Termohydraulické úspory tepla pro CZT

Datum: 16.8.2010  |  Autor: J.V.Ráž, DiS.  |  Recenzent: Ing. Jiří Matějček, CSc.

CZT čeká období velké transformace. Pro více než 1 500 000 bytů znamená CZT nejpohodlnější a stále tvrdíme, že i nejekologičtější způsob vytápění, protože centralizace výroby tepla umožňuje nasazení nejmodernějších technologií, s nejvyšší účinností, environmentální šetrností, i ekonomickou efektivitou. Tento článek je proto věnován stručnému návodu, jak celý proces ekonomicky optimalizovat a systémům CZT transformaci usnadnit.

Centralizované Zásobování Teplem čeká období velké transformace. Pro více než 1 500 000 bytů znamená CZT nejpohodlnější a stále tvrdíme, že i nejekologičtější způsob vytápění, protože centralizace výroby tepla umožňuje nasazení nejmodernějších technologií, s nejvyšší účinností, environmentální šetrností, i ekonomickou efektivitou. Než těmito slovy vyvoláme vlnu rozhořčení nad stále rostoucími cenami tepelné energie, připomeňme, že velkými změnami prošel i obor vytápění, který dnes v oblasti hospodaření s již vyrobenou tepelnou energií dosáhl nové úrovně a nabízí nové možnosti komplexního zefektivnění procesu výroby, distribuce a racionální spotřeby tepla. Tento článek je proto věnován stručnému návodu, jak celý proces ekonomicky optimalizovat a systémům CZT transformaci usnadnit.

Zásadní podmínky efektivity celého procesu lze shrnout do čtyř srozumitelných bodů:

  1. Ohřívat teplonosnou látku na minimální možnou teplotu, zajišťující požadavky na tepelnou pohodu.
  2. Veškeré vyrobené teplo spotřebovat k vytápění a nevracet jej se ztrátami zpět.
  3. Regulací tepelného výkonu plně využít tepelných zisků k úsporám tepla a paliva.
  4. Zajistit správnou přenosovou schopnost distribučních sítí ve stávajících průměrech potrubí.

Žádnou z těchto důležitých podmínek nemůžeme splnit klasickým projektováním oboru vytápění, ale dnešní termohydraulické projektování je splňuje beze zbytku a éra plně ekonomického vytápění může být zahájena i v oblasti distribučních sítí a zdrojů tepla.

1. Ohřev teplonosné látky na minimální teplotu sekundární sítě

Po zateplení budov zůstávají původní otopné plochy zachovány a pro dosažení nově požadovaných výkonů byly v rámci studie z roku 2005 stanoveny nově požadované teplotní parametry topné vody, při zachování původních průtoků ve stávajících průměrech potrubí, podle TAB. 1.

Pozn.: Zabránění poklesu původních průtoků je důležitou podmínkou pro splnění bodu 4), přičemž původní průtoky musejí být stanoveny v souladu se správným přenosem tepla od zdroje ke spotřebičům.

Tepelné ztráty po zateplení panelových domů byly určeny podrobnými modelovými výpočty potřeby tepla na vytápění a větrání reprezentativního vzorku objektu VVÚ-ETA 8NP. Výsledky jsou zobrazeny v GRAFU 1, včetně hodnot, původně projektovaných v roce 1973.


GRAF 1 Tepelné ztráty a úspory tepla v objektu VVÚ-ETA

V GRAFU 1 je pro srovnání uveden původně projektovaný nárok na výkon tepelného zdroje z roku 1973, který činí 161,64% přesně spočítaného potřebného výkonu na vytápění objektu v nezatepleném stavu. Znamená to, že se původní projektant v podmínkách nejistého klasického projektování jistil výkonovou rezervou celých 61,64%. Původní rezerva projektu z roku 1973 je tedy v tomto případě dokonce větší než úspory tepla, dosažené vlastním zateplením objektu v roce 2005 (v rámci zákona č. 406/2000 Sb. měly být počítány tepelné ztráty budov a veškeré závěry energetických analýz na úrovni státu by byly jiné).

Korekce teplotních parametrů uvedené v TAB.1, jsou vztaženy ke správným hodnotám tepelných výkonů pro nezateplený stav (100%) a proto není potřebné se obávat, že parametry topné vody v TAB.1 jsou podhodnocené. Dokazují to výsledky výpočtů reprezentativního vzorku panelového domu v TAB.2.

