ČSN 07 0703 Plynové kotelny - stav revize

Datum: 30.12.2003  |  Autor: Ing. Zdeněk Přibyla

Zásadními změnami v textech revize ČSN 07 0703 je, že byly použity zásady zapracované ve vyhl. ČÚBP č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti nízkotlakých kotelen, osvědčená ustanovení ČSN 07 0703 a TPG 908 02. Zásadně byly upraveny statě, které uvádějí platné právní předpisy, ČSN EN a související normativní dokumenty TPG a TDG.

Úvod

ČSN 07 0703 Plynové kotelny z 23.7.1985 patří k těm českým technickým normám, které jsou pro praxi velice potřebné. Bohužel úroveň jejich textů neodpovídá nejen současnému právnímu stavu, ale i současnému poznání a stavu techniky. Pochopitelně, že kromě změn obecně závazných předpisů došlo i k překotnému vývoji v oblasti českých technických norem a to na úrovni procesu harmonizace normativních dokumentů s předpisy CEN, ISO; tím myslím zavádění mezinárodních a evropských norem do soustavy českých technických norem.

Zvlášť markantní je to v oblasti spotřebičů plynných paliv a v systémech zásobování plynem.

ČSN 07 0703 nemá srovnatelný normativní dokument v soustavě evropských norem, její zrušení z důvodu zastaralosti by bylo ke škodě věci, a tak nezbývalo nic jiného, než přistoupit na spolupráci s ČSNI k její revizi. Takovýto závěr přijde i relevantní TNK 90 Kotle pro ústřední vytápění.

V současné době je zpracován 1. návrh revize ČSN 07 0703, který je rozesílán do připomínkového řízení. Předpokládán je stejný název české technické normy, její účinnost cca květen 2004.

A nyní k základním aspektům revidované ČSN 07 0703. V textech revize ČSN 07 0703 byly použity zásady zapracované ve vyhl. ČÚBP č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti nízkotlakých kotelen, osvědčená ustanovení ČSN 07 0703 a TPG 908 02. Zásadně byly upraveny statě, které uvádějí platné právní předpisy, ČSN EN a související normativní dokumenty TPG a TDG.


1. Obsah revidované ČSN 07 0703

  1. Předmět normy
  2. Normativní odkazy
  3. Termíny a definice
  4. Všeobecné požadavky
  5. Rozdělení kotelen
  6. Zásady větrání kotelen
  7. Umístění a vybavení
  8. Nouzové osvětlení
  9. Požadavky na rozvody plynu
  10. Regulační a měřicí zařízení pro otop kotlů
  11. Zařízení kotlů
  12. Projektová dokumentace kotelny. Dokumentace kotle
  13. Zásady montáže
  14. Uvádění do provozu a provoz
  15. Odstavení kotlů z provozu
  16. Zajištění bezpečného a spolehlivého provozu
  17. Odborné prohlídky kotelen a provozní revize


Změny proti předchozí normě

Proti předchozí normě byla upřesněna terminologie, upřesněné odkazy na současně platné obecně závazné předpisy a normativní dokumenty. Texty ustanovení předchozí normy byly přepracovány s využitím zkušeností z projektování, zřizování a provozu plynových kotelen, poznatků techniky a systémů k zajištění bezpečného provozu plynových kotelen.


2. Předmět normy

2.1 Tato norma platí pro navrhování, zřizování a provoz plynových zařízení kotelen s parními a kapalinovými kotli (dále jen "kotli"), se jmenovitým výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, ve kterých se spalují hořlavé plyny, které jsou při teplotě 15° C a tlaku 1013 mbar v plynném stavu a nazývají se obecně zemní plyn nebo zkapalněný uhlovodíkový plyn. Jsou rovněž označovány jako plyny první, druhé a třetí třídy (viz ČSN EN 437).

