Štítkování a ekodesign tepelných čerpadel pro vytápění a kombinovaných tepelných čerpadel

Datum: 31.8.2015  |  Autor: Ing. Jan Sedlář, ČVUT v Praze Univerzitní centrum energeticky efektivních budov  |  Recenzent: doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D.

Příspěvek rozvádí problematiku štítkování a ekodesignu tepelných čerpadel pro vytápění a kombinovaných tepelných čerpadel pro vytápění a přípravu teplé vody a navazuje tak na úvodní příspěvek ke štítkování a ekodesignu. Text uvádí základní požadavky Nařízení Komise č. 811/2013 a 813/2013 na značení tepelných čerpadel určených primárně pro vytápění, na jejich dokumentaci a na jejich zkoušení a hodnocení. Je zde uveden základní postup stanovení energetické třídy, jeho návaznost na evropské normy a vysvětlení informací, které se na štítku objeví. V závěru je provedeno porovnání dostupných informací o dosažitelných energetických třídách jednotlivých zdrojů tepla pro vytápění.

Úvod

Tepelná čerpadla patří mezi zdroje tepla spotřebovávající ke svému pohonu nejčastěji elektrickou energii. Z tohoto důvodu patří, jak je uvedeno v úvodním textu [1], mezi zdroje tepla, na které se vztahují požadavky na energetickou účinnost pro vytápění i přípravu teplé vody. Od září 2015 je zavedena povinnost výrobců a dovozců označovat tato zařízení energetickými štítky, jejichž předepsaná grafická podoba má sloužit pro snadnou orientaci spotřebitele při porovnávání zařízení. Rozhodujícím kritériem je přitom vypočítaná provozní energetická účinnost.

V případě zdrojů tepla pro vytápění a tzv. kombinovaných zdrojů tepla (pro vytápění a přípravu teplé vody) jsou požadavky na uvádění parametrů na energetickém štítku stanoveny v Nařízení Komise 811/2013 [2]. Kombinovaným zdrojem tepla pro vytápění a přípravu teplé vody se rozumí pouze kompaktní jednotka, která má samostatný přívod studené vody [1]. Nařízení klade i další požadavky, a to zejména na obsah technické dokumentace, zkoušení, ale i na obsah reklamní dokumentace.

Požadavky na minimální energetickou účinnost jsou vyjmenovány v Nařízení Komise 813/2013 [3]. Nařízení určuje pro tepelná čerpadla i maximální hladinu akustického výkonu a v případě kombinovaných ohřívačů pro přípravu teplé vody a vytápění i nárok na minimální energetickou účinnost přípravy teplé vody.

V dalším textu jsou blíže popsány požadavky na měření a výpočty tepelných čerpadel pro vytápění vnitřních prostorů. Měření a výpočty kombinovaných tepelných čerpadel v režimu přípravy teplé vody jsou blíže popsány v [4].

Zkoušení a hodnocení tepelných čerpadel pro vytápění

Problematika zkoušení a hodnocení tepelných čerpadel pro vytápění je popsána ve Sdělení Komise 2014/C 207/02 [5]. Jsou zde vyjmenovány normy, které se použijí pro zkoušení a hodnocení jednotlivých typů zdrojů tepla. V případě tepelných čerpadel pro vytápění to jsou:

  • ČSN EN 14825:2013 [6], která vychází z normy pro zkoušení tepelných čerpadel ČSN EN 14511 [7];
  • ČSN EN 12309:2014 [8];
  • ČSN EN 12102:2013 [9].

Ve Sdělení Komise 2014/C 207/02 je zároveň uveden seznam legislativně závazných odchylek v podmínkách zkoušení pro harmonizaci norem s nařízením. Je pravděpodobné, že postupně dojde i k úpravě vlastních norem pro zkoušení tepelných čerpadel.

