
VytĂĄpÄnĂ prĹŻmyslovĂ˝ch a velkoprostorovĂ˝ch objektĹŻ je specifickĂŠ objemem prostoru, rĹŻznĂ˝m charakterem instalovanĂ˝ch technologiĂ, nerovnomÄrnĂ˝m vĂ˝skytem lidĂ s jejich rĹŻznou pohybovou aktivitou. Proto se vytĂĄpÄnĂ ĹeĹĄĂ i kombinacĂ rĹŻznĂ˝ch zpĹŻsobĹŻ, aby se pro danĂ˝ ĂşÄel, pro danĂŠ mĂsto v prostoru, vytvoĹilo aktuĂĄlnÄ ĹžĂĄdanĂŠ prostĹedĂ.
Vzhledem k ÄastĂŠmu vĂ˝skytu odpadnĂho tepla z technologiĂ se vyuĹžĂvĂĄ transport tepelnĂŠ energie z jednoho mĂsta do druhĂŠho. I v tĂŠto aplikaÄnĂ oblasti vytĂĄpÄnĂ roste podĂl vyuĹžitĂ obnovitelnĂ˝ch zdrojĹŻ energie.
TeplovzduĹĄnĂŠ vytĂĄpÄnĂ
TeplovzduĹĄnĂŠ vytĂĄpÄnĂ bylo v minulosti vedoucĂm zpĹŻsobem vytĂĄpÄnĂ prĹŻmyslovĂ˝ch a velkoprostorovĂ˝ch objektĹŻ. V ĹadÄ pĹĂpadĹŻ a pro specifickĂŠ ĂşÄely je dodnes nenahraditelnĂŠ, neboĹĽ mĹŻĹže bĂ˝t kombinovĂĄno s pĹĂvodem ÄerstvĂŠho vzduchu. ModernĂ teplovzduĹĄnĂŠ jednotky zajiĹĄĹĽujĂ vhodnĂ˝m tvarovĂĄnĂm vĂ˝stupnĂch ĹžaluziĂ nebo trysek velmi dlouhĂ˝ dosah proudÄnĂ teplĂŠho vzduchu.
NejÄastÄji se pouĹžĂvajĂ nĂĄstÄnnĂŠ cirkulaÄnĂ jednotky, a ty jsou z cca 90 % na instalovanĂŠ bocĂch haly. TakĹže nasĂĄvajĂ vzduch zespoda, nejstudenÄjĹĄĂ v hale. Mnohem mĂŠnÄ ÄastÄji se instalujĂ nĂĄstĹeĹĄnĂ nebo podstropnĂ jednotky. VertikĂĄlnĂ teplotnĂ rozvrstvenĂ vzduchu pomĂĄhajĂ v pĹĂpadÄ potĹeby zmenĹĄovat destratifikĂĄtory, ventilĂĄtory tlaÄĂcĂ nejteplejĹĄĂ vzduch z podstropnĂ oblasti dolĹŻ.
TeplovzduĹĄnĂŠ jednotky lze v zĂĄsadÄ dÄlit na lokĂĄlnĂ, kterĂŠ obsahujĂ teplosmÄnnĂ˝ vĂ˝mÄnĂk a vzduch ohĹĂvajĂ lokĂĄlnÄ nebo je vzduch ohĹĂvĂĄn centrĂĄlnÄ a distribuÄnĂ soustavou (vzduchotechnickĂ˝m potrubĂm) je rozvĂĄdÄn po objektu.
BÄĹžnĂ˝m zdrojem tepla je u lokĂĄlnĂch teplovzduĹĄnĂ˝ch jednotek plyn. MĹŻĹže bĂ˝t vyuĹžĂt i princip kondenzace se zvýťenĂ˝m stupnÄm vyuĹžitĂ energie z plynu.
Pokud je pouĹžit centrĂĄlnĂ zdroj tepla, tak mĹŻĹže bĂ˝t prakticky jakĂ˝koliv zahrnujĂcĂ i vyuĹžitĂ obnovitelnĂ˝ch zdrojĹŻ nebo zpÄtnÄ zĂskanĂŠ energie.
SĂĄlavĂŠ vytĂĄpÄnĂ
SĂĄlavĂŠ vytĂĄpÄnĂ lze v zĂĄsadÄ dÄlit na vysokoteplotnĂ (cca nad 150 °C) a nĂzkoteplotnĂ (pod 150 °C).
Mezi vysokoteplotnĂ bychom mohli Ĺadit svÄtlĂŠ nebo tmavĂŠ plynovĂŠ zĂĄĹiÄe, pĹĂpadnÄ elektrickĂŠ. Mezi nĂzkoteplotnĂ potom patĹĂ horkovodnĂ nebo teplovodnĂ sĂĄlavĂŠ panely a takĂŠ nÄkterĂŠ typy elektrickĂ˝ch sĂĄlavĂ˝ch panelĹŻ.
