Revize spalinových cest v teorii a praxi

Datum: 3.2.2014  |  Autor: Ing. Waltr Sodomka  |  Recenzent: Ing. Ivan Vališ, VUT Brno

1.Úvod

Revize spalinových cest je důležitým aktem jak z pohledu uvádění spalinových cest do provozu, tak z pohledu prevence. Mezi veřejností, a to i odbornou, jsou dosud zakořeněny informace, které (snad) vycházejí ze starých právních úprav a neodpovídají současnému stavu. Během posledních let došlo k mnoha podstatným změnám, které provádění revizí spalinových cest ovlivňují. Tento článek si klade za cíl zmapovat nezaujatě hlavní předpisy, které s revizí spalinových cest souvisí.

2.Terminologie

Pro základní vymezení pojmů je nejvhodnější použít evropskou harmonizovanou normu ČSN EN 1443:2003 Komíny – všeobecné požadavky, na kterou se většina specializovaných evropských norem a rovněž česká norma ČSN 73 4201 odkazují.

Pro účely revize spalinových cest, postačí ujasnění následujících pojmů:

  • spalinová cesta = dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší
  • spotřebič paliv = zařízení pro výrobu tepla, ve kterém vznikají spaliny, které musí být odvedeny do venkovního ovzduší
  • komín = jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce s jedním nebo více průduchy
  • kouřovod = konstrukční díl nebo díly určené pro spojení mezi spalinovým hrdlem spotřebiče paliv a sopouchem

Z těchto definic vyplývá především to, že za spalinovou cestu se pokládá jakákoliv dutina určená k odvodu spalin. To znamená, že nezáleží na její délce, složení nebo způsobu provedení ani na typu připojeného spotřebiče. Pojem spalinová cesta není totéž co komín nebo kouřovod. Ty jsou definovány zvlášť, již jen jako součást spalinové cesty. Za spotřebič paliv jsou pak považovány pouze spotřebiče, které musí být připojeny na spalinovou cestu. Tedy nikoliv např.plynové spotřebiče typu A (sporák), dekorativní lihové hořáky apod.

3.Legislativní rámec

  • zákon 183/2006 Sb. v aktualizovaném znění (stavební zákon)
  • zákon 133/1985 Sb. v aktualizovaném znění (požární zákon)
  • vyhláška 268/2009 Sb. v aktualizovaném znění (o technických požadavcích na stavby)
  • nařízení vlády 91/0210 Sb. (o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv)
  • česká národní norma ČSN 73 4201:2010 (komíny a kouřovody – navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv)
  • evropská harmonizovaná norma ČSN EN 15 287-1 + A1/A2:2010 (komíny – navrhování, provádění a přejímka komínů)
3.1 – zákon 183/2006 Sb. v aktualizovaném znění (stavební zákon)

Základním legislativním předpisem pro provádění revizí spalinových cest obecně je stavební zákon, který v § 119 mimo jiné říká, že „Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky předepsané zvláštními právními předpisy“. Těmito zvláštními právními předpisy je mimo jiné míněno i NV 91/2010 (které nahradilo v poznámce mylně zmiňovanou vyhlášku 111/1981 Sb.), kde je termín revize spalinových cest detailně vymezen. Současně je tímto veškerá odpovědnost nejen za provedení, ale i za vyhodnocení revize přenesena na stavebníka.

Dalším důležitým paragrafem je § 103, který vymezuje, kdy není nutné stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Z dikce tohoto paragrafu je zřejmé, že nejen stavby, ale i stavební práce a stavební úpravy, které se týkají vytápění, nelze provést bez stavebního povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu.

Lze tedy shrnout, že jakékoliv stavební činnosti, při kterých se nově realizuje nebo mění způsob vytápění, podléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu a tudíž před zahájením užívání musí být mimo jiné provedena i revize spalinové cesty.

