Horizontální vyústění kouřovodu – co dovolují normy a na co si dát pozor
Přehrát audio verzi
Horizontální vyústění kouřovodu – co dovolují normy a na co si dát pozor
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Článek popisuje požadavky současně platných technických norem ČSN 73 4201 a ČSN EN 15287 část 1 a část 2 s ohledem na požadavky vyústění kouřovodu na fasádu domu. Příspěvek popisuje požadavky jednotlivých norem a srovnává jejich oprávněnost z pohledu použitelnosti pro praxi i z pohledu hygienických požadavků.
Foto: Pexels
Úvod
V současnosti jsou v platnosti dvě normy, které vymezují možnosti využití vyústění kouřovodu vnější stěnou budovy. Evropská norma ČSN EN 15287-1 Komíny – Navrhování, provádění a přejímka část 1: Komíny a kouřovody pro otevřené spotřebiče [2] a ČSN EN 15287-2 1 Komíny – Navrhování, provádění a přejímka část 2: Komíny a kouřovody pro uzavřené spotřebiče [3]. Obě normy společně definují pravidla pro návrh, realizaci a označování systémových i individuálně stavěných komínů, včetně dodatečně vložkovaných stávajících komínů. Současně se věnují kouřovodům, použití komínových výrobků a příslušenství a obsahují také pokyny pro uvádění komínů do provozu. Obě normy také uvádějí v přílohách D požadavky na umístění ústí komína ať již vertikálně umístěného na střechu objektu (část 1 a část 2), tak i horizontálně umístěného vedenou stěnou (část 2).
V ČR běžně používaná a dobře zavedená norma ČSN 73 4201 [1] ve svém předmětu se jednoznačně vymezuje na návrh a provádění spalinových cest a připojování spotřebičů paliv. Zároveň norma ČSN 73 4201 taktéž definuje odvod spalin vnější stěnou (horizontálně) do volného ovzduší.
Požadavky norem ČSN EN 15287
Evropská norma ČSN EN 15287-1 [1] se věnuje komínům pro otevřené spotřebiče paliv a u nich horizontální vyústění (tj. fasádou) není v normě popsáno. Stran vertikálního vyústění norma doporučuje pozice umístění ústí komínu u komínů s přirozeným tahem dle typu použitého paliva ve zdroji tepla na komín napojená a sice paliva pevná, kapalná nebo plynná. U přetlakových komínů norma typ paliva pro tyto případy nerozlišuje.
Druhá část evropské normy ČSN EN 15287-2 [2] pro uzavřené spotřebiče naopak již umístění ústí komínových systémů horizontálně tzv. na fasádu připouští. V příloze D dále uvádí doporučené rozměry pro polohu ústí vyvážených komínových sestav pro plynná paliva (Obr. 1 a Tab. 1). Přičemž za vyváženou komínovou sestavu se považuje sestava, kdy vstup spalovacího vzduchu do přívodního vzduchového průduchu sousedí s ústím spalin ze spalinového průduchu a zároveň vstup a výstup jsou umístěny tak, že účinky větru jsou v podstatě vyvážené [2]. Norma ČSN EN 15287-2 u těchto tzv. vyvážených komínových sestav možnost provedení vyústění odtahu spalin u spotřebičů pro plynná paliva až do instalovaného tepelného výkonu 70 kW (Tab. 1). Nicméně je nutné zdůraznit, že požadované odstupné vzdálenosti dle umístění vyústění odtahu spalin na vnější stěně jsou doporučené a na tuto skutečnost norma přímo upozorňuje.