Parametr Před zateplením Po zateplení
Tepelná ztráta objektu (W) při te = -12°C při i = 0,6.h-1 117877,05 = 100% 60730,49 = 51,52%
Tepelná ztráta objektu (W) při te = +12°C při i = 0,6.h-1 32527,98 19631,67
Měrný tepelný výkon (W.m-2) při větrání i = 0,6.h-1 65,33 33,66
Měrný tepelný výkon (W.m-3) při větrání i = 0,6.h-1 23,33 12,12
Celoroční spotřeba tepla (GJ.rok-1) 891,151 459,122
Celoroční náklady na vytápění při ceně 650 Kč za GJ (Kč) 579248 (100%) 298429 (51,52%)
Teploty topné vody (°C) při te = -12°C 92,50 / 67,50 60,09 / 47,17
Teploty topné vody (°C) při te = +12°C 42,97 / 36,04 34,65 / 30,47
Pasivní úspory tepla (%) zateplením 0 48,48
Aktivní úspory tepla regulační technikou (%) 12 40
Průtok topné vody (kg.h-1) 4045,59 4046,78
Pož. výkon tepelného zdroje (kW) v roce 1973 dle projektu 190,54 60,73
Úroveň vytápění nejvyšších podlaží (%) 65 100
Skutečný odběr tepla ze zdroje (kW = %) 190,54 = 161,64
při přetápění
60,73 = 31,87
při ti = 20°C

TAB.2 - Testovaný objekt VVÚ - ETA 8NP

Hodnoty v TAB.1 a 2 jsou vztaženy pouze k tepelným ztrátám objektu, bez působení tepelných zisků, tj. bez započítání dalších úspor tepla regulační technikou. Skutečný odběr tepla ze zdroje, s vyloučením původního přetápění objektu, zde dokonce poklesl na 31,87%, a to i bez využití úspor tepla regulační technikou.

Skutečný pokles odběru tepla z tepelných zdrojů je po vyloučení původního přetápění tedy obecně větší, než jaký odpovídá prostému poměru tepelných ztrát (odběr zde měl poklesnout na 100-48,48=51,52%, ale poklesl na 31,87% požadavků původního projektu) a dalších úspor lze dosáhnout správnou automatickou funkcí regulační techniky v objektech.

Pokud je v zateplených objektech při plné funkci regulační techniky dosahováno úspor tepla pouze kolem 25%, (tj.odběr tepla poklesl jen na 75%), pak je tato technika klasickým projektováním navrhována chybně a pracuje se ZÁPORNOU ÚČINNOSTÍ. To je silně nevýhodné i pro dodavatele tepla, protože nemůže snížit spotřebu paliva o vliv působících tepelných zisků, na které pak regulační technika nedokáže reagovat. Správnou funkcí bytové regulační techniky a optimalizovanými teplotami, lze přitom dosáhnout dalších úspor paliva v hodnotě až 50% celoroční spotřeby (vztaženo k ti=20°C).

Optimalizované minimální teploty podle TAB.1 lze v STK bez ohřevu TUV aplikovat dvěma způsoby.

  1. Lokálně, kdy jsou po zateplení stavebních konstrukcí na vstupu do otopné soustavy instalovány prvky kvalitativní subregulace (směšovací ventil s vlastním oběhovým čerpadlem objektu). V tomto případě je do sekundární distribuční sítě CZT (od výměníkové stanice k objektům) dodávána topná voda s původními teplotními parametry a minimalizace teplot vody je zajišťována v objektech. Lze aplikovat etapovitě, bez ohledu na stav zateplení jednotlivých objektů, ale bez výrazných úspor na straně dodavatele tepla, kterému narůstá poměr tepelných ztrát potrubí k přenášenému výkonu a současně klesá účinnost kvalitativní regulace na prahu zdroje
  2. Centrálně, kdy jsou po zateplení stavebních konstrukcí všech objektů společně připojených k síti, minimalizovány teploty vody na prahu tepelného zdroje, ale seřízení TH lze aplikovat ihned.

V obou případech je potřebné, zajistit v objektech přenos tepla termohydraulickým seřízením soustav.

