Novinky v normách pro komíny

Oblast komínů a spalinových cest obecně se řídí řadou technických norem. V edici evropských norem CEN je dnes vydáno více než 50 dokumentů: výrobkových, výpočtových, prováděcích, zkušebních a také všeobecných: a právě jejich úlohou je určitá integrace požadavků specializovaných norem do jednoho dokumentu tak, aby usnadnily uživatelům orientaci v problematice. Naše odborná veřejnost takto využívá především národní technickou normu ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv. Podobnému účelu, v trochu jiné struktuře a komplexnějším rozsahu, poslouží i soubor evropských technických norem pod označením ČSN EN 15287.

Pozn.: Označení a číslování následujících kapitol a odstavců je zvoleno jen pro přehlednost textu, neodpovídá označení a číslování použitému v normách.

1. Předmět a účel norem

Soubor obou norem popisuje způsob stanovení kritérií pro navrhování, provádění a označování systémových komínů, individuálně stavěných komínů a dodatečně vložkovaných stávajících komínů, dále také kouřovodů a používání dalších komínových výrobků a příslušenství. Poskytuje rovněž informace k uvádění komínu do provozu.

Postupy v části 1 této evropské normy platí pro komíny a kouřovody pro otevřené spotřebič paliv, postupy v části 2 této evropské normy platí pro komíny a kouřovody pro uzavřené spotřebiče paliv.

Ve srovnání s předchozím vydáním byly provedeny následující technické úpravy:

1. změna struktury kapitol a příloh;
2. sjednocení textu části 1 a části 2;
3. aktualizace obsahu dle EN 1443 Komíny – Obecné požadavky :2019;
4. převzetí příslušné terminologie z EN 1443:2019;
5. popis značení a tříd komínů dle EN 1443:2019;
6. rozšíření specifikací příslušenství;
7. doporučení pro některé minimální vzdálenosti od hořlavých materiálů;
8. předmět normy nyní zahrnuje také komíny pro střední a vysoký přetlak.

Použití tohoto dokumentu předpokládá znalost platných právních požadavků v jednotlivých členských státech CEN a přidružených státech. V případě, že v rámci členského státu nejsou v dané oblasti k dispozici některé odpovídající právní požadavky nebo navazující předpisy, poskytují tyto dokumenty komplexní pokyny pro navrhování, instalaci a uvádění komínů do provozu. Tomu odpovídá i jejich značný rozsah, řádově 100 stran každého z obou dílů.

2. Termíny a definice

Cílem bylo sjednotit názvosloví podle aktuálního znění EN 1443, navíc nově se zde vyskytuje termín „komínový systém“. Jde o vžitý pojem, který se v praxi běžně a dlouhodobě užívá v nejrůznějších podobách a souvislostech, dokument jej však definuje výhradně jako obecný způsob technického řešení takto:

• Komínový systém (chimney system)
  kombinace komínového průduchu a přívodního vzduchového průduchu pro uzavřené spotřebiče

Naproti tomu staví definici již konkrétního řešení nebo výrobku:

• Systémový komín (system chimney)
  
  komín, který je sestaven s použitím kompatibilních dílů, které jsou jako sada zajištěné nebo specifikované jedním výrobcem, který přebírá odpovědnost za komín jako celek

Poznámka: Tedy zde záměrně významově odlišený rozdíl komínový systém vs. systémový komín

Připomeňme si ještě, jak dokument zpřesňuje pojem spotřebičů podle Části 2:

• Uzavřený spotřebič (room sealed appliance)
  spotřebič, ve kterém okruh spalování (přívod vzduchu, spalovací komora, výměník tepla a odvod spalin) je utěsněný s ohledem na místnost, ve které je umístěný

A v souvislosti se způsobem přívodu spalovacího vzduchu jsou zde, částečně nově, definovány tyto termíny:

• Vyvážená komínová sestava (balanced flue chimney configuration)
  sestava, kde vstup spalovacího vzduchu do přívodního vzduchového průduchu sousedí s ústím spalin z komínového průduchu, vstup a výstup jsou umístěny tak, že účinky větru jsou v podstatě vyvážené
• Soustředná vzduchospalinová sestava (concentric air/flue configuration)
  sestava, ve které komínový průduch je zcela obklopený přívodním vzduchovým průduchem
• Oddělená vzduchospalinová sestava (separate air/flue configuration)
  sestava, ve které přívodní vzduchový průduch a komínový průduch jsou oddělené

Legenda
1 komínový systém
2 komínový průduch
3 přívodní vzduchový průduch
4 kouřovod
5 vzduchovod
Obr. 1 Příklad vyvážených komínových sestav

A

B
Legenda
1 spalovací vzduch
2 spaliny
Obr. 2 Soustředné (A) a oddělené (B) vzduchospalinové sestavy

3. Navrhování a podklady pro návrh

Pokud u nás někde v procesu návrhu spalinové cesty existují mezery, je to právě ve formulaci zadání a poskytnutí potřebných komplexních podkladů pro výpočet. Použití zásad, uvedených v ČSN EN 15287, může tuto mezeru dostatečným způsobem vyplnit, samozřejmě, dostanou-li se do běžné praxe. Kterých oblastí a informací se to nejvíce týká:

3.1 Informace o spotřebiči paliv

Údaje pro zamýšlený spotřebič (spotřebiče) paliv se musí získat z dokumentace ke spotřebiči paliv, nebo pokud nejsou k dispozici, lze použít výchozí hodnoty (viz EN 13384-1:2015+A1:2019, příloha B), ale zdroj údajů musí být uveden v návrhu. Základní údaje pro výběr typu komínu z hlediska jeho zatřídění:

• Druh/typ spotřebiče (spotřebičů) paliv/hořáku (hořáků);
• druh paliva;
• nejvyšší teplota spalin;
• u komínů, které pracují při mokrém provozu, informace o tom, zda kondenzát z komínu může odtékat zpět spotřebičem paliv.