| Označení | Umístění odtahu spalin | Tepelný výkon [kW] | Komín s přirozeným tahem [mm] | Komín s nuceným tahem [mm] |
|---|---|---|---|---|
| A | Přímo pod otvorem, větrací mřížkou, otevíratelným oknem atd. | 0 až 7 | 300 | 300 |
| > 7 až 14 | 600 | |||
| > 14 až 32 | 1500 | |||
| > 32 až 70 | 2000 | |||
| B | Nad otvorem, větrací mřížkou, otevíratelným oknem atd. | 0 až 7 | 300 | 300 |
| > 7 až 14 | 300 | |||
| > 14 až 32 | 300 | |||
| > 32 až 70 | 600 | |||
| C | Vodorovně k otvoru, větrací mřížce, otevíratelnému oknu atd. | 0 až 7 | 300 | 300 |
| > 7 až 14 | 400 | |||
| > 14 až 32 | 600 | |||
| > 32 až 70 | 600 | |||
| D | Pod stavebními díly citlivými na teplotu, například plastové okapy, kanalizační potrubí apod. | až do 70 | 300 | 75 |
| E | Pod okapy | až do 70 | 300 | 200 |
| F | Pod balkony nebo střechou parkoviště | až do 70 | 600 | 200 |
| G | Od svislých okapových svodů, kanalizačního potrubí, apod. | 0 až 5 | 300 | 75 |
| > 5 až 70 | 300 | 150 | ||
| H | Od vnitřního nebo vnějšího rohu | až do 70 | 600 | 300 |
| I | Nad terénem, střechou nebo úrovní balkónu | až do 70 | 300 | 300 |
| J | Od povrchu směrem k vyústění | až do 70 | 600 | 600 |
| K | Od vyústění směrem k vyústění | až do 70 | 600 | 1200 |
| L | Od otvoru v parkovišti (např. dveře, okno) do obydlí | až do 70 | 1200 | 1200 |
| M | Svisle od vyústění na stejné stěně | až do 70 | 1500 | 1500 |
| N | Vodorovně od vyústění na stejné stěně | až do 70 | 300 | 300 |
| Q | Nad průnikem střechou: Vrchol ústí pod úrovní hřebenu Vrchol ústí nad úrovní hřebenu | až do 70 | 300 300 | 300 300 |
Při pohledu na obr. 1 a srovnání odstupných vzdáleností dle tab. 1 je zřejmé, že některé požadavky jsou jak z pohledu technického, bezpečnostního, tak i hygienického, v reálném provozu přinejmenším diskutabilní.
Typickým příkladem je umístění odtahu spalin od otvoru v parkovišti do obydlí (pozice L a F na obr. 1). Norma připouští v tomto případě instalaci až do tepelného výkonu spotřebiče 70 kW a požaduje odstupnou vzdálenost od dveří 1200 mm (pozice L). Nicméně v případě pozice F (umístění odtahu pod střechou parkovacího místa) doporučuje odstupnou vzdálenost pouze 200 mm. První rozpor je v tom, že norma neuvažuje konkrétní typ plynového spotřebiče. V případě použití např. průtokového plynového ohřívače teplé vody, kde teploty spalin mohou dosahovat až 160 °C, tak nelze zajistit bezpečnost provozu takového řešení vyústění spalin stran minimální odstupné vzdálenosti od hořlavých materiálů (např. dřevěná konstrukce střechy parkovacího místa). Dalším hlediskem je pak hygienický požadavek na hromadění spalin v takovém prostoru a následný pohyb osob v okolí.
![Obr. 1 Příklady polohy vyústění vyvážených komínových soustav (ČSN EN 15287-2) [3]](/docu/clanky/0298/029839o1.png)
Obr. 1 Příklady polohy vyústění vyvážených komínových soustav (ČSN EN 15287-2) [3]
Zcela závažné jsou pak doporučené rozměry v případě pozic A a C. Pokud si představíme vyústění plynového kondenzačního kotle se jmenovitým výkonem např. 50 kW u nuceného odtahu spalin pouze 300 mm pod otevíratelným otvorem (v tomto případě oknem), je pohled hygieny provozu takové instalace (velikost a směr vlečky spalin) zcela neoddiskutovatelný a doporučení normy je z hygienického hlediska nepřípustné. Je nutné také zdůraznit, že norma ČSN EN 15287-2 vůbec neřeší vliv vyústění spalin venkovní stěnou na sousední budovy. Jedinou informací je pozice N a K (obr. 1), která doporučuje u plynových spotřebičů s nuceným odtahem spalin vzdálenost 1200 mm, nicméně není definována přesná výška od země provedení vyústění spalin ve vazbě na výšku a typ posuzovaného protilehlého otvoru (okno, přívodní potrubí pro VZT apod.).
