Optimalizace kombinovaného zásobníku tepla pro provoz s tepelným čerpadlem

Datum: 10.8.2016  |  Autor: Jiří Kalina  |  Organizace: REGULUS spol. s r. o.  |  Firemní článek

Příspěvek řeší problematiku zlepšení konstrukce kombinovaných zásobníků pro akumulaci tepla pro vytápění a přípravu teplé vody (dále jen TV) zapojených v soustavách s tepelným čerpadlem. Cílem je poukázat na nyní známé problémy stávajících a běžně používaných „akumulačních“ soustav s tepelnými čerpadly a předložit některá doporučení vedoucí k větší efektivitě hlavně přípravy TV pomocí tepelného čerpadla. Příspěvek budiž průvodcem konstruováním konkrétního kombinovaného zásobníku tepla.

REGULUS spol. s r. o.
Do Koutů 1897/3
143 00 Praha 4

tel.:241 762 726, 241 764 506
e-mail:
web:www.regulus.cz

V průběhu roku 2015 a začátkem roku 2016 jsme uvedli na trh nové kombinované akumulační nádrže DUO a HSK. Oba typy jsou určeny jak pro akumulaci tepla pro vytápění, tak pro přípravu teplé vody pro domácnost.

Nejprve to byla v březnu 2015 řada nádrží s vnořeným zásobníkem s označením DUO a následně na jaře 2016 řada nádrží HSK s přípravou teplé vody v integrovaných nerezových výměnících.

Nádrže byly vyvinuty našimi techniky a jsou primárně určeny pro spolupráci s obnovitelnými zdroji, tepelnými čerpadly a solárními systémy.

O tom, jak vývoj nádrží probíhal a kudy se ubíraly myšlenkové pochody našich inženýrů, si můžete přečíst v článku Jiřího Kaliny, který prezentoval i na Konferenci Alternativní zdroje energie 2016 konané v červnu v Kroměříži.

Úvod

Na začátku je potřeba položit si několik zásadních otázek a okamžitě tyto otázky konstruktivně zodpovědět. Zásadní otázkou je, zda vůbec potřebujeme zásobník tepla pro vytápění. U přípravy TV tepelným čerpadlem zpravidla uvažujeme zásobníkový ohřev z důvodu omezené maximální teploty výstupu tepelného čerpadla (max. 65 °C) a nedostatečným výkonům tepelného čerpadla v době odběrových špiček. Má však smysl akumulace pro vytápění ve chvíli, kdy jsou na trhu čím dál běžnější modely tepelných čerpadel s řízeným výkonem (invertor)? Odpovědí může být několik. V první odpovědi, která souvisí s aktuální situací na trhu, se domnívám, že tepelná čerpadla bez řízení výkonu (někdy nazývána „s konstantními otáčkami kompresoru“ nebo „tepelná čerpadla ON/OFF“) jsou stále dominantním produktem. „Doba invertorová“ zkrátka ještě nenastala. Pro použití akumulace s tepelným čerpadlem „ON/OFF“ hovoří několik dobrých důvodů uvedených v dalším odstavci. Druhou odpovědí na položenou otázku „Proč nádrž“ je i sílící poptávka po kombinovaných soustavách, ve kterých je tepelné čerpadlo provozováno společně s dalším zdrojem tepla vyžadujícím akumulaci. Typicky krbová kamna (či vložka) s teplovodním výměníkem, ale také solární soustavy (termické i fotovoltaické). Třetím důvodem je obava z nové tarifní struktury. Návrh, který sice neprošel legislativou a bude Regulátorem (ERÚ) přepracován, počítal s dobou trvání nízkého tarifu (NT) pro tepelná čerpadla na úrovni 18 až 20 h. Požadavek na maximální spotřebu elektřiny ve vysokém tarifu (VT) na úrovni max. 9 % z celkové spotřeby velmi často povede k blokování tepelného čerpadla v době VT. Řešením tohoto 4–6hodinového výpadku tepelného čerpadla může být určité „předimenzování“ výkonu invertorového tepelného čerpadla tak, aby i po této nucené odstávce pracovalo s optimálními otáčkami kompresoru, a tudíž i nejvyšším topným faktorem. U většiny kompresorů, které jsou nyní na trhu se „optimum“ nachází na úrovni 50 ot/s. V případě maximálních otáček (100–120 ot/s) klesá topný faktor (COP) za stejných teplotních podmínek na primárním okruhu a výstupu z tepelného čerpadla (známé hodnoty A/W, B/W, W/W podle druhu primárního zdroje) i o hodnotu 1 a je celkem jedno, zda se jedná o „klasický“ rotační kompresor, nebo rotační spirálový (scroll). Takže, pokud z důvodu ceny tepelného čerpadla nechceme zvyšovat navrhovaný výkon, není vhodnou alternativou nějaká „maličká“ akumulace i pro invertory?

