Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Termostatický ventil na radiátorech jako přístroj regulující i registrující dodávku tepelné energie

O sporném nařízení v zákonu č. 406/2000 Sb. a o možnostech na jeho splnění

8.9.2014

David Rais

Recenzovaný

Zákon č. 318/2012 Sb., kterým se mění znění zákona č. 406/2000 Sb., ukládá dotčeným subjektům v §7 odst. (4) písmene a) vybavit tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Tato povinnost má být splněna do konce roku 2014. Problémem je, že tyto přístroje nejsou v zákoně nijak blíže specifikovány, neboť neexistuje prováděcí předpis, který by stanovil jejich parametry. Na základě těchto skutečností vznikají různé hypotézy o přístrojích, kterými by se dalo splnit tuto zákonnou povinnost.

Nejčastěji se má za to, že je třeba instalovat tzv. indikátory topných nákladů, které jsou primárně určeny k rozúčtování plateb za dodávky tepla dle jiného předpisu (§6 zákona č. 67/2013 Sb. a vyhlášky 372/2001 Sb.) Tato hypotéza je pravděpodobně platná. Její nedostatek spočívá v tom, že jde daleko za rámec povinnosti uložené zákonem. Předmětem tohoto článku je doložit platnost alternativní hypotézy, že splnit tuto povinnost lze také instalací termostatických hlavic na radiátory. Tyto přístroje mají díky principu své činnosti jak regulační tak registrující funkci. Nemohou sice sloužit k rozúčtování nákladů, ale taková povinnost ze zákona nevyplývá. Navíc bývají už na většině radiátorů v bytech nainstalovány, takže v tom případě nepředstavují dodatečné náklady.

Úvod

V současnosti se mezi členy bytových družstev, ve sdruženích vlastníků [1] a v odborné veřejnosti [2, 3, 4] a v médiích [5, 6] diskutuje o zákonu č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Jedním z důvodů je jeho novela č. 318/2012 Sb., kde se pod §7, odst. (4) píše, že

Stavebník, vlastník budovy, nebo společenství vlastníků jednotek jsou dále povinni

a) vybavit tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

Dále v odstavci (9) téhož paragrafu je uvedeno, že:

Rozsah vybavení tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům ... stanoví prováděcí právní předpis.

Kromě tohoto zákona se však žádný jiný platný právní předpis nezmiňuje o jmenovaných přístrojích regulujících a registrujících dodávku tepelné energie konečným uživatelům. [7] V současnosti zřejmě takový prováděcí předpis chybí. Podle uvedeného zákona tato nová povinnost má být splněna do 1. ledna 2015 (dle čl. II bodu 3). Naše masová média rozšiřují hypotézu, že je třeba splnit tuto zákonnou povinnost instalací tzv. indikátorů vytápění [8, 9], a to i bez prováděcího předpisu. Tuto hypotézu ovšem vydávají za zákonem definovanou skutečnost. Zřejmě s vědomím této neurčitosti v legislativě, média také uvádí další domněnku, že zákon bude v budoucnu ještě přísnější, a proto je potřeba už v předstihu instalovat modernizované indikátory. V odborných i laických diskusích se ještě občas objevuje názor, že je možné instalovat tzv. kalorimetr. Někteří účastníci diskusí také tvrdí, že zatím není potřeba instalovat nic, právě z důvodu neexistující prováděcí vyhlášky [10].

