Klasické projekty vytápění v soustavách s TRV neplatí - náprava aplikací z.č.406/2000

Datum: 27.12.2010  |  Autor: J.V.Ráž, DiS.  |  Recenzent: Ing. Vladimír Galád

V odborně zpracovaném článku autor na praxí ověřených výsledcích ukazuje, že správná funkce vytápění s úsporami tepla až 40 % při vzestupu vnitřní teploty o 1,3°C, může být zajištěna jen při správné aktivaci teplotních čidel a při projektovaném seřízení kompletu TRV + hlavice.

Reakce dynamických soustav na působící tepelné zisky je při vytápění budov z hlediska úspor tepla nejdůležitější vlastností, protože z tepelných zisků lze potenciálně uspořit 40% tepla při tv+1,3°C a až 55% tepla při tv+1,5°C. Klasicky projektované, seřízené a hydraulicky vyvážené soustavy dosahují průměrných úspor tepla 12% až 15% a po zateplení budov cca 25%, zatímco samotné zateplení objektů bez regulační techniky představuje pasivní úsporu cca 50%. U klasických projektů tedy reálně chybí 28-40% úspor tepla regulační technikou, která nevyužívá tepelných zisků k úsporám tepla prakticky vůbec a dokonce snižuje efekt zateplování budov. Příčiny tohoto problému klasického projektování byly na TZB-info v dřívějších článcích analyzovány. Dnešní článek má ukázat, zda v soustavách s TRV platí klasický projekt vytápění, jaký vliv na ekonomiku vytápění má "volba vnitřní teploty" uživatelem bytu, jakých teplot může uživatel při manipulacích s termostatickými hlavicemi dosáhnout a zda se mu takové manipulace s regulační technikou vyplatí, nebo naopak téměř zmaří investice do regulační techniky a zateplování budov.

V GRAFU 1 a v TAB.1 můžeme vidět, jak se mění výkonové charakteristiky TRV v závislosti na seřízení druhé regulace "N" TRV při různém nastavení termostatické hlavice "NH" uživatelem bytu.

Nastavením hlavic "NH", nebo působením tepelných zisků, se mění zdvih kuželek TRV a s ním i projektované tlakové ztráty okruhů otopných těles a celé soustavy. Tlakové ztráty ovlivňují průtoky "G" na patách stoupacích větví i na vstupu do objektu, kde je prováděno hydraulické vyvažování podle projektovaných průtoků. Má-li být hydraulické vyvážení správné, musejí být tedy správné projektované průtoky a tyto průtoky musejí být nastavením regulačních prvků zajištěny. Tyto srozumitelné podmínky však klasicky projektované soustavy nesplňují, protože nebyly řešeny hydraulické ztráty vlastních kuželek TRV. Klasické projekty proto neřeší ani úspory tepla z tepelných zisků přiřazením tlakových ztrát k řídicím teplotám místností, ani správné hydraulické ztráty dynamických soustav, závislé na zdvihu kuželek TRV.

Vztah mezi projektovanými hodnotami nastavení druhé regulace TRV a odpovídajícími součiniteli Kv, uvádí každý výrobce ve svém katalogu s poznámkou, pro jaké proporcionální pásmo XP tento vztah platí. Většinou jsou tyto projektové podklady uvedeny pro pásmo XP = 2K, takže například při roztažnosti teplotního čidla 0,25 mm.K-1 projektové podklady výrobce TRV platí pouze při zdvihu kuželky 0,5 mm nad sedlem TRV. Tento zdvih kuželky musí být při projektování i při seřízení soustavy zajištěn, jinak PROJEKT VTÁPĚNÍ NEPLATÍ, protože nebyly respektovány projektové podklady výrobce TRV. Klasický projekt úprav vytápění, který nerespektuje projektové podklady výrobce TRV, neřeší fyzikální podstatu funkce dynamické soustavy, neřeší úspory tepla regulační technikou a chybnými průtoky neslouží ani jako podklad pro správné hydraulické vyvažování, by byl dokonce i při ceně 15,-Kč/těleso příliš drahý, ale stojí cca 85.-Kč/těleso.

