Potřebujete pro váš bytový dům vyřešit
zateplení
financování oprav
rekonstrukci kotelny
čistou fasádu
Zjisti více
První on-line konference portálu TZB-info
Rekonstrukce a provoz bytových domů
středa 9.12.2020od 10:00 hod.
Registrovat se
Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Návrh vyhlášky o posuzování a vyhodnocení znečištění a informování veřejnosti při smogových situacích

Do připomínkového řízení byl dán návrh novely vyhlášky č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích.

Do připomínkového řízení byl dán návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. V důvodové zprávě k návrhu se říká, že předložená novela vyhlášky reaguje na formální upozornění v řízení pro porušení povinnosti č. 2018/2262 ze dne 8. listopadu 2018, zaslané České republice Evropskou komisí (dále jen „Komise“), ve kterém bylo České republice vytýkáno, že nebyla správně provedena některá ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (dále jen „směrnice“). Konkrétně se jedná o ustanovení čl. 2 odst. 20, 21 a 22 a čl. 5 odst. 2 směrnice. V rámci oficiální odpovědi na formální upozornění bylo uvedeno, že Česká republika trvá na svých přechozích tvrzeních vůči Evropské komisi, tj. na skutečnosti, že implementace byla provedena zcela a řádně. Česká republika ovšem rovněž přislíbila novelizaci vyhlášky za účelem posílení právní jistoty adresátů právních norem a rozptýlení přetrvávajících pochybností Komise. Za účelem dosažení zpřehlednění implementace přistoupil předkladatel rovněž k revizi transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší.

Předložený návrh si tak klade za cíl posílení právní jistoty adresátů právních norem na základě zpětné vazby Evropské komise v infringementovém řízení (řízení o porušení evropských smluv). Nově vložená ustanovení tak upravují mimo jiné definice pojmů „celostátní cíl snížení expozice částicemi PM2,5“, „maximální expoziční koncentrace PM2,5“ a „ukazatel průměrné expozice PM2,5“.

Nové paragrafy

Nově se do textu vyhlášky vkládají nový § 1a a § 3 odst. 2. Vložení těchto ustanovení přímo navazuje na formální upozornění v řízení pro porušení povinnosti vedené s Českou republikou.

§ 1a, Vymezení pojmů

(1) Celostátním cílem snížení expozice částicemi PM2,5 se rozumí procento snížení průměrné expozice obyvatelstva stanovené na období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví, jehož má být dosaženo pokud možno ve lhůtě stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.

(2) Maximální expoziční koncentrací částic PM2,5 se rozumí úroveň stanovená s cílem omezit škodlivé účinky na lidské zdraví, jíž má být dosaženo ve lhůtě stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.

(3) Ukazatelem průměrné expozice se rozumí průměrná úroveň expozice obyvatelstva částicemi PM2,5 určená na základě měření částic PM2,5 v městských pozaďových lokalitách umístěných dle přílohy č. 2 oddílu A bodu 1 této vyhlášky v městských aglomeracích s počtem obyvatel vyšším než 100 000.

§ 3 Podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění

(2) Posuzování a vyhodnocení plnění celostátního cíle snížení expozice částicemi PM2,5 a dosažení maximální expoziční koncentrace částicemi PM2,5 se provádí prostřednictvím ukazatele průměrné expozice vyjádřeného jako klouzavá průměrná roční koncentrace částic PM2,5 za tři kalendářní roky zahrnující cílový rok a dva předcházející kalendářní roky.

Některé další změny

§ 2 odst. 1

V rámci přijetí zákona č. 369/2016 Sb., byl sloučen v příloze č. 1 zákona o ochraně ovzduší bod č. 5, který stanovoval cílový imisní limit pro troposférický ozon, s bodem 4, který stanovoval imisní limit pro troposférický ozon. Tato skutečnost však dosud nebyla reflektována ve vyhlášce.

§ 3 odst. 4

Byla provedena změna textu původního § 3 odst. 3 za účelem odstranění aplikačních problémů ve spojitosti s používáním stanovených postupů pro odběr vzorků a provádění analýz při stacionárním měření, modelování za účelem posuzování úrovně znečištění na celém území České republiky a modelování pro potřeby zpracování rozptylových studií.

Příloha č. 2 část A vyhlášky

V souladu s požadavky Přílohy V směrnice se do bodu 1) vysvětlivek k tabulce „Minimální počet měřicích lokalit pro účely posouzení dodržování imisních limitů uvedených v bodu 1 přílohy č. 1 zákona a prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 zákona“ vkládá požadavek na minimální počet měřících lokalit také pro benzen.

  1. Pro oxid dusičitý, oxid uhelnatý, částice PM10 a PM2,5 a benzen se zřizuje nejméně jedna lokalita pro měření městské pozaďové úrovně znečištění a jedna lokalita orientovaná na měření vlivu dopravy, pokud se tím nezvýší počet lokalit. V zónách a aglomeracích se celkový počet městských pozaďových lokalit a celkový počet lokalit zaměřených na dopravu nesmí lišit o více než dvojnásobek. Měřicí lokality, kde byl v posledních 3 letech překročen imisní limit pro částice PM10, jsou zachovány, pokud není nutné tyto lokality ze zvláštních důvodů změnit.
  2. Pokud se částice PM2,5 a částice PM10 měří na stejné lokalitě, počítají se jako dvě samostatná místa odběru vzorků. V zónách a aglomeracích se celkový počet míst odběru vzorků částic PM2,5 a částic PM10 nesmí lišit o více než dvojnásobek.
  3. V aglomeracích a dalších městských oblastech s počtem obyvatel vyšším než 100 000 se za účelem posouzení dodržování celostátního cíle snížení expozice PM2,5 pro ochranu lidského zdraví a dosažení maximální expoziční koncentrace PM2,5 zřídí alespoň jedna měřicí lokalita na milion obyvatel pro stacionární měření částic PM2,5. Tato místa odběru vzorků mohou být totožná s místy odběru vzorků podle části A bodu 1.

