Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Rozúčtování nákladů za teplo: Trocha historie nikoho nezabije, 2. Mechanické měřiče tepla

Měření tepla na patách objektů zaznamenalo v ČR a SR v posledních 25 letech nebývalý rozmach. Skutečnost, že se před 40 roky celkem běžně používaly k měření tepla měřiče pracující na čistě mechanickém principu - bez jediné elektronické součásti, se zdá nyní stěží uvěřitelná. A přesto je tomu tak. Historické, čistě mechanické měřiče tepla zvládaly nejen měřit teplotu přívodu i zpátečky a průtok topného média, ale také počítat teplotní diferenci a hodnoty navzájem násobit podle kalorimetrické rovnice.

Přečtěte si také Rozúčtování nákladů za teplo: Trocha historie nikoho nezabije, 1. část Přečíst článek

Principiálně všechny mechanické měřiče tepla pracovaly na obdobném principu a byly tvořeny těmito částmi:

  • mechanický rychlostní (obvykle vícevtokový nebo Woltmann) nebo objemový průtokoměr
  • Kapalinová teplotní čidla s kapilárním vedením, šneková bourdonova trubice
  • vahadlový systém pro „výpočet“ ΔT u některých typů
  • Mechanická násobička

Čtěte také 1. díl:
Od termočlánkových THERMONů po elektronické RTN s radiovým odečtem

Průtokoměry se konstrukčně nelišily v ničem od dosud používaných mechanických průtokoměrů. Vzhledem k dřívějším technologickým možnostem nebyly jejich vnitřní díly plastové. Vlastní kalorimetrické počítadlo bylo z průtokoměru vždy odnímatelné a bylo opatřeno mechanickou spojkou. Spojka mohla být provedena jako jednosměrná, což zamezovalo odečítání hodnoty kumulované energie při zpětném průtoku. Kalorimetrické počítadlo (stejně jako průtokoměr) mohlo i nemuselo být opatřeno počítadlem kumulované hodnoty protečeného množství teplonosného média.

ENBRA měřiče tepla
Počítadlo průtokoměrné části
ENBRA měřiče tepla
Příklad provedení mechanické spojky

Další podstatnou částí kalorimetrického počítadla byla dvě kapalinová teplotní čidla s kapilárním vedením na straně kalorimetrického počítadla opatřená šnekovou bourdonovou trubicí. Ta převáděla teplotu na úhel natočení. Obě trubice byly často spojeny vahadlovým systémem, jehož posuv nebo natočení odpovídalo ΔT = Tpřívodu - Tzpátečky. Vahadlo bylo spojeno s ukazatelem ΔT. Alternativně se používalo provedení, kdy výpočet ΔT byl součástí násobičky. V takovém případě měřič neobsahoval ukazatel ΔT.

ENBRA měřiče tepla
Různá provedení bourdonových trubic a vahadlového systému

Srdcem kalorimetrického počítadla byla mechanická násobička. Princip byl vcelku jednoduchý, ale mechanické provedení bylo poměrně složité. Základní princip spočíval v tom, že mezi hřídelí průtokoměru a počítadlem kumulované energie byla vsazena spojka, která zabírala pouze po dobu části otáčky hřídele. Poměr úhlu, po který byla spojka v záběru a jeho doplňku do 360°, byl závislý na ΔT. Zatímco počítadlo kumulované hodnoty protečeného množství teplonosného média načítalo kontinuálně, počítadlo kumulované hodnoty energie načítalo přerušovaně - v části otáčky hřídele průtokoměru, kdy byla spojka sepnuta. Měřiče byly cejchovány obvykle v kWh, MWh, kcal nebo Gcal. Principiální funkční schéma měřiče je patrné z obrázku.

ENBRA měřiče tepla
Schéma činnosti
ENBRA měřiče tepla
Ukazatel ΔT a kumulované energie

Vlastní provedení spojky bývalo rozmanité. Nejčastěji šlo o kulisy natáčené v závislosti na ΔT a po obvodu pojížděné válečkem, který spojku zapínal (viz. schéma činnosti). Detail tohoto provedení je vidět na obrázku.

ENBRA měřiče tepla
Natáčené kulisy pojížděné válečkem
ENBRA měřiče tepla
Detail zubové spojky

Další používané obdobné provedení vystavovalo palce v závislosti na ΔT, které pak zabíraly o ozubené kolo nekruhového tvaru. Třetí systém využíval ozubeného klínového kola, které bylo vertikálně posouváno v závislosti na ΔT a tím se dostávalo do záběru pouze v části každé otáčky.

ENBRA měřiče tepla
Kolo nekruhového tvaru
ENBRA měřiče tepla
Klínový kruhový segment

Někdy byla konstrukce taková, že vertikální posuv konalo jak klínové kolo (v závislosti na jedné z teplot), tak i pastorek, do které zabíralo (v závislosti na druhé teplotě). Pokud se měnily obě teploty souhlasně (ΔT byl konstantní), pak se kolo i pastorek pohybovaly souhlasně a násobící koeficient tak zůstával neměnný. Celkové provedení měřičů je patrné z následujících obrázků.

ENBRA měřiče tepla
ENBRA měřiče tepla
ENBRA měřiče tepla

ENBRA měřiče tepla
ENBRA měřiče tepla
ENBRA měřiče tepla

Další příklady schéma činnosti a konstrukčního uspořádání měřidel

Mechanické měřiče tepla se používaly od šedesátých do osmdesátých let minulého století a plnily jedinou funkci - měření tepla. Postupem času, s rozvojem elektroniky (používání tranzistorů a následně integrovaných obvodů a mikroprocesorů) se měřiče tepla stávají přesnějšími, při zachování výborných metrologických parametrů, stále zlevňují a jsou vybavovány mnoha přídavnými funkcemi, především možností dálkového odečtu.
Ale to je už úplně jiná kapitola…

Zdroje: Archiv a firemní muzeum společností ENBRA, a.s., a Pražská teplárenská a.s, Sontex SA
F. Adunka: Wärmemengenmessung

Autor článku děkuje panu Karlovi Fiedlerovi ze společnosti Pražská teplárenská a.s. a panu Mathiasovi Sieberovi ze společnosti Sontex SA za vstřícný přístup při získávání podkladů pro tento článek.

 
 
Reklama