V případě a) je snížení odběru tepla ze zdroje dosahováno snížením průtoku na primární straně směšování a jde vlastně o stejný princip, jaký se uplatňuje v termohydraulicky seřízených soustavách i bez směšování. Termohydraulicky seřízená soustava je však schopna reagovat na tepelné zisky, zatímco klasická soustava toho schopna není, protože nemá řízené korigované průtoky funkčně přiřazeny k řídicím teplotám.

Pro dodavatele tepla je v sekundárních sítích vysoce perspektivní případ b), kterým dosáhne významných úspor snížením distribučních tepelných ztrát a v termohydraulicky seřízených soustavách ještě významnějších úspor, tj. dosažení 100% účinnosti centrální kvalitativní regulace ve zdroji tepla a možnosti vyrábět méně tepla o plnou úroveň působících tepelných zisků. Nejprve k optimalizaci teplot:

Jako příklad uveďme jednoduchou sekundární síť mezi výměníkovou stanicí a čtyřmi připojenými objekty podle OBR.1, OBR.2 a OBR.3, s potrubím uloženým v prefabrikovaném teplovodním kanále (STK). Síť je převzata z původního projektu, včetně průměrů potrubí a tlouštěk izolací (potrubí TUV je samostatné).

OBR.1 představuje klasicky projektovanou síť s hydraulickým vyvážením na klasicky projektované průtoky a s typickým nedotápěním koncových bodů sítě. Zdroj zde vyrábí výkon 800 kW, ale ke spotřebitelům je přivedeno pouze 767 kW, protože voda v síti chladne stejně jako v OBR.2, ale úbytek výkonu není při uvažování jednotných teplotních parametrů 90/70°C kompenzován korigovaným průtokem. Nedostatečné průtoky na vstupu do jednotlivých objektů jsou navíc stabilizovány hydraulickým vyvážením a nepracují-li čerpadla se značným přebytkem hnací síly, je dostatečné vytápění Obj.4 možné jen neekonomickým zvýšením teploty výstupní vody ze zdroje.


OBR.1 Klasické vyvážení tepelné sítě. Teploty v závorkách jsou jen předpokládané, nereálné,
protože síť není vyvážena na korigované průtoky a přivedený výkon se vzdáleností klesá.

OBR.2 demonstruje termohydraulické vyvážení stejné sítě před zateplením objektů, pro termohydraulicky určené korigované průtoky ÚT ve vnější síti, s vyloučením nedotápění koncových bodů a se zajištěním 100% účinnosti kvalitativní regulace (střední teplota ve zdroji i v koncovém bodě je stejná).


OBR.2 Termohydraulické vyvážení tepelné sítě před zateplením objektů. Teploty vody jsou reálné.

OBR.3 ukazuje termohydraulické vyvážení stejné sítě po zateplení objektů. Dokládá, že se nastavení armatur prakticky již nezmění a termohydraulické vyvážení sekundárních sítí proto může být prováděno nezávisle na zateplení objektů.


OBR.3 Termohydraulické vyvážení tepelné sítě po zateplení objektů. Teploty vody jsou reálné.

Z OBR.2 a 3 plyne, že optimalizací teplotních parametrů podle TAB.1 uspoří dodavatel tepla 40% nákladů na tepelné ztráty potrubí sekundární distribuční sítě, aniž by byly investovány prostředky do nových instalací, nebo do výměny izolace potrubí, která svými tloušťkami a parametry nevyhovuje požadavkům na hodnoty "Uo" podle vyhlášky č.193/2007.

Přibližně ve stejném poměru by mohl dodavatel tepla snížit teplotní parametry primární teplonosné látky, kde to ale vzhledem k průmyslovým odběratelům a ke konstrukci některých spotřebičů většinou možné není.

Pozn.:Výpočty spotřeb energie a nákladů v tomto článku slouží pouze pro porovnání, jsou proto orientační. Náklady na termohydraulické vyvážení zobrazené sítě se pohybují pouze kolem 20000,-Kč a návratnost tak činí přibližně 5 měsíců první otopné sezóny.

Pokles tepelných ztrát sekundárních potrubí o 40% však znamená jen malou část úspor, kterých lze novým řešením oboru dosáhnout, a mnohem významnější jsou úspory paliva nově řešenými regulačními procesy.

