SVJ a SBD – spotřeba tepla a její vyhodnocení
Vyhodnocení naměřené spotřeby tepla je pro správce bytového fondu poměrně náročnou činností. Aplikace různých metod a postupů vedou k různým výsledkům a často k nesprávným závěrům. Článek demonstruje, jak nové pomůcky umožňují vše zpřehlednit a správně vyřešit v několika minutách.
Internetové diskuse o vytápění a falešné nabídky služeb zástupcům SVJ a SBD ukazují realitu jasně
Lidem chybí spolehlivé informace, metodiky, kritéria a nástroje poskytující odpovědi na logické otázky týkající se úspor tepla. Odborné články „Demagogie“, „Babylónské popletení jazyků“ a na druhé straně falešné nabídky služeb různými firmami jsou pak přirozeným důsledkem absence pomůcek umožňujících úspory tepla správně chápat, vyhodnotit a skutečně řešit. Spotřeba tepla se měří objektovým měřičem a její správné vyhodnocení má pro správce objektu klíčový význam. Uveďme příklad snadného vyhodnocení naměřených spotřeb tepla pro každého.
Průměrná vnější teplota v měřeném období (modrá křivka) a v Normálovém roce (červená křivka)
Průběh vnějších teplot pro danou lokalitu v hodnoceném období a v Normálovém roce lze získat od příslušného dodavatele tepla, na internetu, od ČHMÚ nebo pro Prahu na portále TZB-info. Nová pomůcka automaticky vykreslí průběh zadaných hodnot a vypočítá vážené průměry vnějších teplot, se kterými se musí počítat, aby zpřesněná denostupňová metoda poskytovala přesné výsledky jako základní rovnice v technické literatuře. Vážený průměr vnější teploty v Normálovém roce stačí určit pouze jednou, takže pro vyhodnocení spotřeby tepla lze už pracovat pouze s váženými průměry naměřené vnější teploty pro konkrétně hodnocené otopné období (modrá křivka). Všechny hodnoty nová pomůcka snadno určí.
AT291 – 3 PROFI Zpřesněná denostupňová (gradenová) metoda
Příklad – vstupní data
Počet dnů vytápění v Normálovém roce dN = 222 a počet dnů vytápění v hodnoceném období 2009–2010 d = 215. Pomůcka AT291 vypočte vážený průměr vnější teploty v Normálovém roce tesN = 4,577928 °C a vážený průměr vnější teploty v hodnoceném období (roce) 2009–2010 tes = 4,735814 °C. Tyto teploty platí pro jakýkoliv stavební objekt v dané lokalitě. Tepelná ztráta objektu při vnitřní střední teplotě tis = 19 °C a při vnější výpočtové teplotě te = −12 °C, činí ΣQc = 105 400 W. Průměrné tepelné zisky = 35 %. Naměřená spotřeba tepla v řešeném období byla Qm = 900,903 GJ.rok−1.
Při vytápění jsou všechny vlastnosti konkrétního objektu vyjádřeny jediným číslem
Je to tepelná ztráta objektu. Nad smyslem kostrbaté struktury výstupních dat Energetických Auditů, PENB a různých energetických analýz jsme přemýšleli marně. Objektivní hodnocení přínosu úsporných opatření, návratnosti investic, režimu vytápění, hodnocení naměřených spotřeb tepla atd. je bez tepelné ztráty objektu nereálné a hodnoty tepelných ztrát v běžně zpracovávaných objemných materiálech chybí… Místo nich najdeme kvanta irelevantních, až zbytečných údajů, ve kterých se ztrácejí nejen lidé, ale možná i sami autoři. Je-li totiž něco zbytečně pracné, zbytečně složité a svému účelu to slouží jen málo nebo vůbec, pak je za tím buď neznalost nebo záměr.
Správné vyhodnocení naměřené spotřeby tepla pro každého, za pár minut a bezpracně
Vstupní data se jednoduše vloží do zelených polí a okamžitě jsou k dispozici výsledky. V levé polovině TAB. 1 pro počítané období a v pravé polovině TAB. 1 jsou hodnoty automaticky převedeny na příslušný Normálový rok.
Z výsledků výpočtů v TAB. 1 pro zadané období plyne:
1) Naměřená spotřeba tepla 900,903 GJ.rok−1 je zde shodná se správnou (projektovanou) spotřebou tepla a na první pohled by úspory tepla měly být nulové. Při ceně tepla 650 Kč.GJ−1 bychom měli bez tepelných zisků za vytápění v období 2009–2010 zaplatit 585.587,– Kč a neušetřit nic. Při správné spotřebě 900,903 GJ.rok−1 by vnitřní průměrná teplota objektu (do níž se započítávají i schodiště, chodby a ostatní nevytápěné místnosti) měla být 19 °C a rovnala by se teplotě projektované. Z tohoto klasického porovnání naměřené spotřeby se spotřebou projektovanou vůbec nepoznáme, kolik tepla jsme ve skutečnosti měli při tepelných ziscích naměřit a uspořit, nevíme, zda při provozu vytápění neplýtváme teplem nadměrnými vnitřními teplotami a nevíme nic ani o tom, zda instalovaná otopná soustava pracuje ekonomicky.
