Prováděcí předpisy pro měření spotřeby tepla jsou v platnosti. Indikátory spotřeby je možné používat

Zákon 318/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů předepisuje stavebníkům, majitelům domů a společenstvům vlastníků bytových jednotek vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům. Majitelé domů se však dlouho potýkali s neexistencí prováděcích předpisů a dlouho nebylo jasné, jaké měřiče a přístroje registrující dodávku teplené energie vlastně zákon požaduje. Příslušná vyhláška nyní vstoupila v platnost a majitelé domů tak mají jasno.

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 237/2014 Sb., která specifikuje požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům, konečně přesně předepisuje nutnost instalace měřičů tepla a indikátorů pro přerozdělování nákladů na vytápění. Pokud rozvody teplé vody pro vytápění vstupují do bytové jednotky či nebytového prostoru v jednom místě, vyhláška požaduje na místě vstupu potrubí do jednotky instalaci pracovního měřidla spotřeby tepla. Pokud ale do bytu vstupují rozvody pro vytápění na více místech, je možné instalovat měřič spotřeby tepla, nebo indikátor pro přerozdělování nákladů na vytápění.

Plné znění Vyhlášky 237/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 194/2007 Sb.,
kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům

„Vyhláška konečně ruší nepříjemné právní vakuum, se kterým se majitelé domů a společenstva vlastníků dosud museli potýkat. V drtivé většině bytových domů je stále možné používat indikátory spotřeby tepla, které poskytují dostatečnou přesnost pro spravedlivé rozúčtování nákladů na vytápění,“ komentuje vyhlášku Karel Vlach, obchodní ředitel společnosti ENBRA, která se mimo jiné zabývá měřením a rozúčtováním spotřeby tepla. „Povinnost vybavit bytovou jednotku měřidlem spotřeby tepla tak vzniká jen tam, kde je pouze jediný vstup vnitřního rozvodu tepla. Pro bytové a zejména panelové domy se nic nemění a mechanismus a technologie pro měření a rozúčtování spotřeby nebude nutné nijak modifikovat,“ doplnil Karel Vlach.

Vybavení bytových a nebytových jednotek přístroji pro měření tepla specifikuje § 7a vyhlášky:

Vybavení přístroji registrujícími dodávku tepelné energie

(1) V budovách se vnitřní rozvod tepla pro vytápění a vnitřní rozvod chladu vybaví v případě, že

(2) Zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění je indikátor pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy instalovaný na každém otopném tělese, indikátor instalovaný na odtokové trubce z otopného tělesa nebo přístroj se snímačem teploty vnitřního vzduchu ve vytápěném prostoru a teploty venkovního vzduchu ve dnech vytápění v otopném období s trvalým průběhovým záznamem rozdílů těchto teplot vzduchu za časový interval, kterým je počet dnů v otopném období. V budově se instalují vždy stejné typy indikátorů nebo přístrojů se snímačem teplot.

(3) V případě společné přípravy teplé vody v domě se na vstupní potrubí zásobující každý byt nebo nebytový prostor teplou vodou osadí vodoměr na teplou vodu používaný k rozdělování nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.

(4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na případy, kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Pokud byla přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky instalována v budově zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, přičemž podle § 7a odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, by měla být instalována pracovní měřidla stanovená, pak se tato měřidla instalují až po ukončení životnosti zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění stanovené výrobcem těchto zařízení.