Potřebujete pro váš bytový dům vyřešit
financování oprav
rekonstrukci kotelny
úspory energií
větrání
registrace
Rekonstrukce a provoz bytových domů
Motto: Nové povinnosti k elektromobilitě a vyúčtování vody a tepla.
Zdroje financí z nových dotací.
středa 3. 11. 2021
Praha
registrace
Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Pravidla pro vytápění

Článek nabízí obecné zásady pro výpočet tepelných ztrát a pravidla pro vytápění dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. – délku otopného období a dodávku tepla, omezení nebo přerušení vytápění, vytápění mimo otopné období, stejně tak jako teplotní podmínky a rozdělení regulace.

1. Obecné zásady pro výpočet tepelných ztrát

Za tepelnou ztrátu budovy uvažujeme „výkon budovy“, tedy množství tepla „ztracené“ prostupem tepla z budovy do chladnějšího venkovního prostoru nebo větráním budovy přívodem „čerstvého“ chladnějšího venkovního vzduchu do budovy.

Tepelná ztráta – výkon místnosti nebo budovy je množství tepla stanovené v čase jedné hodiny, které má jednotku 1 W nebo kW a může, podle vstupních parametrů výpočtových teplot, sloužit při:

  • měrných nebo průměrných hodnotách výpočtových teplot za určité období nebo při započítání tepelných zisků budovy, např. pro energetické hodnocení budovy, resp. energetického ukazatele – zařazení budovy do kategorií nebo pro roční potřebu tepla
  • dohodnutých extrémních výpočtových teplotách či dalších klimatických podmínkách pro návrh vytápěcího a větracího zařízení.

Mnohdy, při současné snaze o snižování nároků na vytápění budov, se do výpočtu tepelných ztrát nesprávně zavádějí, při návrhu výkonu vytápěcího zařízení, i dočasné tepelné zisky, vnitřní nebo vnější od slunce. Rovněž se do výpočtu výkonu nesprávně zavádějí průměrné a ne nárazové hodnoty pro větrání.

Všechny tyto úpravy snižující maximální hodnotu výkonu, mohou vést a často vedou k tomu, že otopná plocha (resp. výkon vzduchových výměníků) v bytovém domě je poddimenzována.

Výpočtově výkon otopné plochy místnosti musí být navržen na extrémní dohodnuté podmínky venkovního prostředí. Tento výkon není a nemůže být podkladem pro energetické hodnocení budovy. Slouží pouze pro návrh vytápěcího zařízení.

Obecně pro výpočet tepelných ztrát, k určení výkonu vytápěcího zařízení, platí, že se stanoví při stacionárním stavu, na základě dohodnutých podmínek z návrhové:

  • venkovní teploty
  • výsledné teploty místnosti

Případně z:

  • rychlosti větru – proudění venkovního vzduchu
  • přirážek, zohledňujících tvarový nebo provozní stav budovy.

Tepelná ztráta je tvořena:

  • prostupem tepla, představujícím tepelný tok, procházející v ustáleném stavu všemi plochami (stěny, strop, podlaha) do venkovního prostředí, resp. do sousedních chladnějších místností
  • větráním, představujícím tepelný tok, potřebný k ohřátí venkovního vzduchu, přiváděného do místnosti přirozeným nebo nuceným větráním.

Výpočet tepelné ztráty se provádí podle:

  • v současné době platné ČSN EN 12 831 Tepelné soustavy v budovách – Výpočet tepelného výkonu
  • dříve platné ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění.

Podstatná část bytové výstavby, která je často aktuálně tepelně technicky rekonstruovaná, pochází z minulosti a návrh vytápěcího zařízení bytů u těchto budov byl stanoven podle ČSN 06 0210.

2. Pravidla pro vytápění dle vyhlášky č. 194/2007 Sb.

2.1 Délka otopného období a dodávka tepla

Otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku.

Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den.

Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch v 7:00, 14:00 a ve 21:00 hod., přičemž teplota měřená ve 21:00 hod. se počítá dvakrát.

2.2 Omezení nebo přerušení vytápění

Vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Omezení vytápění se provádí tak, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místnosti. Při následném poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13 °C se vytápění obnoví.

2.3 Vytápění mimo otopné období

V případě souhlasu nejméně dvou třetin konečných spotřebitelů se vytápění uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje-li to průběh venkovních teplot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky.

3. Teplotní podmínky

Výpočtová teplota

V průběhu otopného období jsou byty v době od 6:00 do 22:00 hod. a ostatní prostory v době jejich provozu vytápěny tak, aby dosažené průměrné teploty vnitřního vzduchu zajišťovaly výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem budovy.

Výpočtová teplota vnitřního vzduchu

Výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem je výsledná teplota, která zohledňuje vedle teploty vnitřního vzduchu i vliv sálání okolních stěn. Kontrola dodržení výpočtové teploty vnitřního vzduchu se ověřuje kulovým teploměrem.

Průměrná vnitřní teplota

Průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech se měří teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění a činí jednu čtvrtinu součtu teplot vnitřního vzduchu naměřených uprostřed půdorysu místnosti ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy v 8:00, 12:00, 16:00 a 21:00 hod.

