Změna Z2 ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody

Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv
Datum: 19.10.2015  |  Autor: Ing. Miroslav Burišin  |  Recenzent: Ing. Jiří Buchta, CSc.

Článek pojednává o změně této základní normy pro odvod spalin od spotřebičů. Upozorňuje na protiprávnost technicky neodůvodněných vzdáleností vyústění odvodu spalin na fasádě od oken a jiných stavebních otvorů. Uvedené vzdálenosti vedou k praktickému znemožnění instalace ekonomicky výrazně levnějších plynových kotlů s odvodem spalin do fasády.

Dne 1. července 2015 nabyla účinnosti třináctistránková změna této normy, zpracovávaná od roku 2013. Tento článek je zaměřen především na změny, které se dotýkají odvodu spalin od plynových spotřebičů.

V Předmluvě je uvedeno, že změna Z2 aktualizuje přehled souvisících ČSN a právních předpisů, na základě kterých upravuje předmět normy a citované a normativní dokumenty, upravuje a doplňuje termíny, definice a třídění komínů podle aktuálního stavu techniky. V oblasti navrhování a provádění komínů byly upraveny mezní podmínky pro výpočet spalinové cesty, upřesněna neúčinná výška komínového průduchu spotřebičů na plynná paliva a nově stanovena výška komína nad rovinou valbové nebo stanové střechy. Byly upřesněny výšky komínů nad plochou střechou s ohledem na možný vliv překážek okolo ústí komína a možné konstrukční úpravy ústí spalinové cesty. Dále byla upravena možnost vymetání komína z vybíracího otvoru a připojování lokálních spotřebičů paliv do společného komína. Nově byly stanoveny podmínky při odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší včetně úprav velikosti a tvaru ochranného pásma. Vzhledem k vydání nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, které řeší oblast revize, kontroly a provozování spalinových cest s rizikem požáru (spotřebiče na pevná a kapalná paliva, tedy spotřebiče, u nichž je předepsána odolnost materiálu spalinových cest proti vyhoření sazí) v rozsahu dříve uvedeném v této ČSN, byla kapitola 11 redukována pouze na způsob označování spalinových cest a ze stejného důvodu byla vypuštěna kapitola 12 a přílohy C a D.

V kapitole 3 „Termíny a definice“ byly upraveny některé definice a některé byly přidány. Nově byly definovány např.

  • lokální spotřebič paliv jako tepelné zařízení určené ke spalování pevných, kapalných nebo plynných paliv za účelem přeměny jejich chemické energie v energii tepelnou, které umožňuje využití uvolněného tepla v prostoru, v němž je instalováno
  • technologický spotřebič jako spotřebič, který slouží k výrobním nebo procesním účelům (například pece, výhně, záskokové zdroje el. proudu, kogenerační jednotky, sušičky prádla)
  • ústřední zdroj tepla jako spotřebič paliv, který zajišťuje teplovodní nebo teplovzdušné vytápění více místností jednotky, ve které je instalován

Tím došlo k odstranění nejasností, neboť např. u spotřebičů na plynná paliva se za spotřebič lokální považoval dosud spotřebič určený pouze k vytápění jedné místnosti s poznámkou, že výkon lokálního spotřebiče obvykle není větší než 7 kW – nyní tedy odpadlo omezení výkonem.

V kapitole 5 „Požadavky na spalinovou cestu“ jsou upřesněny základní požadavky na spalinovou cestu.

Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv a místně obvyklých povětrnostních podmínek byl zajištěn bezpečný odvod spalin komínem nebo svislým kouřovodem s funkcí komína nad střechu budovy, popřípadě vývodem spalin stěnou fasády a jejich rozptyl do volného ovzduší tak, aby nenastalo jejich hromadění a nebyly překročeny přípustné koncentrace škodlivin vztažené k předmětnému zdroji znečištění i okolní zástavbě. Nesmí dojít k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat, a musí být zajištěna požární bezpečnost všech prostorů, kterými spalinová cesta prochází.

Pro zajištění bezpečného a bezporuchového odvodu spalin od spotřebičů musí být návrh spalinové cesty doložen tepelně technickým a hydraulickým výpočtem podle ČSN EN 13384-1+A2 „Komíny – Tepelně technické a hydraulické výpočtové metody – Část 1: Samostatné komíny“ nebo ČSN EN 13384-2+A1 „Komíny – Tepelně technické a hydraulické výpočtové metody – Část 2: Společné komíny“. Návrh spalinové cesty může být doložen i průvodní dokumentací výrobce zařízení, výjimečně odpovídajícím diagramem výrobce systémových komínů při dodržení jím stanovených podmínek. Tento způsob návrhu spalinové cesty však neřeší tepelně technické požadavky.