2.2 Pro účely této normy se tlakem rozumí přetlak.

2.3 Tato norma platí pro plynová zařízení s provozním tlakem do 1,0 MPa.

2.4 Plynová zařízení kotelen postavená a jejich projektová dokumentace rozpracovaná nebo provedená podle předchozí normy se nemusí opravovat, pokud orgány státní správy z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, hygieny a životního prostředí nestanoví jinak.


3. Termíny a definice

Pro účely této normy jsou použity termíny uvedené v ČSN EN 1775 a dále tyto termíny a definice:

3.1 Kotelna - samostatná budova, stavební objekt, zvláštní přístavek či místnost, skříň nebo vyhrazený prostor, ve kterém je umístěn jeden nebo více kotlů se zařízením nezbytným k jeho bezpečnému provozu.

3.2 Kotelna pod úrovní terénu - kotelna, která nemá podlahu ani z jedné strany v úrovni, nebo nad úrovní terénu.

3.3 Plynové zařízení kotelny - soubor plynových zařízení začínající hlavním uzávěrem plynu (HUP) a končící kotlem vytápěným plynem nebo vytápěným plynem v kombinaci s jiným palivem (dále jen "plynový kotel").

3.4 Plynový kotel - kapalinový, teplovodní nebo parní kotel s plynovým nebo kombinovaným zařízením, které se skládá z:

  1. hlavního uzávěru plynového kotle (viz čl. 3.10);
  2. regulačního, zabezpečovacího, pojistného a měřícího zařízení;
  3. spojovacího plynového potrubí;
  4. odvzdušňovacího zařízení a výfukového potrubí (odfuku);
  5. hořáku včetně jeho příslušenství;
  6. zařízení pro odvod spalin, tj. kouřového hrdla kotle, přerušovače a regulátoru tahu
3.5 Kotel v provedení B - otevřený spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z prostoru, v němž je umístěn, a od kterého se spaliny odvádí do venkovního prostoru komínem nebo jen kouřovodem.

3.6 Kotel v provedení C - uzavřený spotřebič, který odebírá spalovací vzduch z venkovního prostoru nebo ze společného komínu a od kterého se spaliny odvádí do venkovního prostoru.

3.7 Hlavní uzávěr plynu (HUP) - uzávěr sloužící k uzavření přívodu plynu do plynového zařízení kotelny.

3.8 Automatický uzávěr plynu - uzávěr instalovaný před vstupem plynovodu do kotelny, který při zásahu bezpečnostního systému uzavírá přívod plynu.

3.9 Hlavní uzávěr kotelny - uzávěr sloužící k uzavření přívodu plynu do kotelny.

3.10 Hlavní uzávěr plynového kotle - ručně ovladatelný uzávěr na konci přívodu plynu před kotlem, případně před regulačním, zabezpečovacím, pojistným a měřicím zařízením, umístěným na přívodu plynu pro jednotlivé kotle.

3.11 Provozní tlak (OP) - tlak v plynovodu za běžných provozních podmínek.

3.12 Nejvyšší provozní tlak (MOP) - nejvyšší tlak, při kterém je možno provozovat plynovod za běžných provozních podmínek.

3.13 Větraný prostor kotelny - prostor, který je trvale propojen otvory (nebo větracími šachtami) pro přirozené větrání s venkovním prostorem nebo ve kterém je zajištěno větrání větracím zařízením pro nucené větrání.

3.14 Větrání kotelny - výměna vzduchu v kotelně za vzduch venkovní.

3.15 Intenzita větrání kotelny (1/h) - poměr průtoku venkovního vzduchu přiváděného z venkovního prostoru k objemu prostoru kotelny.

3.16 Přirozené větrání kotelny - větrání otvory pro přívod a odvod vzduchu je zajištěno rozdílem tlaku vzduchu uvnitř kotelny a ve venkovním prostoru (vlivem rozdílných teplot vzduchu uvnitř kotelny a ve venkovním prostoru, působením větru na otvory pro přirozené větrání, případně spalovacím procesem v kotli i činností přerušovače tahu).

3.17 Nucené větrání kotelny - větrání pomocí mechanického větracího zařízení (větracími jednotkami, ventilátory). V kotelnách se nucené větrání řeší vždy jako přetlakové.