Základním hodnotícím kritériem všech v Nařízení Komise č. 811/2013 popsaných zdrojů tepla je sezónní energetická účinnost vytápění, která určuje efektivitu zdroje z hlediska využití primární energie (např. z uhlí, zemního plnu atd.). Sezónní energetická účinnost vytápění ηs [–] tepelným čerpadlem se stanoví podle vztahu

vzorec 1 (1)
 

kde je

SCOP
– sezónní topný faktor [–];
CC
– převodní koeficient o hodnotě 2,5 (vyjadřuje 40% účinnost výroby elektrické energie v EU), odpovídá v podstatě průměrnému evropskému faktoru neobnovitelné primární energie pro elektrickou energii;
F(1)
– korekční faktor [–], který zahrnuje negativní vliv regulace teploty uživatelem, hodnota F(1) je v běžných aplikacích podle [10] 1 až 5 %, je předepsáno použití hodnoty 3 %;
F(2)
– korekční faktor [–], který zachycuje negativní vliv příkonu oběhových čerpadel použitých v okruhu výparníku. U tepelných čerpadel voda voda a kapalina-voda je jeho hodnota je 5 %. V ostatních případech je 0 %.
 

Velikost sezónního topného faktoru SCOP určuje efektivitu produkce tepla tepelným čerpadlem pro vytápění během roku. Jeho hodnota se stanoví jako

vzorec 2 (2)
 

kde je

QH
– roční potřeba tepla [kWh];
QHE
– roční potřeba elektrické energie na vytápění [kWh].
 

Roční potřeba elektrické energie QHE pro pohon tepelného čerpadla se určí podle vztahu [6]

vzorec 3 (3)
 

kde je

SCOPon
– topný faktor v aktivním režimu [–], určený postupem podle ČSN EN 14825;
HTO
– počet hodin ve vypnutém stavu na termostatu [h/rok];
PTO
– příkon jednotky ve vypnutém stavu termostatu [kW], určuje příkon jednotky po jejím vypnutí termostatem po odečtení příkonu v pohotovostním režimu;
HSB
– počet hodin v pohotovostním režimu [h/rok];
PSB
– příkon jednotky v pohotovostním režimu [kW], určuje zbytkový příkon tepelného čerpadla po vypnutí ovladačem, kdy je jednotka připojena k síti (příkon pro displej, kontrolky atd.), pokud je při měření zapnut ohřev skříně kompresoru, pak je jeho velikost rovna PCK;
HCK
– počet hodin v režimu zahřívání skříně [h/rok];
PCK
– příkon v režimu zahřívání skříně kompresoru [kW] je příkon jednotky v režimu, kdy je aktivní systém ohřevu kompresoru, který zabraňuje zabraňující migraci a kondenzaci chladiva v kompresoru i v době, kdy je kompresor vypnutý; ohřívač udržuje v kompresoru teplotu vyšší než v nejchladnější části zařízení; měří se na vypnutém tepelném čerpadle (stejně jako pohotovostní režim) při okolní teplotě nastavené podle umístění jednotky (např. u vnitřních jednotek je to 20 °C a u venkovních 12 °C), jeho hodnota je proto velmi nízká;
HOFF
– počet hodin ve vypnutém stavu [h/rok];
POFF
– příkon ve vypnutém stavu [kW]; měří se po stanovení příkonu v pohotovostním režimu, kdy je jednotka připojena v síti, ale vypnuta vypínačem.
 

Roční potřeba tepla QH a topný faktor SCOPon při provozu tepelného čerpadla (v aktivním stavu) se určí zjednodušenou intervalovou metodou [6] s využitím sady hodnot tepelného výkonu a COP tepelného čerpadla ze zkoušky podle ČSN EN 14511. Hodnocení se provádí pro zvolenou jmenovitou tepelnou ztrátu objektu (ta se objeví i na energetickém štítku) a teplotní klima. Volba tepelné ztráty je ponechána na zhotoviteli štítku a její volba může do určité míry ovlivnit výsledek hodnocení. Volba příliš vysoké tepelné ztráty (poddimenzované tepelné čerpadlo) znamená snížení SCOPon vlivem dodatkového elektrického dohřevu, volba příliš nízké tepelné ztráty (předimenzované tepelné čerpadlo) znamená snížení SCOPon vlivem ztrát cyklováním tepelného čerpadla, které se do výpočtu také zahrnují [6].