Z hlediska umĂstÄnĂ jsou nejbÄĹžnÄjĹĄĂ dvÄ formy, a to stropnĂ a stÄnovĂĄ. Alternativou nĂzkoteplotnĂho, pĹevĂĄĹžnÄ sĂĄlavĂŠho vytĂĄpÄnĂ, je i podlahovĂŠ vytĂĄpÄnĂ, kterĂŠ se u nÄkterĂ˝ch typĹŻ velkoprostorovĂ˝ch objektĹŻ takĂŠ vyuĹžĂvĂĄ.
ElektrickĂŠ zĂĄĹiÄe, pĹĂpadnÄ teplovodnĂ umoĹžĹujĂ snazĹĄĂ vyuĹžitĂ OZE, rekuperace tepla aj.
Z hlediska ĹeĹĄenĂ vÄtrĂĄnĂ prostoru je zĂĄsadnĂ, zda spaliny z plynovĂŠho zdroje tepla ve vytĂĄpÄnĂŠm prostoru zĹŻstĂĄvajĂ nebo jsou odvĂĄdÄny mimo nÄj.
NĂĄvrh a projekt
NĂĄvrh vytĂĄpÄnĂ prĹŻmyslovĂ˝ch a velkoprostorovĂ˝ch objektĹŻ se provĂĄdĂ nejen s ohledem na stavebnĂ charakter objektu, ale vĹždy i s ohledem na instalovanĂŠ technologie a poÄty lidĂ, kteĹĂ v danĂ˝ch prostorech jsou. Technologie mohou bĂ˝t prostorovou pĹekĂĄĹžkou pro nÄkterĂŠ zpĹŻsoby vytĂĄpÄnĂ, mohou bĂ˝t zdrojem ÄĂĄsti tepla pro vytĂĄpÄnĂ, mohou na vytĂĄpÄnĂ klĂĄst dalĹĄĂ specifickĂŠ poĹžadavky (ÄistĂŠ provozy, bezpraĹĄnost aj.).
Kombinace rĹŻznĂ˝ch zpĹŻsobĹŻ vytĂĄpÄnĂ
Ve velkoprostorovĂ˝ch objektech zpravidla nenĂ tĹeba udrĹžovat stejnou tepelnou pohodu v kaĹždĂŠ jeho ÄĂĄsti. PĹi hledĂĄnĂ optimĂĄlnĂho ĹeĹĄenĂ se proto Äasto navrhujĂ i kombinace rĹŻznĂ˝ch zpĹŻsobĹŻ vytĂĄpÄnĂ, a to i pro prostory, kterĂŠ nejsou oddÄlenĂŠ stavebnĂmi konstrukcemi.
Zdroje tepla pro vytĂĄpÄnĂ prĹŻmyslovĂ˝ch a velkoprostorovĂ˝ch objektĹŻ
KlasickĂ˝mi zdroji tepla pro vytĂĄpÄnĂ prĹŻmyslovĂ˝ch a velkoprostorovĂ˝ch objektĹŻ jsou soustavy zĂĄsobovĂĄnĂ tepelnou energiĂ (CZT), kotelny s rĹŻznĂ˝mi druhy kotlĹŻ, kogeneraÄnĂ jednotky, stĂĄle ÄastÄji i tepelnĂĄ Äerpadla elektrickĂĄ nebo plynovĂĄ a mnoŞà se aplikace s vyuĹžitĂm odpadnĂ tepelnĂŠ energie z technologiĂ. V souÄasnĂŠ dobÄ roste i zĂĄjem o propojenĂ s fotovoltaickĂ˝mi elektrĂĄrnami instalovanĂ˝mi na stĹechĂĄch hal.
ParnĂ vytĂĄpÄnĂ
Ve starĹĄĂch objektech je moĹžnĂŠ se setkat s vytĂĄpÄnĂm zaloĹženĂ˝m na vyuĹžitĂ pĂĄry. PĹedevĹĄĂm ve formÄ ĹžebrovanĂ˝ch trubkovĂ˝ch registrĹŻ nebo teplovzduĹĄnĂ˝ch jednotek, tzv. sahar. Se vĹĄeobecnĂ˝m poklesem vyuĹžitĂ pĂĄry vĹĄak klesĂĄ jejĂ zastoupenĂ jako teplonosnĂŠ lĂĄtky a tam, kde je, se pĹechĂĄzĂ na jinĂŠ formy.





























































