O topné sezoně 2025/2026, teplárenství, plynárenství a energetice v květnu 2026

Teplotní průběh roku 2025 a topné sezony 2025/2026 podle TSČR

Průměrná teplota vzduchu v roce 2025 činila 8,8 °C, a byla o 0,5 °C vyšší než normál v letech 1990–2020. Šlo o 13. nejteplejší rok od roku 1961.

Za měsíce leden až březen 2026 průměr činil 1,2 °C, byl tedy o 0,7 °C vyšší než normál v letech 1990–2020.

Teplotně nadnormální či silně nadnormální byly v roce 2025 měsíce leden (+1,8 °C), březen (+1,9 °C), duben (+1,8 °C) a červen (+1,6 °C) 2025 či únor (+1,7 °C) a v roce 2026 březen (+2 °C). Naopak podnormální byl např. květen (−1,9 °C) 2025 či leden (−1,5 °C) 2026.

Při porovnání končící topné sezony s minulou byly chladnější měsíce září, říjen, leden a duben, teplotně podobné si byly měsíce listopad, prosinec a březen a jen únor byl výrazně teplejší než loni. Průměrná teplota od září do konce dubna (podle dat a předpovědi ČHMÚ) byla v aktuální topné sezoně nižší proti minulé o 0,8 °C, což představuje minimální zvýšení spotřeby tepla na vytápění asi o tři čtvrtiny gigajoulu za celé topné období.

Podíl domácího uhlí na dodávkách tepla z tepláren klesl pod polovinu na 47,6 %, což je nejméně za posledních 20 let a podíl uhlí má stále klesající trend.

V rámci modernizací došlo k výměně více než 13 kilometrů parních rozvodů za efektivnější horkovody, zejména v lokalitách s nejvyššími ztrátami tepla.

Teplárny i plynárny v roce 2026 pokračují v modernizaci zdrojů, posilování sítí a ve zvyšování účinnosti.

Energetické společnosti očekávají, že výkyvy počasí budou v příštích letech častější, a tomu přizpůsobují investiční plány.

Pozn. TZB-info: Jedním z důvodů modernizací je i v následujícím textu zmíněný stav celoroční dodávky tepla bez rozlišení na vytápění a výrobu teplé vody, tedy i méně předpokládatelné výkyvy v poptávce po teple, které musí umět zdroje tepla zvládat nejen z hlediska regulace výkonu, ale i ekonomiky provozu. Například jde o doplnění původně poměrně výkonově velkých kotlů zdroji tepla s výkony mnohem menšími, například i v kombinaci plynových kotlů, tepelných čerpadel, kogeneračních jednotek aj.

Obr.1 Podíl paliv na dodávce tepla teplárenskými společnostmi v roce 2025

Topná sezóna 2025/2026 podle TZB-info

Základní orientační srovnání topných sezón mezi sebou umožňuje pomůcka na TZB-info Meziroční porovnání otopných období. Pomůcka porovnává počty tzv. denostupňů dosažených v jednotlivých měsících otopného období. Otopné období definuje Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody… v § 2, odstavec 1., tak, že „Otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku.“

Počet denostupňů, tedy vždy za jeden den, je dán rozdílem mezi průměrnou denní teplotou a teplotou 19 °C. Proto denostupně D19, a zjištěný počet denostupňů za každý den se postupně sčítá. Zásadní je zvolit správnou lokalitu. V příkladu na obr. 2 jsou zvolena data z hydrometeorologické stanice v Ústí nad Orlicí, která je svou nadmořskou výškou 406 m n. m. poměrně blízko k průměrné nadmořské výšce České republiky 430 m n. m. a nejde o prostředí ovlivněné velkoměstským „tepelným ostrovem“.

Obr. 2 Denostupně D19, leden 2024 až duben 2026, Ústí nad Orlicí

Z grafu na obr. 2 je názorně vidět, jak výrazně odlišné byly z hlediska nároků na vytápění roky 2024 a 2025. Graf zahrnuje denostupně i za leden až duben 2026 a je zřejmé, že tato část otopného období byla dokonce chladnější, než srovnatelné období roku 2025, natožpak v roce 2024. A to znamená určité zvýšení spotřeby tepla na vytápění.