Výpočtem spalinové cesty se ověřuje zajištění požadovaného odvodu spalin při mezních provozních podmínkách připojených spotřebičů a při proměnném vlivu teploty vzduchu a účinku větru. U spotřebičů provozovaných v letním období se ve výpočtu dosazuje teplota okolí v ústí komína hodnotou +30 °C.

Výpočet světlých průměrů podtlakových komínů (neboli komínů, na něž se připojují spotřebiče B s atmosférickými hořáky) podle výše uvedených dvou evropských norem je založen na následujících čtyřech zásadách:

  • minimální tah v sopouchu komína musí být rovný nebo větší než minimální tah požadovaný v sopouchu komína;
  • minimální tah v sopouchu komína musí být rovný nebo větší než tlaková ztráta z přívodu vzduchu;
  • maximální tah v sopouchu komína musí být rovný nebo menší než maximální přípustný tah v sopouchu komína;
  • teplota vnitřní stěny ve výstupu komína musí být rovná nebo větší než mezní teplota.

U přetlakových komínů musí být přetlak v sopouchu (vytvořený ventilátorem ve spotřebiči nebo v kouřovodu) větší než tlakové ztráty v komínovém průduchu a menší, než je mezní přetlak, pro který je komín zkoušen.

K ověření suchého nebo mokrého provozu komína se vypočítá teplota vnitřního povrchu komínové vložky (stěny) v ústí komínového průduchu. Přípustná povrchová teplota při suchém provozu komína je vyšší než rosný bod spalin, u mokrého provozu je shodná s rosným bodem spalin nebo je nižší, ale nesmí být nižší než +1 °C

Střední rychlost proudění spalin ve spalinové cestě, při nejnižším jmenovitém výkonu spotřebičů paliv, nemá být nižší než 0,5 m.s−1.

Z výše uvedeného je zřejmé, že kvalifikované posouzení dodržení podmínek pro bezpečný provoz spalinové cesty s komínem není možné bez výpočtů. Proto je nutné důsledně odmítat tzv. revizní zprávy spalinové cesty, kde tyto výpočty chybí.

Každá dokončená spalinová cesta musí být trvalým způsobem označena identifikačním štítkem. Tato povinnost je zakotvena v předpisech již od roku 1999. Přesto je však, až na vzácné výjimky, ignorována. Přitom při revizi spalinové cesty je jednou z povinností revizního technika zkontrolovat, zda je správně vyplněn identifikační štítek spalinové cesty. Bez tohoto štítku (nebo bez průvodní dokumentace spalinové cesty) nelze provést ani kontrolu spalinové cesty, neboť při ní se mimo jiné zjišťuje, zda připojený spotřebič může být na tuto spalinovou cestu připojen. Příklady komínových štítků jsou uvedeny na následujících obrázcích:

Obr. 1a Příklad štítku pro individuální nebo dodatečně vložkovaný komín
Příklad štítku pro individuální nebo dodatečně vložkovaný komín
Obr. 1b Příklad štítku pro soustřednou komínovou sestavu
Příklad štítku pro soustřednou komínovou sestavu

Obr. 1 Příklady komínových štítků

Nejdůležitější je umět rozklíčovat označení uvedené vedle čísla normy. Význam jednotlivých symbolů v označení je uveden na obrázku 2.

Obr. 2 Význam symbolů v označení komínů
Obr. 2 Význam symbolů v označení komínů

Tlakové třídy jsou N pro komíny s přirozeným tahem, P pro komíny přetlakové a H pro komíny vysokopřetlakové.

Třídy odolnosti proti působení kondenzátu jsou W pro komíny, které jsou plánovitě provozovány v mokrém provozním režimu, a D pro komíny, které jsou plánovitě provozovány v suchém provozním režimu. Znamená to, že buď se předpokládá kondenzace vodní páry, nebo ne, neboli teplota spalin v ústí komína bude nižší, nebo vyšší než rosný bod spalin (u zemního plynu přibližně 60 °C).

Co se týká odolnosti proti korozi, u zemního plynu jsou povoleny všechny třídy odolnosti proti korozi, tj. 1, 23.

U odvodů spalin od plynových spotřebičů se nevyžaduje odolnost proti vyhoření sazí, a proto postačuje označení O.

Štítek se umístí např. u otvorů pro kontrolu a čištění, na plášti komína u spotřebiče paliv, u sopouchu komína apod. Další požadavky na označování spalinových cest jsou uvedeny v kapitole 11 „Kontrola spalinové cesty“.

