Vyhodnocení 1. kola kotlíkových dotací
První kolo (a první 3 miliardy Kč) dotačního programu na výměnu nevyhovujících kotlů na pevná paliva, tzv. kotlíkové dotace, je za námi. Přinášíme analýzu výsledků, která je založena na podrobných údajích o jednotlivých dílčích projektech (výměnách kotlů). K vyhodnocení byly využity údaje o 22 687 žádostech, výstupy týkající se celkových nákladů a nákladové efektivity jsou založeny na údajích o 3071 ukončených projektů.
Závěry z 1. kola kotlíkových dotací
- Počet dílčích projektů v různé fázi realizace překonal závazek krajů na minimální počty realizací, a to přibližně o 13 %.
- 38 % všech projektů je realizováno v prioritních oblastech. Struktura nahrazovaných kotlů (cca 60 % odhořívacích a 40 % prohořívacích kotlů) odpovídá odhadované struktuře kotlů v provozu, vyšší podíl prohořívacích kotlů je v krajích Moravskoslezském, Zlínském a Jihomoravském, naopak nejnižší v krajích Ústeckém, Plzeňském a Středočeském.
- Průměrná struktura nových zdrojů je: 12 % kotlů čistě na uhlí, 36 % kombinovaných kotlů uhlí/biomasa, 16 % kotlů výhradně na biomasu, 22 % tepelných čerpadel a 14 % plynových kondenzačních kotlů, což v úhrnu vede ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na vytápění rodinných domů žadatelů z 29 % na 40 %.
- Počet projektů s realizací solárních kolektorů byl 297 (1,3 %).
- Struktura nově instalovaných zdrojů u žádostí podaných občany staršími 65 let se v zásadě neliší od struktury průměrné, je zde nepatrně nižší podíl kotlů výhradně na uhlí a kombinovaných kotlů a poněkud vyšší podíl tepelných čerpadel.
- Realizací vyhodnocených projektů bude dosaženo snížení emisí TZL o 1,3 kt, emisí CO2 o 169 kt a emisí prekurzorů částic PM2,5 o 125 t. Dojde k celkové úspoře 817 TJ energie (z toho 598 TJ hnědého uhlí, 312 TJ černého uhlí, 235 TJ biomasy, naopak nárůst je u 278 TJ zemního plynu a 51 TJ elektrické energie).
- Míra dosažení hodnot indikátoru je uvedena v grafu 3, z kterého je zřejmé, že parametru, kterého extrapolací pro další výzvy nemusí být dosaženo, je při zachování současného efektivity programu indikátor prekurzorů částic EPS PM2,5. Pro zajištění cílového počtu projektů je potřeba snížit průměrnou dotaci na jeden projekt.
- Dílčí opatření ke snížení energetické potřeby budovy realizovaná v rámci projektů se soustředila především na tři skupiny opatření (G6 – dílčí výměna oken, G7 – výměna vstupních a balkonových dveří a G1 – zateplení střechy nebo půdních prostor), nákladová efektivita na dosaženou úsporu energie byla u těchto opatření nižší v porovnání s efektem náhrady zdroje.
- Z hlediska průměrných celkových nákladů jsou nejdražšími investice do tepelných čerpadel (216 tis.), pro ostatní zdroje jsou celkové náklady porovnatelné v rozmezí od 96 tis. (plynový kotel) do 126 tis. (kombinovaný kotel). Průměrná nákladová efektivita na odstraněný kg roční emise prekurzorů PM2,5 a primárních částic PM2,5 je u kotlů na pevná paliva srovnatelný (1335 – 1426 Kč/kg), výrazně nižší je u tepelných čerpadel (3671 Kč/kg) naopak nejvyšší je u plynových kondenzačních kotlů (1145 Kč/kg). Na nižší efektivitě investic do tepelných čerpadel se projevuje nižší vypočtená tepelná potřeba domu před realizací opatření (tím i nižší původní emise), která je odvozena od tepelného výkonu nově instalovaného zdroje. Parametr nákladové efektivity je také ovlivňován strukturou nahrazovaných paliv a kotlů a zastoupením dalších zdrojů tepla před výměnou.
- Z celkového počtu podaných žádostí 23 516 uvedlo 882 žadatelů (3,8 %) účast v programu Nová zelená úsporám, a ve 413 žádostech (1,8 %) byl doložen průkaz energetické náročnosti budovy "C".
Připomenutí základních pravidel 1. kola kotlíkových dotací
Finanční podpora kotlíkových dotací na výměnu zdrojů tepla na pevná paliva v rodinných domech byla poskytována prostřednictvím projektů jednotlivých krajů, které byly příjemci dotace z Operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020. V jejich gesci byly finanční prostředky dále přidělovány konečným uživatelům – fyzickým osobám. Kraje měly povinnost vyhlásit výzvy pro fyzické osoby nejpozději do konce ledna 2016.
Podpora fyzickým osobám – konečným uživatelům byla poskytována pouze na zdroje tepla, které splňují požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES na Ekodesign.
Předmětem podpory přidělované fyzickým osobám – konečným uživatelům byla výměna zdrojů tepla na pevná paliva s ručním přikládáním. Nebylo možné podpořit výměnu kotle spalujícího výhradně biomasu za kotel spalující uhlí, ani za kotel spalující uhlí a biomasu. Konkrétně byly podporovány následující zdroje tepla:
- kotle na pevná paliva:
- kotle výhradně na uhlí – A1,
- kombinované kotle uhlí/biomasa – A2,
- kotle výhradně na biomasu – A3,
- tepelná čerpadla (B),
- plynové kondenzační kotle (C).