Jak je uvedeno výše, masová média preferují hypotézu, že je možno dotčenou zákonem uloženou povinnost splnit také instalací tzv. indikátorů vytápění či indikátorů topných nákladů. Tyto přístroje obvykle obsahují jedno čidlo teploty umístěné na tělese radiátoru, které měří teplotu radiátoru a na základě časového vývoje této veličiny přičítají „jednotky“ k zaznamenávané veličině, tzv. náměru. Náměr lze sice z přístroje odečíst, ale je bez fyzikálního rozměru. S teplem odebraným z otopného systému souvisí jen nepřímo, při splnění řady nereálných předpokladů. Toto už bylo rozebráno např. v článku Vladimíra Galáda. [11] Náměry odečtené ze všech indikátorů v domě se společnou kotelnou se pak nějakým způsobem použijí pro rozpočet celkových nákladů domu za teplo. Způsob, jakým lze náklady rozpočítávat je do jisté míry definován v zákoně vyhláškou č. 372/2001 Sb. Pokud se na tom všichni obyvatelé domu s vlastníkem kotelny dohodnou, mohou rozpočet sestavit libovolným způsobem podle té dohody (to umožňuje §6 zákona č. 67/2013 Sb.)

Zdánlivě nejpřímějším způsobem jak tento požadavek splnit se může jevit např. instalace kalorimetru, tj. přístroje, který je určen k měření tepla odebraného z otopného systému. Tento přístroj je schopen měřit a zaznamenávat odebrané teplo tak, že měří rozdíl teplot odebírané a vracející se vody a její průtok. Z časového vývoje těchto dvou veličin kalorimetr určí množství odebraného tepla přímo, bez nutnosti použít dalších vstupních dat. Kalorimetr je potřeba instalovat na každý vstup a výstup topné vody v bytě. V případě tzv. etážového rozvodu tepla stačí jeden kalorimetr na každý byt. V případě tzv. stoupačkového rozvodu to znamená instalovat kalorimetr na každý radiátor (a také na každou stoupačku), což je mnohem nákladnější.

Oba dva uvedené přístroje (kalorimetr a indikátor vytápění) je pravděpodobně možno použít pro splnění povinnosti instalovat přístroje registrující dodávku tepelné energie konečným uživatelům. Nemají však žádnou regulační funkci. Slouží primárně k rozpočítávání nákladů za teplo, což jde ale nad rámec povinností určených zákonem. Pro obyvatele domu, kteří je nechtějí používat ke stanovení rozpočtu, jsou tedy z tohoto pohledu zbytečnou investicí. Navíc instalace indikátorů připravuje podmínky pro zákonem vynucenou změnu způsobu rozúčtování výdajů za energie: Aby bylo zavedeno rozúčtování nákladů podle těchto indikátorů (viz §6 zákona č. 67/2013 Sb.) stačí jediný obyvatel v domě, který se nechce dohodnout na odlišném rozúčtování. Nejsou-li instalovány, provádí se rozúčtování i v tom případě dle podlahové plochy, viz §4 odst. 5 vyhlášky č. 372/2001 Sb. K instalaci indikátorů je třeba souhlasu rozhodujícího podílu obyvatel, dle stanov sdružení, na to obvykle nestačí pouze jediný hlas.

Jak mohou termostatické ventily plnit registrační funkci?

Cílem tohoto článku je přinést a obhájit zcela opomíjenou alternativu, jak splnit tuto zákonnou povinnost – totiž odpovědět na otázku: Jak mohou termostatické regulační ventily na radiátorech sloužit jako přístroje regulující a registrující dodávku tepelné energie konečným uživatelům?

Termostatické regulační ventily (TRV) jsou odborníky pokládány za velmi dobrý nástroj pro regulaci vytápění v bytech [12]. Jejich registrační funkce sice je nezbytná pro jejich práci, ale je skrytá a nemusí být na první pohled zřejmá. Toto je také důvod, proč je úplně přehlížena při úvahách o přístrojích regulujících a registrujících dodávku tepelné energie.