Hodnota topného faktoru v aktivním režimu SCOPon ve vztahu (3) je samozřejmě značně ovlivněna teplotou přívodu do otopné soustavy, tzn. teplotou na výstupu tepelného čerpadla. V normě ČSN EN 14825 jsou rozlišovány tepelná čerpadla kapalina-voda a vzduch-voda podle dosahované teploty ohřevu vody jako nízkoteplotní (35 °C na výstupu), středně teplotní (45 °C na výstupu), vysokoteplotní (55 °C na výstupu) a velmi vysokoteplotní (65 °C na výstupu). Běžná tepelná čerpadla jsou proto zkoušena při nízkých a vysokých teplotách a sezónní energetická účinnost se stanovuje pro obě teplotní hladiny. Nařízení Komise č. 811/2013 rozlišuje nízkoteplotní aplikaci (35 °C na výstupu tepelného čerpadla) a středně teplotní aplikaci (55 °C na výstupu tepelného čerpadla). Aplikací (použitím) je v kontextu nařízení rozuměna otopná soustava.

Jednotlivé příkony jednotky ve vztahu (3) jsou stanoveny zkouškou. Počet hodin v roce pro výpočet vztahu (3) se určí podle tab. 1 [5] v závislosti na klimatickém pásmu. Počet hodin v pohotovostním režimu HSB je ve všech případech 0. To je dáno předpokladem, že pokud je jednotka vypnutá, pak je uvažování udržování kompresoru v teplé stavu. Zároveň je součet počtu hodin ve vypnutém stavu termostatu HTO a počet hodin ve vypnutém stavu HOFF roven počtu hodin v režimu zahřívání kompresoru HCK. Tento vzájemný vztah je dán logikou měření, kdy se od jednotlivých naměřených příkonů ve vypnutém režimu i vypnutém stavu termostatu odečítá potřeba v pohotovostním režimu (která se rovná potřebě v režimu zahřívání kompresoru). Z nařízení ale není zřejmé, proč je počet hodin, kdy je kompresor tepelného čerpadla udržován na požadované teplotě ohřívačem, nejvyšší u teplého klimatického pásma a naopak nejnižší pro chladné. Pro srovnání: otopná sezóna chladnějšího pásma trvá 6446 hodin, průměrného 4910 hodin a teplejšího 3590 hodin.

Tab. 1 Počty hodin v jednotlivých režimech pro různá klimatická pásma [5]
HHE [h/rok]HTO [h/rok]HSB [h/rok]HOFF [h/rok]HCK [h/rok]
průměrné2066179036723850
teplejší1336754044165170
chladnější2465106022082314

Poznámka: HHE – počet hodin v aktivním režimu (tepelné čerpadlo dodává teplo)

Energetická účinnost ohřevu vody kombinovaných ohřívačů

Určuje se stejně jako u Nařízení Komise č. 812/2013, které je podrobněji rozvedeno v článku [4].

Třídy energetické účinnosti

Jednotlivé zdroje tepla jsou podle Nařízení Komise č. 811/2013 rozděleny do tříd podle jejich sezónní energetické účinnosti a energetické účinnosti ohřevu vody u kombinovaných tepelných čerpadel. Grafická podoba energetického štítku pro kombinovaná tepelná čerpadla obsahuje informace o obou zatříděních.

V režimu vytápění Nařízení rozlišuje mezi běžným tepelným čerpadlem a nízkoteplotním tepelným čerpadlem, na které jsou kladeny přísnější požadavky. Nízkoteplotní tepelné čerpadlo není schopno při referenčních podmínkách pro mírné klima −7 °C (teplota vlhkého teploměru 8 °C) ohřát vodu na 52 °C. Rozdělení do jednotlivých tříd energetické efektivity vytápění je podle tab. 2. Energetická třída A+++ může být uváděna až od 26. 9. 2019, přestože ji celá řada tepelných čerpadel (především země-voda) splňuje již dnes.