Příloha č. 2 část B vyhlášky

V rámci části B přílohy č. 2 vyhlášky je nahrazen odkaz na bod č. 5 Přílohy č. 1 zákona o ochraně ovzduší (viz „k § 2 odst. 1“), který byl sloučen s bodem č. 4 Přílohy č. 1 zákona o ochraně ovzduší a který v současné době upravuje imisní limit a cílový imisní limit pro troposférický ozon. Zároveň byla z textu vypuštěna poslední věta s požadavkem na minimálně jednu venkovskou pozaďovou lokalitu pro území České republiky.

Příloha č. 6 Část A 

Z textu přílohy, resp. z citace referenčních metod sledování kvality ovzduší, které jsou vyjádřené jako technické normy, které upravují postup při stacionárním měření, nebo odběru vzorků, se odstraňují roky, které byly v názvu u každé technické normy uvedeny. Identifikačními znaky technické normy jsou její číslo a případně název, rok uvedený za pomlčkou zde plní pouze funkci označení poslední aktualizace, kterou příloha vyhlášky reflektuje. Tento stav však není žádoucí, neboť by musela být vyhláška při každé aktualizaci technických norem zde uvedených novelizována, to značně snižuje právní jistotu a předvídatelnost právní úpravy, kdy k takovým změnám může docházet ročně i více než jednou.

Příloha č. 6 Část C

Z tabulky definující referenční metody pro modelování byl vypuštěn model AEOLIUS, který nebyl v praxi dosud nikdy využíván. Model vyvinula Britská meteorologická služba pro rozhodování místních úřadů a nedochází k jeho aktualizacím, čímž se nadále nejeví jako vhodný referenční model. Ponechány byly zbylé referenční modely SYMOS´97 a ATEM, u kterých došlo ke snížení jejich reprezentativnosti výpočtů ze 100 km na 70 km od zdroje znečištění. Toto snížení vyplývá z faktu, že se jedná o stacionární Gaussovské modely, jejichž výsledky je nutno při použití na větší vzdálenosti považovat za spíše konzervativní (modelový příspěvek bude oproti reálnému příspěvku zdroje nadhodnocen více, než v menších vzdálenostech od zdroje, protože nelze po celé délce trajektorie považovat za splněné podmínky, pro něž je formulován – zejm. konstantní směr a rychlost větru a stejné rozptylové podmínky.) Vzdálenost 70 km se zároveň jeví jako dostačující i pro hodnocení velkých emisních zdrojů (např. elektrárny) v rozptylových studiích. Pro hodnocení regionálního transportu při posuzování úrovně znečištění ovzduší na území celé České republiky lze pak využít chemické transportní modely uvedené v příloze 6 B.

Vzhledem k vývoji a ke zdokonalování modelů v čase byl do poslední věty posledního odstavce doplněn požadavek na využívání vždy aktuální verze programu a zároveň požadavek na provádění výpočtů v souladu s manuálem k dané verzi programu.

Jelikož se jedná o modely užívané pro zpracování rozptylových studií dle podle § 11 odst. 9 zákona, je adekvátně upraven také nadpis části.

Připomínkovými místy k novele jsou:

AMSP, ASO, Asociace-kraju, AVČR, BIS, ČBÚ, ČMKOS, ČNB, ČSÚ, ČTÚ, ČÚZK, DAČR, ERÚ, FA, GAČR, GIBS, HKČR, Hrad, KLP, KML, KOM, Komora-AGRO, Komora-ČAK, Komora-ČKA, Komora-ČKAIT, Komora-ČLK, Komora-ČLnK, Komora-ČSK, Komora-EK, Komora-KA, Komora-KDP, Komora-KPZ, Komora-KVL, Komora-NK, kr-jihočeský, kr-jihomoravský, kr-karlovarský, kr-královehradecký, kr-liberecký, kr-moravskoslezský, kr-olomoucký, kr-pardubický, kr-plzeňský, kr-středočeský, kr-ústecký, kr-vysočina, kr-zlínský, KUK, KVOP, KZPS, MD, MF, MK, MMR, MO, MPO, MPSV, MSP, MŠMT, MV, MZD, MZE, MZV, NBÚ, NKÚ, NSA, NSOUD, NSSOUD, NSZ, NÚKIB, praha-city, PSP, PSP_ZV, RRTV, RVV, Senát, Senát_ZV, SMOČR, SMSCR, SPČR, SSHR, SÚJB, TAČR, ÚDHPSPH, ÚNMZ, UNRR, ÚOHS, ÚOOÚ, ÚPDI, ÚPV, ÚSOUD, USTR, UZSČR, ÚZSI, ÚZSVM, VÚV

 
 
Reklama