Novela zákona o ochraně ovzduší – omezení provozu krbů a kamen obecní vyhláškou
Již předchozí znění zákona o ochraně ovzduší umožňovalo obcím obecně závaznou vyhláškou regulovat provoz krbů, kamen, či sporáků na pevná paliva. Nově je do zákona přidána povinnost provozovatelů spalovacích zdrojů poskytovat obci informace o jejich provozu.
Dne 20. 2. 2025 vyšel ve sbírce zákonů zákon č. 42/2025, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Nový zákon nenahrazuje tedy stávající zákon č. 201/2012 Sb., ale mění či doplňuje některá jeho ustanovení.
Nové změny se týkají především velkých zdrojů znečištění ovzduší, u kterých se rozšiřuje povinné kontinuální měření emisí na další zdroje a zavádí elektronické hlášení výsledků do centrálního systému. Nově se také zavádí minimální vzdálenosti mezi obytnou zástavbou a velkými zdroji znečištění, aby se snížily negativní dopady prašnosti a zápachu. Stavební firmy budou nově přímo ze zákona odpovědné za minimalizaci prašnosti na staveništích a při demolicích.
Novela zákona o ochraně ovzduší přinesla ale také změny, týkající se malých spalovacích zdrojů o jmenovitém příkonu do 300 kW, tedy především kotlů a kamen určených pro lokální vytápění domácností.
Povinnost předkládat zástupcům obce informace o zdroji
Jednou z významných změn zákona o ochraně ovzduší je skutečnost, že nově si může informaci o jakémkoliv spalovacím zdroji tepla vyžádat obecní úřad obce, ve které se zdroj nachází. Podle dřívějšího znění zákona tato pravomoc příslušela pouze obci s rozšířenou pravomocí. Změnu přinesla úprava § 17 zákona, konkrétně ustanovení písmene d) odstavce (1). Pro větší přehlednost si uveďme původní znění zmíněného ustanovení (přeškrtnuté) s vyznačením provedených změn (tučně):
d) předkládat příslušnému orgánu ochrany ovzduší na vyžádání informace o provozu stacionárního zdroje a jeho emisích,
d) předložit orgánu ochrany ovzduší na vyžádání informace o stacionárním zdroji, jeho provozu, příslušenství, používaných palivech a jeho emisích,
Změna se dotkne také kotlů a topidel na pevná paliva, určených k vytápění domácností. Příslušným orgánem ochrany ovzduší, sledujícím dodržování zákona o ochraně ovzduší při provozování těchto lokálních spalovacích zdrojů, je obec s rozšířenou pravomocí. Těchto obcí, které v hierarchii správní moci v podstatě nahradily dřívější okresní úřady, je u nás 205, a nemají tak prakticky možnost sledovat statisíce kotlů a kamen provozovaných i v těch nejmenších obcích. Dle nového znění zákona si ovšem informace o zdroji může vyžádat jakýkoliv orgán ochrany ovzduší, což jsou i obecní úřady obcí, které nejsou obcemi s rozšířenou pravomocí. Navíc nově mezi povinně poskytované údaje patří také informace o používaných palivech. Tedy zda je ve spalovacím zdroji opravdu spalováno palivo předepsané výrobcem, což z dřívějšího znění příslušného odstavce přímo nevyplývalo.
Regulace provozu krbů a kamen obecní vyhláškou
Již v původním znění zákona bylo obcím umožněno vyhláškou omezit spalování vybraných paliv v lokálních topidlech (krby, kamna, sporáky), i když jsou tato paliva výrobcem pro instalovaná topidla povolená. Konkrétně to je ukotveno v ustanovení § 17 odstavec 5, ve kterém bylo nově pouze upřesněno, že se jedná o obecně závaznou vyhlášku:
(5) Ve spalovacím stacionárním zdroji o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším je zakázáno spalovat hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a proplástky. Obec může obecně závaznou vyhláškou zakázat na vymezeném území obce spalování vybraných druhů pevných paliv ve stacionárních zdrojích podle věty první, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů uvedených v § 17 odst. 1 písm. g) splňujících pro tato paliva požadavky stanovené v příloze č. 11 k tomuto zákonu.
Obecně závazná vyhláška nemůže omezovat na vymezeném území obce spalování vybraných paliv v teplovodních kotlích na pevná paliva, které plní emisní požadavky minimálně třídy 3. Jedná se totiž o ony „spalovací stacionární zdroje uvedené v § 17 odst. 1 písm. g) splňující pro tato paliva požadavky stanovené v příloze č. 11 k zákonu“. Příloha č. 11 se týká spalovacích stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, které slouží jako zdroje tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a které nejsou navrženy rovněž pro přímé vytápění místa instalace, a které plní emisní požadavky minimálně třídy 3.
Krbová kamna s teplovodním výměníkem, či teplovodní sporáky, jsou sice zdroji tepla pro teplovodní vytápění, jsou ale současně také zdroji tepla navržené pro přímé vytápění místa instalace, tudíž se jich příloha č. 11 netýká, a jejich provoz může být tedy regulován výše zmíněnou obecně závaznou vyhláškou.
Pokuty až 20 tisíc korun
Jak je již uvedeno výše, vydávání obecně závazných vyhlášek regulujících provoz lokálních topidel na pevná paliva není novinkou. Dle starého znění zákona však obec, která vyhlášku vydala, neměla prakticky možnost kontrolovat dodržování této vyhlášky. To se změnilo přidáním nového ustanovení do odstavce (1) § 17, které říká, že provozovatel stacionárního zdroje je povinen
i) dodržovat zákaz spalování vybraných druhů pevných paliv stanovený obecně závaznou vyhláškou obce podle odstavce 5 a poskytnout obecnímu úřadu obce, která obecně závaznou vyhlášku podle odstavce 5 vydala, na vyžádání informace o spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně provozovaném na území této obce, o jeho provozu, příslušenství, používaných palivech a jeho emisích.
Porušení obecně závazné vyhlášky projedná obecní úřad obce, která vydala příslušnou obecně závaznou vyhlášku.
Neposkytnutí informací o stacionárním zdroji podle § 17 odst. 1 písm. d) a i) je podle zákona přestupkem, za který může obec s rozšířenou pravomocí udělit pokutu až do výše 20 000 korun.
