Příklady kontrol kotlů dle vyhlášky 276/2007 ve starších administrativních budovách (III)
Vyhláška 276/2007 upravuje kontroly kotlů se jmenovitým výkonem od 20 kW do 200 kW včetně a nad 200 kW sloužících pro vytápění budov a umístěných v těchto budovách. Netýká se kotlů určených výhradně pro vytápění a přípravu TV v rodinných domech.
Postup hodnocení je v Příručce pro kontrolu tepelné soustavy.
Zajímavé jsou i zkušenosti z Německa. Tento článek Příklady kontrol kotlů dle vyhlášky 276/2007 ve starších administrativních budovách navazuje na předchozí dva díly Doporučený pravidelný servis plynového spotřebiče s přidanou hodnotou II. a Doporučený pravidelný servis plynového spotřebiče s přidanou hodnotou I.
Kontrola byla provedena ve dvou starších budovách v centru Prahy. V prvním případě se jednalo o plynovou kotelnu v suterénu se čtyřmi nízkoteplotními kotli, v druhém případě se jednalo o střešní kotelnu se 14 kondenzačními kotli. Jednalo se o kotelny ve velmi dobrém stavu, byly k dispozici téměř všechny dokumenty (např. kromě projektové dokumentace otopné soustavy) což nebývá zdaleka ve všech případech. Fyzický stav kotlů, stav údržby a stav bezpečnostních zařízení byl zkontrolován především vizuálně, bez větších zásahů do zařízení. Při měření byla přítomna odborná obsluha, která byla schopna obsluhovat i regulační systém. Pro každou kotelnu byla zpracována jedna zpráva o pravidelné kontrole kotlů (nikoli pro každý kotel), příloha s fotodokumentací (jako prokázání fyzického provedení kontroly a výsledky vizuální kontroly) a výstupy z měřicích zařízení. Měřeny byly spaliny všech kotlů, ačkoli vyhláška připouští i převzetí pravidelných měření účinnosti.
Kotelna v suterénu se čtyřmi nízkoteplotními kotli
Byly měřeny celkem 4 plynové kotle s dvoustupňovými přetlakovými hořáky, které vytápějí budovu a ohřívají teplou vodu ve dvou nepřímoohřívaných zásobnících.
Kotel č. 1 a č. 2
Kotel č. 3 a č. 4
Na kouřovodech jsou již vytvořeny měřící otvory pro vsunutí sondy
Štítek hořáku kotle č. 1, maximální výkon hořáku 350 kW, kotel má údajně 290 kW
Štítek kotle byl nalezen jen na kotli č. 2, výkon je 530 kW
Štítky ostatních hořáků, u kotlů č. 3 a č. 4 mají maximální výkon 1550 kW, kotle mají údajně výkon 745 kW.
Nepřímoohřívané zásobníky na teplou vodu. Teplota vody je v nich udržována na 57 °C. Mimo otopnou sezónu jsou údajně nahřívány pouze jedním kotlem.
Pohled na část rozdělovače a sběrače s regulačními armaturami a elektronicky řízenými oběhovými čerpadly
Měření proběhlo při venkovní teplotě cca 4 °C, teplota v kotlích byla poměrně nízká 45 °C, protože kotle byly několik hodin před měřením vypnuty, aby po zapnutí nabíhaly hořáky a bylo možno měřit konkrétní kotel na maximální možný výkon. Z důvodu nízké teploty vody v kotlích byla i poměrně nízká teplota měřených spalin a tedy i poměrně vysoká naměřená účinnost kotlů.
