Dotace a sociální leasing, motivace k využití tepelných čerpadel podle Evropské komise

Úvod

V Akčním plánu elektrifikace, který EK zveřejnila letos 17. července, se slovo cooling, chlazení, vyskytuje 32krát. Na dokument, který má 13 stran se 3623 slovy a věnuje se problematice elektrifikace v celé EU a to jak výrobě elektřiny, tak její distribuci, využití obecně, v průmyslu, dopravě a budovách, to není málo. Jde o koncepční dokument shrnující to, proč je nutné v EU posilovat využití elektřiny a přitom snižovat spotřebu dovážených fosilních zdrojů energie a jak chce EK tento cíl podporovat a jak motivovat spotřebitele k přechodu na využití elektřiny.

Jako každý koncepční dokument, i Akční plán elektrifikace obsahuje pasáže, jejichž přečtení může nudit, lze je brát i jako omílané fráze. Bez jejich znalostí však může unikat úmysl.

Jako redaktor odborně zaměřený na TZB jsem měl úmysl se Akčnímu plánu elektrifikace věnovat jen v souvislostí s tepelnými čerpadly a chlazením. Jenže když jsem se do znění plánu začetl, došlo mi, že by pozornosti unikla řada souvislostí.

Ono totiž nejde jen o to, že je to plán. Na každý plán, který je Evropskou komisí schválen a vůči kterému nejsou vzneseny zásadní připomínky, navážou konkrétní kroky Evropské komise. Požadovat revizi následných konkrétních realizačních kroků je pak mnohem těžší. EU se musí zbavovat poměrně velké závislosti na dovozu fosilních zdrojů energie a elektrifikace k tomu vede. O tom není sporu. Je však dobré vědět, jak si tuto cestu EK představuje a podle toho se zařídit.

Proč Akční plán elektrifikace

Nedávná krize na Blízkém východě již podruhé za pět let ukázala rizika závislosti EU na dovážených fosilních palivech. Přestože byla Evropa po opatřeních přijatých od roku 2022 nyní lépe připravena, prudký nárůst cen ropy a plynu měl na EU negativní dopad. Více než polovina spotřeby energie v EU je pokryta dováženými fosilními palivy. Výsledná inflace vedla ke zvýšení úrokových sazeb a některé členské státy přijaly fiskální opatření ke zmírnění zátěže spotřebitelů fosilních paliv, aneb takto zvýšenými náklady zatížily své rozpočty.

Výhody elektrifikace

Urychlený energetický přechod založený na elektrifikací by mohl do roku 2040 snížit dovoz plynu o více než 70 % a ropy o více než 40 %. EU by mohla do roku 2040 snížit platby za dovoz fosilních paliv až o 260 miliard EUR ročně a tyto finanční prostředky dnes končící mimo EU využít doma. Posílení vlastní výroby elektřiny z nefosilních paliv by mohlo snížit náklady na její výrobu přibližně o 20 %. Cenově dostupnější tarify za elektřinu by také silněji motivovaly k přechodu na elektrické spotřebiče. S nižšími a stabilnějšími cenami souvisí zvýšení investiční jistoty podnikatelského sektoru, výroby a služeb v oblasti čistých technologií a vznik pracovních míst odolných vůči výkyvům způsobeným fosilními palivy. S urychlením elektrifikace souvisí i rychlejší dekarbonizace. Míra elektrifikace v EU po desetiletí stagnuje na 23 %, oproti dnešní již více než 30 % elektrifikaci v Číně, Koreji nebo Japonsku.

Součásti čisté elektrifikace, jako jsou obnovitelné zdroje energie včetně vodní energie, jaderná energie, tepelná čerpadla, baterie a ukládání tepelné energie, izolační technologie, solární termika, nástroje pro digitální správu energie a sítí, již zaměstnávají přes čtyři miliony lidí v EU.

