VÝPOČET TEPELNÉ ZTRÁTY DLE ČSN 06 0210 - NÁPOVĚDA
Upozornění:
Tato nápověda v žádném případě nenahrazuje normu ČSN 06 0210, slouží pouze pro vysvětlení veličin používaných v tomto výpočtu. Proto je možné, že zde nenajdete odpovědi na všechny otázky, které vás zajímají a doporučujeme proto zmíněnou normu pozorně pročíst.
Jde například o výpočet tepelných ztrát velmi těžkých (masivních staveb) nebo o výpočet tepelného příkonu akumulačního zdroje.

	Poloha budovy Následující popis poloh budovy je pouze orientační, v reálné situaci je třeba posuzovat polohu budovy individuálně, s ohledem na okolní krajinu a zástavbu. Chráněná poloha domy ve vnitřních částech měst, pokud příliš nepřevyšují okolí; domy ve střední části sídlišť s převážně řadovou zástavbou; domy ze všech stran a v celé výšce chráněné okolím, např. nízké domy v zalesněné krajině a podobně; Nechráněná poloha domy ve vnitřních částech sídlišť, pokud značně převyšují okolí; domy na okraji sídlišť s převážně řadovou zástavbou; domy v sídlištích s převážně bodovou zástavbou, pokud značně převyšují okolí; osaměle stojící domy v údolích, v zalesněné krajině a podobně; Velmi nepříznivá poloha domy v sídlištích s převážně bodovou zástavbou, pokud značně převyšují okolí; osaměle stojící domy na březích řek a jezer či rybníků, na zalesněných návrších, na rozsáhlých rovinách a podobně;
	Druh budovy
B	Charakteristické číslo budovy B Krajinná oblast se zřetelem k intenzitě větru Poloha budovy v krajině Rychlost větru w [m/s] Charakteristické číslo budovy B [Pa0.67] Řadové budovy Osaměle stojící budovy Normální krajina chráněná 4 3 4 nechráněná 6 6 8 velmi nepříznivá 8 9 12 Krajina s intenzivními větry chráněná 6 6 8 nechráněná 8 9 12 velmi nepříznivá 10 12 16 U budov vyšších než 100 m se charakteristické číslo budovy uvažuje takto: 16 Pa0.67, jde-li o budovy v normální krajině (z hlediska intenzity větru) 20 Pa0.67, jde-li o budovy v krajině s intenzivními větry)
ΔB	Zvětšení charakteristického čísla budov B pro výškové budovy (více než 25 m) Lze použít pomocný výpočet (dle Smolík, J: Technika prostředí, SNTL, Praha 1985) nebo vyhledat a dosadit hodnotu dle následující tabulky z ČSN 06 0210. ΔB [Pa0.67] Do celkového počtu podlaží budovy 8 10 12 14 16 18 20 22 24   Pro podlaží nad terénem 4 1-4 2-5 3-6 4-7 5-8 6-9 7-10 8-11 9-12 8 - 1 1-2 1-3 1-4 2-5 2-6 4-7 5-8 12 - - - - - 1 1-2 1-3 1-4 16 - - - - - - - - - 20 - - - - - - - - -   Do celkového počtu podlaží budovy 26 28 30 32 34 36 38 40   Pro podlaží nad terénem 4 10-13 11-14 12-15 13-16 14-17 15-18 16-19 17-20   8 6-9 7-10 8-11 9-12 10-13 11-14 12-15 13-16   12 2-5 3-6 4-7 5-8 6-9 7-10 8-11 9-12   16 1 1-2 1-3 1-4 2-5 3-4 3-7 5-8   20 - - - - 1 1-2 1-3 1-4   U budov vyšších než 100 m se charakteristické číslo budovy uvažuje takto: 16 Pa0.67, jde-li o budovy v normální krajině (z hlediska intenzity větru) 20 Pa0.67, jde-li o budovy v krajině s intenzivními větry)
