Dekarbonizace není konec spalinových cest. Jejich bezpečnost garantují kominíci

Evropská klimatická politika se odklání od fosilních paliv a nutí i české domácnosti přecházet k alternativním způsobům vytápění. Biomasa, dřevo, mezi fosilní paliva jednoznačně nepatří. Nepatří tam ani biometan, topný olej z biomasy a odpadních surovin. Nicméně i s využitím fosilního zemního plynu se počítá po další desítky let. Spalování paliv vyžaduje kontrolovat bezpečnost spalinových cest a také bezpečný přívod spalovacího vzduchu. A tady je úloha kominíků nezastupitelná i v době postupné dekarbonizace.

Obr. Zprava: Osvald Wilhelm, Jaroslav Schön a Vladimír Vlček (Foto a copy: J. Hodboď)

„Statisíce českých domácností a firem stále vytápějí tuhými palivy a další statisíce zemním plynem. Dekarbonizace budov tedy nepostupuje tak rychle, jak by se mohlo zdát z ambiciózních klimatických cílů. Za této situace zůstává kominík na dlouhá léta garantem bezpečnosti. V Česku dojde každý rok průměrně k téměř 1300 požárům komínů. Z našich statistik vyplývá, že dalším stovkám zabránila včasná návštěva kominíka. Tisíce dalších odhalených závad pak ochránily obyvatele před otravou spalinami a dalšími riziky,“ zdůraznil prezident Společenstva kominíků České republiky Jaroslav Schön.

Setkání kominíků sdružených v Evropské federaci kominických mistrů ESCHFOE (v němčině ESCHFÖ) a zástupců z celé Evropy a dalších částí světa dne 12. září uspořádalo Společenstvo kominíků České republiky v pražském Wellness Hotelu Step za podpory hlavních partnerů, konkrétně Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, České agentury pro standardizaci, Hospodářské komory a dalších podnikatelských partnerů. Kongres celkově přivítal na sto delegátů a členů doprovodu z 18 zemí včetně Spojených států amerických.

Obr. V čele ESCHFOE nyní jsou (zleva) Michael Verdeber, viceprezident, Oswald Wilhelm, čestný prezident, Alexis Gula, prezident, Petteri Virranta, viceprezident a Torsten Arndt, generální sekretář

Účastníci hovořili mimo jiné o tom, že úkolem kominíků bude v nadcházejících letech bezpečně dovést Evropu k uhlíkově neutralitě a zároveň se přizpůsobit novým potřebám. Řemeslo dlouhodobě směřuje k transformaci stejně jako všechny ostatní obory, kterých se přímo dotýká dekarbonizace, a v současnosti se už v mnoha zemích rozšiřuje o nové služby.

„Pro kominíky je dnešní živá doba inspirující. Na jednu stranu jsme byli svědky zdražování energií v návaznosti na válečný stav a s ním spojenou plynovou krizi, na druhou stranu řešíme energetickou transformaci a péči o životní prostředí. Hovořili jsme o tom už minulý rok na technické konferenci v Rakousku. Z Bruselu přicházejí v současnosti důležité signály, které mají význam i pro kominictví. Mám na mysli především směrnice týkající se tzv. ekodesignu, přinášející požadavky na spotřebiče paliv a příslušnou normu,“ sdělil prezident ESCHFOE Oswald Wilhelm z Německa.

Ve svém projevu také připomněl, že pražský kongres připadl na 70. výročí vzniku federace, jejímiž zakladateli byli zástupci z Dánska, Finska, Norska, Švédska, Holandska a Německa. „Cíle ESCHFOE jsou od roku založení v roce 1954 až do dneška shodné, přestože se doba převratně mění. Jsou to především: podpora a posilování pozice kominického řemesla, zajištění jeho rozvoje a uznání ve společnosti, výměny zkušeností a vzdělávání v oboru a rozvoje oboru po technické stránce, podíl na zpracování evropských technických norem, podpora jednoty oboru a vzájemná výměna zkušeností. Všechny tyto body mají trvalou platnost a jsou i zakotveny v kodexu.“