Vyšší ceny elektřiny oproti fosilním palivům

Ceny elektřiny pro domácnosti a průmysl jsou v mnoha případech výrazně vyšší než u fosilních paliv. Pouze ve dvou členských státech je elektřina méně než dvakrát dražší než plyn. Cenový rozdíl mezi elektřinou a fosilními palivy je strukturální a kritickou překážkou, kterou je třeba a lze vyřešit. Tato strukturální nerovnováha je způsobena několika důvody, včetně dominance fosilních paliv při stanovování ceny elektřiny a nákladů na infrastrukturu, které jsou pak rozdělovány mezi koncové spotřebitele způsobem, který neodpovídá realitě výroby a distribuce elektřiny.

Zatímco elektrizační systém roste a mění se, zaostává vývoj struktury síťových poplatků k zajištění nákladově efektivní přenosové a distribuční sítě a k optimálnímu využití stávajících elektrických systémů. Poplatky a daně z účtu za elektřinu jsou navíc v některých případech nepřiměřené a nesouvisející. S přihlédnutím ke všem daním je elektřina pro konečné spotřebitele ve většině členských států zdaněna více než plyn a v nejméně pěti členských státech některé z těchto poplatků nesouvisejí s elektrizačním systémem nebo jej přesahují.

Režimy energetických dotací v několika členských státech, zejména na fosilní paliva, brání obchodním argumentům pro elektrifikaci a zkreslují tržní ceny umělým snižováním ceny fosilních paliv a oslabováním tržních signálů pro čistší energii. Dopady jsou viditelné na účtech za elektřinu. Polovina částky, kterou domácnosti v EU platí prostřednictvím svých účtů za elektřinu, dosud odpovídá ceně elektřiny, čtvrtina síťovým poplatkům a čtvrtina daním a poplatkům.

Poměr ceny elektřiny k ceně plynu

Rozdíl mezi náklady na elektřinu a fosilní energii lze měřit pomocí poměrů cen elektřiny k plynu. Poměr dva znamená, že ceny elektřiny jsou dvojnásobné oproti cenám plynu za stejné množství energie. Vysoký poměr přímo tlumí poptávku po elektrických alternativách. Členské státy s nejnižšími poměry cen elektřiny k plynu zaznamenávají trojnásobný prodej tepelných čerpadel ve srovnání s členskými státy, kde poměr přesahuje číslo 3.

Pokud jsou náklady na elektřinu více než 2 až 2,5krát vyšší než na plyn, ekonomický důvod pro přechod na tepelná čerpadla nebo jiné elektrické procesy se výrazně snižuje. Komise proto podporuje úsilí členských států o odstranění rozdílů mezi náklady na elektřinu a energii z fosilních paliv. Akční plán pro cenově dostupnou energii, Pracovní skupina pro energetickou unii a Rámec státní podpory Clean Industrial Deal poskytly nástroje pro akci a koordinaci a Facilita pro oživení a odolnost podpořila reformy v této oblasti. Komise vyzývá členské státy, aby přijaly opatření ke snížení národních poměrů cen elektřiny k plynu pro domácnosti na maximálně 2,5 a pro průmysl na maximálně 2 do roku 2030. Cílem tohoto plánu je vytvořit cestu k těmto úrovním.

Graf 1: Poměr cen elektřiny a energie v plynu pro průmysl a domácnosti v roce 2025 ve státech EU (Zdroj: Eurostat)

Český poměr ceny elektřiny k ceně plynu

Pro orientační stanovení českého poměru nákladů na elektřinu a plyn pro vytápění a přípravu teplé vody, se kterým by měly české domácnosti skutečně pracovat, lze použít výpočet Porovnání nákladů na vytápění, teplou vodu a elektrickou energii – TZB-info. Při předvolené výpočtové tepelné ztrátě domu 7 kW a 4 osobách pro teplou vodu byl 2. září 2026 (denně se aktualizuje podle nabídek obchodníků) součet ročních nákladů za elektřinu včetně měsíčních paušálů s využitím elektrického přímotopu (vytápění + teplé voda + paušální platby) v sazbě D57d ve výši 34 725 + 15 164 + 12×843 = 60 005 Kč a s plynovým kondenzačním kotlem 22 200 + 8 240 Kč + 12×386 = 35 072 Kč. Poměr elektřina/plyn by pak byl cca 1,7 a to se jako špatná hodnota nejeví. Pokud porovnáme jen holou cenu elektřiny v sazbě D57d i ve vysokém tarifu 4,77505 Kč/kWh a cenu plynu 1,96403 Kč/kWh, tak jde o poměr 2,43 a i ten leží v přijatelném pásmu dle Akčního plánu elektrifikace. Eurostat pro ČR vychází z ceny elektřiny pro domácnosti zahrnující i jiné sazby, než je typické pro využití elektřiny pro vytápění a přípravu teplé vody. Například u sazby DO2d by s budoucí tříletou fixací aktuálně šlo o cca 7 Kč/kWh a pak by poměr vycházel na velmi nepříznivých cca 3,56.

