Varianty elektrického vytápění

Zdroj tepla

zdrojem tepla v případě elektrického vytápění může být:
  • elektrický přímotopný zdroj
  • elektrický akumulační zdroj
  • tepelné čerpadlo

Přímotop

  • přímotopné zdroje jsou založeny na principu současné výroby tepla a jeho předávání teplonosné látce, reagují tak bezprostředně na potřebu dodávky energie k zajištění teploty vnitřního vzduchu
  • přímotopné zdroje mohou být umístěny přímo ve vytápěné místnosti (sálavé panely, infrazářiče, přímotopné konvektory a radiátory a topné podlahové folie), nebo v rámci rozvodu otopné soustavy (elektrokotel s ohřevem topné vody, nebo přímotopný ohřívač vzduchu)
  • pro přímotopy existují speciální dvoutarifové sazby cen elekřiny (D35d a D45d), přičemž nižší sazbu mohou kromě otopných těles využívat i všechny ostatní spotřebiče z přípojky v dané době napájené, tepelný zdroj je o začátku a konci období nižšího tarifu informován prostřednictvím signálů HDO

Akumulace

  • akumulační zdroje jsou založeny na principu ukládání energie vyrobené v době nízkého tarifu do akumulátoru tepla (teplovodní zásobník, magnezitové cihly nebo betonová vrstva podlahy), aby se následně v době energetické špičky uvolnila ve formě tepla a využila k ohřevu vnitřního vzduchu
  • akumulační zdroje mohou být umístěny přímo ve vytápěné místnosti (akumulační kamna, topné podlahové kabely a podmítkové topné folie), nebo v rámci rozvodu otopné soustavy (akumulační teplovodní zásobník)
  • pro akumulační tělesa existují speciální dvoutarifové sazby cen elekřiny (D25d, D26d a D35d), přičemž nižší sazbu mohou kromě otopných těles využívat i všechny ostatní spotřebiče z přípojky v dané době napájené, tepelný zdroj je o začátku a konci období nižšího tarifu informován prostřednictvím signálů HDO

Tepelné čerpadlo

  • tepelná čerpadla nejsou zdroji elektrického vytápění v pravém slova smyslu, protože elektrickou energii nevyužívají přímo k ohřevu teplonosné látky, ale k pohonu kompresoru, který je nezbytný k tomu, aby čerpadlo odebíralo nízkopotenciální energii ze země nebo z venkovního či odpadního vzduchu, a využívalo ji k ohřevu teplonosné látky; spotřeba elektřiny pro běh zařízení je ale natolik významná, že lze tepelná čerpadla do této kategorie zařadit
  • tepelná čerpadla mohou být částečně umístěny přímo ve vytápěné místnosti (vnitřní část tepelného čerpadla typu vzduch-vzduch), nebo v rámci rozvodu otopné soustavy (tepelná čerpadla typu země-voda, vzduch-voda a vzduch-vzduch)
  • pro tepelná čerpadla existují speciální dvoutarifové sazby cen elekřiny (D55d a D56d), přičemž nižší sazbu mohou kromě otopných těles využívat i všechny ostatní spotřebiče z přípojky v dané době napájené, tepelný zdroj je o začátku a konci období nižšího tarifu informován prostřednictvím signálů HDO

Způsob distribuce tepla

  • k dopravě tepla do vytápěných prostor slouží teplonosné médium, kterým je buďto voda nebo vzduch, zatímco vodu ohříváme v centrálních zdrojích a do místa spotřeby ji dopravujeme teplovodní otopnou soustavou, vzduch můžeme ohřívat přímo ve vytápěné místnosti, nebo také v centrálním zdroji a do místnosti ho již ohřátý dopravovat prostřednictvím rozvodu teplovzdušného vytápění