Tab. 2 Rozdělení běžných a nízkoteplotních tepelných čerpadel pro vytápění do tříd energetické efektivity
Běžná tepelná čerpadlaNízkoteplotní tepelná čerpadla
Třída sezónní energetické účinnosti vytápěníSezónní energetická účinnost vytápění ηs [%]Třída sezónní energetické účinnosti vytápěníSezónní energetická účinnost vytápění ηs [%]
A+++ηs ≥ 150A+++ηs ≥ 175
A++125 ≤ ηs < 150A++150 ≤ ηs < 175
A+98 ≤ ηs < 125A+123 ≤ ηs < 150
A90 ≤ ηs < 98A115 ≤ ηs < 123
B82 ≤ ηs < 90B107 ≤ ηs < 115
C75 ≤ ηs < 82C100 ≤ ηs < 107
D36 ≤ ηs < 75D61 ≤ ηs < 100
E34 ≤ ηs < 36E59 ≤ ηs < 61
F30 < ηs < 34F55 ≤ ηs < 59
Gηs < 30Gηs < 55

Třídy energetické účinnosti přípravy vody kombinovaných tepelných čerpadel jsou stejné jako v Nařízení Komise č. 812/2013. Nerozlišuje se mezi běžnými a nízkoteplotními tepelnými čerpadly, protože se nepředpokládá možnost použití nízkoteplotních tepelných čerpadel pro přípravu teplé vody. Rozdělení ohřívačů podle účinnosti ohřevu vody s vybranými denními odběry je v tab. 3.

Tab. 3 Rozdělení kombinovaných tepelných čerpadel do tříd energetické efektivity
TřídaXS [%]S [%]M [%]L [%]XL [%]
A+++ηwh ≥ 69ηwh ≥ 90ηwh ≥ 163ηwh ≥ 188ηwh ≥ 200
A++61 ≤ ηwh < 6972 ≤ ηwh < 90130 ≤ ηwh < 163150 ≤ ηwh < 188160 ≤ ηwh < 200
A+53 ≤ ηwh < 6155 ≤ ηwh < 72100 ≤ ηwh < 130115 ≤ ηwh < 150123 ≤ ηwh < 160
A38 ≤ ηwh < 5338 ≤ ηwh < 5565 ≤ ηwh < 10075 ≤ ηwh < 11580 ≤ ηwh < 123
B35 ≤ ηwh < 3835 ≤ ηwh < 3839 ≤ ηwh < 6550 ≤ ηwh < 7555 ≤ ηwh < 80
C32 ≤ ηwh < 3532 ≤ ηwh < 3536 ≤ ηwh < 3937 ≤ ηwh < 5038 ≤ ηwh < 55
D29 ≤ ηwh < 3229 ≤ ηwh < 3233 ≤ ηwh < 3634 ≤ ηwh < 3735 ≤ ηwh < 38
E26 ≤ ηwh < 2926 ≤ ηwh < 2930 ≤ ηwh < 3330 ≤ ηwh < 3430 ≤ ηwh < 35
F23 ≤ ηwh < 2623 ≤ ηwh < 2627 ≤ ηwh < 3027 ≤ ηwh < 3027 ≤ ηwh < 30
Gηwh < 23ηwh < 23ηwh < 27ηwh < 27ηwh < 27

Energetické štítky tepelných čerpadel pro vytápění vnitřních prostor

Nařízení Komise předepisuje grafickou podobu energetického štítku podle obr. 1. Jak již bylo uvedeno, Nařízení rozlišuje mezi běžným a nízkoteplotním tepelným čerpadlem. U běžného tepelného čerpadla se na štítku objeví údaj pro nízkoteplotní i středněteplotní otopnou soustavou, kdy tepelné čerpadlo ohřívá vodu na 35 °C, respektive 55 °C.