Oproti původnímu vydání této evropské normy z roku 2009 se v novém vydání v roce 2025 uvádí k výše uvedenému tématu tzv. Národní poznámka: „Umístění ústí komínů se navrhuje a provádí v souladu s ustanovením vyhlášky č. 146/2024 Sb., § 48 ods. (2) – Spaliny od spotřebičů paliv se odvádí spalinovou cestou nad střechu budovy. Pro spotřebiče na plynná paliva o maximálním jmenovitém výkonu 24 kW je možné, při zajištění podmínek bezpečného rozptylu spalin, zachování rozměrů ochranného pásma a bezpečné vzdálenosti ve vztahu k ostatním budovám a stavebním otvorům, použít vyústění vývodu spalin obvodovou stěnou do vnějšího ovzduší. Viz také ČSN 73 4201.“
To tedy znamená, že je vydání této evropské normy pro ČR u horizontálního provedení odtahu spalin v souladu s původní českou normou.
Požadavky ČSN 73 4201
Stejně tak i norma ČSN 73 4201 [1] byla nově vydaná v červenci 2025. V předmětu normy ČSN 73 4201 je zcela jasně definována její platnost, a sice tak, že norma je platná pro navrhování a provádění spalinových cest a připojování spotřebičů paliv. Platí pro komíny, které jsou uvnitř budovy nebo po její vnější stěně [1]. Platí pro:
- Samostatné komíny – komín, na který je připojen pouze jeden spotřebič,
- Společné komíny – komín, na který je připojeno více spotřebičů z jednoho podlaží (společný komín pro jedno podlaží) nebo více podlaží nad sebou (společný komín pro více podlaží nad sebou).
Dále je platnost uvedena pro:
- Systémové komíny – tj. komín, který je sestaven s použitím kompatibilních dílů, nakoupených nebo zajištěných jedním výrobcem, který přebírá odpovědnost za systémový komín jako celek,
- Individuální komíny – komín, který je sestaven nebo postaven na staveništi s použitím kompatibilních dílů, které mohou pocházet od jednoho nebo více výrobců, odpovědnost přebírá ten, kdo individuální komín postavil,
- Dodatečně vyvložkované komíny – individuální komín, kde do stávajícího komína je namontována komínová vložka od jednoho výrobce, odpovědnost za komín přebírá ten, kdo dodatečně vyvložkoval komín.
Platnost normy je u všech výše uvedených typů komínů vztažena pro odvod spalin u spotřebičů na pevná, kapalná a plynná paliva. Norma platí i pro odvod spalin stěnou fasády do tzv. volného ovzduší.
Ve článku 10 normy ČSN 73 4201 je definován tzv. odvod spalin venkovní stěnou do volného ovzduší. Důležitým odkazem je vyhláška č. 146/2024 Sb. § 48 odst. 2, tj. že spaliny od spotřebičů paliv se odvádí spalinovou cestou nad střechu budovy. Vývod spalin stěnou fasády může být navrhován a realizován pouze u spotřebičů na plynná paliva třídy NOx 5 (norma to sice neuvádí, ale lze předpokládat, že se jedná o nejnižší povolenou třídu, tj. minimálně NOx 5) a to o maximálním jmenovitém výkonu 24 kW. Tento plynový spotřebič musí být v provedení C (uzavřený plynový spotřebič dle definice TPG 800 00 [6]) anebo v provedení B33, u kterých je zaručeno, že spaliny nemohou při jejich provozu proniknout do místa instalace.
Dle TPG 800 00 [6] je plynový spotřebič v provedení B33, tzv. otevřený plynový spotřebič bez přerušovače tahu, kde všechny části spotřebiče, v nichž se nacházejí spaliny pod tlakem, jsou zcela obklopeny částmi spotřebiče, jimiž se přivádí spalovací vzduch. Spalovací vzduch je do spotřebiče přiváděn z prostoru, v němž je spotřebič umístěn, trubkou, v níž je uložen soustředně kouřovod. Vzduch vstupuje otvory vytvořenými pro tento účel v plášti trubky. Spotřebič má vzduchový ventilátor instalovaný před spalovací komorou nebo výměníkem tepla.
Rozdělení požadavků na možnost vyústění spalin venkovní stěnou na fasádu je takto:
- Vyústění spalin od spotřebičů do jmenovitého výkonu 7 kW,
- Vyústění spalin od spotřebičů se jmenovitým výkonem od 7 kW do 24 kW,
- Vyústění spalin spotřebičů u průmyslových staveb se jmenovitým výkonem od 7 kW do 100 kW.