2. Veškeré vyrobené teplo spotřebovat k vytápění a nevracet jej se ztrátami zpět.

Cílem CZT je zajistit tepelnou pohodu vytápěných objektů s co nejnižšími provozními náklady a draze vyráběná tepelná energie proto nemůže se zvýšenými ztrátami obíhat mezi zdrojem a spotřebiči bez plného využití k vytápění, jak je tomu v klasicky projektovaných soustavách poměrně často. Pokud se do zdroje tepla vrací voda nedostatečně vychlazená, pak to znamená, že část draze vyrobené tepelné energie nebyla plně využita k vytápění a tato část energie byla vyrobena zbytečně. Výrobci tepelné energie proto potřebují, aby bytová regulační technika takové mrhání teplem nepřipustila a aby výroba tepla mohla být optimalizována na úroveň okamžité potřeby, odpovídající zajištění smluvně garantované tepelné pohody.

Bytová regulační technika proto musí být seřízena tak, aby při každé vnější teplotě zajišťovala úroveň vnitřní tepelné pohody, ale při působení tepelných zisků mohlo být vyráběno tepla méně, s úsporami paliva.

Dosažení tohoto cíle lze zajistit nejméně nákladným a nejjednodušším opatřením, jaké si v oboru vytápění můžeme představit, protože stačí komplet TRV+hlavice ve všech bodech soustav termohydraulicky seřídit a vyloučit tím zkratové průtoky nedostatečně vychlazené vody. Seřízení TH lze samozřejmě provést na jakoukoliv teplotu místnosti, odpovídají-li tomu velikosti instalovaných otopných těles (viz GRAF 2).

Termohydraulické seřízení soustav připojených objektů pak garantuje plné využití vyráběného tepla k vytápění, dodržení teplot vratné vody, nejvyšší účinnost kvalitativní regulace shodnou střední teplotou vody ve zdroji i ve spotřebičích a navíc i plné využití tepelných zisků ke snížení odběru tepla ze zdroje, kterým dodavatel tepla velmi významně uspoří palivo jak v případě 1a), tak i 1b).

Veškeré vyrobené teplo může být bezezbytku spotřebováno k vytápění pouze tehdy, když soustavy připojených objektů jsou termicky vyvážené a tepelná síť je vyvážena podle OBR.2 nebo OBR 3.

Podrobnosti o termickém vyvážení jsou uvedeny na TZB-info v článku "Úspory tepla v termicky vyvážených soustavách", kde je současně uveden i výpočtový příklad automatických úspor tepla (podstatně vyšších, než při manipulacích uživatelů bytů s termostatickými hlavicemi). Termohydraulicky seřízené soustavy k velmi významným úsporám tepla plně využívají tepelné zisky, což klasickým seřízením soustav nedokážeme.

3. Regulací tepelného výkonu plně využít tepelných zisků k úsporám tepla a paliva.

V CZT představují tepelné ztráty potrubí jen cca 5% až 10% vyráběné energie a tedy jen malou část potenciálních úspor. Hlavní je proto úspora paliva plným využitím tepelných zisků v objektech.


GRAF 2 ukazuje funkci správně navržené bytové regulační techniky, umožňující dodavateli šetřit palivo.

Při vzestupu vnitřní teploty vytápěných místností působením tepelných zisků o 1,3°C, se pak sníží odběr tepla ze zdroje o 40% jen vlastními regulačními procesy, úměrně tomu se sníží spotřeba paliva a tyto úspory jsou dosaženy nad rámec úspor zateplením objektu nebo optimalizací teplotních parametrů vody.

V této souvislosti je potřebné upozornit na chybnou představu "hydraulického myšlení" o tom, že po zateplení objektů stačí snížit otopovou křivku, čímž někteří projektanti uvádějí investory v omyl. Aby touto chybnou představou nebyli investoři okrádáni o úspory tepla, připomeňme, jak termostatické ventily fungují.

Aby mohla bytová regulační technika reagovat na tepelné zisky podle GRAFU 2, musejí být teplotní čidla v základním stavu vytápění (bez působení tepelných zisků) správně aktivována vlastním tepelným působením otopné soustavy a TRV proto musejí pracovat s proporcionálním pásmem XP, pro které bylo projektováno hydraulické nastavení tzv. "druhé regulace" na tělesech ventilů (např.XP2K při ti = 20C).