Hydraulické vyvážení klasicky projektovaných soustav je však chybné i z dalšího důvodu. Klasické projekty vytápění nezajišťují správnou aktivaci teplotních čidel tepelným působením vlastní otopné soustavy, protože neřeší přenos tepla od zdroje ke spotřebičům teplonosnou látkou. Při chybné aktivaci teplotních čidel opět nejsou zajištěny zdvihy kuželek TRV pro které platí podklady výrobce a projektované průtoky proto nenastanou při projektovaných teplotách místností. Klasické projekty vytápění proto pro dynamické soustavy s regulační technikou NEPLATÍ, úspory tepla neřeší a tento fatální nedostatek nelze odstranit žádnými regulačními zásahy na počátku soustav, ani hydraulickým vyvažováním, ale lze jej odstranit jen přeregulováním TRV na správné hodnoty, tj. nápravou chyb při osazování TRV podle zák.č.406/2000 Sb.. Ostatní pokusy o zvýšení nedostatečných úspor tepla lze označit za mrhání finančními prostředky, protože příčina nízkých úspor tepla je v chybném seřízení bytové regulační techniky.

Abychom se tímto závažným konstatováním nedotkli poctivých projektantů, ani konkrétních renomovaných výrobců a realizačních firem, pracujeme zde s virtuální výkonovou charakteristikou a konkrétní výrobek nejmenujeme, přičemž trendy veškerých výstupních dat platí obecně.

Na údajích v TAB.1 vidíme chování správně navržené a vyvážené soustavy při ručních manipulacích uživatelů s termostatickými hlavicemi, zdůvodňovaných "výhodou volby vnitřní teploty místnosti".

Cílem projektování oboru vytápění je zajistit takové seřízení a provozování otopné soustavy, při kterém je garantována správná distribuce teplonosné látky od tepelného zdroje ke spotřebičům. V TAB.1 můžeme vidět, že pro naplnění cíle projektu vytápění musí být v dynamických soustavách výpočtově určeno nejen seřízení druhé regulace TRV, ale též nastavení termostatických hlavic "NH", bez kterého správnou distribuci vody (tj. správnou funkci), ani úspory tepla regulační technikou, garantovat nelze. Seřízení druhé regulace musí být respektovat přenos tepla a seřízení hlavic reálné teploty. A to klasický projekt neřeší a nesplňuje.

Reálná hodnota klasického projektu pro dynamické soustavy je téměř nulová

Z TAB.1 je zřejmé, jak se při pouhém rozsahu nastavení hlavice NH = 2,70 až NH = 3,50 mohou reálné průtoky lišit od projektovaných hodnot a jak jsou tyto odchylky závislé na nastavení druhé regulace "N". Například při nastavení druhé regulace N = 6, předpokládá klasický projekt průtok G = 188,34 kg.h-1 s tlakovou ztrátou 10 kPa, ale skutečný průtok může být 50,55 kg.h-1 až 313,63 kg.h-1, podle nastavení hlavice. Klasický projekt nastavení hlavic neurčuje, správné průtoky negarantuje a jeho význam pro hydraulické vyvažování, nebo v jistotě správné funkce a úspor tepla pro investora, je téměř nulový.

Nastavení hlavic mimo laboratorní podmínky

Klasický projekt se nemůže odvolat na prospekt výrobce, podle kterého k projektované teplotě místnosti 20°C náleží nastavení hlavice např. NH = 3, protože toto nastavení platí ve vodní lázni s teplotou 20°C, která reprezentuje teplotu vzduchu i teplotu teplonosné látky a platí tedy při tp = tv = 20°C. Teplota vzduchu "tv", na kterou reaguje teplotní čidlo, musí být ve skutečnosti větší než výsledná teplota 20°C a teplota vody "tp" je také větší než 20°C. Klasický projekt tedy podmínky správné funkce a úspory tepla, neřeší a negarantuje.


OBR.1 - Příklad reálných pracovních podmínek soustavy: tp = 85,41°C, tv = 20°C, NH = 3,55, XP = 2K, Pozn.: Klasický projekt zde při 90/70°C pro 1000 W počítá s průtokem G = 42,89 kg.h-1 a s nastavením druhé regulace TRV N20 = 1,55, takže investor v dobré víře zaplatí projekt chybný. Investor je tímto uveden v omyl, proto má právo na bezplatnou opravu nebo vrácení peněz.