| Kyslík O2 / CO2 / přebytek vzduchu λ [%,-] | CO [ppm] | Teplota spalin [°C] | Teplota vzduchu [°C] | Teplota kotle [°C] | Účinnost spalování [%] | Podmínky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 3,85 / 9,72 / 1,23 | 3 | 138,1 | 23,2 | 45 | 94,5 | |
| 4,2 / 9,6 / 1,25 | 3 | 134,7 | 23,9 | 45 | 94,6 | |
| 4 / 9,71 / 1,24 | 4 | 136 | 23,8 | 45 | 94,6 | |
| 4,1 / 9,66 / 1,24 | 3 | 135,8 | 23,9 | 45 | 94,6 |
| Kyslík O2 / CO2 / přebytek vzduchu λ [%,-] | CO [ppm] | Teplota spalin [°C] | Teplota vzduchu [°C] | Teplota kotle [°C] | Účinnost spalování [%] | Podmínky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 5,3 / 8,97 / 1,34 | 1 | 148,4 | 23,7 | 45 | 93,6 | |
| 5,3 / 8,97 / 1,34 | 1 | 149,5 | 23,6 | 45 | 93,5 | |
| 5,3 / 8,97 / 1,34 | 1 | 150,5 | 23,7 | 45 | 93,5 | |
| 5,3 / 8,97 / 1,34 | 1 | 144,8 | 23,8 | 45 | 93,8 |
| Kyslík O2 / CO2 / přebytek vzduchu λ [%,-] | CO [ppm] | Teplota spalin [°C] | Teplota vzduchu [°C] | Teplota kotle [°C] | Účinnost spalování [%] | Podmínky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 4,4 / 9,49 / 1,27 | 12 | 137 | 23,9 | 45 | 94,5 | |
| 4,4 / 9,49 / 1,27 | 11 | 139,7 | 24 | 45 | 94,3 | |
| 4,4 / 9,49 / 1,27 | 10 | 141 | 24 | 45 | 94,3 | |
| 4,3 / 9,54 / 1,26 | 11 | 141,6 | 24,1 | 45 | 94,3 |
| Kyslík O2 / CO2 / přebytek vzduchu λ [%,-] | CO [ppm] | Teplota spalin [°C] | Teplota vzduchu [°C] | Teplota kotle [°C] | Účinnost spalování [%] | Podmínky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 4,3 / 9,54 / 1,26 | 5 | 152 | 24,6 | 45 | 93,8 | |
| 4,4 / 9,49 / 1,27 | 4 | 151,3 | 24,6 | 45 | 93,8 | |
| 4,5 / 9,43 / 1,27 | 4 | 150,5 | 24,5 | 45 | 93,8 | |
| 4,4 / 9,49 / 1,27 | 5 | 149,9 | 24,5 | 45 | 93,8 |
Byla stanovena účinnost kotlů. Podle ČSN 070305 „Hodnocení kotlových ztrát“ se účinnost nepřímou metodou určuje tak, že se od 100 % odečtou všechny ztráty během chodu kotle. V praxi je obvyklé změřit pouze komínovou ztrátu z měření spalin a k ní přidat dalších 4 % ztrát, konkrétně od účinnosti spalování odečíst 4 %. U kotle č. 2 byla orientačně změřena ztráta tepla z povrchu kotle a byla nižší než 0,5 %.
| K1: | 90,6 % |
| K2: | 89,6 % |
| K3: | 90,3 % |
| K4: | 89,8 % |
Dle vyhlášky 349/2010 pro nové a „rekonstruované“ kotle po 16. 11. 2010 je výsledná „účinnost“:
| K1: | 99,5 % |
| K2: | 97,4 % |
| K3: | 98,1 % |
| K4: | 97,6 % |
Následně byla stanovena referenční (minimální účinnost kotlů), která je bohužel stanovena dost nejednoznačně několika předpisy pro různé výkony kotlů. Příslušná, prakticky použitelná legislativa nebyla ještě schválena.
| Kotel č. | Referenční účinnost | ||
|---|---|---|---|
| dle nařízení vlády č. 25/2003 pro kotle do 400 kW (nové po 1. 5. 2004) | dle zrušené vyhlášky 150/2001 | dle ČSN 070240 Teplovodní a nízkotlaké kotle | |
| K1 | 91,1 % | 85 % | 87 % |
| K2 | 91,6 % | 86 % | 87 % |
| K3 | 91,8 % | 86 % | 87 % |
| K4 | 91,8 % | 86 % | 87 % |
Dle vyhlášky 349/2010 pro nové a „rekonstruované“ kotle po 16. 11. 2010 je „referenční účinnost“ 93 %. V uvozovkách proto, že jde spíše o jakýsi porovnávací ukazatel, nikoli vyloženě o účinnost daného zařízení.
Na závěr byly zváženy možné opatření, např. na straně odběru TV – časování cirkulace, případně lokální ohřev TV u vzdálenějších zřídka užívaných odběrných míst. Ekvitermí řízení teploty kotlové vody bylo již zkoušeno, ale neosvědčilo se, budova má velkou tepelnou akumulaci.