Toho se dosáhne termohydraulickým zajištěním přenosové schopnosti potrubní sítě korigovanými průtoky (které klasické projektování neřeší) a správným seřízením teplotních čidel (termickým vyvážením soustavy), které klasické projektování také neřeší, proto soustavy musejí být seřízeny termohydraulicky.

Nastavení hlavic totiž přímo určuje hodnotu pásma XP podle GRAFU 3, který dokládá závislost úspor tepla na pracovním proporcionálním pásmu termostatického ventilu.

GRAF 3 dokazuje, že jak z hlediska funkce soustavy, tak z hlediska úspor tepla, nemůže být pásmo XP libovolné a pro konkrétní typ TRV musí být naopak seřízeno co nejpřesněji.

Je-li soustava projektována s proporcionálním pásmem XP=2K (99% našich soustav), pak hlavice musejí být ve všech místnostech co nejpřesněji nastaveny tak, aby pásmo XP2K bylo vždy dodrženo.

Nastavení hlavic nemůže být menší, protože by soustava vykazovala nedotápění (například při XP=1K by měla tlakovou ztrátu cca 400%). Nastavení hlavic nemůže být ani větší, protože by soustava uspořila méně tepla a tepelné zisky by k úsporám paliva plně využity nebyly. Proto musí být nastavení hlavic správné.

Při dodržení pásma XP2 správným nastavením termostatických hlavic a při správném řešení přenosu tepla korigovanými průtoky (tj. při TH seřízení soustav), může CZT snížit spotřebu paliva o 40% při průměrném vzestupu vnitřní teploty o 1,3°C a při vzestupu o 1,5°C už úspora paliva pro byty činí 55% !

O úsporách paliva v CZT proto rozhoduje hlavně způsob, jakým je ve vytápěných objektech seřízena bytová regulační technika.Bude-i např. konkrétní TRV v GRAFU 3 při ti20°C pracovat s hlavicí nastavenou na XP 3 místo na XP 2, tak při vzestupu "ti" o 1,5°C neušetří 55% paliva, ale jen 17% a výkon se zvýší jen o 12%.

Úspora tepla a paliva regulačním procesem je totiž zcela jiná, než úspora tepla snížením vnitřní teploty místnosti, která při poklesu o 1°C činí cca 6%, protože je vztažena k teplotnímu spádu mezi vnitřním a vnějším prostředím. Úspora tepla a paliva regulačním procesem je vztažena k závěrné křivce regulačního prvku a tedy k šířce jeho proporcionálního pásma. Regulací se proto při správném využitím rozsahu proporcionálního pásma ušetří více tepla a paliva, než snižováním vnitřní teploty.

Přitom si musíme stále uvědomovat, že vysokých úspor paliva podle GRAFU 2 je dosaženo při vytápění objektů, ve kterých je plně dodržena původní vnitřní teplota a těchto úspor není dosahováno žádným omezením úrovně vytápění, natož pak vypínáním otopných těles. Plné využití tepelných zisků regulačními procesy termohydraulickým řešením je proto nejúčinnějším prostředkem k dosažení úspor paliva pro CZT v oblasti vytápění bytů.

4. Zajistit správnou přenosovou schopnost distribučních sítí se stávajícími průměry potrubí.

Pro zajištění správné aktivace teplotních čidel s následnými úsporami tepla bytovou regulační technikou a z toho vyplývajícími úsporami na straně dodavatele tepla, musí být vyřešen vlastní přenos tepla od zdroje ke spotřebičům bez zkratových průtoků.

Projekt vytápění proto musí pracovat přímo s teplem, nikoliv jen s průtoky teplonosné látky a tepelné působení otopné soustavy na teplotní čidla jen předpokládat (viz porovnání OBR.1 a OBR.2). U vnitřních potrubních sítí otopných soustav je to ještě důležitější o skutečnost, že potrubní rozvody v bytech jsou neizolované a chladnou podstatně více. Řešením přenosové schopnosti se určí korigované průtoky teplonosné látky. Korigovaným průtokům, které kompenzují pokles přenášeného výkonu ochlazením vody v potrubí, musí být přizpůsobeno jak nastavení tzv. "druhé regulace", tak i nastavení pracovního zdvihu kuželky TRV, vymezeného pro danou teplotu místnosti nastavením hlavice.

