Evropská komise a budovy s téměř nulovou spotřebou energie NZEB
Evropská Komise v rámci oblasti budov s téměř nulovou spotřebou energie, ve zkratce NZEB, vydala doporučení obsahující pokyny, jejichž cílem je pomoci členským státům zajistit, aby od 1. 1. 2021 byl byly všechny nové budovy v EU budovami s téměř nulovou spotřebou energie.
Doporučení zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie má členským státům rovněž pomoci vypracovat vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Z vydaného doporučení vybíráme pro zajímavost některé odstavce.
Pojem „budova s téměř nulovou spotřebou energie“ odráží skutečnost, že energie z obnovitelných zdrojů a opatření pro energetickou účinnost fungují společně. Je-li energie z obnovitelných zdrojů vyráběna v místě, sníží čisté množství dodané energie. V mnoha případech nebude energie z obnovitelných zdrojů vyráběná v místě postačovat k snížení spotřeby energie téměř na nulu bez dalších opatření pro energetickou účinnost nebo významného snížení primárních energetických faktorů u obnovitelných zdrojů energie mimo dané místo.
EK tímto upozorňuje na nutnost zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie OZE ve všech energonosičích obecně, neboť podíl OZE se následně přes faktor primární energie konkrétního druhu energonosiče (elektřina, zemní plyn, teplá voda v soustavě CZT aj.) odebíraného budovou ze sítí či jinak přenáší do energetické náročnosti budovy a může ji posunout ke stanovenému cíli:
Vyšší a náročnější požadavky na vysoce účinné budovy s téměř nulovou spotřebou energie proto povedou rovněž k většímu využívání energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě a měly by mít za následek přizpůsobení primárních energetických faktorů u nosičů energie nevyráběné v místě, a to s přihlédnutím k podílu energie z obnovitelných zdrojů.
Konečným cílem výpočtu energetické náročnosti je stanovení roční celkové spotřeby energie z hlediska čisté primární energie, což odpovídá spotřebě energie pro vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu a osvětlení. Tato roční bilance je v souladu se stávajícím rámcem směrnice o energetické náročnosti budov.
Je důležité, že i na úrovni EK se prosazují názory praxe:
Ze studií však vyplývá, že by mohl být užitečný výpočet energetických bilancí za kratší časové úseky (např. ke sledování denních a sezonních vlivů.
a rovněž:
V souladu s čl. 4 odst. 1 musí minimální požadavky brát v úvahu obecné podmínky vnitřního prostředí, aby se zamezilo nepříznivým účinkům, např. nedostatečnému větrání. Aby se v evropském fondu budov zamezilo zhoršení kvality vnitřního ovzduší, komfortu a zdravotních podmínek, mělo by dojít k postupnému zpřísňování minimálních požadavků na energetickou náročnost vyplývajících ze zavádění budov s téměř nulovou spotřebou energie v Evropě spolu s odpovídajícími strategiemi zabývajícími se vnitřním prostředím.
Na kritizovaný nesoulad mezi vypočtenými a skutečnými provozními náklady Doporučení rovněž reaguje:
Ze studií obdobně vyplývá, že nové a renovované budovy často plánované energetické náročnosti nedosahují. Je proto nutné zavést mechanismy pro porovnání výpočtu energetické náročnosti se skutečnou spotřebou energie.
V souladu s požadavky na nákladově optimální úrovně podle článku 5 směrnice o energetické náročnosti budov je třeba vnitrostátní minimální požadavky na energetickou náročnost co pět let přezkoumávat a v případě, že jsou podstatně méně ambiciózní než vnitrostátní nákladově optimální úrovně, je nutno je posílit.
Metodika nákladové optimalizace členským státům umožňuje stanovit rozmezí požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie v roce 2020. To vyžaduje posouzení a porovnání různých opatření pro energetickou účinnost a pro energii z obnovitelných zdrojů, a to jednotlivě a společně, jako součást souborů opatření, která se mají uplatňovat na referenční budovy.
V tomto směru máme v nejbližších letech České republice jasno. Prokázání splnění limitu NZEB u nových budov, jejichž vlastníkem a uživatelem je orgán veřejné moci, je do konce roku 2016 ohraničené minimální vztažnou plochou 1500 m2. Od 1. ledna přicházejícího roku 2017 se tato povinnost rozšiřuje na budovy se stejným režimem vlastnictví a užívání na plochu od 350 m2 a od 1. ledna 2018 již žádný limit pro takové budovy neplatí. Privátní sektor zavede NZEB s dvouletým odkladem. Pro budovy s limitem větší než 1500 m2 vztažné plochy nabude tato povinnost platnosti od 1.1.2018, tedy již za pouhých 12 měsíců. Všechny dosavadní limity skončí od 1.1.2020 a bude se vztahovat i na rodinné domy. V doporučení se lze dočíst, že nyní stanovené požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie budou s velkou pravděpodobností odpovídat nákladově optimálním úrovním okolo roku 2020. To znamená, že následně již nepůjde o legislativně vynucené opatření, ale bude jej vyžadovat poptávka na trhu od stavebníků. Pro přípravu projektů a stavebních prací je důležité:
Členské státy musí mít na zřeteli dobu platnosti stavebních povolení, dobu výstavby a dokončení stavebních prací a cíle stanovené v čl. 9 odst. 1 směrnice o energetické náročnosti budov, aby zamezily nesplnění povinnosti zajistit, aby „do ledna 2021 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie“.