Obr. Odhad nákladů na vytápění a přípravu teplé vody s využitím plynového kondenzačního kotle, tepelného čerpadla a elektrického přímotopu. (Zdroj: TZB-info)

Komise spolu s Akčním plánem elektrifikace:

• přijala legislativní návrh týkající se síťových poplatků s cílem motivovat k elektrifikaci, flexibilní a systémově šetrnému využívání sítě, včetně instalací úložišť a k urychlení zavádění inteligentních měřičů ke zlepšení poměru ceny elektřiny k plynu ze strany síťových poplatků
• navrhne opatření k postupnému rušení dotací na fosilní paliva v rámci balíčku energetické unie po roce 2030 (4. čtvrtletí 2026)
• stanovila klíčový ukazatel pro národní poměry cen elektřiny a plynu na úrovni maximálně 2,5 pro domácnosti a 2 pro průmysl do roku 2030

Snížení počátečních nákladů výnosy z emisních povolenek

K urychlení elektrifikace je třeba vyřešit počáteční technické, administrativní a finanční náklady. Systém obchodování s emisními povolenkami ETS1 již nyní podporuje ekonomickou opodstatněnost dekarbonizace v odvětví elektroenergetiky, průmyslu a námořní dopravě. Systém ETS2 bude hrát klíčovou roli při podpoře elektrifikace v silniční dopravě a v budovách, a to i pro malé a střední podniky, a zároveň bude generovat příjmy k urychlení tolik potřebných investic na podporu přechodu uživatelů k čistším zdrojům energie.

Podpůrné programy

Díky neustále se zlepšujícím řešením pokrývají elektrifikační technologie stále širší spektrum energetických potřeb EU. Většinu dnešní spotřeby fosilních paliv lze elektrifikovat, ale stále existují některá využití energie a procesy, které vyžadují další výzkum a inovace, zejména dálková doprava a některé průmyslové procesy. EU se již zavázala vynaložit 18,6 miliardy EUR na podporu rozvoje elektrifikačních technologií prostřednictvím programu Horizont Evropa, Modernizačního fondu a Inovačního fondu. Na období 2026–2027 program Horizont Evropa věnuje téměř 2 miliardy EUR na řešení otázek, jako je skladování energie, nové průlomové energetické technologie, obnovitelné zdroje energie, síťové technologie a energetické systémy, elektrifikace budov a průmyslu, vytápění a chlazení a řešení pro dopravní systém. Komise rovněž podporuje inovativní jaderné technologie, mimo jiné prostřednictvím malých modulárních reaktorů (SMR), které bezpečným způsobem dodávají čistou elektřinu průmyslovým spotřebitelům, jak je uvedeno ve strategii EU pro SMR.

Zlevnění elektřiny a zvýšení podílu čisté, cenově dostupné, domácí energie

Jak ukazuje graf 2., nejnižší ceny elektřiny v EU jsou pozorovány na trzích s velmi vysokým podílem čisté elektřiny (obnovitelné zdroje a jaderná energie), protože jsou méně vystaveny fosilním palivům, která určují velkoobchodní cenu elektřiny. Obnovitelná a jaderná energie vytlačuje fosilní paliva. Dodatečných 260 GW větrné a solární kapacity instalované od roku 2021 nahradilo 14 miliard kubických metrů plynu jen v roce 2025. Vzhledem k tomu, že elektrifikace zvyšuje poptávku po elektřině, bude zapotřebí rychlejšího růstu výroby energie z obnovitelných zdrojů a jaderné energie.