S korigovanými průtoky je potřebné počítat při výpočtu tepelných i tlakových ztrát potrubí, při nastavení všech armatur v soustavě, při seřízení čerpadel, směšovacích okruhů kvalitativní regulace, regulátorů diferenčního tlaku, atd. a projekt TH všechny tyto parametry bezpečně určí. Bytová regulační technika pak může pracovat v oblasti ekonomického využití vyráběného tepla k vytápění podle GRAFU 4 a nemusí nevychlazenou zpětnou vodu zkratovými průtoky neekonomicky vracet zpět do tepelného zdroje.

CZT potřebuje teplonosnou látku ve spotřebičích tepla dostatečně vychladit

GRAF 3 a 4 ukazuje, že uživatelské manipulace s nadměrným otevíráním termostatických hlavic jsou s požadavkem na vychlazení zpětné vody v příkrém rozporu a ekonomicky na ně doplácí jak spotřebitel (odebíraný výkon se do místnosti nominální plochou v plném rozsahu nepřenese), tak i dodavatel tepla. Při nadměrném otevření hlavic totiž stoupá strměji teplota zpětné vody než výkon přenesený do místnosti tělesem a se stoupající teplotou zpětné vody narůstají pro dodavatele tepla tepelné ztráty potrubních tras. Teplo nevyužité k vytápění se nesmí nejen zbytečně vyrábět, ale čerpadly se nesmí ani zbytečně čerpat.

Podmínkou ekonomického vytápění proto je, aby odebíraný tepelný výkon byl vždy otopnou plochou přenesen do místnosti a odebírané teplo bylo plně využito k vytápění, bez vzestupu teploty zpětné vody.

Není přitom rozhodující, zda je místnost vytápěna na 20°C nebo například 22°C (GRAF 2), ale je důležité, aby teplo nebylo vyráběno zbytečně a s nadměrnou teplotou zpětné vody se nevracelo zpět do zdroje. Rozhodující je tedy nastavené proporcionální pásmo, které klasické projektování nijak neřeší a nezajišťuje. CZT proto potřebuje co nejrychleji uvést otopné soustavy zateplených i nezateplených budov do stavu správného seřízení bytové regulační techniky podle GRAFU 2 a 3, které umožní velmi významně šetřit palivo zamezením jeho zbytečné nadvýroby a plným využitím působících tepelných zisků. Potřebují to i spotřebitelé tepla a poprvé jde o opatření, ve kterém nejsou zájmy obou stran v rozporu, ale jsou společné, o dopadech snížené spotřeby paliva na životní prostředí ani nemluvě. A poznámka nakonec - ve vytápění by se zásadně mělo konkurovat kvalitou řešení a nikoliv cenou, protože náklady na kvalitu se za tři měsíce vrátí, zatímco na nekvalitě se bude prodělávat třeba dvacet let. Možná, že by tyto řádky měli číst nejen odborníci v oblasti vytápění a spotřebitelé, ale i lidé, kteří o stavu životního prostředí a ekonomiky rozhodují.

Shrnutí

Termohydraulika přináší CZT nové možnosti

  1. Minimalizovat výrobu tepelné energie.
  2. Plným využitím tepelných zisků regulací v objektech dosáhnout při ti+1,5°C úspor paliva 50%.
  3. Minimalizovat tepelné ztráty sekundárních (částečně i primárních) sítí.
  4. Dosáhnout až 100% účinnosti všech kombinovaných regulačních procesů.
  5. Garantovat shodnou tepelnou pohodu bez ohledu na vzdálenost od tepelného zdroje.
  6. Optimalizovat teplotní a hydraulické poměry v tepelných sítích.
  7. Upravovat soustavy a sítě bez ohledu na stav zateplení budov.

