Senát vrátil poslancům novelu zákona o hospodaření energií
Senát vrátil sněmovně novelu zákona o hospodaření energií. Senátoři z ní chtějí mimo jiné vypustit ustanovení, které obchodníkům s plynem ukládá povinnost, aby pro chráněné zákazníky, tedy zejména domácnosti, vyhradili zákonem stanovenou minimální skladovací kapacitu. Podle senátorů toto opatření řeší lépe jiné ustanovení energetického zákona. Poslanci teď budou rozhodovat, zda na návrh Senátu přistoupí, nebo zda novelu potvrdí v původní podobě.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) dnes před senátory řekl, že navrhované pozměňovací návrhy akceptuje. Do novely zákona se ve sněmovně dostal pozměňovací návrh sněmovního hospodářského výboru, který měnil takzvaný energetický zákon. Návrh ukládal obchodníkům s plynem, aby vždy od konce září v plynových zásobnících měli vyhrazenou stanovenou skladovací kapacitu. Tuto kapacitu má tvořit nejméně 20 procent množství plynu, které chránění zákazníci odebrali za posledních 12 kalendářních měsíců.
Senátor Jiří Bis (ČSSD) řekl, že toto nové pravidlo by mohlo omezovat konkurenci, neexistuje trest za jeho nedodržení a navíc podle něj není určen orgán, který by dodržování této povinnosti kontroloval. Obdobný názor měl také jeho kolega Pavel Eybert (ODS), který řekl, že ČR má i bez tohoto ustanovení nadprůměrnou skladovací kapacitu plynu. Případné nasmlouvání skladovacích kapacit v zahraničí by bylo podle něj navíc dražší a špatně by se kontrolovalo.
Senátoři chtějí také změnit pravidlo pro udělování povolení při výstavbě nových energetických zdrojů. Senát chce snížit hranici pro udělovat státní autorizace na výstavbu nových zdrojů na 100 kilowatt místo dosavadního jednoho megawattu. V rozmezí, o které se hranice snižuje, se podle senátora Jiřího Bise (ČSSD) nacházejí například téměř všechny bioplynové stanice, které tak nyní nemusejí o povolení žádat. Není tak podle něj možné regulovat jejich rozvoj.
Projednávaná novela zákona o hospodaření energií zejména sjednocuje podobu takzvaných energetických štítků ve všech zemích EU. Zákazník může ze štítku zjistit, kolik energie výrobek spotřebuje. Toto opatření ho má motivovat k tomu, aby si kupoval šetrnější výrobky s nižší spotřebou.
Požadavky na energetické štítky se ale nebudou vztahovat na použité výrobky nebo jakékoli dopravní prostředky. U ostatních výrobků budou muset dodavatelé poskytovat nejen energetické štítky, ale i informační listy, jejichž obsah určí vyhláška. Pokud obchodník nebo dodavatel zanedbá své povinnosti a nezjedná nápravu, bude mít Státní energetická inspekce právo v krajním případě zakázat prodej výrobku, případně nařídit jeho stažení z trhu.