Pokud zájemce o porovnání chce vyjít z vyšší a nebo nižší teploty v interiéru než průměrných 19 °C, pak může využít pomůcku Výpočet denostupňů. Ta pracuje se stejnou datovou základnou, ale lze v ní teplotu v interiéru zadat dle potřeby. Lze též změnit i referenční venkovní teplotu, kterou Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody… v odstavci 2. upřesňuje tak, že „Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den. Tato pomůcka poskytuje detailní přehled o počtu zvolených denostupňů v měsíci, počtu otopných dnů, průměrné denní teplotě vzduchu, příklad viz obr. 3 (data ze stanice Ústí nad Orlicí).“

Obr. 3 Počet denostupňů D19, počet otopných dnů a průměrné teploty vzduchu v roce 2025, stanice Ústí nad Orlicí.

To, co nařizuje Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody…, lze považovat za minimum z hlediska „ochrany zákazníků“. Ve skutečnosti většina dodavatelů tepla zahajuje dodávku tepla pro vytápění dříve a ukončuje později. Tedy pokud jde o oddělenou dodávku tepla pro vytápění od dodávky teplé vody.

Roste počet objektů zásobovaných teplem celoročně bez rozlišení, zda bude teplo použito pro vytápění nebo pro výrobu teplé vody. Systémy řízení vytápění v objektech nebo až bytech pak nehledí na znění vyhlášky, ale pracují automaticky a řídí se individuálně nastavenými požadavky na tepelný komfort. Automatika pak zahájí vytápění podle teplot v interiéru, i když ještě třeba nejsou splněny podmínky dané vyhláškou z hlediska venkovních teplot. To samé platí pro vytápění bytů a domů s vlastními zdroji tepla, ať již kotli, tepelnými čerpadly, případně i klimatizacemi s funkcí vytápění.

K datu zpracování článku (14. 5. 2026) zatím nebyly v pomůcce dostupná data za květen (budou dostupná v červnu). Nicméně první polovina května 2026 a dny „ledových mužů“ potvrdily, že pro tepelný komfort v květnu bylo vytápění občas žádoucí, byť teploty venkovního vzduchu nemusely splňovat vícedenní podmínku danou vyhláškou. Například průměrné denní teploty z teplot naměřených ve stanici Praha – Karlov ve dnech 1. až 12. května a z nich vypočtené denostupně D19 jsou v tab. 1.

Tab. 1. Denostupně D19, Praha – Karlov, 1. až 12. květen 2026

Takže i květen 2026 do celoročního součtu denostupňů ještě něco přidá. Zvýšené náklady na vytápění za leden až květen roku 2026 se však promítnou až do vyúčtování za celý rok, tedy počátkem roku 2027.

Z hlediska přesnosti porovnání energetických nároků na vytápění podle denostupňů je však nutné si uvědomit, že jde o porovnání statistického charakteru vyvinutého především pro potřeby hodnocení teplárenství. V případech rodinných domů a zvláště pak bytů je nutné zvážit další vlivy. Například jde, během otopného období, o délku doby a intenzitu slunečního svitu a větru, změny v užívání bytu ale i sousedních bytů, schopnosti regulace a otopné soustavy reagovat na rychlé změny atp. Například byt na jižní straně domu bude mít stejný počet denostupňů jako byt na severní straně domu, ale nároky na vytápění budou jiné. Zejména jižní strana bude na změny v oslunění citlivá a porovnání jen podle denostupňů nebude přesné.

Topná sezóna 2025/2026 podle ČHMÚ – rozptylové podmínky a kvalita ovzduší

Přelom roku 2025/2026 byl podle ČHMÚ z pohledu kvality ovzduší vůbec nejpříznivějším obdobím za nejméně 22 let. Výrazně k tomu přispěl menší podíl emisí z lokálního vytápění na tuhá paliva, které patří k hlavním zdrojům prachových částic a benzo[a]pyrenu, a také příznivější rozptylové podmínky. I v tradičně nejzatíženějších regionech, včetně Moravskoslezského a Ústeckého kraje, byly imisní limity na většině stanic plněny.

