Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Podmínky odboru životního prostředí hl. města Prahy při vydání stavebního povolení pro plynové kotle v kategorii - malé zdroje

Záměrem příspěvku jsou informace o přísnějších kritériích kladených na nově instalované malé zdroje na území hlavního města Prahy. Přínosem by mělo být informovat budoucí uživatele ale i technickou veřejnost o těchto požadavcích a rozpoutat diskuzi na toto téma. Přímo souvisejícím článkem je Měření malých kotlů - nové povinnosti od Ing. Františka Jiříka.

První dotazy směřovaly na stavební odbor Prahy 1, který má na starost vydávání stavebního povolení pro nové plynové přípojky. Rozsah požadavků a úroveň všech potřebných dokumentů a výkresové dokumentace si myslím, je velmi slušně popsána v příspěvcích: Projektová dokumentace ve vytápění - Ing. Stanislav Toman 18/4/2001, Kolaudace profesí vytápění a vzduchotechniky 18/10/2001 - Ing. Stanislav Toman. Jiná záležitost je ale v požadavcích odboru životního prostředí, který je jedním z dotčených orgánů při vydávání stavebního povolení. Příslušný odbor životního prostředí písemně vyjadřuje svoje požadavky a stanoviska. Na území hlavního města Prahy jsou však nároky na emisní limity těchto zdrojů přísnější.

Budoucí investor předpokládá, že výrobky uváděné na tuzemský trh jsou v souladu s platnou legislativou (zákon 22/1997 Sb. v posledním platném znění). Ve vyjádření dotčeného orgánu tedy nehledají nic záludného. A tím se dostáváme k jádru problému. Přísnější požadavky ne emisní parametry nám zužují výběr konkrétního zdroje s ohledem na přísnost požadavku místního odboru životního prostředí. Ne všechny zdroje na tuzemském trhu tyto emisní limity splňují!

Nejdříve uvedeme konkrétní požadavky na emisní limity požadované odborem životního prostředí hl. města Prahy. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší má požadavky na zdroj 60 - 80 mg/kWh, oblasti ostatní na území hl. města Prahy 130 - 150 mg/kWh. Co je to oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, je stanoveno zákonem 86/2002, a seznam těchto oblastí je uveden v prováděcím právním předpisu č. 60/2004. Chceme-li se vyhnout problémům při kolaudaci, je tedy nutné při vyjádření dotčeného orgánu si pozorně tento dokument přečíst a následně hledat zdroj, který tyto podmínky splňuje.

Kdo nám sdělí, zda náš vybraný zdroj (kotel) podmínkám vyhovuje?
Každé zařízení tohoto typu má přidělenou třídu NOx, která stanovuje mezní koncentrace NOx v mg/kWh viz tabulka.

(Zdroj: ČSN EN 483, ČSN EN 287, ČSN 625)

Třída NOx Mezní koncentrace NOx
[mg/kWh]
1 260
2 200
3 150
4 100
5 70

Na území hl. města Prahy mohou být instalovány pouze zdroje v třídě NOx 3 a vyšší.

V druhé části článku se zaměříme na vysvětlení na právní nárok požadavku příslušného Odboru životního prostředí. Zákonem 86/2002 Sb. se ČR přihlásila ke snížení imisních limitů na území ČR do roku 2010. Přísnější emisní limity jsou jedním z nástrojů odpovědného orgánu a to Odboru životního prostředí. Ten se snaží naplňovat program snižování emisí tak, aby byly splněny podmínky dané již zmíněným zákonem o ochraně ovzduší. Snižování celkových emisních koncentrací touto cestou se na území Prahy úspěšně realizuje cca 2 roky, jak nám sdělil Ing. Janota, vedoucí Odboru životního prostředí magistrátu hl. m. Prahy.
Uvedené nástroje jsou uplatňovány při snižování emisní zátěže i v jiných městech a regionech v ČR. Nařízením č. 352/2002 jsou stanoveny přípustné koncentrace škodlivin u malých zdrojů. Tyto požadavky jsou právně ošetřené a limity uvedené v této vyhlášce musí být splněny!

Přísnější požadavky nejsou právně vymahatelné a jsou tudíž doporučením a ne povinností.

Snížení imisních limitů v Praze je pro daný odbor závazné a jistě chvályhodné, požadavky však nesmí být přehnané. Emisní limity v rozsahu 60 - 80 mg/kWh jsou velmi přísné a v malých zdrojích je prakticky splňují kondenzační kotle a kotle s nízkonoxovým hořákem. Tyto výrobky jsou cca min. o 30 % dražší. V rozsahu 130 - 150 mg/kWh (třída NOx 3) jsou na tuzemském trhu zastoupeny v hojné míře.

Na Praze 1 mají standardní požadavek na malé zdroje do 100 mg/kWh. To už je přísnější a nabídka na trhu už také není tak velká a hlavně na ni není právní nárok. Bohužel mi nebyli schopni vysvětlit proč, ale velmi ochotně mi sdělili, kde je možno informace sehnat.

