Komise chce přísnější limity znečištění a pak i čistší ovzduší
Přísnější národní stropy na emise pro šest hlavních znečišťujících látek jsou jedním z návrhů, kterými chce Evropská komise v příštích letech dosáhnout čistšího ovzduší v Evropě.
Snížit chce také znečištění ze středních spalovacích zařízení, na výrobu energie pro bloky budov nebo velké budovy či malý průmysl. EU odhaduje, že náklady souvisejí s vlivem znečištění ovzduší na zdraví lidí, se pohybují mezi 330 až 940 miliardami eur (8,9 až 25,4 bilionu korun) ročně. Vážná je podle komise situace v městských oblastech, které jsou nyní domovem většiny lidí v EU a postiženi jsou nejvíce staří lidé, děti či astmatici.
"Navrhovaná opatření sníží o polovinu počet předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší, zvýší ochranu zranitelných skupin obyvatel, které ji potřebují nejvíce, a zlepší kvalitu života pro všechny," míní evropský komisař pro životní prostřední Janez Potočnik. Znečištěné ovzduší označil za "neviditelného zabijáka". O návrzích, které jsou vyvrcholením přezkumu evropské politiky v oblasti životního prostředí zahájeného v roce 2011, nyní budou několik let diskutovat členské země i europarlament.
Součástí balíčku je také program Čisté ovzduší pro Evropu, který vypočítává cíle do roku 2030. Zahrnuje kromě jiného podpůrná opatření, jež mají pomoci snížit znečištění ovzduší, soustředit se na zlepšení kvality ovzduší ve městech, podporovat výzkum a inovace a propagovat mezinárodní spolupráci.
Komise odhaduje, že do roku 2030 opatření pomohou zabránit asi 58.000 předčasných úmrtí a ochrání stovky kilometrů čtverečných nejrůznějších ekosystémů. Zlepšení lidského zdraví by prý mělo ušetřit 40 až 140 miliard eur (více než jeden až 3,8 bilionu korun) na nákladech a přinést asi tři miliardy eur (přes 80 miliard korun) v důsledku vyšší produktivity pracovních sil, nižších nákladů na zdravotní péči, vyšších výnosů sklizní a menších škod na budovách.