Plné otevření termostatické hlavice

TAB.1 ukazuje, že při uživatelských manipulacích s termostatickými hlavicemi nejsou dodrženy projektové podklady výrobce a klasický projekt, který nastavení hlavic neurčuje platit nemůže, protože ani v základním stavu (bez tepelných zisků) negarantuje projektované průtoky otopnou soustavou. Klasický projekt by však neplatil ani v případě kdyby nastavení hlavic předepisoval, protože jím uvažované průtoky soustavou jsou podle OBR.1 chybné a vlastní nastavení hlavic podle prospektu výrobce (NH = 3 pro tv = 20°C) neodpovídá reálným pracovním parametrům soustavy ("tp" není 20°C, ale v OBR.1 je například 85,41°C a teplotě místnosti 20°C odpovídá nastavení hlavice NH = 3,55, nikoliv NH = 3). Hlavním smyslem projektování je garance projektovaných funkčních parametrů investorovi a tento účel klasický projekt vytápění neplní. Nemůže-li klasický projekt garantovat průtoky, pak nemůže garantovat nastavení armatur v celé soustavě ani ostatní podmínky, nemůže sloužit ani jako podklad pro hydraulické vyvažování a je prakticky bezcenný.

Učiňme konec fámám, mýtům a chimérám

Uživatelé otopných soustav, ale i mnozí odborníci uvěřili, že TRV přinášejí úspory tepla vždy a nastavením termostatických hlavic si mohou sami určovat teplotu v bytě, až do úrovně odpovídající prospektu přiloženému k hlavici, tedy cca do 26°C při plném otevření hlavice. Masivně podporováni komerčně účelovou reklamou, se nechtějí této nepravdivé "výhody volby vnitřní teploty" za žádnou cenu vzdát a dokonce hrozí žalobami prodejcům regulační techniky, není-li jejich falešná představa naplněna. Odvolávají se na to, že "v bytech bydlí lidé, kteří jsou přece jediným a nejdůležitějším faktorem určujícím teplotu vytápění bytů" a s prodejci TRV se dokonce chtějí soudit o to, že "při stejném nastavení hlavic není v jednotlivých místnostech dosaženo stejné teploty". To vše svědčí o hlubokém nepochopení funkce regulační techniky v bytech a dokonce o sebedestrukční komerční kampani některých prodejců TRV.

Na fámy, chiméry a mýty odpovězme slovy, že jediným faktorem, určujícím teplotu v bytě, je fyzika a nikoliv laické představy nebo komerčně účelová tvrzení a řekněme rovnou, že kroucením s hlavicemi významného zvýšení teploty místnosti při nominální otopné ploše nedosáhneme, ale zato můžeme ztratit úspory tepla instalovanou regulační technikou.

1. "Výhodná" volba vnitřní teploty uživatelem bytu (GRAF 1 , TAB.1) zmaří úspory tepla

Regulační technika spoří teplo snížením odběru tepla ze zdroje při vzestupu vnitřní teploty místnosti, který je způsoben nadměrným přívodem tepla soustavou nebo tepelnými zisky.


OBR.2 Vliv nastavení termostatické hlavice na úspory tepla.

Kroucení s hlavicemi je drahý přepych

Na OBR.2 a na GRAFU 1 vidíme, že bude-li zde hlavice nastavena jen o půl dílku více (např. na NH = 3,5 místo NH = 3), tak při vzestupu teploty místnosti o 1,5°C přijdeme o 47% úspor tepla a při vzestupu teploty o 2°C dokonce o 83%. Úspory tepla bytovou regulační technikou tedy závisejí na co nejpřesnějším určení, jak má být v reálném provozu soustavy hlavice nastavena, aby soustava mohla pracovat úsporně. Bezcenný klasický projekt hodnoty nastavení hlavic v reálném provozu soustavy nezná a neurčuje je vůbec. Protože nastavení hlavic ovlivňuje nejen úspory tepla, ale i průtoky soustavou, negarantuje klasický projekt ani správnou funkci vytápění a není ani zárukou, že vlivem nadměrných průtoků nevznikne trakční hlučnost.


OBR.2 Vliv nastavení termostatické hlavice na úspory tepla.