Obr. 1 Výhody (důvody) použití akumulační nádrže s tepelným čerpadlem
Obr. 1 Výhody (důvody) použití akumulační nádrže s tepelným čerpadlem

Výhody použití akumulační nádrže s tepelným čerpadlem ON/OFF jsou uvedeny prakticky v jakémkoli odborném (např. [1]), i populárním článku o tepelných čerpadlech, takže je zmíníme pouze stručně a pro názornost si pomůžeme s vyobrazením na Obr. 1.

Na obrázku jsou zmíněné některé veličiny charakterizující jednotlivé výhody (důvody) využití akumulační nádrže v kombinaci s tepelným čerpadlem. Asi nejzásadnějším důvodem je modulace možného nadbytku výkonu tepelného čerpadla oproti aktuální tepelné ztrátě objektu. Akumulace v tomto případě omezí hlavně počet startů tepelného čerpadla a zamezí tzv. cyklování, což se projevuje na delší životnosti tepelného čerpadla. Veličina Qodmraz reprezentuje hodnotu výkonu potřebného k odmrazování výparníku tepelného čerpadla vzduch/voda. O výkonu potřebném pro vykrytí odstávky tepelného čerpadla v době vysokého tarifu již byla řeč v předchozím textu. Na obrázku je uveden jako QHDO. Hodnoty průtoků a rozdílů teplot poukazují na akumulační nádrž jako na hydraulický vyrovnávač. Lze tvrdit, že vlivem rozdílných teplotních spádů (a často i samotných výkonů QTČ a QÚT) budou průtoky většinu času rozdílné, navíc průtok otopnou soustavou bývá proměnný vlivem regulace (např. termostatické ventily). V případě vyššího rozdílu teplot na kondenzátoru tepelného čerpadla (nižšího průtoku) je zpravidla vyhlášena tepelným čerpadlem porucha vysokého tlaku chladiva.

Stávající podoba kombinovaných soustav pro vytápění a přípravu TV tepelným čerpadlem

Důvody pro akumulační nádrž i pro zásobníkový ohřívač TV v kombinaci s tepelným čerpadlem máme. Nyní se pojďme podívat na dva nejstandardnější způsoby zapojení akumulace k tepelnému čerpadlu. Budou pro nás referenčními systémy při konstruování kombinovaného zásobníku. Cílem je samozřejmě v co nejvyšší míře využít výhody jednotlivých způsobů zapojení.

Při hodnocení výhod a nevýhod systémů budeme sledovat nejen poklesy a nárůsty jednotlivých dílčích energií dodávaných nebo naopak odebíraných soustavou, ale také hodnotu celkové efektivity soustav vyjádřenou pomocí tzv. sezónního topného faktoru soustavy SPF (seasonal performance factor). Jeho obecné matematické vyjádření můžeme zapsat takto:

vzorec 1 (1) [–]
 

Z rovnice (1) je patrné, že se jedná o podíl celkových energií odebraných ze soustavy za určený čas (v našem případě sezonu, neboli jeden rok), reprezentovanými tepelnými výkony vytápění a přípravy teplé vody za daný čas, vůči celkové energii spotřebované na celkový provoz soustavy. Ta je v tomto případě reprezentována elektrickým příkonem (samozřejmě opět za daný čas, aby se jednalo o energii), avšak obsahuje i hodnotu příkonu bivalentního zdroje, kterým nemusí být vždy elektřina. My však pro názornost budeme v následujících soustavách uvažovat jako bivalenci elektrickou energii.