Graf 2: Vztah mezi velkoobchodní cenou elektřiny a podílem nízkouhlíkové elektřiny v státech EU, rok 2025.

Nedoceněný potenciál geotermální energie

Geotermální energie zůstává nedostatečně využívaným zdrojem vysoce účinné obnovitelné elektřiny a řešením pro vytápění a chlazení se sníženými náklady na síť. Podle nedávných odhadů by mohla tato energie nákladově efektivně pokrýt nejméně 10 % evropské spotřeby elektřiny a 25 % poptávky energie pro vytápění a chlazení, pokud by byl zaveden podpůrný rámec. Kromě toho má geotermální i solární termální energie potenciál přispět k pasivnímu chlazení.

Komise do 1. čtvrtletí roku 2027 vytvoří Partnerství zúčastněných stran v oblasti geotermální energie, které pomůže odstranit regulační, technické a investiční překážky a urychlí zavádění geotermální energie. Partnerství zúčastněných stran v oblasti geotermální energie shromáždí kvalifikované odborníky z členských států a průmyslu, aby si vyměňovali osvědčené postupy v oblasti sběru dat, národních strategií rozvoje geotermální energie, financování, povolování, dovedností a přijetí ze strany veřejnosti.

Budovy

Komerční a obytné budovy představují polovinu spotřeby plynu v EU a pokrok směrem k renovacím a elektrifikaci je pomalý. V obytných budovách a systémech kolektivního vytápění mohou tepelná čerpadla plně pokrýt potřeby vytápění, chlazení a ohřevu teplé vody, což představuje až 80 % spotřeby energie.

Komise prozkoumá možnost zavedení mechanismu trhu s čistým teplem, který by motivoval výrobce k rostoucímu podílu prodeje tepelných čerpadel, přesměroval instalační firmy a výrobce k čistým řešením vytápění a chlazení a podpořil hospodářskou soutěž, čímž by se do roku 2027 zmenšil rozdíl v počátečních nákladech na tepelná čerpadla ve srovnání s fosilním řešením.

Bude mobilizovat platformu Heat Pump Accelerator a Energy Efficiency Financing Accelerator ke snížení rizik a financování investic do tepelných čerpadel a připojení k systémům dálkového vytápění a chlazení v souvislosti se solárními tepelnými a geotermálními projekty.

EK chce přijmout akční plán pro chlazení a vytápění, mimo jiné s cílem řešit rostoucí potřebu účinného chlazení pro občany a ekonomiku EU s cílem zvýšit míru instalace tepelných čerpadel na přibližně 4 miliony ročně v roce 2030 ve srovnání s 2,4 miliony v roce 2025.

Systémy dálkového vytápění a chlazení

Systémy dálkového vytápění a chlazení (DHC) využívající tepelná čerpadla nebo elektrické kotle, městské tepelné sítě a akumulátory tepla mohou nabídnout velkou flexibilitu a snížit zátěž elektrické sítě. Mohou mobilizovat přímé zdroje čistého tepla, jako je například geotermální a solární tepelná energie, odpadní teplo, k doplnění elektrifikace. Komise bude podporovat investice do projektů DHC a využití odpadního tepla, řešit nedostatečné povědomí prosazováním opakovatelných přístupů k propojení nabídky a poptávky a podporovat technické kapacity na místní úrovni. Cílem je:

• podpořit Evropský městský nástroj pro financování projektů vytápění a chlazení obcí a do léta 2026 spustit první pilotní akci ve výši 15 milionů EUR a financovat až 180 plánů s cílem rozšíření na investičně realizovatelných 1000 místních projektů vytápění a chlazení
• do roku 2050 pokrýt 11 % poptávky po teple v EU z rekuperace odpadního tepla; do roku 2030 systémy DHC zajistí 15 % celkové dodávky vytápění a chlazení a do roku 2030 sítě DHC porostu o 6–7 % ročně.