Proč se o tom nemluví a experti mlčí

Ukázalo by se, že správné nastavení hlavic, při kterém protéká otopnými tělesy správné množství vody aktivující přenosem tepla teplotní čidla, KLASICKÝ projekt určit neumí, protože přenos tepla od zdroje ke spotřebičům neřeší a termickou otopnou soustavu projektuje pouze jako cirkulační vodovod. Neplatný klasický projekt tedy spoléhá na to, že si jeho chyby uživatel nastavením hlavic kompenzuje sám, i když vykompenzováním nedostatečného tepelného výkonu přijde o úspory tepla. Ukázalo by se tedy, že KLASICKÝ projekt v soustavách s TRV svůj účel neplní a jeho údaje NEPLATÍ. Je to i vzkazem pro Evropu, stanovující technické normy, předpisy a postupy, které sama vyřešeny nemá a proto by při jejich předkládání druhým měla být opatrnější.

Týká se to například i návrhu tepelných izolací potrubí, nebo výpočtů tepelných ztrát budov, které svému hlavnímu účelu (oboru vytápění) dnes neslouží a sledují čistě separátní cíle. Zpřesnění cca o 2%, které je navíc často neřešitelné pro chybějící vstupní data, se tím pak "odborně" nadřazuje nad úspory tepla cca 40%, ke kterým nové řešení tepelných ztrát neposkytuje nejdůležitější údaj (řídicí teplotu tv°C).

2. Teplota místnosti dosažená plným otevřením hlavice na NHmax (TAB.2 a 3)

Plným otevíráním hlavic se uživatelé otopných soustav snaží buď vykompenzovat chybný výkon, nebo využít "výhodné" volby vnitřní teploty místností k dosažení komfortu tepelné pohody, který jim byl prodavači regulační techniky často prezentován jako jedna z největších výhod instalace TRV.

Teplota v místnosti závisí bez působení tepelných zisků na množství tepla přivedeného ke spotřebiči (radiátoru) teplonosnou látkou (vodou) a na velikosti otopné plochy, schopné přivedené teplo do místnosti předat. Označíme-li průtok "G" (kg.h-1), otopnou plochu "F" (m2), teplotu přívodní vody "tp" (°C) a teplotu zpětné vody "tz" (°C), pak do místnosti s teplotou vzduchu "tv" (°C) a s plochou "F" je otopné těleso schopno předat při konstantním průtoku jen jediný tepelný výkon "QT" (W).

Bude-li například teplota přiváděné vody konstantní, pak se s proměnným průtokem bude tepelný výkon měnit a v každé místnosti bude závislost změny tepelného výkonu na průtoku jiná. V různých místnostech bude navíc i jiná teplotní odezva na působící tepelný výkon a proto i různá vnitřní teplota.

Aby to všechno nebylo tak jednoduché, je průtok navíc ovlivňován nastavením druhé regulace "N", nastavením termostatické hlavice "NH" a zdvihem kuželky "h", vyvolaným dilatací teplotního čidla a dosažená teplota místnosti je při dané tepelné ztrátě výslednicí všech těchto spolupůsobících faktorů.

Není divu, že výpočet teploty místnosti dosažené plným otevřením hlavice nebyl dosud nikým publikován (myslím, že ani v zahraničí) a rozhodně k němu nestačí software, používaný projektanty pro řešení otopných soustav. S vědomím toho, že jde o dlouhodobě nezodpovězené otázky a exkluzivní výstupní data, která pomohou odstranit vžité fámy, mýty a chiméry, jsme takové výpočty konkrétních místností provedli specielně pro čtenáře TZB-info. Dodejme, že tv+1°C člověk ani nepozná a manipulace s hlavicemi se vůbec nevyplatí.

Výsledky s i = 0,5.h-1 jsou demonstrovány na konkrétních místnostech panelového domu VVÚ-ETA v TAB.3


*) Při výpočtovém nastavení hlavice bude tv = 20,38°C, **) Pouze s hlavicí pro tvmax = 28°C

Z TAB.3 vidíme, že významnějšího zvýšení teploty místností můžeme plným otevřením hlavice dosáhnout jen po zateplení objektu, bez zmenšení otopných těles a bez snížení původní teploty přívodní vody, tj. bude-li teplota vody o 92,5 - 62,95 = 29,55°C vyšší, než s jakou byla otopná soustava projektována. Žádný rozumný dodavatel tepla nebude záměrně vodu ohřívat o 30°C více než je potřebné, protože by se mu výroba a distribuce tepla silně prodražila. Žádný rozumný uživatel bytu nebude soustavu provozovat při plně otevřených hlavicích, aby podle GRAFU 1 neušetřil prakticky žádné teplo regulační technikou a za vytápění platil třeba i více, než před nákladným zateplením objektu a před nákladnou instalací regulační techniky. Nesprávně seřízená regulační technika může totiž pracovat se zápornou účinností zkratovými průtoky, při kterých se teplo do místnosti nepředá a zbytečně vyráběné teplo se ztrátami cirkuluje mezi zdrojem a spotřebiči.