V kapitole 6 „Navrhování a provádění komínů“ byla provedena změna řady článků. Po dlouhých diskusích byl doplněn článek doporučující ochránit ústí spalinových cest od spotřebičů na plynná paliva s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu o jmenovité světlosti do DN 200 mm proti vniknutí nežádoucích předmětů či živočichů. Ochrana nesmí přesahovat přes průřez průduchu ani jinak negativně ovlivňovat funkčnost spalinové cesty např. zamrznutím ústí nebo omezovat možnosti její kontroly nebo čištění.

K tomu je vhodné pouze položit si řečnickou otázku, proč nebyla tato ochrana formulována jako povinná, když řada odborníků z oblasti odvodů spalin, včetně soudních znalců, tvrdila, že kontroly komínů jsou u plynových spotřebičů nezbytné z důvodu prevence otravy oxidem uhelnatým a že ten, kdo tvrdí opak, je nezodpovědný. Přitom je známo, že nejčastější příčinou zneprůchodnění spalinové cesty je pád opeřence. Odpověď je jednoduchá – otravu způsobuje spotřebič v provedení B se znečištěným výměníkem, a to i v případě naprosto čisté spalinové cesty. Mechanismus otravy je popsán podrobně a názorně za pomoci obrázků v odborném stanovisku ČSTZ č. 165/2013, které je k dispozici mimo jiné i na www.cstz.cz.

Největší změny byly provedeny v kapitole 10 „Odvod spalin venkovní stěnou do volného ovzduší“.

V článku 10.1.1 je uvedeno, že odvod spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze navrhnout a provést jen v technicky odůvodněných případech (odkaz na vyhlášku č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a na § 24 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby) u plynových spotřebičů třídy NOx 5. Mohou to být pouze spotřebiče v provedení С a spotřebiče v provedení B33, u kterých je zabezpečeno, že spaliny nemohou při provozu spotřebiče proniknout do místa jeho instalace, do jmenovitého výkonu 24 kW (původně bylo do 30 kW). Za technicky odůvodněný případ se považuje stavební úprava, při které nelze pro odvod spalin použít stávající komín a není možné dodatečně nový komín postavit nebo namontovat.

K uvedenému ustanovení uvádíme několik poznámek a vysvětlení:

Vyhláška č. 205/2009 Sb. byla zrušena již 1. 9. 2012 Sb. zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Byla nahrazena vyhláškou č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Citaci zrušeného předpisu lze chápat jako nepříjemnou, nicméně do jisté míry omluvitelnou formální chybu. Co je však neomluvitelné a zcela nepřijatelné, je skutečnost, že odkaz jak na zrušený, tak i na platný předpis je chybou věcnou. Postrádá totiž smysl, neboť uvedené předpisy se týkají spotřebičů s výkonem mnohonásobně vyšším, než je 24 kW. Oba předpisy stanovují totiž emisní limity pro následující hmotnostní toky:

Znečišťující látkaVyhláška č. 205/2009 Sb.Vyhláška č. 415/2012 Sb.
Hmotnostní tok
[g/h]
Hmotnostní koncentrace
[mg/m3]
Hmotnostní tok
[g/h]
Hmotnostní koncentrace
[mg/m3]
oxid uhelnatý> 5 000800> 5 000500
dusíku (vyjádřené jako oxid dusičitý)> 10 000500> 10 000500

Podle ČSN EN 15502-1 Kotle na plynná paliva pro ústřední vytápění – Část 1: Obecné požadavky a zkoušky je mezní koncentrace oxidu uhelnatého ve spalinách od plynových kotlů 0,10 % (1 000 ppm). Jedná se ovšem o koncentrace povolené za přesně definovaných podmínek zkoušky – skutečné hodnoty jsou podstatně nižší – do 100 ppm.

V ČSN EN 15502-1 jsou rovněž uvedeny mezní koncentrace oxidů dusíku v jednotlivých třídách NOx:

Třídy NOxMezní koncentrace NOx
[mg/kWh]
1260
2200
3150
4100
570

Z uvedených údajů lze pak vypočítat, na jaké výkony resp. příkony kotlů se vztahovala vyhláška č. 205/2009 Sb., odkazovaná ve změně 2 ČSN 73 4201 v souvislosti s kotli do výkonu 24 kW (nyní nahrazena vyhláškou č. 415/2012 Sb., která platí pro stejné výkony resp. příkony jako zrušená vyhláška č. 205/2009 Sb.).

