Trochu jiný pohled na zvýšení cen kominických služeb

Od začátku roku 2011 je v platnosti nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. První informace, které jsme k tomuto tématu přinesli v lednu loňského roku zde, hovořily o záměru Ministerstva vnitra zredukovat roční náklady spojené s provozem komínů, neboť podle zpracovatelů novely se technický stav komínových těles a připojených zařízení postupně zlepšil natolik, že frekvence čištění a kontrol stanovená předpisem z roku 1981 je příliš vysoká. Proti připravovaným úpravám se postavilo Společenství kominíků, jehož členům hrozil v důsledku navržených změn výrazný úbytek práce.

V současné době se plní stránky denního tisku informacemi, o kolik více si budeme muset v důsledku přijatého nařízení za kontroly a čištění komínů připlatit a autoři článků varují majitele domů před nedostatkem kominíků, což je v příkrém rozporu s předpoklady uvedenými výše. Majitelé domů si v tento okamžik musí klást otázku, zda došlo během legislativního procesu k tak zásadní změně, že se výsledek otočil o 180°, nebo jsou jen svědky účelového výkladu zacíleného na jejich peněženky.

Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. (jeho plné znění je dispozici zde) bylo schváleno 1. 3. 2010 a v reakci na jeho vydání provedl podrobnou analýzu textu Ing. Miroslav Burišin v periodiku společnosti ČSTZ. Z článku, který jsme uveřejnili na našem portálu v prosinci 2010 zde, vyplynuly minimálně dvě zajímavé skutečnosti.

1. Zatímco čištění spalinové cesty sloužící pro odtah spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně je možné provádět svépomocí, spalinové cesty od spotřebičů na kapalná a plynná paliva smějí čistit jen kominíci.
2. Nařízení vlády požaduje provádění kontroly spalinových cest u spotřebičů paliv o jmenovitém výkonu do 1.000 kW (výkon pro vytápění a přípravu vody 30 poměrně velkých rodinných domů) umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci neboli u občanů.

U spotřebičů paliv na pevná, kapalná a plynná paliva má občan za povinnost zajišťovat čištění a kontrolu spalinové cesty, kterou se rozumí kouřovod od spotřebiče napojený do komína. Majitel rodinného domu vytápěného zdrojem na pevná paliva do výkonu 50 kW si může spalinovou cestu vyčistit svépomocí, předepsanou roční kontrolu spalinové cesty smí provést pouze kominík.

Majitelé domů se zdroji na kapalná a plynná paliva jsou na tom z neznámých důvodů o něco hůře. U těchto zdrojů smí nejen roční kontrolu, ale i čištění spalinových cest a výběr pevných (tuhých) znečišťujících částí a kondenzátu provést pouze odborně způsobilá osoba, kterou je držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví. S trochou ironie by se dalo tvrdit, že ve spalinových cestách od plynových spotřebičů je nečistot tak malé množství, že je dokáže najít pouze zkušený odborník - kominík.

Podle vyhlášky č. 111/1981 Sb., která platila do 31.12.2010, směl kontrolu a čištění provádět výhradně kominík, přičemž se u spotřebičů na pevná a kapalná paliva prováděly oba úkony ve shodných intervalech. Novým předpisem byla četnost čištění u spalinových cest od spotřebičů na pevná a kapalná paliva snížena na polovinu (z 6x na 3x ročně), četnost kontrol dokonce na jednu šestinu (z 6x na 1x). U spotřebičů na plynná paliva se dříve neprovádělo čištění, z výše uvedeného důvodu se nyní musí provádět.

Od vydání nařízení vlády byla v denním tisku věnována nově definovaným povinnostem občanů poměrně velká pozornost.

Z pohledu srovnání lhůt kontrol a čištění lze za naprostou dezinformaci považovat text zveřejněný na iDnes 10. listopadu 2010. V článku "Kominíků je málo a zájem o jejich služby velký. Objednejte si ho už teď", se praví:

"Kdo si topí uhlím či dřívím v kamnech nebo plynovém kotli a chce se vyhnout problémům, měl by si co nejdříve objednat kominíka. Je jich totiž málo a na jejich práci se teď čeká dlouho. Nová vyhláška je však striktní, každý komín musí alespoň jednou ročně projít revizí"... ..."Nová povinnost kontrolovat komíny se týká nejméně 2,5 milionu domácností v rodinných domech i bytech, navíc i chat a chalup. Kominíků je v Česku asi 1 500, takže na jednoho připadá šest či sedm bytů za den."

Jak je vidět, více práce kominíkům nové nařízení rozhodně nepřineslo. Co se kontrol a čištění spalinových cest týče, počet úkonů se sníží minimálně na polovinu, přibude administrativa spojená s vydáváním písemné zprávy o provedení kontroly nebo čištění. O té hovoří i oslovený kominík v prvním z citovaných článků:

"Zatímco doteď kominík při čištění vystavil jen stvrzenku, nově musí vyplnit zprávu o kontrole. Slouží k tomu formulář, který je přílohou nového předpisu. Kvůli vyplňování dokumentu se čištění prodraží ročně o stovky korun. "Kromě poplatku za čištění si budeme za kontrolu komína a potvrzení účtovat 300 až 400 korun," potvrdil kominík František Poláček."

Pro ilustraci, jak "složitý a časově náročný" je zmíněný formulář, zde je vzor zprávy:

Zpráva obsahuje celkem 12 položek plus razítko a podpis, z toho 3 položky jsou neměnné a mohou být ve zprávě předtištěny, dalších 6 jsou časové a místní informace. Každý si tak může udělat obrázek, zda nutnost vyplňovat tento formulář je příčinou zdražení čištění o stovky korun.