V normálních pracovních podmínkách soustavy činí zvýšení teploty plným otevřením hlavice cca 0,04°C až 1,91°C a zcela chimérická "výhoda volby teploty uživatelem bytu" je tvrdě zaplacena ztrátou úspor tepla regulační technikou (viz OBR.2). Sami si odpovězme na otázku, zda nám toto zvýšení teploty stojí za ztrátu úspor tepla regulačními procesy, kvůli kterým je regulační technika instalována. K uzavírání těles by stačil daleko levnější obyčejný ventilek. Po uzavření těles o úspory tepla při vytápění nejde, protože není zachována teplota místnosti, která klesne na "tie", například u místnosti -801- na 2,99°C. V nevytápěném prostoru k žádným "úsporám tepla při vytápění" nedochází. Úsporou tepla je jen to, co ušetříme bez poklesu vnitřní teploty, viz GRAF 1. Teplo při vytápění tady musí být šetřeno funkcí TRV a nikoliv snižováním teploty místností. Projekt to musí zajistit a pokud to nezajišťuje, je v soustavách s TRV bezcenný.

Aby soustava správně fungovala a přitom maximálně spořila teplo, musejí všechny termostatické hlavice pracovat s nastavením "NH", odpovídajícím proporcionálnímu pásmu XP, se kterým bylo vypočteno hydraulické nastavení "N" TRV, podle podkladů výrobce. K tomu je nutné řešit přenos tepla (nikoliv vody) od zdroje ke všem spotřebičům, zajistit správnou aktivaci teplotních čidel tepelným působením vlastní otopné soustavy a nastavení hlavic seřídit tak, aby projektované průtoky a tlakové ztráty soustavy nastaly právě při projektovaných teplotách místností (to se týká i seřízení servopohonů v soustavách IRC). To všechno klasický projekt vytápění neřeší, proto nezajišťuje správnou funkci soustavy, ani úspory tepla regulační technikou a je pro soustavy s TRV zbytečně DRAHÝ, jako každé zboží, které neplní svůj účel.

Shrnutí důvodů neplatnosti klasických projektů v soustavách s TRV

Klasický projekt má chybně:

  1. Průtoky topné vody, kterými není zajištěn správný přenos tepla ke každému spotřebiči a správná aktivace teplotních čidel. Při chybných průtocích jsou chybné tlakové ztráty celé soustavy, nastavení všech armatur, určení dimenzí všech prvků, včetně čerpadel, rekuperací, provozu vnějších sítí, atd..
  2. Seřízení bytové regulační techniky, kterým není zajištěna správná reakce soustavy na působící tepelné zisky s odpovídajícími úsporami tepla, ani správná základní funkce vytápění.
  3. Podklady pro hydraulické vyvážení, kterým jsou chybné průtoky v soustavě stabilizovány, přičemž nejdůležitější okruhy spotřebičů tepla nejsou ve vztahu k řídicím teplotám místností hydraulicky vyváženy vůbec. Celá soustava pak pracuje s náhodnými parametry a správné projekt negarantuje.
  4. Podklady pro uzavírání smluv s dodavatelem tepla (projekt nezná správné průtoky, tlakové ztráty, ani funkční průběh teplotních parametrů vody v závislosti na vnější teplotě).
  5. Podklady pro provedení topné zkoušky a kontrolních měření, které nelze provádět při nasazených, ani sejmutých termostatických hlavicích, takže klasický projekt negarantuje investorovi ani uživatelům v soustavách s TRV vlastně nic a spoléhá na nevědomost investorů.
  6. Nastavení TRV není projektováno a zajištěno v souladu s projektovými podklady výrobce, protože není dodržen zdvih kuželek, k němuž se nastavení hydraulického odporu TRV vztahuje.
  7. Klasicky projektované soustavy pracují s chybnými signálními veličinami pro elektronickou regulaci provozních parametrů vytápění (chybné průtoky, chybné teploty, chybné tlakové ztráty).
  8. Cílem projektu je určení takového seřízení všech prvků, při kterém bude soustava s TRV správně fungovat s nejvyšší účinností a úsporností a tento cíl KLASICKÉ PROJEKTY VYTÁPĚNÍ NESPLŇUJÍ.
Máme problém, o kterém nevíme

