kombinovaný ohřev teplé vody (ZP)1 6002 000
Platba za plynoměr700
Ostatní spotřeba elektřinyOsvětlení802 0009 100
Nová kombinovaná chladnička270
Mikrovlnná trouba70
Myčka na nádobí360
Pračka340
Sušička550
PC170
Rádio/Televize160
Platba za elektroměr600
Údržba kotle a spalinové cesty2 000
Celkem21 100
Nový byt – varianta elektrické stropní vytápění

Pokud bychom se rozhodli pro rekonstrukci s realizací varianty elektrického stropního vytápění, tak bychom i pro vaření použili elektrické spotřebiče. Pro spotřebu na vaření platí stejné předpoklady jako u předchozí varianty – pro porovnání uvažujeme stejnou, jako u starého bytu, i když se v novém bytě určitě zvýší změnou způsobu užívání bytu.

Vybavení domácími spotřebiči uvažujeme také stejné, jako u kotle na zemní plyn, samozřejmě se záměnou plynového sporáku za indukční desku a samostatnou elektrickou troubu.

Pro systémy elektrického přímotopného vytápění se používá sazba D45d. 20 hodin odběru elektrické energie (90 % spotřeby) je realizováno v nízkém tarifu, ve vysokém tarifu zůstanou pouze zbylé 4 hodiny (tj. asi 10 % spotřeby).

TypSpotřeba
[kWh/rok]
Cena s DPH
[Kč/rok]
Vytápění (EL/pouze NT) – stropní vytápění5 00011 500
Vaření (EL/NT) – indukční sporák + trouba200450
Vaření (EL/VT) – indukční sporák150450
Akumulační ohřev teplé vody (EL/NT)1 6003 700
Ostatní spotřeba elektřiny v NTOsvětlení701 8004 200
Nová kombinovaná chladnička250
Mikrovlnná trouba60
Myčka na nádobí320
Pračka300
Sušička500
PC150
Rádio/Televize150
Ostatní spotřeba elektřiny v VTOsvětlení10200600
Nová kombinovaná chladnička20
Mikrovlnná trouba10
Myčka na nádobí40
Pračka40
Sušička50
PC20
Rádio/Televize10
Platba za elektroměr600
Údržba systému0
Celkem21 500

Závěr

Nejzásadnější změnou v dispozici bytu bylo zbourání příčky dělící chodbu a obývací místnost. Abychom se nemuseli dívat na výškově nesourodé stropy, tak bychom alespoň na chodbě stejně instalovali sádrokartonový podhled. Náš rozhodovací proces byl u konce, rozhodli jsme se pro elektrickou energii. Proč?

  • Systém poskytuje plynulý nárůst výkonu potřebného pro pokrytí i malých tepelných ztrát,
  • investiční náklady se jeví jako rozumné, pokud by došlo k realizaci podhledu (bez zateplení) i při instalaci systému s plynovým kotlem, lze říci, že pořízení elektrického vytápění je cenově příznivější varianta,
  • provozní náklady jsou v rozumné výši, srovnatelné s plynem,
  • na rozdíl od plynu nebude potřeba zajišťovat pravidelné servisní zásahy (jsme pohodlní),
  • měli jsme k dispozici „vysoké stropy“, tedy prostor pro instalaci velkých sálavých ploch,
  • podhledem jsme zmenšili objem místnosti, který je nutné vytápět,
  • velké sálavé plochy budou sálat teplo, takže po delším víkendu bude pocit tepla dosažen v kratším čase,
  • ušetřili jsme nějaké místo a maximalizovali tak využitelnou plochu bytu,
  • nemuseli jsme řešit prostup odkouření přes fasádu, ani dražší, ale estetičtější variantu s odkouřením do komína,
  • všechny spotřebiče domácnosti budou na elektřinu, takže jejich spotřeba se bude z velké části odehrávat v cenově příznivějším nízkém tarifu,
  • nebude třeba uzavírat smlouvu na dodávku dvou médií.
Nová dispozice bytu po rekonstrukci
Nová dispozice bytu po rekonstrukci
 

V následujícím díle popíšeme proces stavební přípravy, skutečně použité materiály, položkové ceny, a samozřejmě i proces samotné instalace systému vytápění.

 
English Synopsis

The main reason why we have created this series of articles is to share the experiences which we have gained within the time of decision-making, design, installation as well as operation of a new electric heating system in a small flat. The article contains simple example of the operational costs calculation.

 

Hodnotit:  

Datum: 23.1.2017
Autor: Ing. Lenka Reinberková, Ph.D.Ing. Zdeněk Reinberk, Ph.D., redakce   všechny články autoraRecenzent: prof. Ing. Jiří Bašta, Ph.D.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Vytápění

logo DANFOSS
logo FENIX
logo ENBRA
logo GEMINOX
logo FV PLAST
logo THERMONA

Spolupracujeme

logo Asociace odborných velkoobchodů

 
 

Aktuální články na ESTAV.czBylo otevřeno nové skladové centrum společnosti HellsteinNové bezrámové centrum v showroomu OKNA.EURekonstrukce? Nebojte se bílé, volte vhodné kontrastyAkce na prvotřídní rozvody vzduchu Zehnder