Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Měření spotřeby tepla – také nevíte, zda i vy máte osadit měřidla?

Důležitá je i odpověď na otázku, kdo to zaplatí. Povinnost instalace je zákonem uložena stavebníkům, vlastníkům budov nebo společenství vlastníků. Instalované přístroje se stávají součástí vybavení bytu. U SBD a SVJ může být instalace hrazena z fondu oprav.

Zákonem č. 318/2012 Sb. byla stavebníkům, vlastníkům budov nebo společenství vlastníků jednotek uložena povinnost vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům. Tyto přístroje mají sloužit k rozúčtování nákladů na vytápění. K tomu byl vydán prováděcí předpis, který stanovuje, že instalace těchto přístrojů se nevztahuje na případy, kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii. Nevztahuje se tedy na rodinné domy a objekty pro rodinnou rekreaci.

Na SBD a SVJ se k tomuto vztahuje zákon č. 67/2013 Sb. (§ 6), který umožňuje náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody rozúčtovat na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady podle právního předpisu.

U SBD a SVJ zůstává tedy povinnost vybavit otopná tělesa přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie. Mohou se však dohodnout na způsobu rozúčtování nákladů jakýmkoliv jiným způsobem.

Prováděcí předpis umožňuje vybavení vnitřních rozvodů tepla buď zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo stanoveným pracovním měřidlem určeným k měření tepla.

Pro zařízení sloužící k rozdělování nákladů na vytápění je používáno několik názvů, např. indikátory spotřeby tepla, indikátory vytápění, měřiče spotřeby tepla, rozdělovače topných nákladů (RTN), poměrové měřiče apod. Až na výjimky se nejedná o měřiče spotřeby, protože uvedený přístroj není měřičem, který by udával přímou spotřebu tepla bytu v GJ popř. v kWh, ale pouze indikátorem, který registruje dílky, jejichž počet závisí na výkonu otopného tělesa, na teplotě povrchu otopného tělesa a na době trvání této teploty. Podle počtu díků ze všech otopných těles je pak na jednotlivé byty rozúčtován náklad vynaložený na vytápění domu.

S povinností instalovat RTN byla publikována řada nepřesných tvrzení:

  • Instalací RTN dojde ke snížení ceny tepla. Nedojde. Cena tepla v Kč/GJ je v teplárnách a blokových výtopnách každoročně určována podle cenové kalkulace z vynaložených nákladů a prodaného množství tepla podle Cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Instalace RTN nemá na cenu tepla vliv. U domovních kotelen, které jsou provozovány SBD nebo SVJ, bývají rozúčtovány náklady na palivo a další náklady, a to podle vytápěné plochy a podle dohody uživatelů bytů.
  • Instalací RTN dojde ke snížení spotřeby tepla až o 25 %. Samotnou instalací RTN ke snížení spotřeby nedojde. Instalace může ovlivnit chování uživatelů bytů, kteří budou spotřebu tepla sledovat a sami ve svém bytě hledat možnosti snížení spotřeby vytápěním na přiměřené teploty, regulací vytápění podle užívání jednotlivých místností apod. Uváděná možnost snížení spotřeby až o 25 % je ale značně nadhodnocena.
  • Rozúčtování nákladů bude spravedlivější. Vytápění bytů není prodejem tepla, ale je službou poskytovanou za úplatu majitelem domu jednotlivým uživatelům. Jednotlivé byty a místnosti mají rozdílnou tepelnou náročnost. Rozdílné tepelné náročnosti odpovídají i výkony otopných těles. Pro rohové místnosti, byty pod střechou nebo nad nevytápěnými sklepními prostorami je pak nutno údaje RTN korigovat podle výkonu otopného tělesa a podle polohy místnosti v domě. Korekce podle polohy místnosti se většinou určují odhadem. Měly by se ale určovat podle poměru tepelných ztrát jednotlivých místností tak, aby náklady na vytápění místností srovnatelné velikosti se srovnatelnou úrovní vytápění byly rovněž srovnatelné bez ohledu na jejich polohu. Spravedlivost rozúčtování tedy závisí na přesnosti stanovení korekčních součinitelů a na vzájemném porovnávání spotřeb jednotlivých místností před předáním vyúčtování jednotlivým uživatelům bytů.