Způsob přenosu tepla

  • šíření tepelné energie z jednoho místa na druhé může probíhat prouděním (konvekcí), sáláním (radiací) nebo vedením (kondukcí), ve vytápění se využívají první dva případy
  • příčinou konvekčního šíření tepla je neustálý pohyb částic vedoucí k proudění hmoty o různé teplotě, přičemž teplejší částice obvykle stoupají vzhůru, protože hustota kapalin a plynů s teplotou zpravidla klesá, pohyb částic doprovázený vzájemným předáváním kinetické energie trvá tak dlouho, dokud nedojde k vyrovnání teplot
  • sálání je fyzikální proces, při kterém se tepelná energii šíří v prostoru ve formě elektromagnetického záření, tepelná energie se tímto způsobem může na rozdíl od konvekce přenášet i ve vakuu, protože ke svému přenosu hmotu nepotřebuje

Umístění tepelných výměníků

  • tepelnými výměníky nazýváme koncové prvky otopné soustavy sloužící k předávání tepla do vytápěného prostoru, umístěny mohou být jak na podlaze, tak na stěnách nebo na stropech vytápěných místností, každé umístění má své přednosti a nedostatky související s využívaným způsobem přenosu tepla (konvekce, sálání a kombinace obou)

sálavý stropní panel

  • principu tzv. infračerveného vytápění se využívá v obytných i komerčních prostorách při ohřevu interiéru pomocí na stropě umístěných nízkoteplotních panelů, u kterých vysoce převažuje sálavá složka přenosu tepla nad složkou konvekční
  • materiálově se jedná buďto o desky z ocelového pozinkovaného plechu v ideálním případě se speciální povrchovou úpravou pro zvýšení absorpce tepla ze zdroje tepla na vnitřní straně a emise tepla do vytápěného prostoru na vnější straně, nebo o desky skleněné
  • topným prvkem těchto přímotopných panelů bývá tkaná topná folie na bázi grafitu, oddělená od pohledové části dielektrickou izolační deskou

stropní topná folie

  • velkoplošné stropní vytápění interiéru ve formě topné folie v kombinaci se sádrokartonem se využívá především tam, kde preferujeme sálavou složku přenosu tepla a nemůžeme si dovolit příliš vysoké povrchové teploty sálavých ploch
  • jedná se o tenkou folii o tloušťce pouhých 0,4mm, pomocí které se sádrokartonový podhled zahřívá v celé ploše, což má pozitivní vliv na rovnoměrné rozložení vnitřní teploty interiéru
  • vzhledem k tomu, že topná folie nepředává teplo napřímo, ale prostřednictvím zahřáté SDK desky, která ho následně vyzařuje, hovoříme v tomto případě o akumulačním zdroji tepla

tepelné čerpadlo vzduch - vzduch

  • teplo pro ohřev vzduchu uvnitř budovy je tepelným čerpadlem získáváno z venkovního vzduchu, tento druh tepelného čerpadla ohřívá vzduch v místnosti přímo, bez potřeby topného systému
  • teplo odebrané venkovnímu prostředí se ve výparníku tepelného čerpadla předává kapalnému chladivu, které se po zahřátí odpařuje, páry stlačené v kompresoru na vysoký tlak jsou přiváděny do kondenzátoru, kde předávají teplo topné vodě, aby se nakonec tlak chladiva expanzním ventilem snížil na původní hodnotu, čímž se cyklus uzavírá
  • vzhledem k tomu, že tepelné čerpadlo spotřebovává pro pohon kompresoru nemalé množství elektrické energie, lze tepelná čerpadla zařadit na hranici mezi alternativními a elektrickými zdroji tepla, o tom, kterému se blíží více, rozhoduje hodnota topného faktoru

nástěnný sálavý panel

  • ačkoliv prvky sálavého vytápění instalované na stěnách místností disponují při ohřevu interiéru o něco nižší hodnotou sálavé složky přenosu tepla, než v případě jejich umístění na stropě, nijak to nesnižuje výhody tohoto druhu tepelného přenosu (energetická úspornost, omezená cirkulace a vysušování vzduchu)
  • nástěnné sálavé panely plní nejen funkci topného tělesa, ale s ohledem na své materiálové řešení (tvrzené sklo nebo ušlechtilá kamenná deska) přispívají i k estetické kvalitě interiéru
  • topným prvkem těchto přímotopných panelů bývá tkaná topná folie na bázi grafitu, oddělená od pohledové části dielektrickou izolační deskou