3.18 Havarijní větrání - větrání, kterým se zajišťuje v havarijním případě intenzivní výměna atmosféry v kotelně (zpravidla desetinásobná za hodinu). Havarijní větrání může být přirozené nebo nucené (přetlakové nebo předtlakové). Při současném provozu hořáků a havarijního větrání se volí havarijní větrání přetlakové.

3.19 Shromažďovací prostor - viz ČSN 73 0831

3.20 Revizní kniha plynového kotle - ucelený soubor dokumentace kotle, který poskytuje aktuální přehled o stavu plynového kotle a jeho technických hodnotách.


4. Všeobecné požadavky

4.1 V kotelně se instalují kotle, které splňují požadavky zvláštních předpisů 1)

4.2 Montáž a opravy plynového zařízení kotelny může provádět jen odborně způsobilá právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem platného oprávnění 2) a to odborně způsobilými zaměstnanci 2).

4.3 Plynové zařízení kotelny lze uvést do provozu jen po provedení zkoušek a výchozích revizí 3) s úspěšnými výsledky.

1) Zákon č. 22/1997 Sb., Nař. vlády č. 180/1999 Sb., Nař. vlády č. 182/1999 Sb. a Nař. vlády č.177/1997 Sb., ČSN 07 0240, ČSN 07 0245
2) Zákon č. 174/1968 Sb., Vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb.
3) Vyhl. ČÚBP č. 85/1978 Sb.


5. Rozdělení kotelen

5.1 Pro účely této české technické normy jsou plynové kotelny rozděleny do tří kategorií a to podle jmenovitých tepelných výkonů kotlů:

  1. Kotelny III. kategorie - kotelny se jmenovitým tepelným výkonem jednoho kotle od 50 kW do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW včetně a kotelny se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, i když ani jeden z nich nedosahuje jmenovitého tepelného výkonu od 50 kW.
  2. Kotelny II. kategorie - kotelny se součtem jmenovitých výkonů kotlů nad 0,5 MW do 3,5 MW včetně,
  3. Kotelny I. kategorie - kotelny se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 3,5 MW.

6. Zásady větrání kotelen

Obecně

6.1 Prostory kotelen a prostory související s jejich provozem (dále jen "prostory") musí být účinně větrány za všech provozních režimů. Do prostorů, ve kterých jsou umístěny kotle, musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu, potřebný pro spalování a eventuálně k vyrovnání komínového tahu a požadovanou výměnu vzduchu. Způsob větrání nesmí negativně ovlivnit funkci hořáků a odvod spalin.

6.2 Prostory se větrají rovnoměrně, respektují se vlastnosti použitého plynu. Je třeba zabránit vzniku "mrtvých" částí prostorů.
Poznámka: "Mrtvou" částí prostoru se rozumí ta část prostoru, kde nedochází k výměně vzduchu.

6.3 Otvory pro nasávání vzduchu se umísťují tak, aby se do prostorů nenasávaly škodliviny (plyny, páry, prach) z venkovního prostředí. U kotelen provozovaných i v letním období je vhodné přivádět vzduch z míst chráněných proti přímé sluneční radiaci.

6.4 Přívodní otvory a výustě v prostorech se umísťují tak, aby v zimním období nedocházelo přívodem chladného vzduchu k zamrzání vodních systémů.

6.5 Výdechové otvory pro odvod vzduchu do venkovního prostředí se umísťují tak, aby vydechovaným vzduchem nebyly znehodnoceny okolní obytné či hospodářské stavby a nebylo negativně ovlivňováno životní prostředí.

6.6 V kotelnách za všech provozních stavů by neměl podtlak vyvolaný tahem spalinové cesty a větrací šachty překročit hodnotu 20 kPa, přičemž tah větrací šachty musí být vždy menší než tah spalinové cesty.