Pracovní síla

Předpokládá se, že počet pracovních sil v energetickém sektoru se do roku 2030 zvýší o 50 %, aby se zavedly technologie pro obnovitelné zdroje energie, rozvodné sítě a energetickou účinnost. Pokud jde o výrobu, posouzení potřeb, které je součástí zákona o nulových čistých produktech v průmyslu (Net-Zero Industry Act), předpovídá do roku 2030 30 000 až 100 000 dalších pracovních míst v oblasti výroby větrných a solárních technologií. Největší vliv na zaměstnanost se projeví v navazujících odvětvích. Instalace a nasazení větrných a solárních elektráren by mohlo do roku 2030 vyžadovat dalších 130 000 až 145 000 kvalifikovaných pracovníků, z nichž přibližně 90 % by bylo ve stavebnictví a službách. Odhaduje se, že investice do samotných distribučních sítí udrží 440 000 až 620 000 kvalitních místních pracovních míst ročně. IEA označuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků v rozvodných sítích za nově vznikající úzké místo pro včasnou výstavbu nové infrastruktury.

I po fázi zavádění vytvářejí elektrifikační aktiva trvalá pracovní místa. Studie zadaná JRC předpokládá téměř 110 000 pracovních míst jen v oblasti provozu a údržby nabíjecí infrastruktury. Evropské centrum pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) poukazuje na nárůst zaměstnanosti v obsluze strojů a v kovodělných, strojírenských a elektrotechnických řemeslech – profesích, které jsou zajišťovány převážně prostřednictvím odborného vzdělávání a přípravy, což potvrzuje jeho ústřední roli pro pracovní sílu v oblasti elektrifikace.

IEA dále odhaduje, že EU potřebuje 500 000 kvalifikovaných pracovníků, oproti 165 000 v roce 2024, aby mohla realizovat své ambice v oblasti instalace tepelných čerpadel. Vzhledem k jejich nedostatku je potřeba značné zvyšování kvalifikace. V rámci Unie dovedností poskytuje EU komplexní rámec na podporu rozvoje dovedností, včetně financování. Doporučení Rady EU o lidském kapitálu vyzývá členské státy, aby řešily nedostatek kvalifikovaných pracovníků investicemi do vzdělávání v oblasti STEM. Pomoci mohou i další opatření. Překážku rozvoje trhu EU s instalací a údržbou elektrifikačních řešení představuje rozmanitost systémů certifikace a povolování v jednotlivých členských státech.

Co je to sociální leasing?

Sociální leasing může být účinným systémem pro zvýšení využívání čistých energetických, topných a chladicích zařízení. Systém sociálního leasingu obvykle znamená vládou podporovaný program, který poskytuje domácnostem s nízkými a středními příjmy cenově dostupné, dotované dlouhodobé leasingy, které jim pomáhají s vysokými počátečními náklady na produkty. Může zahrnovat například bateriová elektrická vozidla, tepelná čerpadla, fotovoltaická zařízení, solární tepelná zařízení a baterie. Na rozdíl od konvenčního leasingu jsou systémy sociálního leasingu veřejně podporovány, aby zároveň splňovaly širší cíle sociální a environmentální politiky.

Při navrhování systémů sociálního leasingu pro elektromobily, fotovoltaické systémy, tepelná čerpadla, solární termální systémy a baterie by členské státy mohly prosazovat standardizovaný model, který nabízí:

• Dvoudílnou dotaci: Fixní částku pro všechny domácnosti plus dodatečný příplatek na základě příjmu. To zajišťuje, že domácnosti s nižšími příjmy získají větší podporu a mohou si dovolit výsledné měsíční platby. Měsíční platby by mohly být kalibrovány na úrovni jednotlivých zemí tak, aby se u typicky cílové domácnosti očekávala nižší leasingová splátka v kombinaci s provozními náklady než současné výdaje na alternativu založenou na fosilních palivech.
• Balíček měsíčních plateb (např. instalace, údržba, pojištění, opravy).

Přechod na čisté technologie znamená vyšší počáteční investici, provozní náklady jsou obvykle nízké. Zatímco například tepelná čerpadla se nejčastěji v průběhu času vyplatí díky nižším účtům za energie, domácnosti, které by z nich měly největší prospěch, si počáteční investici často nemohou dovolit. To je uvězňuje v neefektivním a stále nákladnějším systému fosilních paliv. Sociální leasing tuto vazbu prolamuje a nahrazuje vysoké počáteční náklady dostupnými měsíčními platbami, které lze částečně kompenzovat nižšími provozními náklady, čímž se čisté technologie stávají dostupnějšími. Systémy sociálního leasingu mohou vybudovat trvalou veřejnou podporu pro transformaci.