infrazářič

  • principem infrazářiče (nebo také quartzového topidla)je využití vlastností infračerveného záření, kdy sálavé teplo směřující na přítomné osoby zajišťuje dostatečný teplotní komfort i při nižší teplotě okolního vzduchu
  • v bytových objektech slouží například pro dodatečný ohřev v koupelnách, v průmyslových objektech se využívají zejména pro místní ohřev v rozlehlých skladových a dílenských prostorách
  • topným prvkem je infražárovka ve tvaru tenké trubice, kterých bývá v topidlech tohoto typu několik

nástěnný sálavý přímotop

  • absenci sálavé složky představující hlavní nevýhodu klasického přímotopného konvektoru řeší tzv. sálavý (infra) přímotop, u kterého je díky speciální konstrukci téměř 50 % tepla předáváno sáláním
  • jedná se o hybrid mezi konvektorem a infračerveným topným panelem, který současně ohřívá vzduch proudící topidlem a rovněž vyzařuje teplo absorbované v plášti topidla
  • sálavý přímotop stejně jako klasický konvektor patří mezi přímotopná zařízení

nástěnný elektrický konvektor

  • základním typem topidel pro elektrické vytápění předávajícím veškeré teplo konvekcí je nástěnný přímotopný konvektor
  • topidlo nasává chladný vzduch ve své dolní částí, ten proudí kolem topného tělesa a ohřátý samovolně vystupuje mřížkou v horní části topidla, přenosná topidla mohou být vybavena ventilátorem pro rychlejší přenos tepla
  • konvektory, jakožto přímotopné zdroje, předávají teplo vyrobené topným tělesem do místnosti ve stejný okamžik, kdy v místnosti nastává teplotní deficit, dodávku tepla řídí vestavěný termostat reagující na aktuální vnitřní teplotu vytápěného prostoru

stěnová topná folie

  • velkoplošné stěnové vytápění není příliš rozšířené, využívá se zejména v případech, kdy není možné velkoplošný zdroj tepla umístit do podlahy nebo stropu; princip je shodný se stropním vytápěním, topná folie ohřívá sádrokartonovou desku a ta formou sálání předává teplo do interiéru
  • jedná se o tenkou folii o tloušťce pouhých 0,4mm, pomocí které se sádrokartonová deska zahřívá v celé ploše, což s ohledem na rozměrnější aplikace znamená, že se mohou k dosažení požadovaného tepelného výkonu využívat folie o nízkých příkonech
  • topná folie nepředává teplo napřímo, ale prostřednictvím SDK desky, proto se v tomto případě jedná o akumulační zdroj tepla

akumulační kamna

  • akumulační kamna sestávají z tepelně izolovaného pláště naplněného vysoce výhřevným jádrem např. z magnezitových cihel, mezi kterými jsou uloženy topné tyče
  • energie dodávaná topnými tyčemi se v době nízkého tarifu ukládá v akumulačních cihlách, aby se následně v době energetické špičky využila k vytápění, přičemž k vybíjení dochází buďto přirozeným prouděním vzduchu kolem cihel (statická akumulační kamna), nebo proháněním vzduchu za pomoci ventilátoru (dynamická akumulační kamna), v obou případech je přenos tepla konvekční
  • nabíjení kamen, tedy nahřívání cihel je řízeno pomocí HDO dodavatelem elektrické energie, vybíjení v případě statických kamen nelze regulovat, u dynamických se reguluje spínáním ventilátoru, případně regulací otáček

