Návrh zákona na vyúčtování za teplo a teplou vodu schválil Senát
Senát schválil návrh zákona k informacím o spotřebě tepla a teplé vody, a to minimálně v měsíčních intervalech. Jde o transpozici EU směrnice.
„V době energetické krize, které čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině celá Evropa, je pro občany tento zákon obzvlášť důležitý. Všichni, kteří odebírají centrálně připravované teplo a teplou vodu, budou ze zákona informováni přesně, spolehlivě a jasně o aktuální spotřebě, pokud mají dálkově odečitatelná měřidla nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění,“ říká ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
V návrhu zákona i splatnosti nedoplatků
Novela zákona je transpozicí ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady EU, kterou se mění směrnice o energetické účinnosti, do českého právního řádu. Návrh zákona mimo jiné stanoví, že na splatnost nedoplatku na zálohách za služby nemají vliv takové vady rozúčtování, které nevedou k chybnému určení výše nedoplatku. Ministerstvo pro místní rozvoj tím reaguje na možné zpochybňování služeb a možné vyžadování penále za to, že družstvo nebo SVJ doručí vyúčtování s drobnou chybou.
Zákon bude nyní předložen k podpisu prezidentovi republiky a měl by nabýt účinnosti 1. ledna 2023 s výjimkou ustanovení o informační povinnosti.
Podle MMR současný způsob rozúčtování nemotivuje k úsporám
Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj chce změnit vyhlášku tak, aby bylo nastavení plateb mezi obyvateli domu férovější, současný stav podle něj nemotivuje obyvatele k šetření.
MMR ČR analyzuje, zda lze více podpořit úsporné chování uživatelů tak, „aby byla zachována určitá přiměřenost v rámci rozúčtování, a přitom nedocházelo k obohacování teplem na úkor dalších osob v domě“. Na úpravě vyhlášky se podílí také MPO ČR. Podle ministerstva dojde zřejmě k úpravě spodní a horní hranice spotřební složky. O jakou část to bude, rozhodne připravovaná analýza.
„Na základě dat o statisících bytů od Asociace rozúčtovatelů tepla se ukázalo, že existuje nemalé množství osob, pro které jsou současné limity ve vyhlášce nevýhodné a mohlo by je to odrazovat od dalšího šetření teplem,“ řekla pro 15 mluvčí rezortu rozvoje Veronika Hešíková.
Ke změně vyhlášky ve snaze motivovat k úsporám vyzval vládu v září i Senát, stejně jako k zajištění rychlejšího postupu instalace inteligentních dálkových měřičů tepla, které mají být podle energetického zákona ve všech bytových domech do konce roku 2026.
V současné době se náklady na teplo v centrálně vytápěných domech dělí na základní a spotřební složku
- Základní složku, která činí 30 až 50 % výsledného účtu, tvoří výměra bytu vůči ploše domu.
- Spotřební složka tvořící 50 až 70 % účtu se odvíjí od skutečné spotřeby domácnosti tak, jak ukážou měřiče nebo indikátory umístěné na radiátorech. Do výpočtu spotřební složky zasahuje několik faktorů, například poloha bytu v domě nebo orientace bytu na určitou světovou stranu.
Diskuze nad poměrem obou složek se vedou dlouhodobě. Pouze spotřební složka znevýhodňuje byty pod střechou a na kraji domu, stejně jako byty, které sousedí s těmi, kteří netopí, protože jsou uprostřed dispozice, mají vypnuté radiátory a nechají se vytápět sousedy. Spoléhání pouze na základní složku zase není spravedlivé pro lidi, kteří chtějí šetřit.