Zapojení referenční soustavy RS1: Samostatná akumulace pro vytápění, příprava TV v samostatném zásobníkovém ohřívači

Standardní soustava využívající samostatné akumulace pro vytápění a samostatný zásobníkový ohřívač TV je ukázána na Obr. 2 včetně uvedení jednotlivých energií.

Obr. 2 Soustava RS1: Samostatná akumulace a příprava TV
Obr. 2 Soustava RS1: Samostatná akumulace a příprava TV
 

Sezónní topný faktor SPF můžeme vyjádřit pomocí energií uvedených na obrázku:

vzorec 2 (2) [–]
 

Pomocnou energii na pohon otopné soustavy, tedy jejího oběhového čerpadla, případně směšovacího ventilu Qel,ÚT,pom záměrně v hodnocení SPF zanedbáváme. Pro teoretické porovnávání budeme uvažovat tuto hodnotu stejnou pro všechny soustavy. Srovnávacím předpokladem bude i stejné tepelné čerpadlo a stejné potřeby tepla, tedy hodnoty QTV a QÚT.

Hodnota QÚT zahrnuje veškerou energii dodanou do otopné soustavy, tedy na systémové hranici výstupu z akumulační nádrže. V této hodnotě je obsažena jak účinnost distribuce, tak účinnost sdílení tepla. Předmětem posuzování tedy není kvalita otopné soustavy, či její regulace.

Hodnota QTV zahrnuje veškeré teplo nutné k udržení komfortu dodávky TV. Tedy i tepelné ztráty rozvodů TV a případné energetické nároky cirkulace TV. Případnou pomocnou elektrickou energii na pohon cirkulačního čerpadla TV zanedbáváme, resp. vůbec neřešíme.

Zapojení referenční soustavy RS2: Běžný kombinovaný zásobník tepla

Na Obr. 3 je opět zapojení s vyobrazením dílčích energií.

Obr. 3 Soustava RS2: Běžný kombinovaný zásobník tepla (tank-in-tank)
Obr. 3 Soustava RS2: Běžný kombinovaný zásobník tepla (tank-in-tank)
 

Hodnocení SPF je v tomto případě dáno rovnicí:

vzorec 3 (3) [–]
 

Příprava TV na vyobrazeném zapojení je sice řešena pomocí vnořeného zásobníku TV (tank-in-tank), ale prozatím tuto problematiku nechme v obecné rovině. Způsobem přípravy TV se budeme zabývat v samostatné části.

Další předpoklady pro posuzování a použité komponenty

Uvažovat budeme kvalitní komponenty (stejnou kvalitu izolací u všech použitých nádrží). Dále uvažujeme podobně navržené objemy. Tvoříme kombinovaný zásobník pro tepelné čerpadlo do běžné aplikace v rodinném domě. Tzn. referenčně, by se mohlo jednat o dům s tepelnou ztrátou 10 kW a čtyřčlennou rodinu se spotřebou TV na úrovni 160 l/den o teplotě 55 °C. Tepelné čerpadlo budeme uvažovat kvalitní (nejlépe opatřené známkou kvality Q-label) s výstupní teplotou až 65 °C a výkonem 8–10 kW při A2/W35, nebo B0/W35, tedy doporučené dimenzování výkonu dle [1] a [2]. Objem akumulační nádrže (RS1), nebo její části (RS2) pro vytápění uvažujeme 100 až 200 l. Objem zásobníkového ohřívače (RS1), nebo akumulační části pro TV (RS2) uvažujeme 200 až 300 l. Nelekejme se relativně velkého rozmezí uvažovaných objemů. Zatím pouze teoretizujeme v obecných hodnotách pro návrh optimalizovaného kombinovaného zásobníku a hledáme jeho přibližný celkový objem. Přesnou specifikaci použitých referenčních výrobků provedeme v budoucím měření, které by mělo definitivně ověřit v tomto příspěvku uvedené předpoklady. Přesné parametry (rozměry) optimalizovaného zásobníku vyplynou z dalších podmínek, které při vlastním konstruování budeme muset splnit (viz část Velikost a základní koncepce optimalizovaného zásobníku).