podlahová topná folie

  • při tzv. suché skladbě podlahové konstrukce se velkoplošné podlahové vytápění realizuje formou topné folie umístěné pod finální vrstvou podlahy
  • jedná se o tenkou folii o tloušťce pouhých 0,4mm, pomocí které se finální vrstva podlahová konstrukce zahřívá v celé ploše, což má pozitivní vliv na rovnoměrné rozložení vnitřní teploty interiéru
  • vzhledem k tomu, že pohledová plocha (plovoucí podlaha, PVC, koberec) nemívá dostatečnou akumulační schopnost, funguje v tomto případě topná folie jako přímotopný zdroj tepla
  • sálavá složka přenosu tepla nebývá při těchto aplikacích tak dominantní, přesto se stále jedná o druh sálavého vytápění

podlahový elektrický konvektor

  • speciálním typem přímotopného konvektoru je podlahový konvektor pracující na shodném principu jako nástěnná varianta, ale umístěný v podlahovém žlabu s krycí mřížkou
  • topidlo je vybaveno ventilátorem pro nasávání chladného vzduchu, který je hnán kolem topného tělesa, aby následně ohřátý proudil mřížkou ven do místnosti
  • konvektory, jakožto přímotopné zdroje, předávají teplo vyrobené topným tělesem do místnosti ve stejný okamžik, kdy v místnosti nastává teplotní deficit, dodávku tepla řídí vestavěný termostat reagující na aktuální vnitřní teplotu vytápěného prostoru

teplovzdušné vytápění + přímotop

  • tepelná energie se v systému teplovzdušného vytápění šíří výhradně proudícím teplým vzduchem (konvekcí), k jehož částečnému ohřevu se v rekuperačním výměníku využívá teplo vzduchu odváděného z objektu
  • k dosažení požadované vnitřní teploty je třeba systém osadit doplňkovým zdrojem tepla, kterým je v tomto případě přímotopný elektrický ohřívač dohřívající vzduch proudící v potrubí kolem topného tělesa
  • elektrický ohřívač slouží jako doplňkový (bivalentní) zdroj k rekuperačnímu výměníku, zapínán bývá v době, kdy je provoz hlavního zdroje kapacitně nedostatečný

topný kabel a rohože

  • při tzv. mokré skladbě podlahové konstrukce se velkoplošné podlahové vytápění realizuje formou topných kabelů zalitých tenkou vrstvou (4 - 6 cm) betonu nebo anhydridu, která zajišťuje rovnoměrné rozložení teploty v podlahové ploše
  • topným prvkem je elektrický odporový kabel aplikovaný buďto jako topný okruh (volná pokládka, vhodný pro menší a členité plochy), nebo jako topná rohož (kabel zafixovaný na tkanině, vhodný pro větší a pravidelné plochy)
  • tento systém se s ohledem na svoji konstrukci nazývá akumulačním (nebo poloakumulačním), ačkoliv akumulační schopnost tenké desky není zdaleka taková, jak jsme zvyklí u podlahových teplovodních systémů
  • sálavá složka přenosu tepla nebývá při těchto aplikacích tak dominantní, přesto se stále jedná o druh sálavého vytápění

kapilární rohože + elektrokotel

  • velkoplošný systém stropního sálavého vytápění a chlazení tvořený hustou sítí jemných kapilár instalovaných za pohledovou vrstvou stropu, teplota kapaliny v nich cirkulující je upravována v tomto případě elektrokotlem
  • k ohřevu teplonosného média slouží topné patrony uložené v izolovaném výměníku, voda kolem nich proudí a přijímá produkované teplo
  • elektrokotel se převážně užívá jako doplňkový (bivalentní) zdroj k jinému zdroji, zapínán bývá v době, kdy je provoz hlavního zdroje (např. tepelné čerpadlo) kapacitně nedostatečný nebo neefektivní
  • monovalentní provoz je teoreticky možný u domů s nízkou spotřebou tepla, v současné době však toto řešení naráží na legislativní překážku