Příčina zdražení bude asi někde jinde. Pokles výkonů vlivem snížení četnosti čištění plus reálná hrozba odlivu části zákazníků z důvodu nově zavedené možnosti čistit komíny u kotlů s pevnými palivy svépomocí, donutila kominíky hledat nový zdroj příjmů. A našli jej v provádění kontrol spalinových cest a ve vyhotovování zpráv o kontrole a provedení čištění. Vzhledem k tomu, že ceny jsou smluvní, není žádným problémem nahradit finanční výpadek z čištění novými příjmy z administrativy. Je to logické vyústění dané situace. Těžko může někdo od kominíků očekávat, že si dobrovolně sníží svoje dosavadní příjmy. Objem peněz proudící od majitelů domů ke kominíkům zůstane zachován, takže výsledkem celé úpravy bude, že to, co ušetří majitelé s kotli na pevná paliva, zaplatí majitelé s kotli na kapalná a plynná paliva.

V tento okamžik je na místě otázka, co vedlo zákonodárce k tomu, že některé spalinové cesty lze čistit pouze odborně a jiné svépomocí. Znamená to, že čištění komínů na tuhá paliva není tak důležité, jako v případě komínů na kapalná a zejména na plynná paliva, v nichž se téměř netvoří úsady sazí a dalších hořlavých látek, nebo tento krok vychází ze statistiky poruch a havárií komínových těles? S tímto dotazem jsem se obrátil na Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru. Podle statistiky příčin požárů, kterou GŘ HZS ročně zpracovává, se komínová tělesa podílí na vzniku zhruba 300 požárů v každém roce. Ve statistikách se přímo neuvádí druh paliva, což svědčí o tom, že hasiči toto dělení nepovažují při vyhodnocování příčin požáru za důležité a všechny druhy paliv jsou z jejich pohledu rovnocenné, neboť případná specifika jsou vyřešena rozdílnou frekvencí čištění spalinových cest. Přitom si i laik dokáže z kusých zpráv z médií udělat závěr, že prakticky ve 100 % požárů spalinových cest byl na komín připojen spotřebič na pevná paliva. Je to dáno tím, že spotřebičů na kapalná paliva je z ekonomických důvodů provozováno minimum a u spotřebičů na plynná paliva je požár spalinové cesty prakticky vyloučen jejich konstrukcí a teplotou spalin. Vysvětlení je jednoduché: do nařízení se promítl tzv. sociální aspekt, se kterým jsme se již v minulosti mohli setkat například v cause autosedačky, kdy byla zavedena výjimka pro rodiny s více dětmi. A koneckonců, pohodlnější je přece čistit spalinové cesty, v nichž se nenachází prakticky žádné nečistoty, než spalinové cesty plné sazí a různých hořlavých a mazlavých látek vznikajících při nesprávném provozu spotřebičů na pevná paliva.

To, co dnes sledujeme v médiích, informace o "nových" povinnostech vyplývajících z novely vyhlášky, informace o nedostatku kominíků a podobně, je s pravděpodobností hraničící s jistotou pouze součást PR kampaně Kominického sdružení. Situace není zdaleka tak dramatická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Naopak, za pozornost by stálo zpracovat analýzu požárů spojených s provozem tepelných spotřebičů připojených na komín, a to podle druhu paliva. Pak bychom se mohli dočkat předpisu, který by předepisoval obecně závazným způsobem kontroly a čištění spalinových cest pouze od spotřebičů, které jsou z požárního hlediska rizikové. Těmi byly od nepaměti spotřebiče na pevná paliva.

Pro doplnění uvádím sazby kominických prací zveřejněné 12. 1. 2011 v MF Dnes

• Běžné čištění komína v rodinném domě či bytě - 120-300 Kč
• Čištění společného komína v bytovém domě - 500-700 Kč
• Doprava - 5-8 Kč/km, či paušál 120-600 Kč, někdy v ceně čištění
• Vybírání sazí - v ceně čištění, nebo 300 Kč
• Náročnější čištění - 300 Kč/hod.
• Kontrola - 300 Kč
• Kontrola a čištění - 300-500 Kč
• Kontrola nebo čištění s použitím kamery - 800-1 500 Kč
• Vypalování komína v rodinném domě - až 6 000 Kč

Zdroj:

http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/narizeni-c-91-2010-sb-o-podminkach-pozarni-bezpecnosti-pri-provozu-kominu-kourovodu-a-spotrebicu-paliv
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=86/2002&PC_8411_p=12&PC_8411_l=86/2002&PC_8411_ps=25#10821

Názor Ing. Burišina

Článek je velkým přínosem v diskusi o aplikaci nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Tento předpis totiž v řadě ustanovení nerespektuje vymezení platnosti pouze na jednu skupinu obyvatel - na občany a zavádějícím způsobem uvádí např. ve formuláři o kontrole název a sídlo právnické osoby, u níž se provádí kontrola!

Naprosto neopodstatněné je nařízení kontrol a čištění z hlediska prevence požárů u plynových spotřebičů. U většiny plynových spotřebičů totiž nedosahuje teplota spalin na vstupu do komína více než 150 °C, tedy hodnoty neschopné zapálit případné úsady hořlavých látek. Uvědomíme-li si navíc, že i v garážích, v nichž se smí manipulovat s omezeným množstvím pohonných hmot, smí být povrchová teplota plynových spotřebičů maximálně 300 °C, je účelovost vynucování si kominických úkonů u těchto spotřebičů více než zřejmá.

Jen z tohoto jediného příkladu je patrné, že záměr Ministerstva vnitra zredukovat roční náklady spojené s provozem komínů neobstál v konfrontaci se záměrem kominické lobby provádět požární prevenci i tam, kde požár nehrozí - ať to stojí co stojí.