6.7 Kotelny velkých výkonů (nad 3,5 MW) se větrají převážně aretací nebo sdruženým větráním.

6.8 Kotelny musí být opatřeny dveřmi se samozavíračem, je-li prostor, ve kterém jsou umístěny kotle, přístupný přímo z venkovního prostoru a v případech, kdy by otevřené dveře mohly negativně ovlivňovat správnou funkci větrání kotelny. Dveře se samozavíračem se zpravidla neinstalují u kotelen skříňového provedení a kotelen regulačních stanic plynu.

6.9 Kotelny I. kategorie musí mít havarijní větrání s výjimkou případů, kdy jsou umístěny v části stavebního objektu technologického charakteru, ve kterém není trvalý pobyt osob.

6.10 Výpočet potřebného množství vzduchu pro spalování a potřebného tahu kotlů současně s výpočtem účinného větrání prostorů musí obsahovat projektová dokumentace kotelny.
K výpočtu účinného větrání prostorů lze použít TPG 908 02.

Přirozené větrání

6.11 Otvory pro přirozené větrání v prostorách musí být neuzavíratelné. Přihlíží se při jejich umístění k vlastnostem používaného plynu. Otvory (vyústění přívodních šachet) pro přirozený přívod vzduchu se umísťují u podlahy, otvory pro odvod vzduchu pak pod stropem, nejlépe ve stěně protilehlé otvorům pro přirozený přívod vzduchu. Lze však u prostorů, kde vzdálenost mezi kotli a stěnou, ve které nejsou větrací otvory, je menší než 2 metry, připustit umístění otvorů pro odvod vzduchu ve stejné stěně jako jsou otvory pro přívod vzduchu.

6.12 V kotelnách s kotli v provedení B4) se celková plocha otvorů pro přívod i odvod vzduchu stanoví pro maximální průtok spalovacího vzduchu.

4) viz ČSN CR 1749 (06 1002) Evropský systém třídění spotřebičů plynných paliv podle způsobu odvádění spalin (provedení spotřebičů)

6.13 Plocha otvorů u podlahy musí zajistit potřebný průtok vzduchu, přičemž v kotelnách s kotli v provedení B a C4) musí být zajištěna za všech provozních podmínek (tj. i za provozních přestávek, kdy nejsou kotle odstaveny z provozu) minimální intenzita větrání 0,5 1/h tj. půlnásobná intenzita výměny vzduchu za hod.
Poznámka: Odstavením kotle z provozu se rozumí přerušení jeho provozu uzavřením přívodu plynu do kotle, včetně uzavření pomocných (zapalovacích, startovacích a pojistkových) hořáků.

6.14 Větrací šachty pro přirozený přívod i odvod vzduchu musí být vedeny přímo s minimálními změnami směru, přípustný je maximální úhel odbočení 45°. Krycí mřížky větracích otvorů a ústí šachet nesmí zúžit průtočný průřez; plocha volných otvorů musí být alespoň 90 % obrysové plochy průřezu nebo ústí šachty.


Nucené, sdružené větrání

6.15 U nuceného větrání nejsou v kotelně otvory pro přirozený přívod ani odvod vzduchu. V tomto případě je třeba zajistit splnění všech požadavků na větrání kotelny pomocí ventilátorů a to za všech provozních stavů (je nutná regulace průtoku přiváděného i odváděného vzduchu).

6.16 Nucené i sdružené větrání se řeší jako přetlakové - průtok přiváděného vzduchu je za všech provozních stavů vyšší než průtok odváděného vzduchu (spalovacího vzduchu i vzduchu odváděného z kotelny větracím zařízením) o cca 5 až 15 %. Pokud by případným přetlakem bylo znehodnocováno prostředí sousední místnosti, je možné volit přetlak minimální a zajistit potřebné samostatné větrání těchto místností.

6.17 Nucené větrání může být řešeno buď pouze s ventilátorem pro přívod vzduchu nebo i s ventilátorem pro odvod vzduchu. Bezpečnostní systém větrání musí být vždy vybaven automatickým ovládáním a automatickou regulací. Při poruše chodu větrání musí automatický bezpečnostní systém uzavřít přívod plynu do kotelny.