kapilární rohože + akumulační zásobník

  • velkoplošný systém stropního sálavého vytápění a chlazení tvořený hustou sítí jemných kapilár instalovaných za pohledovou vrstvou stropu, teplota kapaliny v nich cirkulující je upravována v tomto případě v akumulačním zásobníku
  • teplo vyrobené v tepelném zdroji s obtížně regulovatelným výkonem (solární panely, krbová kamna) je výhodné distribuovat s pomocí akumulačního teplovodního zásobníku, který umožňuje efektivně využívat vyrobené teplo v době jeho aktuální potřeby
  • akumulační zásobník s dobře izolovaným pláštěm je nabíjen z hlavního zdroje tepla prostřednictvím výměníku ve formě topného hadu, jako doplňkový (bivalentní) zdroj využívaný v době, kdy se nedostává energie z hlavního zdroje, slouží elektrické topné patrony uložené uvnitř zásobníku

kapilární rohože + tepelné čerpadlo vzduch/země - voda

  • velkoplošný systém stropního sálavého vytápění a chlazení tvořený hustou sítí jemných kapilár instalovaných za pohledovou vrstvou stropu, teplota kapaliny v nich cirkulující je upravována v tomto případě tepelným čerpadlem
  • energie pro ohřev vody v topném systému je tepelným čerpadlem získávána buďto z venkovního vzduchu, nebo ze země s využitím vrtu nebo plošného kolektoru
  • teplo odebrané venkovnímu prostředí se ve výparníku tepelného čerpadla předává kapalnému chladivu, které se po zahřátí odpařuje, páry stlačené v kompresoru na vysoký tlak jsou přiváděny do kondenzátoru, kde předávají teplo topné vodě, aby se nakonec tlak chladiva expanzním ventilem snížil na původní hodnotu, čímž se cyklus uzavírá
  • vzhledem k tomu, že tepelné čerpadlo spotřebovává pro pohon kompresoru nemalé množství elektrické energie, lze tepelná čerpadla zařadit na hranici mezi alternativními a elektrickými zdroji tepla, o tom, kterému se blíží více, rozhoduje hodnota topného faktoru

radiátor + elektrokotel

  • radiátor je tepelný výměník, který předává teplo distribuované teplovodní otopnou soustavou do vytápěné místnosti, k přenosu dochází nejen sáláním (infračervené záření ohřívá osálané stěny a předměty, od nich se následně ohřívá vzduch), ale i konvekcí (vzduch se ohřívá prouděním kolem topného tělesa), míra obou druhů tepelného přestupu závisí na typu radiátoru
  • k ohřevu teplonosného média slouží topné patrony uložené v izolovaném výměníku, voda kolem nich proudí a přijímá produkované teplo
  • elektrokotel se převážně užívá jako doplňkový (bivalentní) zdroj k jinému zdroji, zapínán bývá v době, kdy je provoz hlavního zdroje kapacitně nedostatečný nebo neefektivní
  • monovalentní provoz je teoreticky možný u domů s nízkou spotřebou tepla, v současné době však toto řešení naráží na legislativní překážku

radiátor + akumulační zásobník

  • radiátor je tepelný výměník, který předává teplo distribuované teplovodní otopnou soustavou do vytápěné místnosti, k přenosu dochází nejen sáláním (infračervené záření ohřívá osálané stěny a předměty, od nich se následně ohřívá vzduch), ale i konvekcí (vzduch se ohřívá prouděním kolem topného tělesa), míra obou druhů tepelného přestupu závisí na typu radiátoru
  • teplo vyrobené v tepelném zdroji s obtížně regulovatelným výkonem (solární panely, krbová kamna) je výhodné distribuovat s pomocí akumulačního teplovodního zásobníku, který umožňuje efektivně využívat vyrobené teplo v době jeho aktuální potřeby
  • akumulační zásobník s dobře izolovaným pláštěm je nabíjen z hlavního zdroje tepla prostřednictvím výměníku ve formě topného hadu, jako doplňkový (bivalentní) zdroj využívaný v době, kdy se nedostává energie z hlavního zdroje, slouží elektrické topné patrony uložené uvnitř zásobníku