Občané, kteří budou v roce 2021 pořizovat nově postavené budovy nebo byty, budou proto očekávat, že se trh vyvíjel v souladu s těmito cíli a že budovy jsou budovami s téměř nulovou spotřebou energie.
Z pohledu někdy favorizovaného zateplování budov, aniž by se provedla odpovídajících opatření na straně vytápění, může být sympatická tato část doporučení:
Za účelem stanovení a dosažení úrovně pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie mohou proto členské státy použít různé kombinace opatření týkajících se izolace nebo jiných opatření pro energetickou účinnost, zahrnutí vysoce účinných technických systémů budovy a využívání energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě. V rámci výpočtů nákladově optimálních úrovní musí členské státy přezkoumat příspěvek každého z těchto tří druhů opatření.
Účastníci různých setkání se zástupci české státní správy, odborných přednášek atp. již ví, že probíhají jednání, jejichž cílem je upravit současné velikosti primárních energetických faktorů z pohledu změn, které probíhají. Zejména se to týká elektrické energie, kde velmi rychle narůstá podíl elektřiny vyrobený na základě obnovitelných zdrojů, jak fotovoltaiky, tak především ve větrných elektrárnách. Českou republiku nelze v rámci propojenosti evropské elektrorozvodné sítě izolovat, tedy stanovovat primární energetický faktor jen s ohledem na strukturu výroby elektřiny v tuzemsku. Z pohledu požadavků kladených na návrh NZEB by pak elektrická energie mohla být o něco zajímavější. K tomuto tématu doporučení uvádí:
Členské státy musí pro jednotlivé energetické nosiče stanovit primární energetické faktory. Primární energetické faktory mohou být založeny na vnitrostátních či regionálních průměrných hodnotách nebo na konkrétních hodnotách. Tyto faktory by měly zohledňovat podíl energie z obnovitelných zdrojů v energii dodané do budovy, včetně energie ze zdrojů v okolí, s cílem postavit obnovitelné zdroje energie v místě a mimo dané místo na roveň.
S následujícím v tuzemsku problémy nemáme:
Podrobné praktické uplatňování vymezení budovy s téměř nulovou spotřebou energie ze strany členských států musí zahrnovat číselný ukazatel spotřeby primární energie vyjádřený v kWh/m2 za rok. Toto podrobné uplatňování musí být zahrnuto ve vnitrostátních prováděcích opatřeních nebo ve vnitrostátním plánu na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie.
Co to je NZEB v různých státech EU? Viz například:
U obytných budov usiluje většina členských států o spotřebu primární energie nepřesahující 50 kWh/m2 za rok. Maximální spotřeba primární energie je v rozmezí od 20 kWh/m2 za rok v Dánsku nebo 33 kWh/m2 za rok v Chorvatsku (pobřeží) do 95 kWh/m2 za rok v Lotyšsku. Řada zemí (Belgie (Brusel), Estonsko, Francie, Irsko, Slovensko, Spojené království, Bulharsko, Dánsko, Chorvatsko (vnitrozemí), Malta, Slovinsko) usiluje o dosažení spotřeby ve výši 45 nebo 50 kWh/m2 za rok.
Rámec budoucnosti procesu NZEB budovy určuje:
V případě nových budov nemůže být úroveň pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie nižší (méně přísná) než nákladově optimální úroveň pro rok 2021, která se vypočítá podle článku 5 směrnice o energetické náročnosti budov. Nákladově optimální úroveň představuje minimální úroveň ambicí, pokud jde o energetickou náročnost budov s téměř nulovou spotřebou energie. U nových budov bude úroveň energetické náročnosti budov s téměř nulovou spotřebou energie stanovena podle nejlepší dostupné technologie, která je v dané době náležitě zavedena na trhu, a finančních, právních a politických aspektů na vnitrostátní úrovni.
Referenční hodnoty jsou obvykle stanoveny z hlediska potřeby energie. Důvodem je skutečnost, že potřeba energie je výchozím bodem při výpočtu primární energie, a velmi nízké množství energie nutné pro vytápění a chlazení je tudíž u budov s téměř nulovou spotřebou primární energie nezbytným předpokladem. Velmi nízká potřeba energie je rovněž podmínkou dosažení významného podílu energie z obnovitelných zdrojů a téměř nulové spotřeby primární energie.
Nejbližší cíle jsou známé. Jsou součástí české legislativy, tudíž závazné. Protože teplo spotřebované na vytápění budov, na přípravu teplé vody, nebo naopak chlad spotřebovaný na ochlazení vnitřního prostředí, hrají v bilancích budov NZEB velkou roli, mají před sebou projektanti nelehkou úlohu, se kterou se musí vypořádat. Od statického návrhu zastoupení jednotlivých energonosičů budou muset mnohem častěji přejít k optimalizačním procesům a rozhodování o vhodných kombinacích různých technologií pro výrobu a distribuci tepla nebo chladu.