Spotřebiče do jmenovitého výkonu 7 kW
Obr. 2 Požadavky vyústění odtahu spalin venkovní stěnou do jmenovitého výkonu 7 kW
a) Volné vyústění odtahu spalin nad terénem
b) Vyústění odtahu spalin pod terénem ve svislé šachtě
Text normy, který upravuje požadavky pro vyústění odtahu spalin venkovní stěnou je převeden do požadavků dle obr. 2. V případě provedení dle obr. 2b (vyústění do svislé šachty) je nutné zdůraznit, že v případě zakrytí např. mříží, je požadovaný volný průřez minimálně 70 % průřezu šachtou. Je zřejmé, že tato pravidla jsou cílena na tzv. „vafky“, neboli lokální uzavřená plynová topidla instalovaná pod okem v dané místnosti. Dle definice TPG 800 00 jsou to spotřebiče C1 – uzavřený spotřebič určený pro připojení k horizontálnímu přívodu spalovacího vzduchu a odvodu spalin prostřednictvím vlastních trub. Přičemž typ C11 je s přirozeným tahem, C12 se spalinovým ventilátore umístěným za spalovací komorou, či typ C13 se vzduchovým ventilátorem umístěným před spalovací komorou.
Spotřebiče se jmenovitým výkonem od 7 kW do 24 kW
Postup při posouzení možnosti odvodu spalin venkovní stěnou u obytných budov do volného prostoru u plynových spotřebičů o jmenovitém výkonu od 7 kW do 24 kW je následující:
- Splnění minimálních vzdáleností přilehlých nebo protilehlých budov – nejmenší předepsané vzdálenosti sousedních nebo protilehlých budov se neposuzují v případě, kdy je vyústění odtahu spalin na fasádě domu výše, než jsou horní hrany otvorů oken, dveří, střešních oken a vikýřů, protilehlé nebo sousední budovy [1] (obr. 3). V případě, kdy je vyústění odtahu spalin ve stejné úrovni nebo dokonce níže, než jsou horní hrany otvorů oken, dveří atd. u protilehlé budovy, je nutné dodržet požadavky na nejmenší vzdálenosti protilehlých budov dle obr. 4.
Obr. 3 Příklad vyústění odtahu spalin venkovní stěnou budovy 1 nad úrovní budovy 2 – vzdálenost mezi budovami se neposuzuje. Budova 1 se považuje a samostatně stojící budovu
Obr. 4 Nejmenší předepsané vzdálenosti protilehlých budov od vývodu odtahu spalin na venkovní zdi podle výšky budov:
a) budovy pouze s 1 NP,
b) budovy s 1 NP nad vyústěním,
c) budovy s 2 NP nad vyústěním,
d) budovy s 3 NP a více nad vyústěním - Vyústění odtahů spalin venkovní stěnou musí z hlediska výšky vyvedení spodní hrany kouřovodu nad okolním terénem splnit požadavky dle obr. 5 – zde je důležitý požadavek, že vyvedení odvodu spalin musí být vždy za venkovní stěnou. Na druhou stranu je také nutné pamatovat na minimální předepsanou vzdálenost vyústění odtahu spalin např. pod přesahující střechou, nebo jinou stavební konstrukcí (obr. 5c). V souvislosti s obr. 5c, je nutné dále přihlédnout k předepsaným minimálních odstupných vzdáleností vyústění odvodu spalin od hořlavých materiálů (viz obr. 6.). Např. u přesahujících střech s dřevěným podbitím (tj. s hořlavým materiálem) by musela být skutečná minimální předepsaná vzdálenost ve svislém směru nad vyústěním spalin ≥ 1,5 m.