Při výpočtu z mezní hodnoty oxidu uhelnatého lze vyjít z následujících předpokladů:

  • palivem je téměř čistý metan (v České republice obsahuje zemní plyn z tranzitního plynovodu dlouhodobě více než 98 % metanu) se spalným teplem asi 10 kWh.m−3 (při tlaku 101,325 kPa a teplotě 20 °C)
  • příkon kotle na zemní plyn s výkonem 24 kW je 30 kW (účinnost 80 % ze spalného tepla neboli 91 % z výhřevnosti), tedy 3 m3 zemního plynu za hodinu

Ze spalovací rovnice je zřejmé, že spálením 1 m3 zemního plynu vznikne 11 m3 spalin, ze 3 m3 zemního plynu 33 m3 spalin. Při mezní koncentraci oxidu uhelnatého 0,10 % je to tedy 0,033 m3 oxidu uhelnatého, tj. asi 40 g oxidu uhelnatého za hodinu. Vyhláška č. 205/2009 Sb. platí až pro kotle s hodinovým tokem oxidu uhelnatého nad 5 000 g, tj. pro plynový kotel s výkonem asi 30 000 kW (30 MW), tedy asi 1 250× vyšším, než povoluje změna Z2 ČSN 73 4201.

Vpočet z mezní hodnoty oxidů dusíku je jednodušší. U plynových spotřebičů s výkonem 24 kW (příkon 30 kW) třídy NOx 5, které je podle změny Z2 povoleno vyústit na fasádě, je mezní hodinová produkce NOx podle výše uvedené tabulky 2 100 mg, tj. 2,1 g. I při nejnepříznivějším přepočtu oxidů dusíku (NOx) na NOx, vyjádřených jako oxid dusičitý (kdy se předpokládá tvorba pouhých 2 % oxidu dusičitého – u plynových spotřebičů to bývá do 5 %), platí vyhláška č. 205/2009 Sb. až pro plynový kotel s výkonem asi 94 000 kW (94 MW), tedy s výkonem více než 4 000× vyšším, než povoluje změna Z2 ČSN 73 4201.

Celý článek 10.1.1 změny Z2 je tedy postaven na naprostém nepochopení prováděcích právních předpisů na ochranu ovzduší, spočívajícím v jejich chybné aplikaci na plynové kotle s více než 1 000× menším výkonem, než pro které platí.

V souvislosti s tímto článkem 10.1.1 změny Z2 stojí za povšimnutí i odkaz na § 24 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Znění těchto odstavců je uvedeno níže:

(1) Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich hromadění, nebyly překročeny emisní limity stanovené jiným právním předpisem (nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší) vztažené k předmětnému zdroji znečištění i k okolní zástavbě a nedošlo k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat. Bezpečnost spalinové cesty instalovaného spotřebiče musí být potvrzena revizní zprávou obsahující údaje o výsledku její kontroly vymezené normovými hodnotami.

(2) Spaliny spotřebičů paliv se odvádí nad střechu budovy. Vyústění odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze použít jen v technicky odůvodněných případech při stavebních úpravách budov nebo u průmyslových staveb, při dodržení normových hodnot a emisních limitů podle odstavce 1.

Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, bylo zrušeno – stejně jako vyhláška č. 205/2009 Sb. – 1. 9. 2012 Sb. zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. V současné době platí pro emisní limity již dříve zmíněná vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.

Odstavec 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb. tak stanoví následující tři cíle při odvodu spalin komínem a kouřovodem:

  • zabránění hromadění spalin
  • nepřekročení emisních limitů u plynových kotlů od 30 000 kW
  • zabránění ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat

Odstavec 2 pak stanoví bez ohledu na cíle formulované v odstavci 1 vyloženě nekonzistentně, že vyústění odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze použít jen v technicky odůvodněných případech při stavebních úpravách budov nebo u průmyslových staveb. Jednoduchou úvahou lze dovodit, že technicky odůvodněnými případy jsou případy, kdy jsou naplněny cíle stanovené pro komíny a kouřovody pro kotle s vyústěním do fasády (jejich výkon je podstatně nižší než 30 000 kW):

  • zabránění hromadění spalin
  • zabránění ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat

Z tohoto pohledu pak nemá pražádné opodstatnění to, že vyústit fasádou lze pouze spaliny v případě stavebních úprav budov nebo u průmyslových staveb. Jediným logickým vysvětlením by bylo, že obyvatelé novostaveb jsou z nějakého záhadného důvodu méně odolní vůči účinkům spalin.

Normové hodnoty pak mohou stanovovat pouze omezení nezbytná k naplnění výše uvedených cílů. Hodnoty restriktivnější je možno chápat jako svévolné a s ohledem na to, že jejich výsledkem je neodůvodněné praktické znemožnění instalace plynových kotlů, lze je považovat i jako překážku volnému obchodu, který je založen mimo jiné na principu: „Co je považováno za bezpečné v jedné zemi Evropské unie, musí být považováno za bezpečné i v ostatních zemích, a to do doby, než se prokáže opak“. Průkaz je na zemi, která zpochybní bezpečnost výrobku nebo služby.