Předpokládáme, že regulační technika instalovaná podle zák.č.406/2000 Sb., pracuje správně a při vzestupu vnitřní teploty způsobeném tepelnými zisky spoří teplo. Zateplením uspoříme 50% energie na vytápění, ale běžná funkce instalované regulační techniky tyto úspory sníží na průměrných 20%. Potřebujeme vytápění, kde se úspory zateplením a regulační technikou sčítají a nikoliv odečítají. Proto potřebujeme správnou metodiku projektování dynamických otopných soustav a nápravu chyb, které klasické projektování způsobilo.

Návratnost nákladů na seřízení TH při průměrném vzestupu teploty o 1,3°C, tj. 40% úspor tepla:

Příklad pro panelový dům VVÚ-ETA, 8 NP, 24 bytových jednotek, 84 těles, při ceně tepla 500 Kč/GJ.

Významných úspor tepla správným seřízením bytové regulační techniky je dosahováno v zateplených i nezateplených objektech, přičemž vlastní seřízení není na zateplení budov závislé a může šetřit teplo ihned.

Správně seřízená bytová regulační technika nadměrnou spotřebu tepla automaticky eliminuje a limituje odběr tepla na vstupu do objektu. Nejlepších výsledků se pak dosahuje současným začleněním SOOS, které upravuje vstupní teplotní a tlakové parametry dodavatele tepla přesně na termohydraulicky určené hodnoty.

Nezateplený objekt
Celoroční spotřeba tepla 891,15 GJ
Náklady na vytápění 445 755 Kč/rok
Úspora 40% = 178 302 Kč/rok

Náklady na projekt TH
84 x 189 = 15 876 Kč
Návratnost nákladů na projekt TH
15 876/178 302 = 0,09 roku = 1,06 měsíce

Náklady na kompletní montážní seřízení
84 x 120 = 10 080 Kč

Návratnost na projekt TH + seřízení TH
25 956/178 302 = 0,15 roku = 1,8 měsíce
Úspory řešením TH za 10 let 1 783 020 Kč
Zateplený objekt
Celoroční spotřeba tepla 459,12 GJ
Náklady na vytápění 229 560 Kč/rok
Úspora 40% = 91 824 Kč/rok

Náklady na projekt TH
84 x 189 = 15 876 Kč
Návratnost nákladů na projekt TH
15 876/91 824 = 0,17 roku = 2,04 měsíce

Náklady na kompletní montážní seřízení
84 x 120 = 10 080 Kč

Návratnost na projekt TH + seřízení TH
25 956/91 824 = 0,28 roku = 3,36 měsíce
Úspory řešením TH za 10 let 918 240 Kč

Úspory tepla závisejí na fyzikálně správných průtocích a na vymezení proporcionálního pásma XP. Nic z toho klasické projektování, seřizování a vybavování soustav podle zákona 406/2000 Sb. nevyřešilo, proto jsou úspory tepla nízké a plné úspory regulační technikou vyžadují dodatečné termohydraulické seřízení otopných soustav, které je podstatně levnější a řádově účinnější, než jakékoliv snahy o korekce parametrů na počátku soustav.

Úroveň tepelné pohody, působení tepelných zisků i úspory tepla, jsou záležitostí koncových bodů soustav, kde musejí být řešeny, nikoliv na počátku soustav, kde vyřešeny být nemohou a "úspor tepla" je pak dosahováno nedotápěním místností, které žádné korekce nevyžadovaly. Projektanti M+R si většinou neuvědomují, že u klasicky projektované soustavy pracují s fyzikálně chybnými průtoky a tím pádem i se signálními veličinami (teploty, průtoky, tlakové ztráty), které jsou chybné. Bez termohydraulického projektu soustavy přitom fyzikálně správné hodnoty signálních veličin získat nelze a nelze ani zajistit fyzikálně správnou, úspornou funkci koncových bodů (tj. otopných těles). Dále si projektanti M+R neuvědomují, že při chybných průtocích klasického projektu mají špatně navržené všechny akční členy elektronické regulace.

V tomto směru je právě technicky silným řešením SOOS, které jediné na počátku soustavy pracuje s parametry, vyřešenými a funkčně zajištěnými v koncových bodech.