Pro vlastní výpočet spalinové cesty ještě navíc:

• nejvyšší a v případě rozsahu také nejnižší hmotnostní průtok spalin;
• nejnižší teplota spalin pro jmenovitý a v případě rozsahu také nejnižší tepelný výkon/;
• nejnižší požadovaný tah spotřebiče paliv (u podtlakových komínů) nebo nejvyšší diferenční tlak spotřebiče paliv (u přetlakových komínů) při jmenovitém a v případě rozsahu při nejnižším tepelném výkonu;
• obsah CO₂ (pokud nebylo dříve k dispozici);
• velikost a tvar spalinového hrdla.

Komín a kouřovod musí být charakterizovány z hlediska velikosti, tlakové třídy a tepelných parametrů tak, aby vyhovovaly spotřebičům paliv, pro které jsou určeny, v souladu s tepelně technickými a hydraulickými výpočtovými metodami podle ČSN EN 13384-1 Komíny –Tepelně technické a hydraulické výpočtové metody – Část 1: Samostatné komíny a ČSN EN 13384-2 Komíny – Tepelně technické a hydraulické výpočtové metody – Část 2: Společné komíny.

Poznámka: Norma připouští, že výrobce komínu nebo výrobce spotřebiče paliv může také určit velikost komínového průduchu, která by však neměla být v rozporu s rozsahem velikostí vypočteným podle EN 13384-1, případně EN 13384-2.

3.2 Přívod spalovacího vzduchu

Musí se získat informace o způsobu přívodu vzduchu do místnosti (otevřené spotřebiče), velikosti a umístění otvorů pro přívod spalovacího vzduchu do místnosti se spotřebičem. Pokud je instalován nebo plánován větrací systém pro odvod odpadního vzduchu, musí být získána také konstrukční kritéria tohoto systému.

Pokud je v místnosti, kde je spotřebič paliv instalován, nebo v místnostech s ním propojených také větrací systém pro odvod odpadního vzduchu, musí být zajištěna bezpečná funkce spotřebiče paliv.

3.3 Konstrukce budovy a vedení komínu

Aby bylo možné určit trasu komínu, musí se získat příslušné údaje o budově nebo nosné konstrukci. Příklad zadání na Obr. 3.

Obr. 3: Příklad vzorové stavební konstrukce navržené tak, aby obsahovala potřebné informace

3.4 Vyústění komínu / Přívod vzduchu

Je důležité, aby bylo ústí komínu umístěno tak, aby umožňovalo dostatečný odvod a rozptyl spalin a aby nedocházelo k jejich opětovnému pronikání otvory do budovy.

Toho lze dosáhnout následujícími způsoby a jejich kombinací:

• V našich podmínkách známým postupem podle zásad vyústění komínů nad střechou a s respektováním vlivu sousedních překážek tak, jak je uvedeno v ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv
• Postupem podle výpočtu uvedeném v ČSN EN 13384-1 a ČSN EN 13384-2, který zohledňuje umístění ústí komínu a přívodu vzduchu, viz vyvážené / nevyvážené sestavy.
  Poznámka: jedná se o kritérium, které je v praxi často opomíjeno.

4. Označování individuálně stavěných a dodatečně vložkovaných komínů

Závěrem chci zmínit ještě jednu významnou oblast, která je dokumenty řešena. Požadavky na zatřídění a značení se netýkají pouze systémových komínů, jak je někdy mylně vnímáno, ale jde o požadavky zcela obecné. Aby bylo možno zjistit charakteristiky komínu, musí se instalovaný komín označit.

Označení musí obsahovat údaje o teplotní třídě, tlakové třídě, třídě odolnosti proti působení kondenzátu, třídě odolnosti proti korozi a třídě odolnosti při vyhoření sazí jakož i minimální vzdálenost od hořlavých materiálů.

Pokud stojíme před problémem klasifikovat jiný než systémový komín, kde je vše dáno na základě jednoznačně definovaných zkoušek, nabízí ČSN EN 15287 řešení v příloze H. Jde o významnou, avšak obsahově náročnou oblast, jejíž podrobný popis překračuje rámec tohoto informativního článku.

Použité technické normy

• ČSN EN 15287-1 (734241) Komíny – Navrhování, provádění a přejímka – Část 1: Komíny a kouřovody pro otevřené spotřebiče paliv, 2024
• ČSN EN 15287-2 (734241) Komíny – Navrhování, provádění a přejímka – Část 2: Komíny a kouřovody pro uzavřené spotřebiče paliv, 2025, 2016
• ČSN EN 1443 (734200) Komíny – Obecné požadavky, 01/2020
• ČSN EN 13384-1+A1 (734206) Komíny – Tepelně technické a hydraulické výpočtové metody – Část 1: Samostatné komíny, 2020
• ČSN EN 13384-2+A1 (734206) Komíny – Tepelně technické a hydraulické výpočtové metody – Část 2: Společné komíny, 2020