3.2 – vyhláška 268/2009 Sb. v aktualizovaném znění (o technických požadavcích na stavby)

Dalším předpisem je vyhláška o technických požadavcích na stavby, která je prakticky prováděcí vyhláškou ke stavebnímu zákonu.

Revize spalinových cest se týká § 24, odst. (1), který mimo jiné konstatuje, že „Bezpečnost spalinové cesty instalovaného spotřebiče musí být potvrzena revizní zprávou obsahující údaje o výsledku její kontroly vymezené normovými hodnotami“.

Další paragrafy této vyhlášky lze v oblasti spalinových cest chápat jako vymezení rizik a parametrů, které by měly být kontrolovány a dodrženy. Tak je nutné pohlížet na:

  • § 11 odst. (3), (5) a (6) týkající se nutnosti přívodu venkovního vzduchu
  • § 12 odst. (3) týkající se zákazu umisťování komínů do světlíkové nebo větrací šachty
  • § 24 odst. (2) až (7) týkající se zákazu vyústění venkovní stěnou, požadavku na použité materiály, komínových štítků, výšky nad střechou, vztahem k nejbližšímu okolí, nejmenších povolených rozměrů průduchu, požadavky na kontrolovatelnost a čistitelnost a konečně požadavky na přístupové cesty. Ve všech těchto odstavcích vyhláška odkazuje na normované hodnoty, jimiž jsou myšleny hodnoty uvedené v ČSN 73 4201.
  • § 37 odst. (3) týkající se požadavku na vodotěsné provedení vzduchovodu
  • § 38 odst. (1) a (2) týkající se požadavku na bezpečný provoz spotřebičů, přívod spalovacího vzduchu a požadavků vůči životnímu prostředí a zdraví osob nebo zvířat.

V zájmu objektivity je nutné poznamenat, že pokud by se striktně trvalo na dodržení první věty § 24 odst. (1), nebylo by možné vystavit revizní zprávu fakticky na žádnou spalinovou cestu, protože podmínky zde stanovené nelze prakticky zkontrolovat. Je proto třeba tuto větu chápat jako obecnou deklaraci funkce spalinové cesty.

Lze tedy shrnout, že je potvrzena nutnost revizní zprávy spalinové cesty a navíc je na úroveň vyhlášky posílena značná část ČSN 73 4201, a to včetně části týkající se revize spalinové cesty.

3.3 – zákon 133/1985 Sb. v aktualizovaném znění (požární zákon)

Nutnost provádění revizí spalinových cest lze vyvodit i z požárního zákona. K tomuto výkladu se ve svém stanovisku k interpelaci v Parlamentu ČR z července 2012 přiklonilo i Ministerstvo vnitra. Výklad vychází z § 1 odst. (2), který říká, že „Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek“. Důležitým faktorem je přitom konstatování, že se nejedná pouze o ochranu před požárem, ale rovněž obecnou ochranu života a zdraví. Do této oblasti spadají i rizika spojená s únikem spalin, a to včetně úniku za spotřebičů, u kterých teplota spalin nezavdává reálnou možnost vzniku požáru (plynové spotřebiče typu B a C) Za splnění této prevenční povinnosti lze považovat mimo jiné i plnění NV 91/2010, tj. i provádění revizí spalinových cest.

Je tedy chybné vysvětlení, že se požární zákon týká pouze fyzického požáru, tj. vzplanutí hořlavého materiálu. Týká se totiž i zplodin spalování, a to jak v případě požáru, tak v případě jejich úniku ze spotřebiče.

3.4 – nařízení vlády 91/0210 Sb. (o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv)

Detailnějším předpisem je tedy zmíněné nařízení vlády o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv 91/2010. Jak již bylo uvedeno výše je tento předpis v oblasti revize spalinových cest povýšen fakticky na úroveň zákona na základě § 119 stavebního zákona, čímž je rovněž deklarována jeho zákonná platnost.

Revizí spalinových cest se týká zejména § 5, který v odst. (2) předepisuje provedení revize v následujících případech:

  1. před uvedením spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komína,
  2. při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv,
  3. před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv,
  4. po komínovém požáru,
  5. při vzniku trhlin ve spalinové cestě, jakož i při vzniku podezření na výskyt trhlin ve spalinové cestě.