M	Charakteristické číslo místnosti M Vnitřní dveře Hodnota součinu  ilv.L [m3/s.Pa0.67] Charakteristické číslo místnosti M Těsnost Počet netěsné bez prahu 1 < 30.10-4 0,7 (30 až 50) .10-4 0,5 >50.10-4 0,4 2 < 60.10-4 0,7 (60 až 100) .10-4 0,5 > 100.10-4 0,4 3 < 90.10-4 0,7 (90 až 150) .10-4 0,5 > 150.10-4 0,4 těsné s prahy 1 < 15.10-4 0,7 (15 až 25) .10-4 0,5 > 25.10-4 0,4 2 <30.10-4 0,7 (30 až 50) .10-4 0,5 > 50.10-4 0,4 3 < 45.10-4 0,7 (45 až 75) .10-4 0,5 > 75.10-4 0,4 Poznámka: Pro místnost bez vnitřních dveří (např. sály, tělocvičny, velkoprostorové kanceláře a podobně) je M = 1.0.
te	Nejnižší z teplot za stěnami počítané místnosti.
VK	Konstrukční výška místnosti Výška od podlahy stávajícího podlaží k výšce podlahy vyššího podlaží.
VS	Konstrukční výška místnosti Výška od podlahy stávajícího podlaží ke spodní hraně stropní konstrukce stávajícího podlaží.
P	Půdorysná plocha místnosti Půdorysná plocha je automaticky vypočtena ze součinu rozměrů a a b. Lze ji také zadat ručně, ovšem pokud se vrátíte k zadání hodnot a a b, bude plocha opět automaticky vypočtena a ručně zadaná hodnota bude zapomenuta.
∑S1	Vypočtená plocha obálkových konstrukcí Zjednodušný výpočet ploch konstrukcí obalujících počítaný prostor. Počítá se podle vzorce pro objem (plocha podstavy * výška) nebo je možné ji zadat přímo. Ekvivalent této hodnoty je součet ploch všech obalujících konstrukcí ∑S2, které jsou zadány ve výpočtovém formuláři. V dalších výpočtech se uvažuje vyšší hodnota z hodnot ∑S1 a ∑S2. Tato hodnota je potřeba pro výpočet průměrného součinitele prostupu tepla kc.
∑S2	Součet plocha všech obálkových konstrukcí zadaných ve formuláři konstrukcí. Počítá se automaticky a jde ekvivalent hodnoty zjednodušného výpočetu ploch konstrukcí obalujících počítaný prostor ∑S1. V dalších výpočtech se uvažuje vyšší hodnota z hodnot ∑S1 a ∑S2. Tato hodnota je potřeba pro výpočet průměrného součinitele prostupu tepla kc.
tvv	Teplota větracího vzduchu V případě přirozeného větrání je teplota větracího vzduchu shodná s venkovní výpočtovou teplotou. Pokud používáte rekuperaci tepla z odpadního vzduchu a větrací vzduch je před přivedením do místnosti předehříván, je teplota větracího vzduchu shodná s teplotou vzduchu na výstupu z rekuperační jednotky.
n	Intenzita výměny vzduchu Určuje, kolikrát za hodinu bude vyměněn objem místnosti větracím vzduchem. Do hodnoty n = 1 - 1.5 se předpokládá, že lze tepelnou ztrátu ještě krýt otopným tělesem; při intenzitách větších než (n > 1.5) se doporučuje použít teplovzdušné vytápění. Další vysvětlení viz Qv,v.
	Objemový průtok Množství větracího vzduchu, který bude v místnosti vyměněn během jedné hodiny. Další vysvětlení viz Qv,v.