Obr. 1a – Energetický štítek běžného tepelného čerpadla pro vytápěníObr. 1b – Energetický štítek běžného nízkoteplotního tepelného čerpadla pro vytápěníObr. 1 – Energetický štítek běžného (vlevo) a nízkoteplotního (vpravo) tepelného čerpadla pro vytápění

Na energetickém štítku musí být následující informace:

  1. Název a ochranná známka dodavatele
  2. Identifikační známka modelu
  3. Funkce vytápění pro:
    1. u běžného tepelného čerpadla: středněteplotní a nízkoteplotní otopnou soustavu
    2. u nízkoteplotního tepelného čerpadla: nízkoteplotní otopnou soustavu
  4. Třída sezónní energetické účinnosti za průměrných klimatických podmínek pro:
    1. u běžného tepelného čerpadla: středněteplotní a nízkoteplotní otopnou soustavu
    2. u nízkoteplotního tepelného čerpadla: nízkoteplotní otopnou soustavu
  5. Jmenovitý tepelný výkon, včetně jmenovitého výkonu všech přídavných ohřívačů [kW] za průměrných, chladnějších a teplejších klimatických podmínek pro:
    1. u běžného tepelného čerpadla: středněteplotní a nízkoteplotní otopnou soustavu
    2. u nízkoteplotního tepelného čerpadla: nízkoteplotní otopnou soustavu
  6. Teplotní mapa Evropy
  7. Hladina akustického výkonu LWA ve vnitřním prostoru (je-li známa) a ve vnějším prostoru

Energetické štítky kombinovaných tepelných čerpadel

Obr. 2 – Energetický štítek kombinovaného tepelného čerpadla pro ohřev vody a vytápění
Obr. 2 – Energetický štítek kombinovaného tepelného čerpadla pro ohřev vody a vytápění

U tepelných čerpadel kombinovaných (pro přípravu teplé vody a vytápění) se nerozlišuje mezi běžným a nízkoteplotním tepelným čerpadlem. Nařízení předpokládá, že nízkoteplotní tepelná čerpadla nedosahují teploty dostatečně vysoké pro přípravu teplé vody. Grafická podoba štítku je uvedena na obr. 2.

Na energetickém štítku musí být následující informace:

  1. Název nebo ochranná známka dodavatele
  2. Identifikační značka modelu
  3. Funkce vytápění vnitřních prostorů pro použití ve středněteplotní otopné soustavě (55 °C) a funkce ohřevu vody včetně deklarovaného zátěžového profilu vyjádřeného příslušným písmenem
  4. Třída sezónní energetické účinnosti vytápění při průměrných klimatických podmínkách pro použití ve středněteplotní otopné soustavě a třída energetické účinnosti přípravy teplé vody při průměrných klimatických podmínkách
  5. Jmenovitý tepelný výkon včetně jmenovitého tepelného výkonu všech přídavných ohřívačů v kW při průměrných, chladnějších a teplejších klimatických podmínkách
  6. Teplotní mapa Evropy
  7. Hladina akustického výkonu ve vnitřním prostoru LWA (má-li význam)
  8. U kombinovaných ohřívačů v systémech s tepelným čerpadlem schopným pracovat pouze v období mimo špičku se může přidat uvedený piktogram
 

Informační list výrobku a technická dokumentace

Nařízení Komise č. 811/2013 předepisuje obsah, který se musí objevit v informačních listech výrobku (brožura k výrobku nebo jiná technická dokumentace). Požadavky opět rozlišují mezi běžnými a kombinovanými tepelnými čerpadly. Dále je předepsán i obsah a formát části technické dokumentace.