Dále v § 5 odst. (1) definuje zhotovitele revize jako odborně způsobilou osobu, kterou je držitel živnostenského oprávnění v oboru kominík a současně revizní technik spalinových cest a konečně v § 6 odst. (2) předepisuje pro revizi písemnou formu dle přílohy č. 3.

Lze tedy, již opakovaně, shrnout, že revize spalinové cesty je obecně nutnou součástí v podstatě jakékoliv činnosti směřující ke vzniku nové nebo úpravě stávající spalinové cesty, a to i v případě, že dochází pouze k výměně spotřebiče. Dále je jasně definovaná osoba provádějící revizi, která musí mít současně dvě oprávnění (výuční list a oprávnění revizního technika spalinových cest).

Důsledkem poměrně silné reakce po vydání tohoto Nařízení vlády ze strany laické i odborné veřejnosti bylo vydání komentáře. Tento komentář byl vydán opakovaně v několika variantách, a to jednak požárníky, kominíky i soukromými osobami. Chvályhodným cílem bylo mimo jiné poskytnout revizním technikům jakýsi návod na praktické provádění revizí spalinových cest. Faktickým výsledkem je však bohužel pouze zcela obecný přehled všech teoreticky možných závad a rizik, která se ve spalinové cestě mohou vyskytnout. Vzhledem k této nekonkrétnosti a obecnosti, nepřináší do problematiky revizí spalinových cest nic nového, naopak v některých případech situaci spíše zamotává, a to zejména pro laiky.

3.5 – česká národní norma ČSN 73 4201:2010 (komíny a kouřovody – navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv)

Nejrozsáhlejším předpisem je ČSN 73 4201 komíny a kouřovody – navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv. Rozbor této normy je nad rámec tohoto článku, takže musí stačit vysvětlení, že zde jsou uvedeny konkrétní hodnoty pro jednotlivé parametry spalinových cest, jako např. výška, průměr, přístup, kontrolovatelnost, čistitelnost, materiály apod. Součástí je rovněž identický vzor revizní zprávy jako v nařízení vlády 91/2010.

3.6 – evropská harmonizovaná norma ČSN EN 15 287-1 + A1/A2:2010 (komíny – navrhování, provádění a přejímka komínů)

Harmonizovanou normu vydala i Evropská unie. Je to dvoudílná norma ČSN EN 15 287. Tato norma je v překladu obecně platná ve všech státech EU. Ovšem v případě, že jednotlivé státy mají vlastní národní normu, je tato národní norma nadřazena, i když by neměla být v přímém rozporu. Pro ČR je touto národní normou ČSN 73 4201.

Lze tedy shrnout, že pro provádění revizí spalinových cest postačí vycházet z národní normy.

3.7 – TPK K 01-01 (kontrola spalinových cest)

Společenstvo komínků ČR, které jako zájmové sdružení zastupuje část kominíků, vydalo v roce 2010 tzv. „Pravidla praxe“ – TPK. TPK zabývající se revizemi spalinových cest dosud vydáno nebylo, nicméně pro potřeby provádění revizí lze omezeně čerpat z TPK K 01-01 Kontrola spalinových cest. Úkony předepsané v tomto TPK pro kontrolu spalinových cest totiž ve značné míře vyhovují spíše rozsahu revize.

Toto TPK samozřejmě nelze pro revizi spalinových cest považovat za jakkoliv závazné, nicméně zejména pro laickou veřejnost může posloužit jako hrubý náhled do činností, které kominík, resp. revizní technik provádí.

