Přisávání vzduchu komínovým systémem funguje
Společnost HELUZ dokončila zkoušky zaměřené na přisávání vzduchu komínovým systémem ke spotřebiči. Zkoušky byly prováděny na Vysoké škole báňské v Ostravě, v jejím Výzkumně energetickém centru. Přisávání vzduchu a odvod spalin se testoval na komínovém systému HELUZ Izostat Duo výšky 7,0 m a 9,0 m.
Pohled na zkušební komíny Heluz
Všechny použité spotřebiče byly poskytnuty firmou ROMOTOP a Cechem kamnářů ČR. Jednalo se o provedení typu „C“, takže uzavřený spotřebič s vývodem pro přívod spalovacího vzduchu. Přikládání probíhalo až do doby, kdy se dosáhlo na spotřebiči ustáleného stavu. Samotné měření pak až do vychladnutí spotřebiče a komína.
Pro první zkoušky byl postaven komín výšky 7,0 m a k němu byl připojen spotřebič o výkonu 7 kW. Topilo se dřívím o stanovené hmotnosti a měřené vlhkosti, aby bylo možné dopočítat další hodnoty, které nelze měřit. První den se topilo běžným způsobem (jmenovitý výkon), tak jako se většinou topí v praxi. Druhý den se pak spotřebič provozoval v maximálním výkonu. Poté se komín prodloužil na celkovou výšku 9,0 m a zkoušky se stejným způsobem opakovaly. Již tady bylo zjištěno, že i běžný spotřebič si dokáže pro hoření „přisát“ vzduch komínovým tělesem (mezi komínovou vložkou a obvodovým pláštěm). Rozdíl mezi kratší a delší výškou komína byl 2 Pa, což je pro běžnou praxi zanedbatelná hodnota.
Detail napojení krbových kamen na komín HELUZ
Krbová kamna s výkonem 7 kW
Výsledky ukázaly i to, že výkon spotřebiče se při maximálním zatížení zvýšil až na 12,3 kW. Tím se samozřejmě snížila účinnost spotřebiče z 79 % deklarované výrobcem na 69 %. Teplo neodvedl spotřebič do vytápěného prostoru, ale bylo odvedeno komínem, a tím pádem nebylo využito.
Poté byl přívod vzduchu spotřebiče napojen na poloviční šachtu a obě zkoušky se opakovaly. Tím bylo získáno dostatečné množství hodnot, které prokázaly funkčnost systému, ale i to, že v praxi je pro přívod spalovacího vzduchu o něco vhodnější použít samostatnou šachtu. Zde byla tlaková diference mezi přívodem vzduchu a odvodem spalin 23 Pa, zatím co když se vzduch přiváděl mezi vložkou a obvodovým pláštěm, tak byla tlaková diference 10 Pa.
Krbová vložka s výkonem 30 kW
Kachlová kamna
Protože se v praxi používají i spotřebiče o vyšším výkonu, další zkoušky byly provedeny se spotřebičem o výkonu 30 kW. I u tohoto typu spotřebiče byla prokázána funkčnost celého systému, a tím i bezproblémová použitelnost v praxi. Dosažené hodnoty byly obdobné jako u prvních měření.
Třetí typ zkoušky byl proveden ve spolupráci s Cechem kamnářů ČR, který poskytl individuálně stavěná těžká kachlová kamna s bio topeništěm o výkonu 3 kW. I tato byla napojena na samostatný přívod spalovacího vzduchu z poloviční šachty a všechny spoje byly utěsněny silikonem (jako u všech zkoušek), aby spotřebič nemohl přisávat „falešný“ vzduch a výsledky tak nebyly zkreslené.
Zde se topilo podle návodu výrobce a přikládalo se po 12 hodinách. Takže zkouška trvala podstatně déle než ty předchozí. Ani tady nebyl problém se zatopením. Hned od prvního zátopu a zavření dvířek systém začal fungovat a i tato těžká kachlová kamna si pro hoření dokázala bez ventilátoru nasát dostatečné množství vzduchu pro hoření.
Těmito zkouškami bylo potvrzeno, že přisávání spalovacího vzduchu je možné stejným komínovým tělesem, jakým se i odvádí spaliny do volného ovzduší, a že k tomu není zapotřebí žádný ventilátor. I přesto, že spotřebič o výkonu 30 kW měl přebytek vzduchu pro hoření, není možné toto paušalizovat. Je vždy nutné před použitím systému provést výpočet, zda konkrétní komín a spotřebič bude správně fungovat, a nestavět komín a instalovat spotřebič „naslepo“.
Zmrazení
Poslední zkouška měla prokázat, že i promrzlý komín a přisávání spalovacího vzduchu může fungovat bez problémů. Tyto stavy nastávají v zimním období, kdy nadstřešní část komína je vystavena mrazu. Protože obdobnou zkoušku ještě nikdo neprováděl a není na ni žádný předpis, zkoumalo se několik řešení, jak toto provést. Jako nejvhodnější se jevila varianta s polystyrénem a tekutým dusíkem.
Pohled termokamerou na komín
Proto poslední 4 metry komína, což charakterizovalo nadstřešní část, byly obaleny do polystyrénu tl. 10 cm. Mezi polystyrénem a komínem se vynechala mezera 10 cm, do které se vháněl tekutý dusík, a komín se v první fázi zkoušky zmrazil. Protože se jen těžce ochlazování regulovalo, byla na cihelné tvarovce naměřena hodnota až −140 °C, a i tak se na ní neprojevily žádné změny. Ustálená teplota komína byla −46 °C. Po zatopení se celý systém choval stejně jako v předchozích zkouškách. Spotřebič si bez problémů přisával spalovací vzduch z meziprostoru komína a stejným tělesem pak odváděl spaliny.
Všechny zkoušky vyvrátily mýtus, že vzduch, který postupuje kolem komínové vložky do spotřebiče, se ohřeje na vyšší teplotu, a tím dochází k lepšímu hoření. Vzduch se sice ve všech případech ohřál až na teplotu kolem 130 °C (u sopouchu), ale než byl nasát do spotřebiče (u podlahy), se zase ochladil na cca 30 °C. Tento způsob přívodu má za následek jen jeho vysušení, a tím pádem lepší hoření.
Společnost HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. patří mezi tři největší výrobce zdících systémů na našem trhu, jako jediná je ryze česká. Zákazníkům nabízí kompletní cihelný systém pro hrubou stavbu.