Požadavky na ekodesign tepelných čerpadel

Požadavky na tepelná čerpadla pro vytápění vnitřních prostor a kombinovaná tepelná čerpadla jsou uvedeny v Nařízení Komise č. 813/2013 a vstupují v platnost od 26. září 2015. Pro běžná tepelná čerpadla v režimu vytápění (včetně kombinovaných) platí, že jejich sezónní energetická účinnost ηs nesmí být nižší než 100 %. Pro nízkoteplotní tepelná čerpadla je pak předepsán požadavek 115 %.

Uvedené limity znamenají, že nebude možné na trh dodávat běžná tepelná čerpadla v nižší energetické třídě než je A+ a nízkoteplotní tepelná čerpadla v třídě nižší než je A. V tab. 4 jsou pro daný limit stanoveny odpovídající hodnoty SCOP pro hlavní druhy tepelných čerpadel (pro průměrné klima). Tab. 5 pak ukazuje posun v limitu od 26. září 2017.

Tab. 4 Požadavky na energetickou účinnost tepelných čerpadel v režimu vytápění platné od 26. září 2015
Typ TČstandardnínízkoteplotní
ηs [%]třída en. účinnostiSCOP [–]ηs [%]třída en. účinnostiSCOP [–]
vzduch-voda, vzduch-vzduch100A+2.58115A2.95
kapalina-voda, voda-voda2.703.08
Tab. 5 Požadavky na energetickou účinnost tepelných čerpadel v režimu vytápění platné od 26. září 2017
Typ TČstandardnínízkoteplotní
ηs [%]třída en. účinnostiSCOP [–]ηs [%]třída en. účinnostiSCOP [–]
vzduch-voda, vzduch-vzduch110A+2.83125A+3.20
kapalina-voda, voda-voda1102.953.33

Pro kombinovaná tepelná čerpadla pro vytápění a přípravu teplé vody jsou platné nejen požadavky ekodesignu pro vytápění, ale i pro přípravu teplé vody. Souhrn požadavků na minimální energetickou účinnost ohřevu vody je v tab. 6. U kombinovaných ohřívačů není požadavek na velikost zásobníku teplé vody.

Tab. 6 Požadovaná energetická účinnost ohřevu vody kombinovaných tepelných čerpadel
Deklarovaný zátěžový profil3XS
[%]
XXS
[%]
XS
[%]
S
[%]
M
[%]
L
[%]
XL
[%]
XXL
[%]
3XL
[%]
4XL
[%]
Energetická účinnost ohřevu vodyplatné od 26. září 201522232626303030323232
platné od 26. září 201732323232363738606464

Požadavky ekodesignu jsou kladeny také na hladinu akustického výkonu LWA. Požadavky jsou rozděleny podle jmenovitého tepelného výkonu a nesmí překročit hodnoty z tab. 7.

Tab. 7 Maximální hladina akustického výkonu LWA [dB] tepelných čerpadel platná od 26. září 2015
Jmenovitý tepelný výkon [kW]≤ 6> 6 a ≤ 12> 12 a ≤ 30> 30 a ≤ 70
umístění ve vnitřním prostoru60657080
umístění ve venkovním prostoru65707888

Srovnání zdrojů tepla pro vytápění

Štítkováním se zavádí možnost snadného porovnání jednotlivých zdrojů tepla pro vytápění a přípravu teplé vody mezi sebou a to za srovnatelných podmínek. Třídou energetické účinnosti se v podstatě porovnává energetická náročnost zařízení na neobnovitelnou primární energii jako indikátoru vlivu zařízení na životní prostředí (těžba a využití neobnovitelných paliv), případně energetickou závislost (dovoz paliv). Je důležité proto připomenout, že se nejedná ekonomické srovnání ve smyslu úspory nákladů na vytápění (porovnávají se zdroje využívající pro vytápění různé druhy energie). V tab. 8 jsou porovnány jednotlivé zdroje tepla pro vytápění podle energetické třídy pro průměrné klimatické pásmo. Uvedené tepelné čerpadlo vzduch-voda má plynulou regulaci tepelného výkonu.