Konstrukce

	Typ konstrukce SO stěna venkovní (ochlazovaná) OZ okno zdvojené SN stěna vnitřní (neochlazovaná i ochlazovaná) DN dveře vnitřní (neochlazované) PDL podlaha STR strop SCH střecha DO dveře venkovní (ochlazované) OJ okno jednoduché OD okno dvojité SSJ stěna skleněná jednoduchá SSD stěna skleněná dvojitá
te,i	Teplota v prostoru za zadávanou konstrukcí. Je-li za stěnou zemina můžete použít následující tabulku Poloha přilehlé vrstvy zemin Teplota přilehlé zeminy tez při te -12 °C -15 °C -18 °C -21 °C pod podlahou +5 +5 +5 +5 u svislé stěny - do hloubky 1 m -3 -3 -6 -6 - v hloubce 1 m až 2 m 0 0 -3 -3 - v hloubce 2 m až 3 m +3 +3 0 0 - v hloubce přes 3 m +5 +5 +5 +5
U	Součinitel prostupu tepla konstrukcí. V normě ČSN 06 0210 je značen jako k, ale pro soulad s normami EN z oblasti tepelné techniky používáme nové označení U. Ostatní značení zůstalo beze změny. Součinitel je možné vypočítat pomocí dříve zveřejněné výpočtové pomůcky, na kterou je na každém řádku odkaz symbolizovaný malým obrázkem kalkulačky.
d	Délka konstrukce U stavebních prvků jako okna, dveře se zadávají konstrukční rozměry. Stejně tak je tomu u stěn, pokud počítáme tepelnou ztrátu objektu obálkovou metodou. Plochy konstrukcí se počítají z vnitřních (tzv. světlých) rozměrů místností. Pouze u výšky se počítá s konstrukční výškou (výška od podlahy stávajícího podlaží k výšce podlahy vyššího podlaží). Tato zásada platí také pro výpočet celkové plochy konstrukcí místnosti ∑S (∑S1, ∑S2). Případě výpočtu tepelné ztráty budovy obálkovou metodou se uvažují rozměry venkovní.
v	Výška konstrukce U stavebních prvků jako okna, dveře se zadávají konstrukční rozměry. Stejně tak je tomu u stěn, pokud počítáme tepelnou ztrátu objektu obálkovou metodou. Plochy konstrukcí se počítají z vnitřních (tzv. světlých) rozměrů místností. Pouze u výšky se počítá s konstrukční výškou (výška od podlahy stávajícího podlaží k výšce podlahy vyššího podlaží). Tato zásada platí také pro výpočet celkové plochy konstrukcí místnosti ∑S (∑S1, ∑S2). Případě výpočtu tepelné ztráty budovy obálkovou metodou se uvažují rozměry venkovní. U konstrukcí vyšších než 8 m je nutné uvažovat se změnou vnitřní výpočtové teploty se stoupající výškou. Teplotní gradient je 0.3 K/m. Kontrukce je potom možné po výšce rozdělit na pásy a tepelnou ztrátu stanovit součtem tepelných ztrát těchto pásů. U podlahy uvažujeme vnitřní výpočtovou teplotu shodnou s ti a vnitřní výpočtová teplota by se tedy s výskou měla zvětšovat. Do formuláře tedy zadáme více konstrukcí s menší výškou (již zmíněné pásy), ale protože zadání ti lze provést pro celou místnost, tak změnu vnitřní výpočtové teploty po výšce zohledníme odpovídajícím snížením venkovní výpočtové teploty te,i u každého z pásů konstrukce.
S	Plocha konstrukce Plocha konstrukce je automaticky vypočtena ze součinu jejich rozměrů v a d. Plochu je možné zadat také přímo, ale pozor, pokud se vrátíte k zadávání rozměrů délky a výšky, bude plocha opět automaticky vypočtena a přímo zadaná plocha bude zapomenuta! Plochy konstrukcí se počítají z vnitřních (tzv. světlých) rozměrů místností. Pouze u výšky se počítá s konstrukční výškou (výška od podlahy stávajícího podlaží k výšce podlahy vyššího podlaží). Tato zásada platí také pro výpočet celkové plochy konstrukcí místnosti ∑S (∑S1, ∑S2). Případě výpočtu tepelné ztráty budovy obálkovou metodou se uvažují rozměry venkovní.
Sv	Plocha výplní v konstrukci Pokud konstrukce obsahuje výplně, je jejich plocha automaticky odečtena od plochy konstrukce. Z tohoto důvodu je třeba konstrukce otvorů zadávat hned pod rodičovskou konstrukci, protože v tom případě dojde k automatickému odečtení plochy otvorů od plochy rodičovské konstrukce. Plochy konstrukcí se počítají z vnitřních (tzv. světlých) rozměrů místností. Pouze u výšky se počítá s konstrukční výškou (výška od podlahy stávajícího podlaží k výšce podlahy vyššího podlaží). Tato zásada platí také pro výpočet celkové plochy konstrukcí místnosti ∑S (∑S1, ∑S2). Případě výpočtu tepelné ztráty budovy obálkovou metodou se uvažují rozměry venkovní.
Sd	Doplňkový otvor v konstrukci Lze použít v případě, kdy z nějakého důvodu potřebuji zmenšit plochu konstrukce. Plochy konstrukcí se počítají z vnitřních (tzv. světlých) rozměrů místností. Pouze u výšky se počítá s konstrukční výškou (výška od podlahy stávajícího podlaží k výšce podlahy vyššího podlaží). Tato zásada platí také pro výpočet celkové plochy konstrukcí místnosti ∑S (∑S1, ∑S2). Případě výpočtu tepelné ztráty budovy obálkovou metodou se uvažují rozměry venkovní.
S‑Sd‑Sv	Plocha konstrukce Čistá plocha konstrukce po odečtení ploch všech výplní a doplňkových otvorů. Ve vzorci pro výpočet ∑S1 a Qo,j je značeno jako Sj, kde j je číselný index konstrukce. Plochy konstrukcí se počítají z vnitřních (tzv. světlých) rozměrů místností. Pouze u výšky se počítá s konstrukční výškou (výška od podlahy stávajícího podlaží k výšce podlahy vyššího podlaží). Tato zásada platí také pro výpočet celkové plochy konstrukcí místnosti ∑S (∑S1, ∑S2). Případě výpočtu tepelné ztráty budovy obálkovou metodou se uvažují rozměry venkovní.
L	Délka infiltrační spáry Délka okenní spráry se počítá ze skladebných rozměrů otevíravých oken případně venkovních dveří. Do délky spáry se samozřejmě započítávají také spáry mezi jednotlivými křídly. Do součtu součinů ∑(iL.L) se uvažují poze spáry u oken a dveří na návětrné straně. U většiny místností s jednou okenní konstukcí se za návětrnou stranu považuje stavební konstrukce s touto okenní konstrukcí. U rohových místností s okny v obou venkovních stavebních konstrukcích se do ∑(iL.L) počítají spáry v oknech či dveřích v obou stavebních konstrukcí. U místností s otvory v protilehlých konstrukcích je za návětrnou stranu považována ta stavební konstrukce, jejíž otvory mají vetší ∑(iL.L). Druhá strana je poté považována za stranu návětrnou a jejími spárami vzduch z místnosti uniká. Charakteristické číslo místnosti se v tomto případě volí M = 1.0, stejně jako pro místnosti bez vnitřních konstrukcí.