Závěr

Náš obor se musí zbavit fám, mýtů a chimér, k nimž například patří i to, že "po zateplení budov stačí u klasicky projektovaných soustav změnit otopovou křivku" a mnohé další hlouposti, které jsou investorům "odborně" předkládány jako "úspory nákladů za projekt", aby mohl být prosazen projekt klasický, který sice v soustavách s TRV NEPLATÍ a správnou funkci ani úspory tepla nezajišťuje, ale je zdánlivě "levnější".

Protože zástupci SBD, SVJ ani lidé v bytech neměli dosud žádné informace pro své rozhodování, byly důležité informace soustředěny v tomto článku.

Fyzikálně správné navrhování dynamických prvků výrobci a prodejci regulační techniky ve svých teoriích nerespektují, na nabízenou technickou pomoc nereagují, své teorie ničím nedokazují, klasické projektování podporují, a proto jsou při klasickém projektování v zateplených objektech úspory tepla nižší, než jaké odpovídají samotnému zateplení.

K úsporám tepla potřebujeme, aby úpravy otopných soustav byly prováděny podle projektů, které v soustavách s TRV platí a zajistí nejúspornější vytápění. Nespokojme se proto jen s tím, CO firmy dělají, ale chtějme vědět, JAK to dělají. U realizovaných klasických projektů vytápění pak chtějme vědět, proč úspory tepla regulační technikou nejsou nad hodnotou úspor tepla zateplením obvodového pláště budov.

Jde totiž o paradigma oboru vytápění i o návratnost vysokých investic do regulační techniky a do zateplování budov v celé EU. Nedostatky při aplikacích zákona č.406/2000 Sb.je potřebné napravit přeregulováním soustav na úsporný provoz v zájmu půjček na zateplování budov, které předpokládají splatnost do 30 let při úsporách tepla 50% a nikoliv při úsporách 15 až 25% jak je běžné, protože pak bychom půjčky (i s příslušným penále) spláceli 60 a více let, bez viditelného výsledku vložených investic. Právě v seřízení soustav na maximální úspory tepla je pak i správná odpověď na vlekoucí se ekonomickou krizi.

Podklady

Ing. Galád - měření parametrů otopných soustav, aplikace SOOS
Výpočtové vztahy DELTA RESEARCH THERMOHYDRAULIC
Výstupní data SW Magicdim Aquarius


Autor své znalosti využívá i v praxi a v oblasti panelových domů provádí:

  1. Vyhodnocení úspor zateplením a funkcí stávající regulační techniky v zateplených i nezateplených budovách.
  2. Projekty termohydraulického seřízení a termického vyvážení soustav pro dosažení maximálních úspor tepla v zateplených i nezateplených panelových domech.
  3. Projekty pro nápravu funkce vytápění.
  4. Poradenství v oblasti vytápění panelových domů.

e-mail: centrotherm@seznam.cz, T 286 591 550, M 607 660 843


RECENZE

V odborně zpracovaném článku autor na praxí ověřených výsledcích ukazuje, že správná funkce vytápění s úsporami tepla až 40% při vzestupu vnitřní teploty o 1,3°C, může být zajištěna jen při správné aktivaci teplotních čidel a při projektovaném seřízení kompletu TRV + hlavice, které klasické projekty vytápění neřeší.Klasický projekt proto správnou funkci,ani plné úspory tepla regulační technikou nemůže zajistit.

 
English Synopsis
Classic heating projects in systems with thermostatic valves do not apply – overhaul of the application of the Law no. 406/2000 Coll.

The author of this expertly written article shows, with results practically verified, that the proper functioning of heating with savings of up to 40% with a 1.3ºC increase of internal temperature can be guaranteed only with the proper activation of temperature sensors and with a complete projected adjustment of thermoregualted valves and heads, which traditional heating projects do not address. That is why traditional heating projects do not provide neither the proper functioning, nor full heat savings from the control technologies.

 

Hodnotit:  

Datum: 27.12.2010
Autor: J.V.Ráž, DiS.   všechny články autora
Recenzent: Ing. Vladimír Galád



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Projekty 2014

Související rubriky

Reklama






Tipy pro topenáře

Partneři oboru

logo DANFOSS
logo FV PLAST
logo THERMONA
logo ENBRA logo DAIKIN

E-mailový zpravodaj

Spolupracujeme

logo Asociace odborných velkoobchodů

Nejnovější články