Optimalizovaný zásobník tepla

Jak jsme již zmínili, budeme se snažit vzít si z referenčních systémů ty dobré vlastnosti a pokusíme se vyhnout těm špatným, ale které to jsou?

Výhody a nevýhody referenčních systémů

V případě oddělené přípravy TV (RS1) je zjevnou provozní nevýhodou umístění dvou nádrží a to i pokud pomineme prostorovou náročnost. Tepelné ztráty QZ,TV a QZ,AKU budou v součtu výrazně vyšší než ztráty QZ,AKU kombinované nádrže (RS2), byť bude celkový objem srovnatelný. Rozdílovým parametrem je samozřejmě povrch nádrží, čili teplosměnná plocha s okolím nádrží. Vyšší hodnota tepelných ztrát je logicky přímo navázána na dodávku tepla od zdrojů. Zvyšuje tedy hodnoty Qel,TČ a Qbiv, které už přímo ovlivňují, snižují, efektivitu soustavy (jmenovatel výpočtu SPF).

Naopak výhodou odděleného systému je možnost samostatného ovládání ohřevu zásobníku TV, nebo vytápění a do značné míry i možnost ovlivnit výslednou spotřebu soustavy. Tato výhoda zvyšuje svou váhu hlavně při použití zásobníkového ohřívače s dostatečně velkou teplosměnnou plochou (doporučená měrná plocha 0,3 m2/kW jmenovitého výkonu tepelného čerpadla). Použití takového zásobníku, v našem případě tedy s plochou alespoň 3 m2 bereme jako předpoklad pro RS1, i když víme, že realita na trhu je jiná a stále bohužel existují dodavatelé nabízející tepelné čerpadlo pouze pro předehřev TV. Malá přestupní plocha výměníku samozřejmě znamená vysoký nárůst Qbiv,TV a tedy razantní snížení výsledného SPF. To je nutno při obecně se zvyšujícím podílu TV na celkové energetické náročnosti budovy mít stále na zřeteli!

Největší bolestí současných kombinovaných zásobníků tepla je velmi špatná teplotní stratifikace. Vlivem průtoku okruhem tepelného čerpadla dochází k téměř dokonalému promíchání uvnitř zásobníku. Tento průtok, jak jsme již v úvodu popsali, je zpravidla větší než průtok samotnou otopnou soustavou. Z tohoto důvodu v našem konstruování vynecháme nesmyslné pokusy o uklidnění zpátečky otopného systému v nějakých stratifikačních válcích, nebo podobných „vychytávkách“. Ty se hodí do velkých, téměř sezónních, akumulací pro oblast solární termiky, což není naše nynější pole působnosti. Bohužel řada dostupných kombinovaných zásobníků ani nedovoluje zapojit tepelné čerpadlo do uvažovaných vrstev podle Obr. 3. Vstupů a výstupů do/z zásobníku je prostě málo. V tom případě prakticky mizí hodnota QTČ,ÚT a je nahrazena pouze celkovou dodávkou tepla od tepelného čerpadla (asi bychom ji označili Q) na jedné teplotní úrovni (zpravidla 60 °C) v celém objemu zásobníku. Vysoké výstupní teploty rozhodně zvýší hodnotu Qel,TČ a tím zhorší SPF. Význam stratifikace potvrzují i závěry nezávislého výzkumu [3], který dokonce přikládá větší význam teplotní stratifikaci než kvalitě izolace zásobníku. Dokládá to na experimentálním ověření toho, že kvalita izolací (v našem případě hodnota QZ,AKU) vzájemně nekoreluje s hodnotou spotřeby elektřiny tepelného čerpadla (Qel,TČ), kdežto teplotní stratifikace ano. Je to logické, neboť zamíchaný zásobník bude vyžadovat více dodaného tepla od zdrojů a to hlavně na teplotní úroveň potřebnou pro přípravu TV. Díky horšímu topnému faktoru (COP) tepelného čerpadla při vyšších výstupních teplotách se tak zvýší hodnota Qel,TČ.