6.18 Větrací zařízení, které je sestaveno z více ventilátorů pro přívod i odvod, musí mít chod jednotlivých ventilátorů vázán na provoz příslušných kotlů. Při výpadku přívodního nebo odváděcího ventilátoru musí být přerušen provoz příslušného kotle. Při odstavení všech kotlů, v důsledku poruchy ventilátorů, se uzavře automatickým uzávěrem přívod plynu do kotelny.

6.19 Výustě pro nucený přívod vzduchu musí být umístěny tak, aby bylo zajištěno provětrání prostoru u podlahy primárním vzduchem rychlostí cca 0,5 m/s. Proud primárního vzduchu z výustí nesmí však zasahovat do prostoru nasávání spalovacího vzduchu do hořáků kotlů.

6.20 Zařízení pro nucený přívod venkovního vzduchu s ohřívačem musí být opatřeno vždy prachovým filtrem venkovního vzduchu. Filtr není nutný, pokud u systému není zařazen ohřívač vzduchu.

6.21 Ohřev vzduchu musí vycházet z tepelné bilance a má být vždy minimalizován. Je-li přiváděný venkovní vzduch ve větrací jednotce ohříván, musí být větrací jednotka vybavena automatickou regulací teploty přiváděného vzduchu, včetně automatické ochrany před zamrznutím ohřívače vzduchu.

6.22 V kotelnách vybavených kotli s atmosférickými hořáky a přerušovačem tahu je podtlak v kotli ovlivněn přisáváním vzduchu v přerušovači tahu. Průtok takto přisávaného vzduchu závisí na výšce komína, jeho průřezu a teplotě spalin. Aby nedocházelo k nadměrnému podtlaku, je třeba provést vhodné opatření v odtahu spalin.

6.23 Přetlak v kotelně musí být zajištěn v souladu s funkcí komína (viz ČSN 73 4201).


7. Umístění a vybavení

7.1 Kotelna III. kategorie může být umístěna ve vyhrazeném prostoru, skříňovém objektu, skříni nebo samostatné místnosti stavby.

7.2 Kotelna II. kategorie se umísťuje v samostatném skříňovém nebo stavebním objektu nebo v jeho části, která nemá vymezenou účelovou funkci.

7.3.1 Kotelny II. a III. kategorie lze zřizovat i ve zvláštních místnostech, ve sklepech, v suterénech, v posledním podlaží nebo na střechách budov.

7.4 Kotelny musí být vybaveny bezpečnostním detekčním systémem s automatickým uzávěrem plynu, který samočinně uzavře přívod plynu do kotelny při překročení limitních parametrů indikovaných detekčním systémem. Součástí bezpečnostního systému je i indikace překročení teploty vzduchu v kotelně. Detekční systém má dvoustupňovou funkci: 1. stupeň - optická a zvuková signalizace do místa obsluhy nebo dozoru, 2. stupeň - blokovací funkce (funkce automatického uzávěru). Provoz kotelny může být obnoven až po osobním zásahu obsluhy nebo dozoru.

7.4.1 Limitní indikované parametry:

  • 1. stupeň: koncentrace výbušných plynů (propan, butan a jejich směsi, zemní plyn) - limitní hodnota: 10% dolní meze výbušnosti Ld
  • teplota vzduchu v kotelně ti - limitní hodnota: ti = 45°C
  • 2. stupeň: koncentrace výbušných plynů (propan, butan a jejich směsi, zemní plyn) - limitní hodnota: 20% dolní meze výbušnosti Ld
7.4.2 Požadavky na umístění detekčního systému stanoví TDG 938 01.

7.4.3 Do bezpečnostního systému kotelny se doporučuje zařadit signalizaci 1. stupně (optickou, zvukovou do místa obsluhy nebo dozoru):
  • zaplavení prostoru kotelny,
  • dosažení nejvyšší přípustné koncentrace NPK - P oxidu uhelnatého u kotlů bez automatické pojistky proti zpětnému toku spalin.
7.4.4 Zabezpečovací zařízení kotelen pod úrovní terénu, ve kterých se spaluje plyn s relativní hustotou vyšší než vzduch, se řeší podle TDG 800 02.