Normy musí být rovněž v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, konkrétně § 6, který jako jednu z podmínek tvorby a vydávání českých technických norem stanoví uplatňování ochrany oprávněného zájmu. Oprávněný zájem je vysvětlen v § 1 uvedeného zákona jako vlivy, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem (dále jen „oprávněný zájem“). Veřejným zájmem zcela určitě není neodůvodněné prodražování instalace plynových kotlů montáží odvodu spalin nad střechu v případech, kdy odvod spalin do fasády neohrožuje bezpečnost a zdraví.

Obr. 3a) Ochranné pásmo spotřebičů do jmenovitého výkonu 18 kW
a) Ochranné pásmo spotřebičů do jmenovitého výkonu 18 kW
Obr. 3b) Ochranné pásmo spotřebičů jmenovitého výkonu větší než 18 kW do 24 kW
b) Ochranné pásmo spotřebičů jmenovitého výkonu větší než 18 kW do 24 kW

Obr. 3 – Velikost a tvar ochranného pásma u vyústění spalin

Další z podmínek zákona č. 22/1997 Sb., kterou je nutno při tvorbě norem dodržet, je využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky. Plynové spotřebiče s odvodem spalin venkovní stěnou jsou zařízení vyrábějící tepelnou energii s podstatně nižšími emisemi než spotřebiče na pevná nebo kapalná paliva. Podle ČSN EN 50292 ed. 2 „Elektrická zařízení pro detekci oxidu uhelnatého v obytných budovách, karavanech a na lodích – Návod pro výběr, instalaci, použití a údržbu“ dosahují koncentrace oxidu uhelnatého ze spotřebičů na pevná a kapalná paliva hodnot od 20 000 ppm do 50 000 ppm (2 % až 5 %). Při spalování zemního plynu a LPG jsou tyto koncentrace 10 ppm až 200 ppm, tedy až 5 000krát nižší. To je také důvod, proč je možno odvádět venkovní stěnou spaliny pouze od plynových spotřebičů. Vytváření podmínek znemožňujících využívání této technologie je tedy v rozporu s výše uvedeným požadavkem zákona č. 22/1997 Sb.

Co tedy stanoví Z2 ČSN 73 4201 pro vyústění odvodu spalin venkovní stěnou?

Odpověď je na obrázku 3:

 

Zpracovateli se bohužel nepovedlo zpracovat obrázek v měřítku. Z tohoto důvodu uvádíme tabulky a grafy vodorovného odstupu x od osy vyústění v závislosti na výšce:

Tab. 1 Závislost vodorovného odstupu x od osy vyústění
v závislosti na výšce u spotřebičů do jmenovitého výkonu 18 kW
Výška
[m]
Vodorovná vzdálenost x
[m]
00,31
10,53
1,50,64
20,75
2,50,86
30,97
Tab. 2 Závislost vodorovného odstupu x od osy vyústění
v závislosti na výšce u spotřebičů o jmenovitém výkonu nad 18 kW
Výška
[m]
Vodorovná vzdálenost x
[m]
00,41
10,63
1,50,74
20,85
2,50,96
31,07
3,51,19
41,30
4,51,41
51,52
5,51,63
61,74
 
Obr. 4 Závislost vodorovného odstupu x od osy vyústění v závislosti na výšce u spotřebičů do jmenovitého výkonu 18 kW
Obr. 4 Závislost vodorovného odstupu x od osy vyústění v závislosti na výšce u spotřebičů do jmenovitého výkonu 18 kW
Obr. 5 Závislost vodorovného odstupu x od osy vyústění v závislosti na výšce u spotřebičů o jmenovitém výkonu nad 18 kW
Obr. 5 Závislost vodorovného odstupu x od osy vyústění v závislosti na výšce u spotřebičů o jmenovitém výkonu nad 18 kW

