Úsporný režim na teplé vodě
Z hlediska čerpadlářského každé vypnutí čerpadla přinese úsporu el. energie. Ale u teplé vody musíme dát přednost hygieně vody, tj. zdraví a spočítat úsporu s ohledem na další náklady. Navíc z hlediska mechanického zastavování čerpadla ideální úplně není.
Obecně je každé šetření užitečné. Je však zapotřebí je řešit z celkového pohledu. V dnešní době je běžné, že se vezme vždy jedno hledisko, a to se vydává pak za rozhodující faktor bez ohledu na navazující aspekty. Příkladem může být například překotné prosazování elektromobility nebo, nám blíže, chaotické prosazování tepelných čerpadel. V případě omezování provozu cirkulačních čerpadel si nejsem jist, zda by celkové úspory bylo opravdu dosaženo, ovšem za podmínky že by to legislativně vyhovělo. Podle mne a kolegů, se kterými jsem to konzultoval není vypínání cirkulačních čerpadel v bytových domech povoleno pro riziko výskytu a rozmnožení bakterie legionely.
Pro úplnost ale přes to uvádím některé další aspekty tohoto problému.
Z hlediska čerpadlářského každé vypnutí čerpadla jistě přinese úsporu el. energie. Pojďme se však podívat na konkrétní hodnoty.
Čerpadla, používaná v bytových jednotkách na cirkulaci teplé vody, jsou speciálně konstruovaná k tomuto účelu a nabízené typy na našem trhu mají vesměs velmi nízkou spotřebu energie. Jejich vývoj pak vedl k ještě vyšší úspoře díky použití ECM motorů a lepším možnostem regulace jejich provozu.
Příkladem mohou být například čerpadla používaná v bytech nebo rodinných domech, kde příkon čerpadel za posledních několik let klesl z několika desítek (30 W při průtoku 0,25 m3/h a výtlaku 0,7 m) na dnešních 7 W ve stejném pracovním bodě. Kdyby tedy 1 kW/h stála teoreticky 10 Kč, byla by úspora při výměně starého typu za nový v řádu haléřů za hodinu provozu.
Jiným příkladem může být čerpadlo nasazené v bytovém domě, kdy starý typ při průtoku 9 m3/h a výtlaku 5 m odebíral cca 300 W a nynější moderní typy jen 150 W. Zde by pak úspora byla výraznější a představovala by řádově 1,5 Kč za hodinu provozu.
Přihlédneme-li k dnes používaným regulacím provozu cirkulačních čerpadel, to je časové zapínání nebo regulace na konstantní teplotu, musíme vzít ještě v potaz, že čerpadla v rodinných domech většinou nepracují nepřetržitě. V závislosti na velikosti systému, jeho staří a stavu izolace nebo na požadavcích na komfort provozu, se samozřejmě pracovní vytížení hodně liší. V rodinných domech to může být tak okolo 4 hodin čerpání denně a cena za jejich provoz je tedy opět v řádu haléřů. U panelákových domů by pak mohlo jít i o zátěž 10 ti hodinovou, a i tak by stál denní provoz v řádu pár desítek korun. Opět je však třeba upozornit, že tento typ regulace není dovolen.
To je, co se týče samotné spotřeby el. energie. Pojďme se však podívat ještě na další aspekty. Z hlediska mechanického se zastavováním čerpadel sice sníží provozní namáhání, ale vzhledem k jejich konstrukci se zvyšuje riziko zavzdušnění keramických kluzných ložisek a případného usazování nečistot. Konstrukce moderních čerpadel sice tyto jevy omezuje, ale z mechanického hlediska není jejich vypínání žádnou úsporou.
Mnohem důležitější jsou však návaznosti, které provoz čerpadla ovlivňuje. Jednou z nich je hygienická udržitelnost z hlediska bakterie Legionely, která může mít, nevhodným nastavením regulace v cirkulačním potrubí, lepší podmínky pro svoji existenci. Případné úspory energie pak většinou musí být vydány na zamezení jejího šíření (termální nebo chemická dezinfekce systému). Pro toto riziko je přerušovaný provoz u větších systémů zakázán.
Další důležitým aspektem je však tepelná ztráta, případně úspora, v celém rozvodu teplé vody. I zde samozřejmě hlavní roli hraje stav technologie, použité materiály, nebo třeba kvalita izolačních prací. Jasně z toho vyplývá, že čím horší je stav systému, tím vyšší jsou tepelné ztráty, které je třeba po vypnutí a opětném zapnutí do systému cirkulace opět dodat. Při porovnání úspor za vypínání čerpadel (viz výše) a ceny za tepelné ztráty se pak většinou snaha o úsporu celkových nákladů na teplou vodu zkracováním jejich provozních časů jeví jako neefektivní.
Velmi důležitým aspektem je pak cena vody. Nevhodně nastavená regulace nebo prostě při vypnutí cirkulace, bude nucen provozovatel nechat odpustit větší množství vychladlé vody, než se dočká teplé. V důsledku pak potencionální úspora na energii cirkulačního čerpadla bude vykompenzována cenovou a ekologickou ztrátou na straně vody.
Vzhledem k nepřebernému množství variant, nelze bez znalosti konkrétního technického zadání ale i cen energií nebo možností a požadavků odběratelů říci, jak velkou úsporu nebo ztrátu by dané řešení přineslo. V každém případě je však nutné brát daná opatření komplexně tak, aby úspora na jedné straně nepřinesla větší ztráty na straně druhé. A to bude většinou i případ omezování provozu cirkulačních čerpadel v systému dodávky teplé vody u malých rodinných systémů. Jak už jsme několikrát řekli, vypínání u velkých systémů se nedovoluje především z hygienického hlediska.
U těchto systémů je nejúspornějším řešením zabudování moderních cirkulačních čerpadel, která mají velmi nízkou spotřebu energie samy o sobě, ale především disponují specializovanými regulacemi na udržování nastavené teploty, doplněnou o regulaci zajišťující minimální průtok v cirkulaci právě jako ochranu proti množení bakterií.
