Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Vila Tugendhat s kamerou estav.tv, díl III Zásobování teplem

Vila Tugendhat, jedna ze 4 nejvíce ceněných vil na světě, je živý prostor. Potřebuje funkční vytápění a teplou vodu. Teplárny Brno nám přiblíží rekonstrukci z pohledu zásobování teplem v tomto 3. dílu našeho seriálu.

Kotelna – vila Tugendhat, foto redakce
Kotelna – vila Tugendhat, foto redakce
Přečtěte si také Vila Tugendhat s kamerou estav.tv, díl I Podívejte se na díl I o historii a rekonstrukci
Přečtěte si také Vila Tugendhat s kamerou estav.tv, díl II Koupelny Podívejte se na díl II o sanitární keramice a koupelnách

Teplo pro vilu Tugendhat

Zveme vás potřetí do vily Tugendhat. Jakkoliv je to památka světového významu, na seznamu UNESCO a její návštěva je v kalendáři přání všech milovníků architektury, vila Tugendhat není žádné zakonzervované muzeum. V ikonických prostorách střídá jedna akci druhou. To mimo jiné znamená, že potřebujeme zajistit vytápění, teplou vodu i větrání.

S Ing. Martinem Šroubkem, ředitelem technického rozvoje a servisu Tepláren Brno, pod jehož úsek spadala rekonstrukce vily, si povídáme právě na toto téma.

Více zajímavých videí na estav.tvOn-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení

Významným dílem, který zcela jistě ovlivnil finální cenu mnohem více než onyxová stěna, bylo mimořádné technické vybavení objektu. I na tu dobu bylo mimořádné a specifické,“ říká v prvním dílu našeho seriálu o vile Tugendhat Ing. arch. Iveta Černá, ředitelka vily Tugendhat. „Technologie přes celou válečnou i poválečnou historii byly používány, i proto se zachovaly. Z vytápění zůstaly například původní topné trubky, které fungují jako antikondenzační opona k jednoduchému zasklení. Zůstala velmi zachovaná kotelna, i když byla částečně vyřazena z provozu,“ vyjmenovává příklady Iveta Černá a v prvním díle seriálu najdete řadu dalších detailů.

Vytápění a ohřev vody ve vile Tugendhat

Vila není žádným nízkoenergetickým domem. Jaká je její spotřeba?

  • Tugendhatovi spotřebovali 1 vagon koksu na jednu zimu,“ říká Ing. arch. Iveta Černá, ředitelka vily Tugendhat.
  • Aktuálně výměníková stanice pro vilu vytápí a ohřívá v ní také teplou vodu. Výkon je 200 kW a v roce 2022 byla její spotřeba 570 GJ,“ říká Ing. Martin Šroubek, ředitel technického rozvoje a servisu Tepláren Brno.

Původně v roce 2011, kdy proběhla kompletní rekonstrukce vily Tugendhat, byla do jejích prostor umístěna parní výměníková stanice. Následně během roku 2016 Teplárny Brno téměř celou výměníkovou stanici zrekonstruovaly na horkovodní, připojili ji na centrální dispečink a do prostor výměníkové stanice přivedli v rámci výměny zastaralých parovodů za horkovody novou horkovodní přípojku z ulice Černopolní,“ popisuje Martin Šroubek.

Během rekonstrukce probíhalo hutnění zeminy nad uloženým potrubím před pokládkou finálních povrchů vozovky v okolí vily ve zvláštním režimu. Neobešlo se bez měření otřesů tak, aby se předešlo případným poškozením zdiva v prostorách vily,“ vzpomíná Martin Šroubek, že to nebyla zrovna standardní zakázka.

Výměna parovodu za horkovod a rekonstrukce výměníkové stanice za provozu

Zajímavostí je, že po dobu výměny parovodu za horkovod a rekonstrukce výměníkové stanice byl provoz vily pro návštěvníky zachován. Materiál určený k rekonstrukci výměníkové stanice (demontovaný, nové komponenty atd.) byl do prostorů výměníkové stanice naskladněn po menších dílech výtahem sousedícím s oknem na shoz uhlí – návštěvníci nacházející se uvnitř vily tedy o rekonstrukci neměli ani ponětí,“ vzpomíná Martin Šroubek.

Vila Tugendhat

Vila Tugendhat je stěžejním evropským dílem architekta Ludwiga Miese van der Rohe z let 1928–1930 a řadí se k nejvýznamnějším vilovým realizacím světové architektury 20. století. Vila Tugendhat patří mezi čtyři nejvíce ceněné vily na světě a je zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Novomanžele Tugendhatovi oslovilo Miesovo zaujetí pro ušlechtilé materiály. Bylo jim tak okamžitě jasné, že projekt svého domu svěřují do rukou skutečného umělce. Mies naopak v těchto stavebnících získal kultivované klienty, kteří až na dílčí a vzájemně dohodnuté změny respektovali architektovu vizi, přičemž finanční limity nehrály významnou roli.

Původně rodinná vila, byť v řadě parametrů zcela výjimečná a nadstandardní (od objemu přes konstrukci až po technické vybavení), byla ve válečném a poválečném období využívána nejrůznějšími způsoby. Nikdy však již jako rodinný dům. Už za války zde Walter Messerschmidt měl nejen byt, ale i svou konstrukční kancelář. Při osvobozování Brna Rudou armádou v dubnu 1945 vojáci jezdeckého oddílu maršála Malinovského vstupem přes zimní zahradu vodili koně do hlavního obytného prostoru vily. Po válce v objektu působila soukromá taneční škola, a pak téměř třicet let sloužila vila jako rehabilitační středisko.
Tato situace měla však přes různá negativa také jedno velké pozitivum, a sice to, že stavba prakticky nikdy (až na nepodstatné krátké časové úseky) nebyla dlouhodobě opuštěna a vyjma válečných let nebyla nijak zásadně stavebně upravována a devastována. V objektu se stále topilo (v provozu byla původní kotelna na koks) a větralo, používaly se rozvody vody, kanalizace, elektroinstalace. Kromě nepoužívané vzduchotechniky byl dům v běžném stavebnětechnickém provozu. V poválečném období již ve vile neproběhly žádné zásadní stavební intervence.1

Zdroje:
1Nové poznatky ke stavební historii Vily Tugendhat a k její obnově a rekonstrukci v letech 1981–1985 Dagmar Černoušková – Josef Janeček – Karel Ksandr – Pavel Zahradník, Průzkumy památek XV – 1/2008.

 
 
Reklama