Na plynovod Nord Stream bude nepřímo napojena i Česká republika
Plynovod Nord Stream bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Vede z ruského Vyborgu do německého Lubminu, který leží nedaleko Greifswaldu na severovýchodě Německa.
Je dlouhý 1124 kilometrů a jeho kapacita je 27,5 miliardy krychlových metrů plynu ročně. Od roku 2012, kdy má být dokončena stavba druhého souběžného potrubí, by se kapacita měla zvýšit na 55 miliard krychlových metrů plynu ročně.
Plynovod buduje mezinárodní konsorcium, do kterého patří ruský plynárenský gigant Gazprom, německé firmy Wintershall (součást BASF) a E.ON Ruhrgas, nizozemská Gasunie a francouzský GDF SUEZ. Většinu, 51 procent akcií, drží Gazprom, německé firmy mají každá 15,5 procenta a Gasunie a GDF SUEZ po devíti procentech akcií.
Smlouvu o vybudování plynovodu podepsali 8. září 2005 tehdejší ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Gerhard Schröder, který krátce poté opustil kancléřskou funkci a stal se předsedou dozorčí rady konsorcia.
Šéfem konsorcia je bývalý agent východoněmecké tajné služby Stasi a bankéř Matthias Warnig, který podle spekulací tisku během své kariéry u Stasi spolupracoval s Putinem. Ten v bývalé NDR působil jako agent sovětské tajné služby KGB. Warnig to ale rozhodně odmítl s tím, že Putina poprvé potkal v roce 1991, kdy byl současný ruský premiér šéfem výboru pro zahraniční styky petrohradské radnice.
Nord Stream vede po mořském dně na teritoriálním území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Poté, co všechny tyto země stavbu odsouhlasily, byla výstavba plynovodu oficiálně zahájena 9. dubna 2010.
Plynovod, jehož technologické provozní testy začaly počátkem letošního září, byl vybudován nákladem 7,4 miliardy dolarů (129 miliard korun) - 30 procent z toho hradí členové konsorcia, zbytek je financován z různých půjček.
Už koncem letošního srpna byl napojen na německý plynovod Opal, který končí na západní české hranici a který naváže na budovaný plynovod Gazela protínající západní Čechy. Ten by měl v budoucnu zásobovat i Česko a přinášet do české pokladny tranzitní poplatky.
Německo a některé další státy EU si od přímého vedení po dně Baltského moře slibují větší energetickou bezpečnost. Celkem by měl podle údajů konsorcia zásobovat v Evropě více než 26 milionů domácností.
V tradičních tranzitních zemích, Ukrajině, Bělorusku a Polsku, je ale vnímán kontroverzně, protože se jim sníží příjmy z tranzitních poplatků. Podle analytiků se také tyto země cítí být odsouvány do strategicky zranitelnější a snáze manipulovatelné situace. Moskva ale jako argument uvádí spory s Ukrajinou, které již několikrát ohrozily nebo na čas zastavily dodávky ruského plynu evropským zákazníkům. Plynovod kritizují i ekologické organizace a v Evropě se také ozývají kritické hlasy o tom, že plynovod ještě více posílí závislost Evropy na ruském plynu.
