Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Czech Coal v příštích pěti letech o polovinu zdraží hnědé uhlí

Mostecký Czech Coal bude v nově uzavíraných smlouvách chtít cenu až o polovinu vyšší než současnou. Zdražení pocítí zejména teplárny, kterým chce Czech Coal ukrojit z jejich marží.

Hnědé uhlí v příštích pěti letech zřejmě výrazně zdraží. Mostecký Czech Coal bude v nově uzavíraných smlouvách chtít cenu až o polovinu vyšší než současnou, řekl dnes ČTK místopředseda představenstva Jan Dienstl. Zdražení pocítí zejména teplárny, kterým chce Czech Coal ukrojit z jejich marží. Peníze by následně použil na přípravu těžby za územními limity nebo naopak na rekultivace uzavíraných dolů.

Během příštích pěti let skončí Czech Coalu prakticky všechny smlouvy na dodávky uhlí a bude se jednat o nových. Obvyklá cena u tepláren je nyní okolo 40 až 45 korun za gigajoule. "Chceme takovou cenu, která bude pod úrovní nejbližšího substitutu, tedy černého uhlí. Při násobku 0,8 by to mohlo být okolo 60 až 68 korun," řekl ČTK Dienstl. Výhřevnost uhlí se různí od 10 až po 18 gigajoulů na tunu, nejkvalitnější surovina z Litvínovské uhelné by se tedy mohla dostat cenou nad 1000 korun za tunu.

Jedním z důvodů plánovaného zdražování je relativně nízká cena hnědého uhlí. I topení plynem stojí zhruba trojnásobek, a tak mohou zejména teplárenské společnosti nasadit vyšší ceny a hodně vydělávat. "Problém je v tom, že teplárny jsou zvyklé na vysoké zisky a my se o tu marži chceme podělit. Ale všem teplárnám to uhlí dáme, jen jde o cenu," dodal Dienstl. Czech Coal uhlí zřejmě zdraží bez ohledu na to, jestli vláda umožní postup rypadel i za hranice územních limitů těžby, které platí už od roku 1991. Pokud by vláda těžařům ustoupila, dohoda s energetickými společnostmi by byla zřejmě otázkou ceny. Kdyby se ovšem vláda rozhodla uhlí nechat v zemi, těžba by v příštích několika letech začala výrazně klesat. Do konce roku 2012 by měla klesnout těžba asi o deset procent.

Podle Dienstla by to byl problém především pro teplárny, které by musely přecházet na plyn a zvýšit ceny. "Nikdo neříká, že přestup na plyn není možný, ale myslím, že velké teplárny to neudělají," dodal Dienstl. Utržené peníze chtějí těžaři použít na financování těžby za limity. "My musíme hodně investovat, jestli chceme otvírat další část dolu. To bude obrovská investice, která bude okolo 25 miliard korun. Anebo to tu budeme muset rekultivovat, když limity zůstanou," prohlásil.

Czech Coal je druhou největší hnědouhelnou společností v Česku; v roce 2009 vytěžil 14,4 milionu tun uhlí, což byla asi třetina těžby v celé zemi. Jeho vliv na trh je ale zásadní, protože největší Severočeské doly dodávají především mateřskému ČEZ. Jako jediný tlačí na prolomení územních limitů, kvůli nimž bude muset po roce 2012 snížit těžbu na asi 10,5 milionu tun ročně. Kdyby limity padly, muselo by těžbě ustoupit dvoutisícové město Horní Jiřetín a další vesnice a rypadla by se dostala na asi 500 metrů k třicetitisícovému Litvínovu.

 
 
Reklama