Češi dýchají čistší vzduch. Pomáhá přechod na vytápění plynem
V aktuální topné sezoně dýcháme nejčistší vzduch za posledních 10 let. Vyplývá to ze statistik Českého hydrometeorologického ústavu o počtech smogových situací v ČR. Těch bylo vloni vyhlášeno pět, zatímco letos ani jedna.
Důvodem lepší kvality ovzduší jsou především příznivé klimatické podmínky a nové technologie využívané pro vytápění domácností. Právě jejich emise společně s automobilovou dopravou a průmyslovou výrobou mají největší vliv na kvalitu ovzduší.
- V aktuální topné sezoně nebyla v ČR vyhlášena jediná smogová situace.
- Pozitivně se projevuje odstavení z provozu 60 tisíc kotlů na tuhá paliva.
- Do dvou let musejí české domácnosti vyměnit zhruba 300 tisíc starých kotlů.
„Počet smogových situací klesá soustavně od roku 2017 z tehdejších 39 až na aktuální nulu. Je zajímavé, že tento trend kopíruje dopad takzvaných kotlíkových dotací na podporu výměny starých neekologických kotlů. Jejich první vlna byla vyhlášena v roce 2015 a právě v posledních třech letech se začíná pozitivně projevovat jejich přínos,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS).
V prvních dvou vlnách se podařilo vyměnit zhruba 60 tisíc starých kotlů. S dalšími minimálně 30 tisíci se počítá po skončení aktuální třetí vlny. Ani to však nemusí stačit. Domácí topeniště jsou místně výrazně nejhorším zdrojem znečištění ovzduší v ČR a nejstarších kotlů je u nás stále ještě v provozu zhruba 300 tisíc. „Jde o kotle 1. a 2. emisní třídy. Jejich používání bude přitom od září 2022 ze zákona zakázáno pod pokutou 50 tisíc korun,“ varovala L. Kovačovská.
Spalování pevných paliv ve starých neekologických kotlech zásadním způsobem zvyšuje zdravotní rizika, ať už jde například o kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, vznik karcinomů, respirační potíže, nižší plodnost u mužů či rizika v těhotenství. Nejhorší situace přitom paradoxně není ve velkých městech, ale na vesnicích a v příměstských oblastech. Právě zde lidé kvůli kotlům na tuhá paliva dýchají mnohem horší vzduch než v centrech měst.
„Při topení zemním plynem nevznikají ani škodlivé pevné částice, ani karcinogenní benzo(a)pyren. Výrazný podíl na tomto výsledku mají i nové plynové kondenzační kotle, které si žadatelé o dotace volí nejčastěji. Každá nová plynová přípojka sníží roční objem vypouštěného prachu v průměru o více než čtvrt tuny,“ zdůraznila L. Kovačovská.