Nebudeme-li chtít vyhovět požadavku odboru životního prostředí hl. města Prahy prostřednictvím jednotlivých odborů městských částí Prahy na přísnější požadavky na emisní limity zdroje, doporučujeme osobně si vyřídit a obhájit volbu svého zařízení.

Certifikace malých zdrojů a splnění všech nároků daných naším právním řádem při uvádění výrobku na trh nejsou levnou záležitostí. Výrobci nebo distributoři, dojde-li k žádosti o doklad výše uvedených emisních limitů ke kolaudaci, to zpravidla řeší prohlášením, že zdroj požadavek splňuje. Jsou městské části, kde to však nestačí a je nutno uvést hodnoty z měření emisí. Ty jsou součástí závěrečného protokolu certifikace. Samostatně distribuovat jen toto měření nelze. Protokol musí být vždy uváděn celý. Je to interní dokument výrobce nebo dovozce a je to i technicky velmi špatně realizovatelné. Je-li zdroj v konkrétní třídě NOx a ta je uváděna na výrobním štítku, návodu pro uživatele a v technických parametrech zdroje, není sebemenší důvod, proč to dokazovat ještě jinými dokumenty. Výrobci ve většině případech tyto hodnoty uvádějí ve svých projekčních (technických) podkladech a to právě výše uvedenou třídou NOx. Kdo jiný by se měl v této problematice pohybovat než výkonný pracovník, který tyto požadavky směřuje na budoucí uživatele.
Jestliže platí v dané lokalitě doporučení na přísnější emisní limity na zdroje, měl by být jasně stanoven požadavek, jak toto doložit. Úředník by při kolaudaci zkontroloval pouze výrobní štítek a vše by bylo jasné. Nebylo by třeba dále dokladovat a nevznikne ani prostor pro vymýšlení dalších a dalších dokumentů.

Záměr je dobrý, ale znalosti tohoto prostředí jak ze strany projektantů, tak i úředníků a uživatelů mají ještě rezervy a komunikace vázne. Rukojmími se potom stávají nejen zákazníci, ale i výrobci nebo distributoři konkrétního výrobku. Musím konstatovat, že při dotazech na jednotlivých odborech byli všichni velmi ochotní. Je však nutné prohloubit znalosti jednotlivých úředníků, kteří tyto dokumenty požadují, aby byli schopni své stanovisko jasně obhájit a zdůvodnit proč. A to důležité: na přísnější emisní limity pro malé zdroje není právní nárok, je to pouze doporučení s ohledem na danou lokalitu a naplňování programu pro snižování emisní zátěže.
Poznámka: Výjimkou může být pouze místní vyhláška, kde by byly přísnější emisní limity pro tuto kategorii zdrojů stanoveny.

Následné povinnosti uživatelů malých zdrojů

K základním povinnostem provozovatelů malých stacionárních zdrojů znečišťování, podle §12 zákona č. 86/2002 Sb., uvedeným v odstavci 1, patří:

a) uvádět do provozu a provozovat stacionární zdroje jen v souladu s podmínkami pro provoz těchto zdrojů,

b) umožnit osobám, pověřeným obcí a inspekcí přístup ke stacionárnímu zdroji za účelem ověření kategorizace zdroje, zjištění množství vypouštěných látek a kontroly jeho technického stavu a předkládat jim k tomu potřebné podklady,

c) oznámit stacionární zdroj, který vypouští těkavé organické látky, orgánu obce způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, vést evidenci těkavých látek a poskytnout každoročně přehled o jejich spotřebě obci,

d) plnit pokyny orgánu ochrany ovzduší ke zjednání nápravy podle § 38 odst. 1,

e) dodržovat přípustnou tmavost kouře a pachové číslo, je-li stanoveno, a neobtěžovat kouřem a zápachem osoby ve svém okolí a obydlené oblasti,

f) zajišťovat prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek a kontrolu stavu spalinových cest u spalovacích zdrojů provozovaných při podnikatelské činnosti provozovatele, a to nejméně jedenkrát za 2 roky, a odstraňovat zjištěné závady; tuto povinnost plní provozovatelé u zdrojů spalujících tuhá paliva od jmenovitého tepelného výkonu 15 kW a u zdrojů spalujících plynná nebo kapalná paliva od jmenovitého tepelného výkonu 11 kW; za oprávněnou osobu se považuje držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví. (podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Povinnosti uvedené v odstavci 1 pod písmenem b) a f) se nevztahují na provozovatele malých stacionárních zdrojů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost.

Plnění povinnosti, týkající se kontroly podle odstavce 1 písm. f) je provozovatel povinen na požádání osob pověřených obcí prokázat záznamem oprávněné osoby ne starším než 2 roky. Nedodržení povinností uvedených v odstavci 1 pod písmenem e) je přestupkem podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Budoucím žadatelům o vydání stavebního povolení pro plynové kotle v kategorii malé zdroje lze jen doporučit pozorně přečíst vyjádření místního stavebního odboru a v případě nejasností vše projednat, aby nenastala situace, kdy při kolaudaci bude úředník požadovat doložení stanovených hodnot a na místě bude zjištěno, že zdroj nevyhovuje.

Snad tento příspěvek přinese více jasno do této problematiky.

 
 
Reklama