radiátor + tepelné čerpadlo vzduch/země - voda

  • radiátor je tepelný výměník, který předává teplo distribuované teplovodní otopnou soustavou do vytápěné místnosti, k přenosu dochází nejen sáláním (infračervené záření ohřívá osálané stěny a předměty, od nich se následně ohřívá vzduch), ale i konvekcí (vzduch se ohřívá prouděním kolem topného tělesa), míra obou druhů tepelného přestupu závisí na typu radiátoru
  • energie pro ohřev vody v topném systému je tepelným čerpadlem získávána buďto z venkovního vzduchu, nebo ze země s využitím vrtu nebo plošného kolektoru
  • teplo odebrané venkovnímu prostředí se ve výparníku tepelného čerpadla předává kapalnému chladivu, které se po zahřátí odpařuje, páry stlačené v kompresoru na vysoký tlak jsou přiváděny do kondenzátoru, kde předávají teplo topné vodě, aby se nakonec tlak chladiva expanzním ventilem snížil na původní hodnotu, čímž se cyklus uzavírá
  • vzhledem k tomu, že tepelné čerpadlo spotřebovává pro pohon kompresoru nemalé množství elektrické energie, lze tepelná čerpadla zařadit na hranici mezi alternativními a elektrickými zdroji tepla, o tom, kterému se blíží více, rozhoduje hodnota topného faktoru

teplovodní konvektor + elektrokotel

  • konvektor je tepelný výměník, který předává teplo distribuované teplovodní otopnou soustavou do vytápěné místnosti pouze konvekcí, topidlo nasává chladný vzduch ve své dolní částí, ten proudí (přirozeně nebo nuceně pomocí ventilátoru) kolem topného tělesa a ohřátý samovolně vystupuje mřížkou v horní části topidla
  • k ohřevu teplonosného média slouží topné patrony uložené v izolovaném výměníku, voda kolem nich proudí a přijímá produkované teplo
  • elektrokotel se převážně užívá jako doplňkový (bivalentní) zdroj k jinému zdroji, zapínán bývá v době, kdy je provoz hlavního zdroje kapacitně nedostatečný nebo neefektivní
  • monovalentní provoz je teoreticky možný u domů s nízkou spotřebou tepla, v současné době však toto řešení naráží na legislativní překážku

teplovodní konvektor + akumulační zásobník

  • konvektor je tepelný výměník, který předává teplo distribuované teplovodní otopnou soustavou do vytápěné místnosti pouze konvekcí, topidlo nasává chladný vzduch ve své dolní částí, ten proudí (přirozeně nebo nuceně pomocí ventilátoru) kolem topného tělesa a ohřátý samovolně vystupuje mřížkou v horní části topidla
  • teplo vyrobené v tepelném zdroji s obtížně regulovatelným výkonem (solární panely, krbová kamna) je výhodné distribuovat s pomocí akumulačního teplovodního zásobníku, který umožňuje efektivně využívat vyrobené teplo v době jeho aktuální potřeby
  • akumulační zásobník s dobře izolovaným pláštěm je nabíjen z hlavního zdroje tepla prostřednictvím výměníku ve formě topného hadu, jako doplňkový (bivalentní) zdroj využívaný v době, kdy se nedostává energie z hlavního zdroje, slouží elektrické topné patrony uložené uvnitř zásobníku