Velikost a základní koncepce optimalizovaného zásobníku

Souhrnem předchozích myšlenek tedy tvoříme zásobník o objemu 300–500 litrů s dobrou teplotní stratifikací mezi částí určenou pro vytápění a částí přípravy TV. Zajištění komfortu TV musí být samozřejmostí. V této chvíli je konstruktér nucen volit z dostupných materiálů, tak aby sériová výroba zásobníku mohla být zahájena bez větších problémů v krátké době. Nádrž je tvořena horním a spodním dnem, které má zpravidla standardizované (vyráběné) průměry. Mezi nimi je pak stočený plech do válcového tvaru. Jeho výška by opět měla mít standardizovaný rozměr. Platí obecná rovnice „Více práce + více odpadu = výrazně dražší výrobek“. Zohledněním všech těchto aspektů docházíme k rozměrům zásobníku: Průměr (bez návarků a izolace) 550 mm a výška 1905 mm. To je vzhledem k rozměrům dveřních otvorů a světlé výšce místností v rodinném domě velmi přijatelné. Celkový objem při použití standardizovaných „dýnek“ a plechu bude na úrovni cca 400 litrů. Přesné číslo bude záviset na tom „kolik železa“ umístíme uvnitř. Největší dopad na konečný objem kapalin bude mít způsob přípravy TV.

Příprava teplé vody
Obr. 4 Způsoby přípravy TV: A – integrovaný zásobníkový ohřev (tank-in-tank), B – průtokový ohřev v integrovaném výměníku, C – průtokový ohřev v externím deskovém výměníku
Obr. 4 Způsoby přípravy TV: A – integrovaný zásobníkový ohřev (tank-in-tank), B – průtokový ohřev v integrovaném výměníku, C – průtokový ohřev v externím deskovém výměníku

U standardních kombinovaných zásobníků tepla rozlišujeme tři způsoby přípravy TV, uvedené na Obr. 4.

Naším úkolem je optimalizovat, nikoli vymýšlet nové způsoby přípravy, takže logicky sáhneme po některém z uvedených typů. Využijeme zkušeností z předchozích měření [4]. Příprava TV v externím deskovém výměníku (na Obr. 4C) by byla při velikosti našeho objemu problematická hlavně z důvodů ceny výměníkové stanice s regulátorem, navíc tento způsob přípravy TV stále nemá na českém trhu tradici a zatím spíše budí nedůvěru. Zkusíme tedy připravovat TV způsobem A a B. Vyrobíme prototypy a … uvidíme!




Obr. 5 Výsledná podoba zásobníků. Vlevo akumulační nádrž s vnořeným zásobníkem – DUO 390/130 P [6], vpravo akumulační nádrž s integrovaným výměníkem HSK 390 P [7]
Výsledná podoba zásobníku

Uvidíme hlavně na základním měření, při kterém budeme provádět ohřev zásobníku tepelným čerpadlem (a následně i kotlem).

Pro co nejlepší teplotní stratifikaci využijeme poznatků z vývoje zásobníku pro evropský projekt MacSheep [5], který jsme jako průmyslový partner v loňském roce úspěšně ukončili.

Výsledkem je instalace vodorovné, těsné dělicí přepážky, která nádrž rozděluje na dva objemy v poměru cca 60/40 % ve prospěch objemu pro přípravu TV.

 

Základní měření množství dodané TV a teplotní stratifikace

Provedeme několik základních měření pro zjištění množství dodané TV při různých průtocích odebírané TV, konkrétně 8, 12 a 20 l/min. Přitom zároveň ověříme teplotní stratifikaci v jednotlivých částech nádrže (průběhy teplot). Jelikož hodláme nádrže využít univerzálně, tedy nejen pro tepelné čerpadlo, provedeme čtyři měření simulující různé provozní stavy:

  1. Měření dodané TV při nahřátí celého objemu na 60 °C s povoleným dohřevem horní části pomocí tepelného čerpadla 10 kW – maximální zimní provozní stav provozu s tepelným čerpadlem, nebo stav při provozu se solárním systémem s povoleným dohřevem.
  2. Měření dodané TV při nahřátí celého objemu na 60 °C s blokovaným dohřevem horní části – čistý energetický obsah v této teplotní hladině, nebo stav při provozu se solárním systémem s blokovaným dohřevem!
  3. Měření dodané TV při nahřátí celého objemu na 80 °C s blokovaným dohřevem horní části – provoz s kotlem na ruční přikládání (krbová kamna s výměníkem).
  4. Měření dodané TV při nahřátí objemu nad dělicím plechem na 60 °C s povoleným dohřevem horní části pomocí tepelného čerpadla 10 kW – letní provoz s tepelným čerpadlem.