Systémy sociálního leasingu mají být navrženy v souladu s typem produktu, např. movitý nebo nemovitý produkt. Pro řešení specifik některých fixních energetických aktiv by mohly být zváženy další systémy podpory vhodné pro nemovité produkty (např. elektromobily), včetně dotací, nízkoúročených nebo bezúročných úvěrů, standardizovaných mechanismů příplatků za nájemné a financování na účet.

Dotace

Přechod na tepelné čerpadlo může za správných podmínek přinést významné úspory a větší odolnost vůči vlnám veder. Dotační program pokrývající náklady na instalaci tepelného čerpadla a zaměřený na domácnosti s vysokými výdaji na energii v poměru k jejich příjmu v dolní polovině příjmového rozdělení by přinesl úspory přibližně dvěma třetinám příjemců (16 z 23 milionů domácností). U domácností by průměrné úspory mohly přesáhnout 2 % disponibilního příjmu, ale s výraznými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. V Nizozemsku mohou roční úspory dosáhnout přibližně 800 EUR. V Chorvatsku se blíží 100 EUR. Úspory závisí také na účinnosti systému tepelného čerpadla, ovlivňují je faktory, jako je požadovaná teplota vody v otopných tělesech, plochách, zářičích a to, jak dobře jsou budovy izolovány. Toto opatření by přineslo i environmentální výhody: Nahrazení systému vytápění na fosilní paliva tepelným čerpadlem by mohlo snížit přímé emise přibližně o 4 tun CO₂ ročně na domácnost v cílové skupině.

Technické, sociální a environmentální požadavky na produkty pro čistou energii, vytápění a chlazení

Členské státy se důrazně vyzývají, aby uplatňovaly požadavky „Vyrobeno v EU“ v souladu s navrhovaným zákonem o průmyslovém akcelerátoru, a to stanovením pravidel s cílem podpořit výrobu a zaměstnanost v EU. Tímto způsobem mohou systémy sociálního leasingu také poskytnout stabilní a předvídatelný signál poptávky pro výrobce elektromobilů, tepelných čerpadel a fotovoltaických komponentů v EU.

Financování nemovitostí nad rámec sociálního leasingu

Při navrhování systémů podpory nad rámec sociálního leasingu by členské státy mohly zvážit následující možnosti a jejich kombinace:

• Dotace na snížení počátečních nákladů s vyšší podporou pro domácnosti s nižšími příjmy.
• Nízkoúročené nebo bezúročné úvěrové programy se splátkami omezenými na dostupný podíl z příjmů domácností (např. ≤5 % měsíčního výdělku).
• Financování na účet, kde jsou náklady na instalaci hrazeny předem a spláceny v průběhu času prostřednictvím malého poplatku z (nižšího) účtu za energie (plaťte podle úspor). Splátky by mohly být stanoveny pod očekávanou úsporu na účtech za energie, aby příjemci zaznamenali čisté snížení měsíčních výdajů od začátku programu. Pokud se programy spoléhají na předpokládané, nikoli skutečné úspory energie, měla by být zavedena ochranná opatření, která zabrání tomu, aby domácnosti nesly jakýkoli schodek.

V příloze II Komise navrhuje pokyny pro členské státy k sociálnímu leasingu a podpůrným programům, např. pro domácí baterie, čistou energii a produkty pro vytápění a chlazení, jakož i pro elektrická vozidla (BEV). Na tomto základě bude Komise podporovat členské státy v tom, aby do těchto mechanismů směřovaly finanční prostředky ze Sociálního klimatického fondu.