Popis funkce termostatického ventilu

Funkce TRV spočívá v tom, že měří teplotu vzduchu v místnosti a podle toho regulují průtok topné vody v radiátoru, aby měla místnost stanovenou teplotu. Tento přístroj tedy samočinně reguluje dodávku tepelné energie konečným uživatelům. Zároveň právě měřením teploty vzduchu v místnosti tuto dodávku také registruje. V čem spočívá tato registrace? To lze ozřejmit rozborem plynulé činnosti TRV po krocích takto: Dejme tomu, že se v místnosti větralo a vlivem toho poklesla teplota vzduchu. Ventil, který zjistil (zaregistroval) pokles teploty zvýšil průtok topné vody radiátorem. Po určitém čase se vlivem dodávky tepelné energie z otopné soustavy prostřednictvím radiátoru zahřál vzduch v místnosti. Termostatický ventil tuto dodávku tepelné energie zaregistroval tím, že zaznamenal zvýšení teploty vzduchu. V reakci na to zaznamenal informaci o dodávce tepla do nového nastavení průtoku topné vody. TRV působí jako regulační prvek se zpětnou vazbou, a jako takový musí reagovat na stav regulované teploty. Z fyzikální podstaty této veličiny vyplývá, že změna teploty vzduchu v místnosti probíhá výměnou tepelné energie s jinými tělesy či výměnou vzduchu s okolím. V průběhu topného období je zvyšování jeho teploty v místnosti dáno z velké části dodávkou tepelné energie z otopné soustavy; je to její účel. Z toho vyplývá, že když ventil zaznamenal nárůst teploty, zaregistroval tím dodávku tepelné energie koncovému uživateli.

Úskalí uvedené argumentace

Pro uvedenou argumentaci je klíčový význam slova registrovat. V daném kontextu je toto slovo použito ve významu schopnosti zaznamenat hodnotu určité stavové veličiny (teploty) a na jejím základě provést požadovanou akci (regulaci). Lze namítat, že termostatický ventil neuchovává záznam o množství tepla odebraného z otopné soustavy za dlouhé období, pouze okamžitou informaci o tom, že dodávka tepelné energie proběhla či právě probíhá. Ale, jak už bylo uvedeno výše, text zákona č. 406/2000 Sb. ve svém znění od 1. 1. 2015 nikomu neukládá povinnost odečítat hodnoty registrované dodávky tepelné energie z přístroje k tomu určeného. Taková povinnost není v zákoně ani implicitně, nikdo nemusí se podle odečtů dělat rozúčtování, to je volba obyvatel domu. Z toho vyplývá, že stačí, aby tento přístroj registroval jen pro zajištění svojí funkce.

Výhody termostatických ventilů

Termostatický ventil přirozeně registruje také tepelnou výměnu se sousedícími místnostmi, s venkovním prostorem a chodbou. Dynamicky reaguje regulací průtoku otopné vody, čímž samočinně reguluje dodávku tepelné energie. V úzké součinnosti s regulačním systémem v kotelně je schopen také uspořit tepelnou energii tím, že nedovolí přetápění v důsledku tepelných zisků, např. za slunečného dne. Tím splňuje deklarovaný smysl zákona č. 406/2000 Sb. „o hospodaření energií“ a zároveň usnadňuje uživateli bytu udržovat pokojovou teplotu v příjemném rozmezí. Toto udržování projektované vnitřní teploty v místnostech obytných budov zároveň vyžaduje zmíněný zákon ve vyhlášce č. 194/2007 Sb., v §2, bodě 6 [13].

Otázka termínu pro splnění povinnosti

Termostatický ventil instalovaný na radiátor je podle výše uvedené argumentace přístrojem regulujícím a registrujícím dodávku tepelné energie koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že jeho instalací je možno splnit povinnost, kterou ukládá zákon č. 406/2000 Sb. §7 odst. (4) písmene a). Navíc jeho vlastnosti z hlediska tohoto zákona předčí jak indikátory, tak i kalorimetr, protože jde o přístroj spojující regulační i registrační funkce za účelem hospodaření s energií.