Výsledky, tedy hodnoty množství dodané TV jsou uvedeny v následujících tabulkách:

Tab. 1 Měření množství dodané teplé vody (10/40 °C) – nádrž HSK 390 P
Ohřívaný objem [l]celýcelýcelýnad dělicím plechem
Teplota v nádrži [°C]60608060
Dohřev [–]10 kWbez dohřevubez dohřevu10 kW
Průtok [l/min]81220812208122081220
Objem teplé vody [l]534359268321290266567528516253235208
Tab. 2 Měření množství dodané teplé vody (10/40 °C) – nádrž DUO 390/130 P
Ohřívaný objem [l]celýcelýcelýnad dělicím plechem
Teplota v nádrži [°C]60608060
Dohřev [–]10 kWbez dohřevubez dohřevu10 kW
Průtok [l/min]81220812208122081220
Objem teplé vody [l]325219175267230195543511392152132124

Z porovnání hodnot z měření 1–3 vůči měření 4 je patrné, že zásobníky dobře využívají pro dodávku TV i energii naakumulovanou ve spodní části, což můžeme brát jako přidanou hodnotu tohoto způsobu akumulace, neboť můžeme předpokládat v případě tepelného čerpadla práci s vyšším COP do spodní části během otopného období. Tím lze využít jakési dvojstupňové přípravy TV v otopném období, která nám výrazně sníží hodnotu QTČ,TV a dojde tím k úsporám na Qel,TČ. Pro problematiku řešenou v tomto příspěvku je však nejpodstatnější měření č. 4. Z něj je patrné, že nádrže HSK bez problémů zajišťuje vysoký komfort dodávky TV, výměník o velikosti 6 m2 je opět odrazem zkušeností z projektu MacSheep [5]. Oproti tomu vnořené zásobníky mají obecně malou přestupní plochu. U tohoto konkrétního typu (nádrž DUO) jsme naštěstí vyřešili věčnou bolest podobných nádrží a tou je nátok studené vody do zásobníku, který často vede k jeho zamíchání, rychlému snížení teploty a omezení dodávky TV na hodnotu nižší, než jaká tvoří samotný objem vnořeného zásobníku. Z měření je patrné, že zásobník je schopen dodat dostačující množství vody, zvláště pokud bude odběr rozložen do několika cyklů, jak tomu v reálném provozu bývá. Výrazně polehčující okolností je rozhodně nižší cena kombinovaného zásobníku tank-in-tank, která se dokonce velmi blíží ceně samostatného zásobníkového ohřívače se zvětšenou plochou výměníku ze soustavy RS1!

Pro ověření dobré teplotní stratifikace, využijeme právě měření č. 4 a budeme sledovat průběh teplot při ohřevu pouze horní části zásobníku. Při vlastním měření jsme zásobníky a příslušenství vybavili jedenácti teplotními čidly. Pro názornost ukážeme v grafu na Obr. 6 pouze ty nejdůležitější hodnoty.

Obr. 6 Průběhy teplot při měření nádrže HSK 390 P (měření 4, průtok 8 l/min)
Obr. 6 Průběhy teplot při měření nádrže HSK 390 P (měření 4, průtok 8 l/min)

Na průběhu teplot je vidět, že ani ohřev ani odběr TV neovlivňuje spodní část nádrže. Teplota t5, která je těsně pod plechem je ovlivněna nepatrně; teplota t6 není dokonce ovlivněná vůbec. Směšovací ventil na výstupu byl nastaven na 40 °C a představoval termostatickou vanovou baterii. Spínací bod dohřevu byl nastaven na 45 °C a řídícím čidlem pro spínání a vypínání ohřevu byla teplota t4. Snad je to z obrázku patrné, ale pro upřesnění: Teploty t1t3 jsou teploty studené a teplé vody, teploty t4t6 jsou teploty otopné vody v nádrži.