Pro stanovení vzdáleností vyústění je nutno použít ještě následující obrázky ze změny Z2 ČSN 73 4201:

a) 5 m od objektů pouze s jedním nadzemním podlažím;
b) 10 m od objektů s jedním nadzemním podlažím nad vyústěním;
c) 15 m od objektů se dvěma nadzemními podlažími nad vyústěním;
d) 25 m od objektů s více než dvěma nadzemními podlažími nad vyústěním.
Obr. 6 Nejmenší vzdálenosti protilehlých nebo přilehlých bytových a rodinných domů od vývodu spalin podle výšky objektů
a) 5 m od objektů pouze s jedním nadzemním podlažím;
b) 10 m od objektů s jedním nadzemním podlažím nad vyústěním;
c) 15 m od objektů se dvěma nadzemními podlažími nad vyústěním;
d) 25 m od objektů s více než dvěma nadzemními podlažími nad vyústěním.
Obr. 6 Nejmenší vzdálenosti protilehlých nebo přilehlých bytových a rodinných domů od vývodu spalin podle výšky objektů
Obr. 7 Jestliže je vyústění spalin u objektu a) nad úrovní objektu b) (podle 10.3.7), vzdálenost mezi přilehlými nebo protilehlými objekty není stanovena.
Obr. 7 Jestliže je vyústění spalin u objektu a) nad úrovní objektu b) (podle 10.3.7), vzdálenost mezi přilehlými nebo protilehlými objekty není stanovena.
A – Sousední nebo protilehlá budova je stejně vysoká nebo nižší
В – Sousední nebo protilehlá budova je vyšší
Obr. 8 Diagram vzájemné vzdálenosti budov u průmyslových objektů podle výkonu spotřebiče
A – Sousední nebo protilehlá budova je stejně vysoká nebo nižší
В – Sousední nebo protilehlá budova je vyšší
Obr. 8 Diagram vzájemné vzdálenosti budov u průmyslových objektů podle výkonu spotřebiče
 

Uvedené obrázky 6 až 8 jsou shodné s obrázky B.3, B.4 a B.5 z přílohy B, která byla změnou Z2 zrušena.

Poslední kapitolou je kapitola 11 „Označování spalinových cest“. Tato kapitola nahradila původní kapitolu 11 „Kontrola spalinové cesty“. Nejdůležitějším z této kapitoly je požadavek, že dokončená spalinová cesta musí být trvale, viditelně a nesmazatelně označena podle ČSN EN 15 287-1 nebo ČSN EN 15 287-2 identifikačním štítkem. Podrobnosti k identifikačnímu štítku jsou uvedeny v komentáři ke kapitole 5.

Jak je zřejmé již z předchozího, nejkontroverznější částí změny Z2 ČSN 73 4201 je – stejně jako u původní normy – kapitola 10, stanovící požadavky na odvod spalin venkovní stěnou. Na podporu tohoto tvrzení jsou uvedeny i další skutečnosti.

Pro odvod spalin platí na evropské úrovni ČSN EN 15287-2 „Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 2: Komíny pro uzavřené spotřebiče paliv“. V této normě je uvedena tabulka se vzdálenostmi vyústění spalin od různých stavebních otvorů. Část této tabulky je uvedena níže jako tabulka č. 3:

Tab. 3 Doporučené rozměry pro polohu vyústění vyvážených komínových sestav pro plynná paliva
umístění vývodu spalintepelný výkon
[kW]
přirozený tah
[mm]
umělý tah
[mm]
přímo pod otvorem, větrací mřížkou, otevíratelným oknem atd.0 až 7
> 7 až 14
> 14 až 32
> 32 až 70
300
600
1500
2000
300
nad otvorem, větrací mřížkou, otevíratelným oknem atd.0 až 7
> 7 až 14
> 14 až 32
> 32 až 70
300
300
300
600
300
vodorovně k otvoru, větrací mřížce, otevíratelnému oknu atd.0 až 7
> 7 až 14
> 14 až 32
> 32 až 70
300
400
600
600
300

Tabulka obsahuje doporučené vzdálenosti vyústění pro vytápění bytových domů, vycházející ze známých národních pravidel. Dá se tedy říci, že tyto vzdálenosti jsou dostačující v řadě zemí, které snad nelze podezírat z toho, že by ohrožovaly zdraví svých občanů nebo snižovaly komfort jejich bydlení.

Za pozornost stojí, že je rozlišeno, zda se jedná o odvod spalin s ventilátorem nebo bez něj. V případě nuceného odvodu spalin je jejich rychlost v ústí větší, jsou tedy odváděny do větší vzdálenosti od fasády a tím dochází k jejich rychlejšímu promíchání s okolním vzduchem. Proto je postačující vzdálenost od otvorů ve všech směrech 0,3 m, a to až do výkonu 70 kW, bez ohledu na třídu NOx. Avšak i v případě přirozeného tahu mají pásma takový rozměr, aby bylo možno odvody spalin od těchto spotřebičů vyústit venkovní stěnou bytového domu, neboť i ta nejvíce omezující vzdálenost – vodorovná vzdálenost – je maximálně 0,6 m.