Topná sezóna 2025/2026 podle ČPS – spotřeba a přípojky plynu

Celková spotřeba zemního plynu v roce 2025 činila 78,9 TWh, což je meziroční nárůst o 6,9 %. Spotřeba meziročně stoupla zejména u menších odběratelů – u domácností o 10 % a u podnikatelů o 9,4 %.

Průměrná teplota během sezóny 2025/2026, září až duben, byla o 0,4 °C vyšší než dlouhodobý normál. Nejchladnější období připadlo na polovinu ledna, kdy celorepubliková průměrná denní teplota klesla až k minus 8 °C. V pondělí 19. ledna byl také zaznamenán nejvyšší denní odběr plynu, který dosáhl přibližně 52 milionů m³. Spotřeba tepla kopírovala teplotní výkyvy.

Poptávka po plynu roste. V roce 2025 bylo podáno přes 16 000 žádostí o připojení, celkový počet nově připojených odběrných míst v rámci celé distribuční sítě pak přesáhl 17 000. Meziročně o 25 % vzrostl počet nově připojených odběrných míst v kategorii maloodběr.

V segmentu středních a velkých odběratelů, kam patří teplárny a další velké průmyslové závody, bylo loni připojeno 84 nových zákazníků, což je ve srovnání s předchozím rokem téměř o třetinu více.

Přehled o počtech odběrných míst (OM) a jejich podílu na spotřebě plynu je na obr. 4.

Celkem bylo provozováno 2 702 400 odběrných míst, přibližně 1 600 000 dodávek plynu pro plynové kotle.

Pro srovnání počet OM:
teplo CZT 1,7 mil.
elektřina 6,2 mil.
z toho TČ ~0,3 mil.

Obr. 4 Odběrná místa – plyn. VO – Velkoodběr, SO – Střední odběr, MO – Maloodběr, DOM – Domácnosti, CNG – zkapalněný zemní plyn

Tab. 2 Trendy ve spotřebě plynu

O využití plynu jako zdroje tepla je zájem i v novostavbách. V posledních deseti letech bylo v ČR kolaudováno 30 až 40 tisíc bytů ročně, z toho podíl vytápění zemním plynem v nich činil 31 až 37 %.

Topná sezóna 2025/2026 podle SEČR – vliv spekulací na cenu plynu

Že se ceny plynu významně pohnou v souvislosti se zahájením válečné operace proti Íránu je pochopitelné. Pokud propojíme výroky prezidenta USA a vývoj cen plynu podrobněji, jak to udělali na Svazu energetiky ČR, ukazuje to, jak křehký je náš svět z hlediska závislosti na ropě a plynu. O to cennější je aktivita vlády ČR a velkých dodavatelů plynu na zajištění dodávek plynu i z oblastí nezasažených událostmi v Íránu.

Vývoj ceny plynu v Evropě (TTF), EUR/MWh, day ahead (trh s plynem, na kterém se nakupuje a prodává plyn pro dodávku na následující den) je na obr. 5. Zde významná data a události zachycená v grafu:

Obr. 5 Denní trh s plynem od 27. 2. do 20. 4. 2026

Topná sezóna 2025/2026 podle MPO – SEČR – vliv spekulací na cenu plynu

Podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je transformace teplárenství zásadní i pro další roky. Díky notifikaci podpory pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a úspěšným aukcím je pokryto přes 2 700 MW výkonu. To je důležitý základ pro následující období, kdy bude nutné pokračovat v modernizaci a posilování energetické bezpečnosti. Zároveň MPO pracuje na tom, aby legislativní rámec umožňoval rychle reagovat na vývoj na trzích i na potřeby energetických společností.

Závěr

Ke zpracování článku byly využity podklady z tiskové konference, na které vystoupili zástupci Teplárenského sdružení TSČR, Českého plynárenského svazu ČPS, Svazu energetiky SEČR, Ministerstva průmyslu a obchodu MPO a dále podklady a informace z TZB-info.