Tab. 8 Zjištěné energetické třídy výrobků pro vytápění
OhřívačTřída energetické účinnosti 35 °C / 55 °C
Plynový kondenzační kotel [11]A
Tepelné čerpadlo vzduch-voda [12]A++/A++
Tepelné čerpadlo země-voda [13]A++/A++

Pro tepelná čerpadla země-voda platí, že mohou dosáhnout i třídy A+++, která však bude zavedena až v roce 2019 a do té doby ji nelze na štítku zobrazovat (zobrazuje se tak pouze maximální nejúspornější třída A++). V době vzniku tohoto textu nebyly zatím od výrobců k dispozici údaje o energetických třídách elektrických ohřívačů pro vytápění. Lze však předpokládat, že se pravděpodobně budou pohybovat ve třídě D. To neznamená, že elektrické kotle nebudou na trhu dostupné. Limit energetické účinnosti v rámci ekodesignu je pro elektrické kotle 30 % (tepelná čerpadla mají limit 100 %).

Závěr

Hodnocení tepelných čerpadel pro vytápění a kombinovaných tepelných čerpadel vychází z laboratorního testování podle příslušných norem. Na základě výsledků se výpočtem stanoví sezónní energetická účinnost a tepelnému čerpadlu se přiřadí určitá třída energetické účinnosti podle Nařízení Komise 811/2013. Energetická třída v sobě nezahrnuje ekonomické náklady, ale vychází z efektivity využití neobnovitelné primární energie.

Nařízením Komise 813/2013 se stanovují limitní požadavky na tepelná čerpadla pro vytápění a kombinovaná tepelná čerpadla, a to z hlediska jejich minimální energetické třídy a hladiny akustického výkonu. Jejich nedodržení má za následek zákaz uvedení na trh v Evropské unii. Nařízení také nařizuje dohled nad trhem jednotlivým členským státům včetně povinnosti podrobovat zařízení zkouškám, které ověří výrobcem nebo dovozcem deklarované parametry a stav použité dokumentace.

V tomto příspěvku byly zmíněny postupy výpočtu sezónní energetické účinnosti tepelných čerpadel pro vytápění. Celý text je nutno chápat v kontextu především s normou ČSN EN 14825, na kterou výpočty navazují. Na konci příspěvku jsou zmíněny i požadavky ekodesignu na energetickou účinnost tepelných čerpadel jak pro vytápění, tak i kombinovaných tepelných čerpadel.

Hodnoty energetické třídy jsou společné pro všechny zdroje tepla od tepelných čerpadel po elektrické a plynové kotle. Lze tedy porovnávat zdroje tepla různého druhu mezi sebou. Limity jejich energetické účinnosti pro jejich uvedení na trh se však mohou lišit podle druhu.

Poděkování

Tento příspěvek vznikl za podpory Evropské unie, projektu OP VaVpI č. CZ.1.05/2.1.00/03.0091 – Univerzitní centrum energeticky efektivních budov.