Obr. 5 Předepsané vzdálenosti vyústění spodní hrany kouřovodu na obvodové zdi nad okolním terénem: a) vyústění spalin pro samostatně stojící budovu (dle obr. 3), b) vyústění odvodu spalin pro budovu v hromadné zástavbě (dle obr. 4), c) vyústění odvodu spalin pod přesahující střechou nebo jinou stavební konstrukcí
Obr. 6 Předepsané minimální odstupné vzdálenosti pro umisťování hořlavých materiálů od horizontálního vyústění spalin na venkovní zdi - Musí být dodrženo tzv. ochranného pásmo pro okenní a jiné otevíratelné otvory na ploché fasádě domu
– vytvoření minimálního ochranného pásma pro umisťování hořlavých materiálů platí obr. 6. Přípustné vzdálenosti od otvorů a způsob vytvoření ochranných pásem je předepsáno za účelem zamezit obtěžování spalinami ve vyšších patrech budovy nad vyústěním spalin (obr. 7). Norma zavádí dvě velikosti ochranných pásem. Jedno do jmenovitého výkonu 18 kW a druhé od 18 kW do 24 kW (obr. 7). Při vývodu většího počtu spotřebičů na fasádě nesmí docházet k průniku těchto pásem.
Obr. 7 Pásmo průběhu spalin u samostatného vyústění na ploché fasádě bytového domu
Spotřebiče se jmenovitým výkonem od 7 kW do 100 kW u průmyslových staveb
Obr. 8 Předepsané vzdálenosti sousedních nebo protilehlých budov odtahu spalin u průmyslových budov
U průmyslových staveb je požadavek na vyústění odtahu spalin do volného ovzduší nejméně 3 m nad okolním terénem a nad vyústěním nesmí být žádné otvory do objektu. Vzdálenost sousedních budov nebo protilehlých budov se posuzuje dle grafu na obr. 8 v souladu s požadavkem definice tzv. samostatně stojící budovy (obr. 3).
Závěr
Smysl normy ČSN 73 4201 v rámci provádění vyústění kouřovodu na fasádu domu je, aby při takovém řešení bylo zcela jednoznačně definováno projektovou dokumentací vyznačení ochranného pásma a jeho vztah k ostatním vyústěním, k oknům, dveřím, otvorům apod. Nedílnou součástí je také posouzení vlivu na sousední a protilehlé budovy. Oproti tomu norma ČSN EN 15287-2 jak sama uvádí, poskytuje pouze doporučené hodnoty a bohužel nespecifikuje další podrobnosti ve vztahu k odstupným vzdálenostem vyústění spalin. V tomto ohledu je nutné tak některá doporučení brát s velkou opatrností jak z pohledu bezpečnosti, tak i hygieny provozu. V posledním platném znění normy ČSN EN 15287-2 je však již nově uvedena poznámka s odkazem na českou normu ČSN 73 4201 a maximálním jmenovitém výkonu takové instalace do 24 kW u obytných budov.
Provádění vyústění odvodu spalin vnější fasádou domu je již několik let předmětem diskusí odborné veřejnosti. Je zřejmé, že některé případy řešení takového odvodu spalin jsou technicky odůvodnitelné, a ne zřídka také jediné možné. Na druhou stranu je vždy nutné si uvědomit dopad takového řešení na okolní prostředí. A to jak bezpečnostní hledisko plynoucí zejména s ohledem na potenciální nebezpečí způsobení požáru, tak i hygienické hledisko, které by mělo zaručit kvalitní životní prostředí v okolí vyústění odtahu spalin nejen pro provozovatele plynového spotřebiče, ale také i pro jeho okolí.
Literatura
- ČSN 73 4201 ed. 2 – Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv – ÚNMZ 2025.
- ČSN EN 15287-1 – Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – část 1: Komíny a kouřovody pro otevřené spotřebiče paliv – ÚNMZ 2024.
- ČSN EN 15287-2 – Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – část 2: komíny pro uzavřené spotřebiče paliv – ÚNMZ 2025.
- VRBA, J.: Novinky v normách pro komíny. TZB-Info, 2025. Dostupné z:
https://vytapeni.tzb-info.cz/kominy-a-kourovody/28491-novinky-v-normach-pro-kominy [ověřeno: 09.04.2026]. - ČSN EN 1443 – Komíny – Všeobecné požadavky – ÚNMZ 2020.
- TPG 800 00 Systém rozdělení spotřebičů na plynná paliva. GAS s.r.o. 2001.
Článek doporučuji k uveřejnění beze změn. Souhlasím, že některé vzdálenosti podle ČSN EN 15287-2 jsou diskutabilní. Otázkou však zůstává, proč se ochranná pásma podle ČSN 73 4201 ed. 2 tak výrazně liší od ochranných pásem podle ČSN EN 15287-2 a na základě jakých údajů byla ochranná pásma podle ČSN 73 4201 ed. 2 stanovena.