teplovodní konvektor + tepelné čerpadlo vzduch/země - voda

  • konvektor je tepelný výměník, který předává teplo distribuované teplovodní otopnou soustavou do vytápěné místnosti pouze konvekcí, topidlo nasává chladný vzduch ve své dolní částí, ten proudí (přirozeně nebo nuceně pomocí ventilátoru) kolem topného tělesa a ohřátý samovolně vystupuje mřížkou v horní části topidla
  • energie pro ohřev vody v topném systému je tepelným čerpadlem získávána buďto z venkovního vzduchu, nebo ze země s využitím vrtu nebo plošného kolektoru
  • teplo odebrané venkovnímu prostředí se ve výparníku tepelného čerpadla předává kapalnému chladivu, které se po zahřátí odpařuje, páry stlačené v kompresoru na vysoký tlak jsou přiváděny do kondenzátoru, kde předávají teplo topné vodě, aby se nakonec tlak chladiva expanzním ventilem snížil na původní hodnotu, čímž se cyklus uzavírá
  • vzhledem k tomu, že tepelné čerpadlo spotřebovává pro pohon kompresoru nemalé množství elektrické energie, lze tepelná čerpadla zařadit na hranici mezi alternativními a elektrickými zdroji tepla, o tom, kterému se blíží více, rozhoduje hodnota topného faktoru

teplovodní podlahové vytápění + elektrokotel

  • systém velkoplošného vytápění umístěný v podlaze, u kterého je teplonosnou látkou teplá voda distribuovaná ze zdroje topnými hady zahřívajícími podlahovou konstrukci, ze které se teplo do vytápěného prostoru sdílí převážně sáláním, konvekcí pouze malá část
  • k ohřevu teplonosného média slouží topné patrony uložené v izolovaném výměníku, voda kolem nich proudí a přijímá produkované teplo
  • elektrokotel se převážně užívá jako doplňkový (bivalentní) zdroj k jinému zdroji, zapínán bývá v době, kdy je provoz hlavního zdroje kapacitně nedostatečný nebo neefektivní
  • monovalentní provoz je teoreticky možný u domů s nízkou spotřebou tepla, v současné době však toto řešení naráží na legislativní překážku

teplovodní podlahové vytápění + akumulační zásobník

  • systém velkoplošného vytápění umístěný v podlaze, u kterého je teplonosnou látkou teplá voda distribuovaná ze zdroje topnými hady zahřívajícími podlahovou konstrukci, ze které se teplo do vytápěného prostoru sdílí převážně sáláním, konvekcí pouze malá část
  • teplo vyrobené v tepelném zdroji s obtížně regulovatelným výkonem (solární panely, krbová kamna) je výhodné distribuovat s pomocí akumulačního teplovodního zásobníku, který umožňuje efektivně využívat vyrobené teplo v době jeho aktuální potřeby
  • akumulační zásobník s dobře izolovaným pláštěm je nabíjen z hlavního zdroje tepla prostřednictvím výměníku ve formě topného hadu, jako doplňkový (bivalentní) zdroj využívaný v době, kdy se nedostává energie z hlavního zdroje, slouží elektrické topné patrony uložené uvnitř zásobníku

teplovodní podlahové vytápění + tepelné čerpadlo vzduch/země - voda

  • systém velkoplošného vytápění umístěný v podlaze, u kterého je teplonosnou látkou teplá voda distribuovaná ze zdroje topnými hady zahřívajícími podlahovou konstrukci, ze které se teplo do vytápěného prostoru sdílí převážně sáláním, konvekcí pouze malá část
  • energie pro ohřev vody v topném systému je tepelným čerpadlem získávána buďto z venkovního vzduchu, nebo ze země s využitím vrtu nebo plošného kolektoru
  • teplo odebrané venkovnímu prostředí se ve výparníku tepelného čerpadla předává kapalnému chladivu, které se po zahřátí odpařuje, páry stlačené v kompresoru na vysoký tlak jsou přiváděny do kondenzátoru, kde předávají teplo topné vodě, aby se nakonec tlak chladiva expanzním ventilem snížil na původní hodnotu, čímž se cyklus uzavírá
  • vzhledem k tomu, že tepelné čerpadlo spotřebovává pro pohon kompresoru nemalé množství elektrické energie, lze tepelná čerpadla zařadit na hranici mezi alternativními a elektrickými zdroji tepla, o tom, kterému se blíží více, rozhoduje hodnota topného faktoru