Literatura

  • [1] Sedlář, J.: Úvod do štítkování a ekodesignu tepelných čerpadel, TZB-info, 2015.
  • [2] Nařízení Komise 811/2013 o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kombinovaných ohřívačů, souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení a souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení. Brusel 2013.
  • [3] Nařízení Komise 813/2013 – požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů. Brusel 2013.
  • [4] Sedlář, J.: Štítkování a ekodesign tepelných čerpadel pro přípravu teplé vody, TZB-info, 2015.
  • [5] Sdělení Komise 2014/C 207/02 v rámci provádění Nařízení Komise EU č. 811/2013, Brusel 2014.
  • [6] ČSN EN 14825 – Klimatizátory vzduchu, jednotky pro chlazení kapalin a tepelná čerpadla s elektricky poháněnými kompresory pro ohřívání a chlazení prostoru – Zkoušení a klasifikace za podmínek částečného zatížení a výpočet při sezonním nasazení. ÚNMZ 2014.
  • [7] ČSN EN 14511 – Klimatizátory vzduchu, jednotky pro chlazení kapalin a tepelná čerpadla s elektricky poháněnými kompresory pro ohřívání a chlazení prostoru, soubor norem pro zkoušení tepelných čerpadel, ÚNMZ 2014.
  • [8] ČSN EN 12309 – Absorpční a adsorpční klimatizační zařízení a/nebo zařízení s tepelným čerpadlem s vestavěnými zdroji tepla na plynná paliva, s jmenovitým tepelným příkonem nejvýše 70 kW – Část 1 až 7. ÚNMZ 2015.
  • [9] ČSN EN 12102 – Klimatizátory vzduchu, jednotky pro chlazení kapalin, tepelná čerpadla a odvlhčovače s elektricky poháněnými kompresory pro ohřívání a chlazení prostoru – Měření hluku přenášeného vzduchem – Stanovení hladiny akustického výkonu. ÚNMZ 2014.
  • [10] EHPA: prezentace The new Ecodesign regulation for heaters, Dostupné z:
    heatershttp://forum.ehpa.org/fileadmin/red/_EHPA_Archive_Forum/6th_Heat_Pump_Forum_2013/20130515-7-Roffe-Vidal.pdf.
  • [11] Baxi: Plynový kotel EcoBlue System, 2015, Dostupné z:
    http://www.baxi.co.uk/documents/Baxi_EcoBlue_System_Energy_Label.pdf.
  • [12] Stiebel Eltron spol. s.r.o.: Tepelné čerpadlo WPF 10-16 M, 2015, Dostupné z:
    http://www.stiebel-eltron.cz/ste_shared/pdf/data/E_9536_0_cz_Czech.pdf.
  • [13] Stiebel Eltron spol. s.r.o.: Tepelné čerpadlo WPF 10-16 M, 2015, Dostupné z:
    http://www.stiebel-eltron.cz/ste_shared/pdf/data/E_5975_0_cz_Czech.pdf.
 
Komentář recenzenta
doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D.
Článek stručně popisuje postupy, na základě kterých se provádí hodnocení tepelných čerpadel určených pro vytápění případně kombinaci s ohřevem vody pro potřeby energetického štítku a uvádění na trh. Energetický štítek zjednodušeným způsobem vyjadřuje a porovnává energetickou efektivitu zdrojů tepla od plynových kotlů po tepelná čerpadla z pohledu náročnosti na neobnovitelnou primární energii. Příspěvek popisuje způsob hodnocení, zatřídění a požadavky pro uvedení tepelných čerpadel na trh.
English Synopsis

This text extends the introduction paper related to labelling and ecodesign of heat pumps for space heating and combined heat pumps both for space and water heating. The text sums up the requirements of European Directives 811 and 813/2013 for heat pumps on documentation and measurement. Basic calculations and their connection on European standards are described here and information presented on the energy label of the heat pump is explained. The end of the article deals with comparison of achievable energy class of different space heaters.

 

Hodnotit:  

Datum: 31.8.2015
Autor: Ing. Jan Sedlář, ČVUT v Praze Univerzitní centrum energeticky efektivních budov   všechny články autora
Recenzent: doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Tepelná čerpadla

logo SINCLAIR
logo REGULUS
logo MasterTherm
logo PZP
logo Panasonic
logo STIEBEL ELTRON

Odborný garant

Ing. Tomáš Straka, Ph.D.
Asociace pro využití tepelných čerpadel

Partneři - Vytápění

logo THERMONA
logo FV PLAST
logo FENIX
logo GEMINOX
logo ENBRA
logo DANFOSS
 
 

Aktuální články na ESTAV.czVýprodej měřicích přístrojů TestoOhřev teplé vody: Úvodní rozvaha a normyPraha prodloužila lhůtu posouzení vlivu stavebních předpisůKermi Quickfinder – jednoduchá kalkulace pro zjištění vhodného otopného tělesa