Doplňková opatření

Členské státy by mohly kombinovat sociální leasing a podpůrné programy pro čistou energii, produkty pro vytápění a chlazení s doplňkovými opatřeními a investicemi s cílem maximalizovat využívání a zlepšit cenovou dostupnost. Například:

• Zvážit preferenční tarify za elektřinu ke snížení provozních nákladů, spolu s širším úsilím o snížení cen elektřiny (např. snížením daní a poplatků) a odměňování flexibility.
• Zvážit podporu sdílených fotovoltaických instalací a solárních termálních systémů, baterií a tepelných čerpadel pro domácnosti v bytových domech a malých komunitách.
• Zajistit, aby nájemníci mohli těžit z produktů pro čistou energii, vytápění a chlazení, řešením rozdělených pobídek mezi pronajímatelem a nájemcem (např. prostřednictvím regulace nebo cílených pobídek pro pronajímatele) a zároveň chránit nájemníky před neodůvodněným zvyšováním nájemného nebo vystěhováním v souvislosti s modernizací.
• Zvážit propojení sociálního leasingu elektromobilů s dotovanými domácími nabíječkami a přístupem k cenově dostupným veřejným nabíjecím sítím s cílem snížit celkové provozní náklady.
• V případě potřeby kombinovat podporu tepelných čerpadel s energeticky účinnými rekonstrukcemi a instalacemi fotovoltaických systémů.
• V případě potřeby kombinovat podporu fotovoltaických instalací s bateriemi s cílem maximalizovat vlastní spotřebu, snížit závislost na elektřině ze sítě a snížit účty za energie, zejména během špičky.

Pokud jde o tepelná čerpadla, členské státy se vyzývají, aby ve svých plánech pro adaptaci na změnu klimatu zvážily systémy sociálního leasingu, protože reverzibilní tepelná čerpadla mohou během vln veder poskytovat cenově dostupné chlazení pro zranitelné domácnosti.

Hlavní body Akčního plánu elektrifikace pro budovy

• Mechanismus trhu s čistým teplem
• Urychlení zavádění tepelných čerpadel ve veřejných budovách
• Usnadnění zavádění nástrojů pro porovnávání nákladů na tepelná čerpadla
• Zavádění partnerství pro lepší bydlení
• Snížení rizika a financování investic do tepelných čerpadel prostřednictvím akcelerátorů
• Přijmutí akčního plánu pro chlazení a vytápění
• Evropské městské zařízení – posilování využití soustav zásobování teplem a chladem
• Sjednocování kvalifikačních požadavků v EU prostřednictvím Zákona o dovednostech ve stavebních službách
• Náhrada rizik spojených s fosilními palivy financováním investic do dálkového vytápění a chlazení
• Zapojení se do Iniciativy EU pro odpadní teplo

Přečtěte si také Nový cíl EK: 4 miliony tepelných čerpadel ročně. Chlazení získá větší roli i v Česku Přečíst článek

Shrnutí

Výše uvedený text je nutné brát jen jako autorův výběr informací z Electrification Action Plan, aneb Akčního plánu elektrifikace EU, který byl Evropskou komisí schválen a pro veřejnost je dostupný od 17. července 2026.

Co se týká tepelných čerpadel, tak se domnívám, že budoucnost by mohla přinést dvojkolejnost v jejich finanční podpoře. A to nižší podporu tam, kde bude tepelné čerpadlo jen zdrojem tepla pro vytápění a přípravu teplé vody a vyšší podporu, pokud tepelné čerpadlo, případně vrt u zemních tepelných čerpadel budou prokazatelně využity pro chlazení.

Dotace či sociální leasing pro přibližně 23 miliónů z cca 203 miliónů všech domácností EU a v případě elektromobility de-facto pro všechny, jak je zmíněno v plánu, musí někdo zaplatit. Stačí zmínit zavedení povinnosti úhrady dálniční známky pro elektromobily a je „oheň na politické střeše“. A to jsme ještě nepocítili dopady systému obchodování s emisními povolenkami ETS2.

Zejména mladí lidé by si však měli vážně všímat skutečnosti, jak elektrifikace mění a bude měnit trh práce. Ne všechno zvládne AI a i stále schopnější roboti.

Pokud máte zájem si Akční plán elektrifikace podrobně prostudovat, není nic jednoduššího, než si vyhledat jeho českou verzi. Přeji příjemné čtení:
Akční plán elektrifikace