Podle změny Z2 ČSN 73 4201 je největší vodorovná vzdálenost 0,97 m u spotřebičů s výkonem do 18 kW a 1,74 m u spotřebičů do výkonu 24 kW. Výška nad vyústěním byla – pravděpodobně nedopatřením – stanovena tak, aby se v ochranném pásmu běžného bytového domu nacházelo okno. Velikost ochranných pásem na venkovní stěně bytového domu s místnostmi o šířce 5 m a poměrně malými okny o šířce 1,5 m

  • pro spotřebič s výkonem nad 18 kW podle změny Z2 ČSN 73 4201
  • pro spotřebiče s výkonem nad 14 kW do 32 kW s přirozeným a umělým tahem podle ČSN EN 15287-2

je znázorněna na obrázku 9:

Obr. 9 Ochranná pásma od vyústění spalin na venkovní stěně podle ČSN EN 15287-2 a ČSN 73 4201
Obr. 9 Ochranná pásma od vyústění spalin na venkovní stěně podle ČSN EN 15287-2 a ČSN 73 4201
 

Jak je zřejmé, ani v případě této nejpříznivější, prakticky nevyskytující se konfigurace je instalace spotřebiče s odvodem spalin venkovní stěnou proveditelná pouze v nejvyšším patře, tedy tam, kde náklady na vyústění nad střechu jsou nejmenší.

Rozdíly mezi ochrannými pásmy podle evropské a české normy jsou tak obrovské, že je na místě položit si otázku, proč tomu tak je. K tomu je nutno si uvést smysl ochranných pásem. Ten vyplývá z ustanovení následujících předpisů:

  1. vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby

    Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich hromadění, nebyly překročeny emisní limity stanovené jiným právním předpisem (věcná nesprávnost požadavku na nepřekročení emisních limitů je vysvětlena výše)

  2. ČSN EN 15287-2 Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 2: Komíny pro uzavřené spotřebiče paliv

    Poloha ústí komína musí zajišťovat dostatečný odvod a rozptyl spalin a zamezovat opětovnému vstupu spalin přes otvory do budovy.

Oba předpisy požadují dostatečný (bezpečný) odvod spalin. Evropská norma klade na rozdíl od české i důraz na to, aby spaliny nevnikaly přes různé stavební otvory do budovy. Přesto jsou ochranná pásma podle evropské normy podstatně menší a umožňují instalaci prakticky v každém bytě bytového domu. Pro úplnost je třeba dodat, že evropská norma uvádí, že vyústění spalin musí být podle národních nebo místních předpisů neboli předpisů právních (zákony, vyhlášky atp.) a správních (místní vyhlášky atp.). V případě odvodu spalin to znamená mimo jiné, že ochranná pásma musí být taková, aby bylo zajištěno dodržení hygienických limitů. Mohou být samozřejmě stanovena tak, aby vyústění spalin bylo co nejdále od stavebních otvorů, ovšem tak, aby tím nebylo bezdůvodně, svévolně znemožněno právo občana tento způsob odvodu spalin použít. Jedná se totiž o jedno ze základních práv z Listiny základních práv a svobod:

čl. 11 odst. (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

Bránění instalace spotřebičů s vyústěním spalin do fasády s odkazem na ochranná pásma stanovená normou bez opory v zákonech je tedy porušením základních principů demokratické společnosti.

Nerespektování těchto principů by tedy znamenalo, že do norem by byla zapracovávána ustanovení nerespektující ustanovení uvedená v zákonech nebo z nich vycházejících předpisů nižší právní síly (vyhlášky, nařízení vlády). Pak by si například provozovatel plynárenské sítě stanovil v normě, že bezpečnostní pásmo jeho plynovodu není 10 m, jak stanoví energetický zákon, ale například 100 m. Znamenalo by to tedy, že bez souhlasu plynáren by pak nebylo možno postavit do vzdálenosti 100 m od plynovodu dům? Tento příklad je principiálně naprosto stejný jako protizákonně stanovená ochranná pásma kolem vyústění spalin. A koneckonců, proč by pásmo podle změny Z2 ČSN 73 4201 nemohlo být 2×, 10× nebo i vícenásobně větší? A proč nezvětšit vzdálenost vyústění od spotřebičů do jmenovitého výkonu 7 kW, která je nyní 0,3 m pod parapetem okna, například na 6 m? Argumenty jsou přece k dispozici: produkce oxidů dusíku (NOx) na 1 kW výkonu je u těchto spotřebičů až 4× větší než u spotřebičů 5. třídy NOx předepsané u spotřebičů s výkonem nad 7 kW, což znamená, že 7kW podokenní topidlo produkuje stejné množství NOx jako spotřebič s výkonem asi 28 kW. A už u spotřebiče s výkonem 24 kW je předepsána svislá vzdálenost pod okny 6 m.