teplovzdušné vytápění + elektrokotel

  • tepelná energie se v systému teplovzdušného vytápění šíří výhradně proudícím teplým vzduchem (konvekcí), k jehož částečnému ohřevu se v rekuperačním výměníku využívá teplo odváděného vzduchu, k dosažení požadované vnitřní teploty je třeba systém osadit doplňkovým zdrojem, v tomto případě elektrokotlem dohřívajícím vzduch pomocí vloženého teplovodního výměníku
  • k ohřevu teplonosného média slouží topné patrony uložené v izolovaném výměníku, voda kolem nich proudí a přijímá produkované teplo
  • elektrokotel se převážně užívá jako doplňkový (bivalentní) zdroj k jinému zdroji, zapínán bývá v době, kdy je provoz hlavního zdroje kapacitně nedostatečný nebo neefektivní
  • monovalentní provoz je teoreticky možný u domů s nízkou spotřebou tepla, v současné době však toto řešení naráží na legislativní překážku

teplovzdušné vytápění + akumulační zásobník

  • tepelná energie se v systému teplovzdušného vytápění šíří výhradně proudícím teplým vzduchem (konvekcí), k jehož částečnému ohřevu se v rekuperačním výměníku využívá teplo odváděného vzduchu, k dosažení požadované vnitřní teploty je třeba systém osadit doplňkovým zdrojem, v tomto případě akumulačním zásobníkem dohřívajícím vzduch pomocí vloženého teplovodního výměníku
  • teplo vyrobené v tepelném zdroji s obtížně regulovatelným výkonem (solární panely, krbová kamna) je výhodné distribuovat s pomocí akumulačního teplovodního zásobníku, který umožňuje efektivně využívat vyrobené teplo v době jeho aktuální potřeby
  • akumulační zásobník s dobře izolovaným pláštěm je nabíjen z hlavního zdroje tepla prostřednictvím výměníku ve formě topného hadu, jako doplňkový (bivalentní) zdroj využívaný v době, kdy se nedostává energie z hlavního zdroje, slouží elektrické topné patrony uložené uvnitř zásobníku

teplovzdušné vytápění + tepelné čerpadlo vzduch/země - voda

  • tepelná energie se v systému teplovzdušného vytápění šíří výhradně proudícím teplým vzduchem (konvekcí), k jehož částečnému ohřevu se v rekuperačním výměníku využívá teplo odváděného vzduchu, k dosažení požadované vnitřní teploty je třeba systém osadit doplňkovým zdrojem, v tomto případě tepelným čerpadlem dohřívajícím vzduch pomocí vloženého teplovodního výměníku
  • energie pro ohřev vody v topném systému je tepelným čerpadlem získávána buďto z venkovního vzduchu, nebo ze země s využitím vrtu nebo plošného kolektoru
  • teplo odebrané venkovnímu prostředí se ve výparníku tepelného čerpadla předává kapalnému chladivu, které se po zahřátí odpařuje, páry stlačené v kompresoru na vysoký tlak jsou přiváděny do kondenzátoru, kde předávají teplo topné vodě, aby se nakonec tlak chladiva expanzním ventilem snížil na původní hodnotu, čímž se cyklus uzavírá
  • vzhledem k tomu, že tepelné čerpadlo spotřebovává pro pohon kompresoru nemalé množství elektrické energie, lze tepelná čerpadla zařadit na hranici mezi alternativními a elektrickými zdroji tepla, o tom, kterému se blíží více, rozhoduje hodnota topného faktoru
 

Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk 

Projekty 2017

Partneři - Vytápíme elektřinou

logo FENIX
logo RAYCHEM

Partneři - Vytápění

logo FENIX
logo ENBRA
logo GEMINOX
logo DANFOSS
logo THERMONA
logo FV PLAST
 
 

Aktuální články na ESTAV.czObyvatelé Rožnovska nemohou kvůli suchu nakládat s vodou z tokůCesta k čisté, kvalitní a nezávadné vodě v bazénuMěsta pro lidi nebo pro automobily?Ceny bytů a domů v ČR rostly v 1. čtvrtletí nejrychleji v EU