Tepelné ztráty a charakteristiky

Qo	součet ztrát prostupem tepla přes všechny stěny kde Qo,j
kc	průměrný součinitel prostupu tepla V normě ČSN 06 0210 jsou součinitele prostupu tepla značeny písmenem k. Pouze při popisu vlastností jednotlivých konstrukcí používáme nové označení písmenem U z důvodu souladu s normami EN z oblasti tepelné techniky.
p1	Přirážka na vyrovnání vlivu chladných konstrukcí
p2	Přirážka na urychlení zátopu Přirážka na urychlení zátopu je uvažována (u bytové výstavby, nemocnic a podobně) pouze v případech, kdy ani za nejnižších venkovních teplot není možné zajistit nepřerušovanou dodávku tepla. Za normálních okolností se tato přirážka neuvažuje, protože za výpočtových podmínek (při venkovní výpočtové teplotě te) se předpokládá nepřerušovaný provoz vytápění. Pouze u budov se samostatnou kotelnou na tuhá paliva o jmenovitém výkonu menším než 150 kW se předpokládá, že ani při nejnižších venkovních teplotách nelze zajistit nepřerušovaný prozoz vytápění a proto přirážka p2 nabývá těchto hodnot: 0.10 při denní době vytápění ≥ 16 hodin; dle ČSN 06 0220:1993 při denní době vytápění < 16 hodin
p3	Přirážka na světovou stranu O její výši rozhoduje poloha nejvíce ochlazované konstrukce v místnosti. V případě, kdy má místnosti dvě ochlazované konstrukce, rozhoduje poloha jejich společného rohu. V případě, kdy má mísntosti tři nebo čtyři ochlazované konstrukce, počítáme s přirážkou nejvyšší. Světová strana J JZ Z SZ S SV V JV Přirážka p3 -0,05 0 0 0,05 0,1 0,05 0,05 0
Qp	tepelná ztráta prostupem tepla
Qinf	Tepelná ztráta infiltrací Tepelná ztráta infiltrací je závislá na velikosti objemového průtoku vzduchu přes infiltrační spáry výplňových konstrukcí.
Qv,v	Tepelná ztráta větracím vzduchem Tepelná ztráta infiltrací je závislá na velikosti objemového průtoku větracího vzduchu nebo na intenzitě výměny vzduchu n.
Qv	Tepelná ztráta větráním Větší ze ztrát průtokem větracího vzduchu Qv,v a tepelná ztráta infiltrací spárami výplňových konstrukcí Qinf.
Qz	Tepelný zisk Zisk uvádějte jako kladné číslo. Záporné číslo znamená tepelnou ztrátu.
nvypočtená	Vypočtená intenzita výměny vzduchu Z většího z objemových průtoků větracího vzduchu Vinf a Vv,v je vypočtena skutečná intenzita výměny vzduchu. Do hodnoty n = 1 - 1.5 se předpokládá, že lze tepelnou ztrátu ještě krýt otopným tělesem; při intenzitách větších než (n > 1.5) se doporučuje použít teplovzdušné vytápění.
Qc	Celková tepelná ztráta Je dána součtem tepelné ztráty prostupem Qp a tepelné ztráty větráním Qv a odečtením trvalých tepelných zisků Qz.
qc	Měrná tepelná ztráta vztažená na 1 m3 vytápěného objemu místnosti. Je dána podílem celkové tepelné ztráty místnosti Qc a vytápěného objemu místnosti V.

Změny obálkových konstrukcí

	Tuto funkci využijete zejména v případě, kdy chcete měnit vlastnosti obvodového pláště - např. počítat varianty zateplení objektu.
U1	Hodnota součinitele prostupu tepla uvedeného u jednotlivých konstrukcí ve výpočtovém formuláři, který chcete změnit.
U2	Hodnota nového součinitel prostupu tepla (např. při zatepleném plášti).