7.4.5 V kotelnách, kde jsou instalovány kotle a ohřívače s přerušovači tahu, se zpravidla používají zařízení vybavená automatickými pojistkami proti zpětnému toku spalin. Do jedné kotelny se nedoporučuje instalovat současně spotřebiče s přetlakovými a atmosférickými hořáky.

7.5 Kotelna I. kategorie se umísťuje v samostatném objektu nebo skříňovém objektu a lze ji umístit i v části stavebního objektu, který plní vymezenou účelnou funkci (je kotelnou) a tvoří samostatný požární úsek.

7.6 Kotelny všech kategorií musí z hlediska osvětlení, hlučnosti a působení na okolí vyhovovat příslušným požadavkům předpisů MZ.

7.7 Plynové zařízení kotelny jsou zařízení těsná bez ochranných prostorů. Elektrická zařízení kotelen se provádí podle ČSN EN 60079-10 a ČSN EN 60079-14.

7.8 Elektroinstalace plynového zařízení kotelny, kromě kotelen s kotli řízenými počítači, musí být opatřena bezpečnostním vypínáním, kterým se v případě nutnosti dá odstranit přívod elektrické energie do automatiky hořáku. Bezpečnostní vypínání se umístí bezprostředně u vstupních dveří do kotelny zvenčí nebo zevnitř, popřípadě na jiném vhodném místě, s přihlédnutím ke stanovišti obsluhy. U kotelen regulačních stanic plynu může k bezpečnostnímu vypínání sloužit hlavní vypínač elektrického zařízení.

7.9 Veškeré plynové potrubí v kotelně a armatury musí být uzemněny podle ČSN 34 1390.


8. Nouzové osvětlení

8.1 U kotelen s půdorysnou plochou větší než 150 m2 s trvalou obsluhou musí být instalováno nouzové osvětlení

  1. přední stěny kotlů,
  2. tlakoměrů, tahoměrů, vodoznaků, výškoměrů a nálevky a přetlakového zařízení parního kotle,
  3. prostoru plynového hospodářství,
  4. místa, kde je rozdělovač páry nebo teplé vody,
  5. po celé délce únikových cest z těchto kotelen.
8.2 Nouzové osvětlení podle odst. 1 písm. a) až e) není nutné u kotlů, u kterých dojde při výpadku elektrické energie k jejich automatickému odstavení z provozu, a u kotlů bez trvalé obsluhy.

8.3 Pracovníci obsluhy musí mít ruční svítilnu v použitelném stavu.

8.4 Pro práci v kotlích se používají svítidla na bezpečné napětí.

Pracovní návrh revize ČSN 07 0703 byl 25.11.2003 projednán na jednání TNK č. 90 Kotle pro ústřední vytápění a TNK č. 101 Kotle - Vyhrazená tlaková zařízení. Po zapracování koncepčních připomínek TNK doporučily zaslat 1. návrh ČSN 07 0703 s pracovním názvem "Kotelny s kotli na plynná paliva" do připomínkového řízení.

 

Hodnotit:  

Datum: 30.12.2003
Autor: Ing. Zdeněk Přibyla   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (14 příspěvků, poslední 25.03.2015 14:45)


Projekty 2017

Partneři - Vytápíme plynem

logo ENBRA
logo JUNKERS
logo PROTHERM
logo THERMONA
logo BAXI

Partneři - Vytápění

logo GEMINOX
logo FENIX
logo ENBRA
logo FV PLAST
logo THERMONA
logo DANFOSS
 
 

Aktuální články na ESTAV.czOpravy mostů přes Hybešovu v Brně komplikuje památkové řízeníStavba jako z papíru. Hra architekta se světlem v novém kostele v SazovicíchG Servis – povinná dokumentace projektu rodinného domu se slevouSestavte si kompletní dveře v online konfigurátoru