Střešní kotelna se 14 kondenzačními kotli
Bylo měřeno celkem 14 plynových kondenzačních kotlů, které vytápějí budovu a ohřívají teplou užitkovou vodu ve třech nepřímoohřívaných zásobnících.
Pohled na část kotelny
Kryt kotle musela obsluha odšroubovat
Vizuálně se kotel jeví v naprostém pořádku
Štítek jednoho z kotlů (pod zašroubovaným krytem)
Na spalinovodech jsou již vytvořeny měřící otvory pro vsunutí sondy
Teplota výstupní topné vody byla u většiny kotlů 50 °C
U kotlů byly neutralizační boxy
Byla ověřena neutralizace kondenzátu vypouštěného do kanalizace, okolo PH 6
Bylo ověřeno i PH otopné vody s výsledkem PH 6,5. Otopnou vodu obsluha vypustila přes odvzdušňovací ventil, ten se často používá, nehrozilo jeho případné neuzavření.
Nepřímoohřívané zásobníky na teplou vodu. Teplota vody je v nich udržována na 55 °C. Pro jejich ohřev jsou vyčleněny dva kotle. Teplota v době měření byla v zásobnících pouze 45 °C (kotle byly před měřením vypnuty).
Kotelna je dálkově řízena z energetického centra v jiné budově. Měření proběhlo při venkovní teplotě 3 °C, teplota v kotlích byla 50 °C.
Byla stanovena účinnost kotlů měřením (stejně jako u předcházející kotelny). Podle ČSN 070305 „Hodnocení kotlových ztrát“ se účinnost nepřímou metodou určuje tak, že se od 100 % odečtou všechny ztráty během chodu kotle. V praxi je obvyklé změřit pouze komínovou ztrátu z měření spalin a k ní přidat dalších 4 % ztrát, konkrétně od účinnosti spalování odečíst 4 % (v případě kondenzačního kotle možná až příliš moc). U jednoho kotle byla orientačně změřena ztráta tepla z povrchu kotle a byla nižší než 0,5 %.
| K1 TUV: | 100 % | K2 TUV: | 94,7 % |
| K2: | 94,1 % | K3: | 94,3 % |
| K4: | 94,3 % | K5: | 94,8 % |
| K6: | 94,3 % | K7: | 94,9 % |
| K8: | 94,6 % | K9: | 95,6 % |
| K10: | 96,1 % | K11: | 96 % |
| K12: | 97,2 % | K13: | 96 % |
Dle vyhlášky 349/2010 pro nové a „rekonstruované“ kotle po 16. 11. 2010 je výsledná „účinnost“:
| K1 TUV: | 109,9 % | K2 TUV: | 104 % |
| K2: | 103,4 % | K3: | 103,6 % |
| K4: | 103,6 % | K5: | 104,1 % |
| K6: | 103,6 % | K7: | 104,3 % |
| K8: | 103,9 % | K9: | 105 % |
| K10: | 105,6 % | K11: | 105,5 % |
| K12: | 106,8 % | K13: | 105,5 % |
Následně byla stanovena referenční (minimální účinnost kotlů), která je bohužel stanovena dost nejednoznačně několika předpisy pro různé výkony kotlů.
| Kotel č. | Referenční účinnost | ||
|---|---|---|---|
| dle nařízení vlády č. 25/2003 pro kotle do 400 kW (nové po 1. 5. 2004) | dle zrušené vyhlášky 150/2001 | dle ČSN 070240 Teplovodní a nízkotlaké kotle | |
| K1–K13 | 93 % | 85 % | 87 % |
Dle vyhlášky 349/2010 pro nové a „rekonstruované“ kotle po 16. 11. 2010 je „referenční účinnost“ 93 %.
Na závěr byla zvážena možná opatření, např. na straně odběru TV – časování cirkulace, případně lokální ohřev TV u vzdálenějších zřídka užívaných odběrných míst.
Decree 276/2007 regulates the revisions of boilers with a rated output of 20 kW to 200 kW and over 200 kW and it is to be used for heating of buildings located in these buildings. It is not applied to boilers designed exclusively for heating and hot water in family houses.