Vliv chladných stěn

V průběhu vytápění je v obytných místnostech a v ostatních prostorách, s obdobným využíváním, vybavených otopným tělesem, odpovídající průměrná teplota vnitřního vzduchu, naměřená teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění. Tato číselná hodnota oproti číselné hodnotě výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem je:

  • vyšší o 1 °C v místnosti s jednou venkovní stěnou, nebo
  • vyšší o 1,5 °C v místnosti s dvěma venkovními stěnami, nebo
  • vyšší o 2 °C v místnosti s třemi nebo více venkovními stěnami, nebo
  • navíc vyšší o 1 °C v místnosti v případech, kdy plocha průsvitné výplně vnějších otvorů přesahuje polovinu celkové plochy vnějších stěn a střechy (stropu), je-li v ní otvor.

Vytápění na vyšší teploty

Vytápění na vyšší průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech je možné:

  • v případě bytů, za předpokladu požadavku více než dvou třetin nájemníků, konečných spotřebitelů nebo vlastníků těchto bytů a
  • za podmínky, že v bytech ani nebytových prostorách nebudou překročeny limity vnitřních teplot.

Limity průměrných teplot

Nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního vzduchu pro byty a nebytové prostory, v bytových a nebytových budovách, jsou dány zvýšením průměrných teplot vnitřního vzduchu (stanovených podle zásad uvedených ve vyhlášce č. 194/2007 Sb. v § 2 a § 3) o hodnotu 2 °C, případně teplotami určenými v nebytových prostorách technologickými předpisy nebo stanovenými odbornou expertízou.

Výpočtové podmínky a relativní vlhkosti

Výpočtové teploty vnitřního vzduchu a relativní vlhkosti v otopném období ve vytápěných místnostech jsou stanoveny v příloze č. 1 k vyhlášce č. 194/2007 Sb.

4. Tlumený provoz vytápění

V době od 22:00 do 6:00 hod. se vytápění obytných místností a v neprovozní době ostatních vytápěných prostor podle potřeby omezí nebo krátkodobě přeruší do té míry, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místností.

Podle normy ČSN 3 0540-2 Tepelná ochrana budov musí kritická místnost ve vnitřním prostoru na konci doby chladnutí vykazovat pokles výsledné teploty v místnosti v zimním období ΔΘv(t) podle vztahu:

ΔΘv(t) ≤ ΔΘv,N (t)
 

kde ΔΘv,N (t) je požadovaná hodnota poklesu výsledné teploty v místnosti v zimním období ve °C stanovená podle tabulky – viz níže.

Požadované hodnoty poklesu výsledné teploty v místnosti v zimním období
Druh místnostiPokles výsledné teploty v místnosti v zimním období [°C]
S pobytem lidí po přerušení vytápění
– při vytápění radiátory, sálavými panely a teplovzdušně3
– při vytápění kamny a podlahovém vytápění4

Pozn.: Kritickou místností je místnost s nejvyšším průměrným součinitelem prostupu tepla konstrukcemi místnosti. Často je to rohová místnost pod střechou.

5. Společné vytápěné prostory

Společné vytápěné prostory v obytných domech a nebytové prostory v bytových i nebytových budovách jsou v průběhu otopného období v době jejich provozu vytápěny tak, aby v nich byla zabezpečena výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem budovy.

Vytápění nebytových prostor v bytových i nebytových budovách se ve dnech, kdy nejsou provozovány, omezí nebo přeruší tak, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místnosti.

Plánované opravy údržbové a revizní práce, které mohou způsobit omezení či přerušení vytápění budov, se provádějí mimo otopné období.

6. Regulace ústředního vytápění v budově

Regulace vytápění bytových a nebytových budov se provádí

  • regulací parametrů teplonosné látky, zejména podle průběhu klimatických podmínek nebo venkovní teploty vzduchu ve vztahu k vnitřní teplotě vzduchu ve vytápěném prostoru nebo podle zátěže, pokud není zajišťována již jejím výrobcem či distributorem, s výjimkou vytápění ze zdrojů s násypnými kotli na tuhá paliva,
  • samostatnou automatickou regulací části vnitřního zařízení – zónová regulace, pokud to vyžaduje situování budovy vzhledem ke světovým stranám, odlišná tepelná akumulace nebo různý způsob využívání jejích jednotlivých částí, zejména bytů a nebytových prostor,
  • individuálním automatickým regulačním zařízením u jednotlivých spotřebičů určených pro vytápění reagujícím na změny vnitřních teplotních podmínek a výskyt tepelných zisků s výjimkou případů, kde je to z technických nebo bezpečnostních důvodů neuskutečnitelné, zejména u sálavého vytápění, teplovzdušného vytápění, vytápění ze zdrojů tepelné energie s násypnými kotli na tuhá paliva,
  • regulací tlakové diference v odběrném tepelném zařízení, pokud to vnitřní rozvod tepelné energie vybavený individuální regulací vyžaduje.

Poděkování

Tento příspěvek vznikl za podpory grantu SGS 14/119/OHK1/2T/11.

 
 
Reklama