4. Revize teoreticky

Z výše uvedeného poměrně jasně vyplývá kdo, kdy a jak by měl revizní zprávu spalinové cesty vypracovat a kdo je za její vypracování zodpovědný státní správě. Ale postupně:

  • Každý stavebník, který provádí jakékoliv stavby nebo stavební úpravy týkající se vytápění musí o tomto informovat stavební úřad. Za stavební úpravy týkající se vytápění je nutno považovat např. i úpravy přívodu vzduchu formou výměny oken nebo zateplení objektu.
  • Každý stavebník musí před uvedením topné soustavy do provozu nechat vyhotovit revizní zprávu spalinové cesty.
  • Tuto revizní zprávu může vyhotovit pouze osoba, která je současně držitelem živnostenského listu v oboru kominík a revizním technikem spalinových cest.
  • Revizní zpráva musí být zpracovaná dle zákonného vzoru, přičemž musí posoudit a vyhodnotit zejména rizika výslovně uvedená vyhláškou a detailně popsaná v ČSN. Závěr revizní zprávy musí být vyhovuje nebo nevyhovuje, přičemž i v případě, že závěr je vyhovuje, mohou být stanoveny závady spolu s termínem jejich odstranění.
  • Stavebník musí předložit tuto revizní zprávu dotčenému orgánu státní správy – stavebnímu úřadu, přičemž za její obsah zodpovídá. Pokud je tedy revizní zpráva z jakéhokoliv důvodu neplatná, stavební úřad nepovolí užívání stavby, aniž by zahajoval jakékoliv řízení s příslušným revizním technikem. Odpovědnost revizního technika vzniká pouze vůči stavebníkovi a ten jí nemůže přenést dál.
  • V případě, že stavební úřad nenarazí na problém, vydá souhlas s užíváním stavby, na základě kterého může stavebník uvést spotřebič do provozu.

5.Revize prakticky

Praxe je bohužel úplně jiná. Důvody jsou zejména tři:

  • neznalost a neodbornost na všech stupních
  • snaha o minimalizaci nákladů ze strany stavebníků
  • snaha o získání zakázky ze strany dodavatelů

V důsledku krize, která postihuje stavebnictví již od roku cca 2010, zaniklo množství kvalitních firem a mimo sektor odešlo mnoho odborníků. Značná fluktuace je i na stavebních úřadech. Současně došlo k podstatné novelizaci související části legislativy (stavební zákon, vyhláška o technických požadavcích na stavby, ČSN 73 4201 a zcela nové nařízení vlády). Na místa technických odborníků se v této situaci začali prosazovat obchodníci nebo úředníci, kteří nestíhají a z části nemají zájem o proniknutí do problematiky spalinových cest.

Celkovou obecnou degradaci však způsobil zejména striktní požadavek stavebníků na minimalizaci nákladů. Již v první fázi realizace stavby jsou proto ze strany stavebníka omezeny nebo zcela zrušeny náklady na projekt, stavební dozor a mnohdy i stavební řízení. Tedy věci, které zajišťují dodržení kvality a úrovně výsledného díla. Naopak raketově stoupá počet realizací svépomocí, případně realizací prováděných OSVČ s oprávněním zedník, pokrývač, instalatér, plynař a podobně, a to bez jakéhokoliv dozoru nebo kontroly.

Výše uvedené snaze o minimalizaci nákladů se lze obecně přizpůsobit pouze za cenu omezení kvality. Firmy a živnostníci proto měli na výběr. Buď omezit podnikání, nebo snížit kvalitu. Jako by to nestačilo, poptávka stavebníků způsobila, že na trh vstoupila poměrně značná skupina tzv. „zlatokopů“. Tj. osob a firem, jejichž jediným cílem je zisk.

V této situaci je správně provedený proces realizace a následné revize spalinové cesty nutno chápat jako značný tlak na kvalitu díla a tím i na vyšší náklady spojené s jeho realizací.

