Zemní plyn zůstává stěžejním bodem evropské energetické tranzice
Pro standardní domy plyn zůstává nejrozumnější ekonomickou alternativou. U pasivních domů jejich nízká spotřeba energie zajišťuje, že volba zdroje vytápění není tak zásadní.
V rozhovoru s Josefem Kotrbou, generálním ředitelem Českého plynárenského svazu na webu oenergetice.cz se hovoří o aktuální situaci na trhu s plynem po konci tranzitu plynu přes Ukrajinu, budoucnost zemního plynu v energetickém mixu a výzvy spojené s přechodem na obnovitelné zdroje.
K ukončení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu:
"Z mého pohledu do poslední chvíle existovala určitá šance, že k dohodě na poslední chvíli dojde. Historicky už totiž byly případy, kdy situace vypadala beznadějně, ale nakonec se řešení našlo. Jako například při posledním prodloužení tranzitní smlouvy o přepravě plynu přes Ukrajinu. Je důležité říct, že dnes je schopnost Evropy vypořádat se s podobnými výzvami na úplně jiné úrovni než v roce 2022," říká Joserf Kotrba s doplněním, že když byly dodávky přes Ukrajinu zcela zastaveny, byl rozdíl v burzovních cenách plynu mezi koncem prosince a začátkem ledna minimální. Trh už byl na tuto možnost připravený – zásobníky byly včas naplněny a alternativní trasy zajištěny. Kapacity pro dovoz plynu jsou dostatečné a čeští dodavatelé jsou na podobné situace obchodně dobře připraveni.
Zemní plyn pohlíželo jako na přechodové palivo:
"Zemní plyn zůstává stěžejním bodem evropské energetické tranzice, která předpokládá odklon od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům. Nicméně ceny se od roku 2021 výrazně změnily. Tehdy jsme mluvili o 5 až 10 eurech za megawatthodinu, dnes se bavíme o 50," říká v rozhovoru Josef Kotrba a je toho názoru, že krátkodobě nízké ceny kolem 5 eur byly výsledkem manipulace trhu. Rusko tehdy uvolnilo velké množství plynu na spotový trh, což vedlo k poklesu cen, ale zároveň připravilo půdu pro jejich pozdější mimořádný růst. Dlouhodobě se tak nízké ceny neudržely.