Závěr

Výsledkem optimalizace jsou dva modely nádrží, které mají velký potenciál pro využití s dalšími druhy OZE. Nádrže jsou díky dostatečné dodávce TV i při nízkých teplotách připraveny pro jakoukoli kombinaci zdrojů včetně solárního ohřevu. Pro solární termický ohřev je k dispozici model (označení PR) s výměníkem ve spodní části, pro ohřev fotovoltaikou hrdlo v nejnižším místě nádrže (představený model P). Představovaný objem 390 l pokládá základ celé řadě dalších objemů. Poslední maličkost, kterou v rámci optimalizace zbývá dodělat, je ověřovací sezónní měření, nebo alespoň simulace všech popsaných systémů, tedy RS1, RS2, HSK a DUO pro stanovení konkrétních hodnot SPF jednotlivých soustav. Pro tento počin nás čeká jediné – sehnat dostatečné množství času, peněz a entuziazmu.

Vývoj kombinovaného zásobníku tepla probíhá s finanční podporou TA ČR v rámci projektu TA04021243 Udržitelný energetický zdroj pro téměř nulové budovy.

Literatura

  1. Asociace pro využití tepelných čerpadel. Metodika pro návrh tepelného čerpadla vzduch-voda, 28. 5. 2012. Dostupné z: http://www.avtc.cz/?download=_/dokum/metodika-pro-navrh-tepelneho-cerpadla-vzduch-voda_28-05-2012-pracovni-verze.pdf.
  2. Asociace pro využití tepelných čerpadel. Metodika pro návrh tepelného čerpadla země-voda, 28. 5. 2012. Dostupné z: http://www.avtc.cz/?download=_/dokum/metodika-pro-navrh-tepelneho-cerpadla-zeme---voda_28_5_2012-pracovni-verze.pdf.
  3. HALLER M. Y., HABER R., PERSDORF P. a REBER A., Institut für Solartechnik SPF. StorEx, Theoretische und experimentelle Untersuchungen zur Schichtungseffizienz von Wärmespeichern, Schlussbericht 9.7.2015. Dostupné z: http://www.spf.ch/fileadmin/user_upload/Forschung/Projekte/Aktuell/StorEx-Schlussbericht_15-07_09_Final.pdf.
  4. BROUM, M. Porovnání výkonnosti integrovaných zásobníků tepla pro přípravu TV, Alternativní zdroje energie 2012: konference: Kroměříž, 2012: sborník přednášek. Praha: Společnost pro techniku prostředí, [2012] – ISBN 978-80-02-02393-7.
  5. MacSheep – New Materials and Control for a next generation of compact combined Solar and heat pump systems with boosted energetic and exergetic performance. Final report on storage developments in WP5, 17. 2. 2015. Dostupné z: http://macsheep.spf.ch/Reports-Deliverables.245.0.html.
  6. REGULUS spol. s r.o. Technický list: Akumulační nádrž se zásobníkem DUO 390/130 P.: Regulus spol. s r.o., ©2015. Dostupné z: http://www.regulus.cz/cz/akumulacni-nadrz-se-zasobnikem-duo-390-130-p.
  7. REGULUS spol. s r.o. Technický list: HSK 390 P s izolací.: Regulus spol. s r.o., ©2015.
    Dostupné z: http://www.regulus.cz/cz/akumulacni-nadrz-s-nerezovym-vymenikem-tv-hsk-390-p.
 

Datum: 10.8.2016
Autor: Jiří Kalina
Organizace: REGULUS spol. s r. o.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Projekty 2017

Partneři - Vytápění

logo FENIX
logo DANFOSS
logo GEMINOX
logo ENBRA
logo FV PLAST
logo THERMONA

Spolupracujeme

logo Asociace odborných velkoobchodů

 
 

Aktuální články na ESTAV.czMalý dům poskytuje velký komfortCreative Office Awards - nová soutěž pro studenty architekturyMaketa Německého domu na náměstí v Brně nemá stavební povoleníObce kvůli suchu bojují proti plýtvání vodou, vydávají zákazy