Současně mohlo dojít k instalaci solárně-termických soustav pro přitápění nebo přípravu teplé vody (E). Za účelem snížení tepelné potřeby budov, které nespadají do třídy C PENB, byla vyžadována realizace dílčího opatření ke snížení energetické potřeby budovy (G1 – G9) na základě doporučení energetického specialisty, případně realizace komplexního úsporného projektu v programu Nová zelená úsporám.
Maximální výše způsobilých výdajů dílčího projektu fyzické osoby byla stanovena na 150 tis. Kč, z toho uznatelné náklady na dílčí opatření ke snížení energetické potřeby budovy mohly tvořit max. 20 tis Kč.
Vyhodnocení 1. kola kotlíkových dotací
Z celkového počtu 23.516 projektů (nahrazených kotlů) bylo vyhodnoceno 96,5 %, přičemž 41 % žádostí obsahovalo úplné informace (včetně konkrétního typu a kódu SVT nově instalovaného zdroje tepla) pro podrobný výpočet tepelné potřeby konkrétního objektu na základě stanoveného jmenovitého výkonu zdroje, u ostatních projektů byl proveden orientační výpočet na základě informace o průměrném rodinném domě.
Počty projektů podle typů nově instalovaného zdroje:
| Kraj | Počet projektů celkem | A1 - uhlí | A1 - uhlí (%) | A2 - uhlí/ biomasa | A2 - uhlí/ biomasa (%) | A3 - biomasa | A3 - biomasa (%) | B - tepelné čerpadlo | B - tepelné čerpadlo (%) | C - plynový kotel | C - plynový kotel (%) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Jihočeský | 2 762 | 351 | 12,7 | 851 | 30,8 | 506 | 18,3 | 733 | 26,5 | 321 | 11,6 |
| Jihomoravský | 708 | 40 | 5,6 | 96 | 13,6 | 289 | 40,8 | 97 | 13,7 | 186 | 26,3 |
| Karlovarský | 558 | 36 | 6,5 | 219 | 39,2 | 72 | 12,9 | 142 | 25,4 | 89 | 15,9 |
| Královéhradecký | 976 | 114 | 11,7 | 377 | 38,6 | 72 | 7,4 | 288 | 29,5 | 125 | 12,8 |
| Liberecký | 1 232 | 186 | 15,1 | 546 | 44,3 | 151 | 12,3 | 260 | 21,1 | 89 | 7,2 |
| Moravskoslezský | 3 797 | 399 | 10,5 | 1 687 | 44,4 | 480 | 12,6 | 562 | 14,8 | 669 | 17,6 |
| Olomoucký | 1 521 | 141 | 9,3 | 569 | 37,4 | 347 | 22,8 | 213 | 14 | 251 | 16,5 |
| Pardubický | 985 | 131 | 13,3 | 316 | 32,1 | 215 | 21,8 | 158 | 16 | 165 | 16,8 |
| Plzeňský | 1 272 | 219 | 17,2 | 344 | 27 | 137 | 10,8 | 410 | 32,2 | 162 | 12,7 |
| Praha | 62 | 0 | 0 | 6 | 9,7 | 1 | 1,6 | 27 | 43,5 | 28 | 45,2 |
| Středočeský | 4 244 | 551 | 13 | 1 595 | 37,6 | 381 | 9 | 1 248 | 29,4 | 469 | 11,1 |
| Ústecký | 1 355 | 199 | 14,7 | 627 | 46,3 | 91 | 6,7 | 295 | 21,8 | 143 | 10,6 |
| Vysočina | 2 013 | 242 | 12 | 783 | 38,9 | 448 | 22,3 | 265 | 13,2 | 275 | 13,7 |
| Zlínský | 1 202 | 74 | 6,2 | 170 | 14,1 | 484 | 40,3 | 201 | 16,7 | 273 | 22,7 |
| CELKEM | 22 687 | 2 683 | 11,8 | 8 186 | 36,1 | 3 674 | 16,2 | 4 899 | 21,6 | 3 245 | 14,3 |
Podíl typů nahrazovaných kotlů:
Skladba nových zdrojů tepla dle typu:
Průměrný podíl jednotlivých položek na celkových nákladech:
Průměrné celkové náklady na zdroj tepla (vyhodnoceno z již zrealizovaných projektů, do ceny mohou být zahrnuty i některé související náklady):
Zajímavosti z 1. kola kotlíkových dotací
Výrazný podíl OZE (více jak 50% podíl zdrojů na OZE) byl v rámci kotlíkových dotací instalován v Jihomoravském (54,5 %) a ve Zlínském kraji (57 %). Naopak v Moravskoslezském kraji zdroje na čisté OZE tvořili pouhých 27 % ze všech přijatých žádostí.
Další plánované výzvy (pouze pro čisté zdroje OZE: peletové kotle, dřevozplyňující kotle, tepelná čerpadla) se otevřou v průběhu března/dubna v Libereckém, Karlovarském, Ústeckém, Středočeském, Královehradeckém, Zlínském kraji.
Zdroj: Vyhodnocení 1. výzvy Specifického cíle 2.1 Snížení emisí z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva koncentracím znečišťujících látek OPŽP, 2017