Z právního hlediska je též možno nahlížet zajímavým způsobem na formulaci termínu pro splnění diskutované povinnosti (zákon č. 318/2012 Sb. v článku II, bodě 3):

Povinnost podle §7 odst. 4 písm. a) zákona č. 406/2000 Sb., ve zněním účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími... musí být splněna do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Z toho podle názoru autora vyplývá, že pokud se rozhodne družstvo, či společenství na tom, že danou povinnost splní (nebo již splnilo) v době neexistence prováděcího předpisu, má právo zvolit si vlastní způsob splnění povinnosti, nezávisle na znění budoucí vyhlášky. Pokud zákonodárce do 1. 1. 2015 uvede v platnost onu prováděcí vyhlášku, která má blíže specifikovat požadované vlastnosti, splnil vlastník zákonnou povinnost, i když by později vydaná vyhláška požadovala jiný přístroj a jiný rozsah jeho instalace. V době, ve které měla být povinnost splněna, totiž splněna byla, tím nejlepším možným způsobem.

Závěr

V zákoně č. 406/2000 Sb. §7 odst. (4) písmene a) je sporné ustanovení, které dotčeným osobám ukládá povinnost instalovat určité přístroje, jejichž vlastnosti mají být upraveny prováděcí vyhláškou. Tato vyhláška ale není v platnosti a je sporné, jestli a v jaké podobě vůbec vyjde. Podle názoru autora taková situace nabízí určitou volnost: Rozhodnout podle své nejlepší vůle, jak danou povinnost splnit, a to nezávisle na případně později vydaném prováděcím předpisu. V článku předkládá autor přehlíženou alternativu, jak splnit tuto povinnost instalací termostatických ventilů na radiátory.

Autor se domnívá, že instalace termostatických ventilů na radiátory je důvod pro existenci diskutované povinnosti mít přístroje regulující a registrující dodávku tepelné energie. Přístrojem regulujícím dodávku tepelné energie je i obyčejný škrtící ventil na radiátoru ovládaný ručně. Ten však k hospodaření s tepelnou energií sám o sobě nepřispívá, podobně, jako nemohou úspory zajišťovat indikátory vytápění. Z diskutovaných alternativ toto mohou zajišťovat jen termostatické hlavice na radiátorech.

Zdroje

Komentář recenzenta Mgr. Pavel Doucha, Advokátní kancelář Šikola a partneři

Posoudit, jestli je článek právně v pořádku, nelze úplně jednoznačně. Hlavní myšlenka, že termostatické regulační ventily na radiátorech mohou sloužit jako „přístroje regulující a registrující dodávku tepelné energie konečným uživatelům“ jak vyžaduje zákon č. 406/2000 Sb., stojí na tom, že tyto ventily regulují dodávanou tepelnou a energii a při tom ji i svým způsobem registrují. Jistých nedostatků této teorie si je vědom i sám autor, ale docela úspěšně je vyvrací s poukazem na to, že zákon neukládá povinnost odečítat registrované hodnoty, což je pravda. Bez prováděcího předpisu, se kterým zákon počítá, ale není možné jednoznačně posoudit, jestli skutečně jde o splnění dané povinnosti. Jiní autoři daný právní stav kritizují, ale nikdo není schopen najít jasné řešení. Předložený názor se ale zdá jako rozumné řešení a podnět k další diskusi.

English Synopsis

On the heat delivery registering funtion of thermostatic radiator valves

The owners of houses in the Czech Republic, in which many flats share common central heating system, must fulfill new legal liability: “to equip the heating system in the building with the devices that regulate and register the delivery of heat to the end users, in the extent defined in an implementary regulation”. According to the law, they have to do so by end of year 2014. The problems are that neither the devices are further specified in the law, nor the implementary regulation exists. The most frequent hypothesis about this duty is that one should install the so-called indicators of heating expenses. It might be valid, but it goes far beyond the legal requirements: As a side effect, it introduces certain method of the expenses accounting. This article presents and justifies an alternative: The liability can be fulfilled by installation of thermostatic valves on the heating bodies.