„Přestože se v posledních letech nejen v domácnostech zvyšuje díky kotlíkovým a jiným dotacím počet moderních spalovacích zdrojů, počet požárů komínů nijak významně neklesá. Důvodem je skutečnost, že někteří majitelé při výměně spotřebiče paliv nerespektují platné právní předpisy a začnou topit bez provedené revize spalinové cesty, případně se jim nedaří nové zařízení obsluhovat správně,“ řekl generální ředitel HZS ČR Vladimír Vlček. „V roce 2023 vzniklo celkem 1 262 požárů způsobených nevyhovujícím technickým stavem komína. Počet požárů za loňský rok odpovídá průměru za posledních 5 let. U 1123 případů se jednalo o požáry, které vznikly příčinou vznícení sazí. Požáry způsobily škodu ve výši 90 mil. Kč. V přímé souvislosti s nimi zemřely 3 osoby. V tomto případě hasiči upozorňují uživatele komínů, aby prevenci nezanedbávali.“

Obr. Z tiskové konference

Tento trend potvrdil i Jaroslav Schön: „Ze statistiky zjištěných závad spalinových cest jsme se i v loňském roce stejně jako v letech předtím dozvěděli, že necelá stovka kominíků, kteří do statistiky dobrovolně svými daty přispívají, odhalila při své práci na 250 zadehtovaných komínů, u kterých by v případě jejich dalšího používání došlo k požáru. Tím ulehčili hasičům na 250 výjezdů. Dále u svých zákazníků odhalili zhruba tisíc závad, které přímo ohrožovaly požární bezpečnost objektu a dva tisíce závad, které přímo ohrožovaly zdraví a životy osob otravou oxidem uhelnatým. Celkem bylo zjištěno na šest tisíc závad, z toho přes tři tisíce u spalinových cest na plynná paliva.“

Setkání s novináři se dále zúčastnili poslanec parlamentu ČR Drahoslav Ryba, viceprezidenti ESCHFOE Michael Verderber a Petteri Virranta, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, ředitelka odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj Žanet Hadžič, generální ředitel České agentury pro standardizaci Zdeněk Veselý a náměstek starostky sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska Jaroslav Salivar.

Zde nejdůležitejší otázky a odpovědi z tiskové konference:

1. Jaké finanční postihy hrozí lidem, když si nenechají prohlédnout spalinové cesty v nařízených lhůtách? Tím nemyslíme radikální postih, že jim shoří část a nebo celý dům:
Majiteli či provozovateli nemovitosti z řad občanů hrozí pokuta od hasičů až ve výši 10 tisíc korun, u právnických a podnikajících fyzických osob je to až 100 tisíc korun. Mnohem horší důsledky ho však mohou čekat při jednání s pojišťovnou. Chybějící zpráva o kontrole spalinové cesty je totiž zpravidla silný argument pro krácení pojistného. Pokud by byl uvedený dokument k dispozici, pojistné by se mělo vyplatil v plné výši, protože za požár by byl zodpovědný kominík podepsaný pod zprávou. Dodržování předepsaných lhůt je proto zásadní.

2. Je kominíků v ČR dostatek? Máte přehled o tom, kolik jich vlastně je?
Můžeme usuzovat pouze z počtu vydaných živnostenských listů, kterých je necelých 3700. To však neznamená, že je kominíků 3700, protože i živnostník může mít své zaměstnance. Bohužel jsou mezi nimi i lidé bez výučního listu, kteří jen využívají díry v zákoně, rozdávají razítka, ale na komín prakticky nevylezou.

3. Jsou některé regiony, kde je kominíků nedostatek? A jak velké čekací doby jsou na služby kominíků?
Společenstvo kominíků disponuje dostatkem kvalifikovaných řemeslníků ve všech regionech. Čekací doby se nyní natahují na několik týdnů, ale to je do značné míry sezonní záležitost vyplývající z faktu, že lidé si opět vzpomněli na poslední chvíli. Lepší ale pozdě, než vůbec. Letošní sezona je pak zvláštní tím, že stát zakázal kotle první a druhé emisní třídy a spousta lidí je musela vyměnit za ekologičtější druh vytápění. Tato výměna, a to zdůrazňujeme, vyžaduje provést revizi spalinové cesty, takže jsme v posledních měsících měli trochu víc práce.

4. A jak to vypadá s kominickými učni? Stát tvrdí, že je nutné školní systém přizpůsobit trhu? Je dostatek kominických učňů či studentů? Kolik škol se této profesi věnuje?
Před třiceti lety vypadala situace svým způsobem doslova katastrofálně. V celém státě byli, v Praze na Jarově, pouze tři kominičtí učni. Dnes je jich v osmi školách po celé republice 100. Navzdory měnící se době je o řemeslo stále zájem, což nás pochopitelně velmi těší.