Naprostá nepřiměřenost ochranného pásma podle změny Z2 ČSN 73 4201 je zřejmá i z obrázku 9, kde je vyznačeno místo nad vyústěním spalin, v němž je podle výpočtu dodaného zpracovatelem na základě požadavku ČSTZ vzduch nezávadný pro pobyt i velmi malých dětí (limitní hodinová koncentrace oxidu dusičitého (NO2) je 0,1 mg.m−3 – této limitní hodinové koncentrace se dosáhne v celém objemu nevětrané kuchyně o 20 m3 při provozu jednoho velkého hořáku plynového vařiče nebo sporáku asi za 5 minut). Navíc je nutno si uvědomit, že koncentrace spalin dosáhne uvnitř místnosti, která nebude mít v topné sezóně zcela jistě okna dokořán, a v letním období při krátkodobém provozu při přípravě teplé vody, pouze nepatrného zlomku koncentrace ve venkovním prostředí. Výpočet tak potvrzuje technickou oprávněnost požadavku ČSN EN 15287-2 „Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 2: Komíny pro uzavřené spotřebiče paliv“, která stanoví např. u kotlů jakékoli třídy NOx až do jmenovitého výkonu 70 kW s umělým tahem čtvercové pásmo kolem vyústění do vzdálenosti 0,3 m.

Ochranné pásmo podle návrhu Z2 ČSN 73 4201 je tedy technicky naprosto neodůvodněné a z pohledu legislativy nad rámcem vymezeným Listinou základních práv a svobod, z níž vychází i relevantní zákon, kterým je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Tím je tedy i v rozporu se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, konkrétně § 6, který jako jednu z podmínek tvorby a vydávání českých technických norem stanoví uplatňování ochrany oprávněného zájmu. Oprávněný zájem je, jak je uvedeno výše, definován jako vlivy, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem (dále jen „oprávněný zájem“). Ohrožení zdraví a bezpečnosti je vyloučeno zcela nepochybně dodržením vzdáleností podle evropské normy. Veřejným zájmem pak zcela určitě není nutit uživatele plynových spotřebičů k vynakládání nemalých prostředků na stavbu komína v případech, kdy spaliny vyústěné fasádou neohrožují zdraví a bezpečnost osob a zvířat.

Neodůvodněné požadavky na vzdálenost vyústění spalin od plynových spotřebičů venkovní stěnou, které se neopírají o ochranu zdraví nebo bezpečnost osob a zvířat, poškozují nejen výrobce, ale i občany a právnické a fyzické podnikající osoby. Vydavatel změny Z2 ČSN 73 4201 – Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) – byl na technickou neodůvodněnost i protiprávnost návrhu změny Z2 ČSN 73 4201 naším sdružením opakovaně upozorňován. Nereagoval ani na naši žádost svolat schůzku, na níž budou projednány argumenty pro a proti požadavkům na vyústění spalin venkovní stěnou, a rozhodl se vydat technicky neopodstatněnou protiprávní změnu Z2 ČSN 73 4201, účelově diskriminující levnější vyústění spalin venkovní stěnou ve prospěch technicky složitějšího a finančně náročnějšího vyústění nad střechu. Je to po povinném balení koblih nebo plošném vyžadování pákových baterií v restauracích opět jeden z příkladů nekompetentnosti státní správy, která místo toho, aby občanům a podnikatelům sloužila, jim tímto svým počínáním škodí.

 
English Synopsis
Amendment Z2 of ČSN 73 4201 Chimneys and connecting flue pipes – Design, construction and instalation of heatings appliances

The article deals with the change of the basic standard for flue gas of heating appliances. It draws attention to the illegality of technically unjustified distances between flue outlets on the facade and windows or other building openings. The specified distances lead to practical ban on installation of considerably cheaper gas boilers with the flue gas outlet through the facade.

 

Hodnotit:  

Datum: 19.10.2015
Autor: Ing. Miroslav Burišin   všechny články autora
Recenzent: Ing. Jiří Buchta, CSc.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Projekty 2016

Související rubriky

Tipy pro topenáře

Partneři oboru

logo DANFOSS
logo THERMONA
logo FV PLAST
logo GEMINOX logo ENBRA

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Spolupracujeme

logo Asociace odborných velkoobchodů

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czStředočeskému kraji chybějí peníze na opravy kulturních památekJak na realizaci exteriérového podhledu ze sádrovláknitých desek Powerpanel H2O?Akustické vlastnosti kamenné vlny ocenili také návštěvníci Colours of Ostrava