Poznámka k TAB 1:

Z údajů tabulky vyplývá, že při zachování původních průtoků a rychlostí proudění ve stávajících průměrech potrubí je potřebná teplota sekundární topné vody po zateplení objektů kolem 60°C. Při požadavku na bakteriální sterilizaci TUV (například ke sterilizaci Legionel), by minimální teplota TUV musela činit alespoň 75°C a teplota ohřívající primární vody by musela činit alespoň 80°C, nebo by muselo být použito účinných dezinfektantů (chlordioxid nebo ozon). Při snižování teplot primární topné vody je však potřebné respektovat požadavky průmyslových odběratelů a výkonové charakteristiky horkovodních spotřebičů, proto jsou úspory soustředěny hlavně do oblasti dodávek tepla pro byty a primární sítě je potřebné řešit samostatně. V článku uvedené "sekundární" úspory paliva 50% při vzestupu ti+1,5°C jsou však navíc, nad rámec úspor zateplením budov, proto jsou nejvýznamnější ze všech dosud diskutovaných opatření.

Hodnotíme-li význam opatření k vyřešení problémů teplárenství v oblasti zásobování bytů teplem (tj.sekundárních sítí), pak pro snížení spotřeby paliva má nejmenší význam minimalizace tepelných ztrát potrubí (i při nulových tepelných ztrátách by znamenala snížení spotřeby paliva cca o 10%) a největší význam má plné využití tepelných zisků ve vytápěných objektech novým seřízením bytové regulační techniky, které je současně nejlevnějším celoplošným řešením.

Závěr

CZT vstupuje do období transformace s problémy, které lze dnes poměrně snadno vyřešit ke spokojenosti všech stran, se zcela minimálními náklady. Rozhodně je to oblast, která si zaslouží nejvyšší odbornou podporu, jaké je náš obor dnes schopen. V tomto příspěvku jsem se snažil shrnout alespoň základní body možné odborné pomoci jedné z nejdůležitějších oblastí vytápění, ve které lze novým seřízením otopných soustav uspořit až polovinu paliva i více.

Podklady:

Ing.Galád - Analytické hodnocení provozních parametrů otopných zařízení
Ing.Matějček,CSc - Zkušenosti z oboru teplárenství a ze soudně znalecké praxe
Ing.Galád - Výsledky dálkově řízené termohydraulické soustavy s vlastním zdrojem

Výpočty:

Magicdim Aquarius


RECENZE ČLÁNKU
Recenzent: Ing. J. Matějček, CSc

Centralizované zásobování teplem je nejrozšířenější způsob vytápění objektů v městské zástavbě. V systémech CZT jsou nejlepší podmínky pro aplikaci moderních technologií pro výrobu a distribuci tepla. Článek je odborně zpracován. Autor článku dokládá na podrobných konkrétních příkladech, že nejúčinnějším a nejméně nákladným opatřením vedoucím k úsporám paliva je fyzikálně správné seřízení otopných soustav a distribučních sítí.


Autor své znalosti využívá i v praxi a v oblasti panelových domů provádí:

  1. Vyhodnocení úspor zateplením a funkcí stávající regulační techniky v zateplených i nezateplených budovách.
  2. Projekty termohydraulického seřízení a termického vyvážení soustav pro dosažení maximálních úspor tepla v zateplených i nezateplených panelových domech.
  3. Projekty pro nápravu funkce vytápění.
  4. Poradenství v oblasti vytápění panelových domů.

e-mail: centrotherm@seznam.cz, T 286 591 550, M 607 660 843

 
English Synopsis
Thermo-hydraulics heat saving for CPP

CPP is on the brim of a big transformation. For more than 1,5 million flats, council heating means the most comfortable, and we still believe the most ecological, heating method. That is because the centralisation of heating allows the deployment of advanced technology that is more efficient, environmentally friendly and economical. This article offers a brief explanation on how to economically optimise the processes and systems to facilitate the transformation of CPP systems.

 

Hodnotit:  

Datum: 16.8.2010
Autor: J.V.Ráž, DiS.   všechny články autora
Recenzent: Ing. Jiří Matějček, CSc.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (5 příspěvků, poslední 30.04.2013 13:27)


Projekty 2014

Související rubriky

Reklama






Tipy pro topenáře

Partneři oboru

logo DANFOSS
logo FV PLAST
logo THERMONA
logo RHEEM logo DAIKIN

E-mailový zpravodaj

Spolupracujeme

logo Asociace odborných velkoobchodů

Nejnovější články