Výsledkem je, že revize je dnes velice často pouze obchodní artikl. Když už se najde revizní technik, který vystaví negativní revizní zprávu, reakce stavebníka je taková, že za tuto zprávu nezaplatí a hledá jiného revizního technika, který je „tvárnější“. Dodavatelé spotřebičů, ať už na plyn, tekutá nebo pevná paliva se snaží hledat cesty jak se provedení revize vyhnout. Nedodržují proto výše uvedený zákonný postup a přesvědčují stavebníka, že v mnoha případech nemusí stavbu hlásit na stavební úřad a nemusí zajišťovat revizi spalinových cest. Vědí totiž, že nic neriskují, protože veškerá odpovědnost je finálně na stavebníkovi. Když už se realizační firmy provedení revize nemohou vyhnout, velmi často mají „svého kominíka“, což bývá osoba, která sice má potřebná oprávnění, ale současně tak mizivé znalosti či morální vlastnosti, že podepíše cokoliv. Je smutnou skutečností, že postih takového „odborníka“ je v podstatě nemožný, a to i v případě následných fatálních problémů.

V neposlední řadě vstupují do hry zájmové organizace ať již na straně kominíků, plynařů, topenářů nebo spotřebitelů, které se snaží, byť někdy v dobré vůli, výše uvedený problém vyřešit zrušením revizí, jejich omezením, nebo připojením k jiným činnostem.

6. Jak dál?

Tento článek si neklade jako primární cíl hledání či navrhování řešení, nicméně problém revizí spalinových cest má řešení poměrně jednoduché:

Není třeba provádět podstatné změny, protože minimálně základní legislativní rámec a předpisy související s revizí spalinových cest jsou již hotové. Je tedy pouze třeba zajistit jejich dodržování, kontrolu a sankce za neplnění, a to napříč všemi subjekty, které se v oblasti vytápění pohybují.

Svou část viny na stávajícím stavu mají totiž všichni.

 
Komentář recenzenta
Ing. Ivan Vališ, VUT Brno
Nepatřím sice odborností do kominické obce a tak můj přístup je ryze z pohledu plynových zařízení. Článek v první řadě upozorňuje a informuje o současně platných právních a technických předpisech a v řadě druhé vysvětluje otázky týkající se jednotlivých stěžejních předpisů.
Článek je napsán zevrubně ale výstižně vysvětluje stěžejní účely daných předpisů. Nicméně se obávám, že mnohé skutečnosti, při navrhování, montážích a v neposlední řadě revizích, umožňují různý nebo odlišný výklad. A to jak ve věcech výkladu některých právních, tak i technických předpisů.
Při provádění revizí spalinových cest, je z výkladu ČSN 73 4201 jasné, že se především jedná o komíny. Po kontrolách podle čl. 11.2.2 se ověřuje souhrnně provozuschopnost spalinové cesty (Je s podivem, že v Evropské normě - ČSN EN 15287-1 se mluví důsledně pouze o komínu a o jeho přejímce, nikoliv o revizi). V čl. O.3.1 této normy se uvádí, že „Po dokončení výše uvedených především vizuálních kontrol (podle O.2) je nutno ověřit funkčnost komínové konstrukce podle čl.11.2.3. To může být dosaženo jedním z následujících postupů (O.3.2, O.3.3, O.3.4):
  • zkouškou komínového tahu (pro plyn) – v sopouchu se zapálí kouřová zápalka
  • zkouškou těsnosti kouřem (pro olej, pevná paliva)
  • zkouškou plynotěsnosti – uzavře se vzduchotěsně ústí komínu
Z výkladu tohoto problému považuji za normální, že pokud se provede revize komína, na nějž je, v dané souvislosti umístěn štítek, k němuž je možné připojit odpovídající spotřebič, je nutné tento moment označení komínu považovat za určitý technický stav zařízení k němuž je možno následně, ale již bez opakování revizí, připojovat spotřebiče a to stejně jako například el. spotřebiče do zrevidované zásuvky, tedy již bez účasti revizního technika.
Vynucování nové revize spalinové cesty, (při změně například kouřovodu), při výměně spotřebiče, apod. nelze považovat za vhodné systémové řešení, a to nejen u plynových spotřebičů, u nichž se při výměně spotřebiče nevyžaduje v řadě případů ani revize plynového zařízení.
Pro úplnost uvádím rozsah činnosti dle požadavku TPG 704 01:

“v čl. 8.1.8 Subjekt provádějící uvedení spotřebiče do provozu (nového, vyměněného, po opravě, nebo servisu) musí provést kontrolu odvodu spalin a přívodu vzduchu a ověřit zda nový nebo vyměněný spotřebič odpovídá štítkovým hodnotám komína nebo hodnotám v revizní zprávě spalinové cesty.“

Opravdu netuším proč by se zde, na již zrevidovaném zařízení, svojí další revizí měl podílet kominík? Možná by bylo vhodné více objasnit některá ustanovení stavebního zákona ohledně změn ve vytápění. Změny ve vytápění, stavební úřad neřeší, vyjma změn dle §77 energetického zákona, což je otázka jiná, týkající se odběratelů tepelné energie. Nicméně dle vyhl. 268/2009 Sb., opět nelze chápat, že např. s výměnou spotřebiče je nutná nová revize spalinové cesty.

Stejně tak rozhodovat odlišně (viz ustanovení v ČSN 73 4201), od Evropských předpisů o odkouření spotřebiče skrze fasádu, považuji při nejmenším za nevhodnost Zde by se montážní firma měla řídit především návodem k instalaci, co by podkladem a technologickým postupem výrobce, tedy dokumentem právního významu.
S problematikou odkouření na fasády se váží problémy jak s výkonem spotřebiče, tak i s rozptylovým diagramem v příloze B, ČSN 73 4201. V daném případě není možné, aby ČSN doslova suplovala nedostatky právních předpisů. Narážím tím na skutečnost, že dozajista nikdo nechceme, aby se naše vícepatrové (bytové ale i jiné, kancelářské a pod.) domy proměnily ve směsici fasádních odkouření. Nicméně daný problém je především problémem v oblasti hygienických a ekologických (s ohledem jak na zatížení prostředí, tak i na šetření energie) právních předpisů, které musí podmínky k instalaci těchto spotřebičů, vhodně nastavit.

Jak je vidět, názory na danou problematiku se mohou různit. A je nutné, bez emocí, zcela konstruktivně tyto třecí plochy vysvětlit, skutečně „sladit“ s Evropskými předpisy a dojít tak k účelnému řešení. Zvláště, pokud se jedná o související a navazující, obory. Musím dát panu Ing. Sodomkovi za pravdu, že i já, jako revizní technik PZ jsem viděl štítek umístěný na komínu jen dvakrát. Musím přiznat, že každý šlendrián zakládá problémy další. Velice často, při uvádění spotřebiče do provozu, musí RT PZ vyjít pouze se stručným konstatováním revize spalinové cesty, kde je uveden pouze průměr a závěr, že „Spalinová cesta odpovídá předpisům“. Takto se bohužel následně fušují i revizní zprávy plynových zařízení.

English Synopsis

The revision of the flueways is an important measure in terms of both put the flueways into operation, and in terms of prevention. Among the public, and professionals, are still rooted the informations which (hopefully) are based on the old laws and do not correspond to the current situation. During the last years there have been many significant changes which have influenced the flueways revision. This article aims to map out impartially the main related provisions of the revision flueways.

 

Hodnotit:  

Datum: 3.2.2014
Autor: Ing. Waltr Sodomka   všechny články autora
Recenzent: Ing. Ivan Vališ, VUT Brno



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (3 příspěvky, poslední 04.02.2014 23:03)


Projekty 2017

Partneři - Vytápění

logo ENBRA
logo THERMONA
logo GEMINOX
logo DANFOSS
logo FV PLAST
logo FENIX
 
 

Aktuální články na ESTAV.czSenát vrátil Sněmovně novelu zjednodušující proces EIAZkušenosti s bydlením v dřevostavbě po deseti letechRozsáhlá oprava kanalizace komplikuje dopravu v KrnověVe dřevostavbách panuje v létě příjemné klima