Změní se způsob rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody?
Kulatý stůl k novelizaci vyhlášky č. 269/2015 Sb.
Dne 17. ledna 2023 uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj debatu u kulatého stolu na téma úpravy vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Cílem diskuse bylo projednat možné změny, které by mohly přispět k úspornějšímu chování uživatelů bytů s přihlédnutím k potřebám všech obyvatel domu.
Debaty se zúčastnily jak firmy sdružené ve spolku rozúčtovatelů ARTAV, zástupci firem mimo spolek ARTAV, zástupci bytových družstev a majitelů domů, Greenpeace, ČVUT a MPO. Spolek ARTAV zastupuje rozúčtovatele, kteří na rozúčtování nákladů používají metody a zařízení založené na normě ČSN EN 834 nebo kalorimetry. Z rozúčtovatelských firem mimo spolek ARTAV se zúčastnila naše společnost VIPA CZ s.r.o., společnost LOMEX LM s.r.o. a Rekom, v.d.
Na začátku došlo k představení hostitelů a byla prezentována Analýza možné novelizace vyhlášky. V nabídce bylo rozšíření limitů až na −50 a +300 % a podíl základní složky 20–60 % v různých kombinacích.
Závěrem této analýzy bylo doporučení „zvýšení intervalu základní složky z 50 na 60 %, doplněné tak, že spodní limit se snižuje z −20 na −25 %, doplněné zvýšením horního limitu na +200 %“.
Následná debata rozvířila zásadní problémy rozúčtování pomocí indikátorů umístěných přímo na otopném tělese dle ČSN EN 834. Zejména problémy s překračováním povolených mezí jak u původní vyhlášky č. 372/2001 Sb., tak u vyhlášky č. 269/2015 Sb. Počty takto nutně korigovaných výsledků jsou nezanedbatelně velké.
Od nás jako zástupce modifikované denostupňové metody VIPA, resp. všech denostupňových metod zazněla připomínka, že při rozúčtování s dodržováním povolených mezí dlouhodobě nemáme žádné problémy. Rozúčtování založená na výpočtu nebo přímém měření dosahovaných teplot v místnostech se do požadovaných mezí vejdou v podstatě z principu.
Náměr ≠ Spotřeba ≠ Dodávka
Debatou se neslo několik zásadních problémů. Z našeho pohledu byl často zaměňován náměr indikátoru za spotřebu a spotřeba za dodávku tepla. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 požaduje, aby se u konečných zákazníků měřilo spotřebované teplo pomocí měřičů tepla. Pokud to není technicky proveditelné nebo nákladově efektivní, „použijí se pro měření spotřeby tepla na každém radiátoru individuální indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění“. S politováním musíme konstatovat, že neexistuje žádné zařízení, které měří spotřebu tepla na vytápění. Ani kalorimetr, natož indikátor topných nákladů, není a nikdy nebude schopen měřit skutečnou spotřebu tepla na vytápění. Kalorimetr umožňuje měřit dodané teplo pomocí otopné soustavy do vytápěného prostoru. V centrálně vytápěných domech, kde středový byt může trvale vypnout dodávku tepelné energie otopnými tělesy a dostávat teplo z okolních bytů, je teplo dodané a spotřebované diametrálně odlišné. A indikátory topných nákladů? Ty umějí indikovat jen a pouze integrál teploty v čase. S přesností a jaké teploty, je možné vést na toto téma sáhodlouhé debaty. Obecně lze říci, že indikátory umístěné přímo na otopném tělese, díky startovacím teplotám, dlouhodobě ukazují, že jejich náměry by neměly být vůbec se skutečnou spotřebou porovnávány.
U spodní hranice povoleného rozúčtování již většina diskutujících akceptovala, na jakou teplotu vychází úhrada spojená s limitem −20 %. Pro horní hranici tento postup v podstatě nepoužil nikdo. Takže zatímco u spodní hranice panovala shoda, že je dosahovaná teplota v rozmezí 16–17 °C, nikdo nebyl ochoten připustit, že při horní hranici +200 % by byla odpovídající teplota o cca 32 °C vyšší než průměrná teplota, při horní hranici +300 % dokonce o 48 °C, při nákladech cca 6 % na °C. A to se bavíme o teplotě celého bytu po celé topné období.
Zaznělo zde také několik návrhů na možné řešení velkého rozptylu náměrů. Například zablokování termostatických ventilů na pevně povolené rozmezí teplot 18–22 °C. To by jistě mohlo být přínosem, pokud by v objektu neexistoval tzv. lidský faktor. Z historie víme, že každá podobná restrikce je snadno eliminovatelná vynalézavostí konečných uživatelů, kteří i perfektně vyváženou otopnou soustavu zvládnou „zrychtovat“ během okamžiku. Pak už je možné jen použití pevných clonek a nastavení teplot přesně dle projektu. Ale nemožnost úpravy teplot není to, co uživatelé požadují.
Mezi další převratné nápady tentokrát ze spolku ARTAV byla možnost rozúčtování provádět tak, že napevno přiřadíme nejmenší náměr spodní povolené hranici a nejvyšší náměr nejvyšší povolené hranici. Je to řešení matematicky jasné a fyzikálně naprosto nesmyslné. Pokud se budou všichni uživatelé chovat správně a všichni budou topit na téměř stejnou průměrnou dosahovanou teplotu a jejich úhrada by tedy měla být víceméně shodná, jejich platba dle tohoto návrhu bude naprosto chybná.
Původní snaha udělat rychlou úpravu rozúčtovací vyhlášky, která přinese řešení očekávatelných zvýšených úhrad s ohledem na aktuální ceny tepla a plynu, naráží na hlavní problém. A to je celý legislativní proces. Pokud dojde ke schválení úpravy této vyhlášky do půl roku, mají uživatelé druhou polovinu roku na odsouhlasení nových pravidel pro rozúčtování. Podle těchto pravidel bude rozúčtován rok 2024 a již v roce 2025 dostanou uživatelé odpovídající vyúčtování. To je v podstatě velmi optimistický odhad. Reálnější je, že novela vyhlášky vyjde těsně před koncem roku 2023, úprava pravidel bude u konečných spotřebitelů provedena v roce 2024, první období podle nových pravidel započne rokem 2025 a v roce 2026 spotřebitelé dostanou vyúčtování, které zohlední tuto úpravu. Jaká bude cena tepla, resp. plynu v té době, si nikdo vůbec netroufá odhadnout.
Budoucnost?
Závěrem můžeme konstatovat, že obecně denostupňové metody, a tedy i naše modifikovaná denostupňová metoda VIPA, neměly a nebudou mít problémy s rozúčtováním a dodržováním připravovaných limitů. Protože se navrhuje pouze rozšiřování povolených limitů, nemůže ani v budoucnu docházet k jejich překračování.
Systém měření a výpočtu úhrady za vytápění pomocí poměrových indikátorů - indikátor VIPA C, VIPA CT, VIPA EC.