Pracovní měřidla stanovená, určená k měření tepla udávají spotřebu tepla přímo ve fyzikálních jednotkách. Jejich používání je ale výjimečné. Provedení tepelných rozvodů musí být takové, které instalaci umožňuje. Tepelná energie musí vstupovat a vystupovat z bytu nebo nebytového prostoru pouze v jednom místě, ve kterém je možno toto měřidlo instalovat.

Pokud je tepelná energie dodávána z výměníkové stanice, na vstupu do domu je instalováno fakturační měřidlo a tepelná energie je dodávána současně dalším odběratelům vybavených shodným měřidlem, je možno tato měřidla používat opět pouze jako poměrová.

Pokud je tepelná energie dodávána přímo z blokové kotelny, musí být na její dodávku sepsána smlouva o dodávce a odběru tepla včetně uvedení ceny tepla.

Nevýhodou pracovních měřidel, oproti RTN, je dále vyšší pořizovací cena a nutnost tato měřidla podrobovat pravidelnému cejchování. Tímto způsobem měření spotřeby by byly znevýhodněny byty s vyšší náročností na potřebu tepla pro jejich umístění v domě, orientaci na světovou stranu apod. Tuto nevýhodu je možno kompenzovat nižším nájemným.

Možnosti instalace RTN jsou ovlivněny způsobem provedení vnitřních tepelných rozvodů. Většina teplených rozvodů je provedena tak, že jednotlivými místnostmi bytu procházejí stoupací i vratné rozvody. Tepelná energie tedy nevstupuje a nevystupuje z bytu nebo nebytového prostoru pouze v jednom místě. Při takovémto způsobu provedení tepelných rozvodů je pro určování spotřeby tepla možné pouze použití RTN.

Důležitá je i odpověď na otázku, kdo to zaplatí. Povinnost instalace je zákonem uložena stavebníkům, vlastníkům budov nebo společenství vlastníků. Instalované přístroje se pak stávají součástí vybavení bytu. U SBD a SVJ může být instalace hrazena z fondu oprav, případně na ni přispějí jednotliví uživatelé podle počtu těles v bytě.

A jaký je praktický význam instalace měřičů? Stávající doklady, týkající se kvality domu či bytu, např. audit či průkaz energetické náročnosti budovy, posuzují kvalitu budovy výpočtem ze zjištěných hodnot, případně porovnáním se vzorovou budovou. Údaje o skutečné spotřebě tepla ale vycházejí ze skutečně zjištěné náročnosti. Jsou proto důležitým údajem při koupi či pronájmu bytu, tak, jako se u automobilu posuzuje jeho spotřeba a u ledničky či pračky zařazení do třídy spotřeby podle energetického štítku. A to vše ve vztahu k pořizovací ceně. Údaj o energetické potřebě je tedy měřítkem kvality bytu.

Máte-li dotazy týkající se nejen měřidel tepla, doporučujeme využít možnosti konzultace v některém z nezávislých a bezplatných poradenských středisek, které fungují s finanční podporou Ministerstva průmyslu a obchodu. Nazývají se EKIS (Energetická Konzultační a Informační Střediska) a jejich seznam naleznete na www.mpo-efekt.cz. Jedním z nich je také poradenské středisko Energy Centre České Budějovice (www.eccb.cz, bezplatná linka: 800 38 38 38), které poskytuje bezplatné a komerčně nezávislé poradenství v oblasti stavebnictví, vytápění, obnovitelných zdrojů energie, dotací aj. již 16 let.


Energy Centre České Budějovice
logo Energy Centre České Budějovice

Bezplatné energetické poradenství v oblasti úspor energií a využití obnovitelných zdrojů, audity a energ. analýzy, Energetické průkazy pro RD, měření infrakamerou, pořádání seminářů, vydávání publikací, zprostředkování kontaktů s Horním Rakouskem a EU a další.