2) Pomůcka AT291 – 3 PROFI reálné chování lidí v objektu a možnosti úspor odhalí. Při spotřebě tepla 900,903 GJ.rok−1 a při průměrných tepelných ziscích 35 % (tj. 315,316 GJ.rok−1) ve skutečnosti nebyla vnitřní průměrná teplota objektu 19 °C, ale činila 23,992 °C a objekt byl o 4,992 °C přetápěn. Bytová regulační technika zde svůj účel neplnila a otopná soustava ekonomicky nepracovala.
Kdybychom měli otopnou soustavu, která dokáže plně využít tepelných zisků k úsporám, činila by naměřená spotřeba tepla 585,587 GJ.rok−1, za vytápění bychom zaplatili 380.632,– Kč a za rok bychom ušetřili 204.955,– Kč, aniž by požadovaná (projektovaná) vnitřní teplota objektu poklesla. Ušetřili bychom 315,316 GJ.rok−1 při nesnížené vnitřní teplotě 19 °C. Pokud by úprava otopné soustavy stála 204.955,– Kč, vrátila by se nám investice za pouhý rok a v dalších otopných obdobích by šlo o čisté úspory. Taková úprava soustavy existuje, ale nemůže to být jen úprava zajišťující parametry na počátku soustavy, protože tepelné zisky individuálně působí v koncových bodech a nikoliv na počátku soustavy. Teplo z tepelných zisků tedy spoří TRV v místnostech a nikoliv korekce teplot nebo průtoků vody na počátku společného potrubí pro celý objekt, kde lokální tepelné zisky nepůsobí a centrální korekce „směrem dolů“ jsou chybou. Je přitom úplně jedno, jestli je objekt zateplený nebo nezateplený, protože všechny vypočtené hodnoty zde platí pro tepelnou ztrátu objektu 105 400 W, tj. pro jakýkoliv zateplený i nezateplený objekt s touto tepelnou ztrátou. Hodnoty pro objekt v sousedství můžeme získat okamžitě, pouze zadáním jeho tepelné ztráty, protože počet denostupňů (3066,80) v měřeném období se pro danou lokalitu nemění a pro všechny objekty je shodný.
3) Pomůcka AT291 – 3 vysvětluje podstatu skutečných úspor tepla přehledně a srozumitelně i laikům. Naměřenou spotřebou tepla 900,903 GJ.rok−1 se zde v měřeném období zajistila průměrná vnitřní teplota objektu 19 °C bez tepelných zisků a 23,992 °C s tepelnými zisky. Termohydraulicky seřízená a termicky vyvážená soustava tedy bude vlastním tepelným působením vytápět objekt pouze na 14,008 °C, čímž příslušné teplo z tepelných zisků uspoří a s tepelnými zisky bude vnitřní průměrná teplota objektu stále činit požadovaných 19 °C. Tyto vlastnosti pravé termohydraulické seřízení soustavy má, ale musíme jej umět rozeznat od falešné „termohydrauliky“ nabízené různými podvodníky na Internetu.
Z výsledků výpočtů v TAB. 1 pro příslušný Normálový rok plyne:
1) Počet denostupňů v Normálovém roce = 3201,70 což je způsobeno jinou vnější průměrnou teplotou a jiným počtem dnů vytápění. Správná spotřeba tepla v Normálovém roce proto činí 940,531 GJ.Nrok−1 a za vytápění bychom při stejné ceně tepla, bez tepelných zisků, v Normálovém roce zaplatili 611.345 Kč.
2) Stejné tepelné zisky by v Normálovém roce představovaly 33,525 % celoroční spotřeby tepla na vytápění a činily by stejný potenciál úspor 315,316 GJ.rok−1. Provoz vytápění by v Normálovém roce stál 406.389,93 Kč a úspory tepla při stejných tepelných ziscích by byly stejné, tj. 204.955,– Kč.
3) Objekt by byl bez tepelných zisků vytápěn na 19 °C a s tepelnými zisky stačí v Normálovém roce objekt vytápět otopnou soustavou na průměrnou vnitřní teplotu 14,165 °C.
Všechny výpočty a informace pro sezónu 2009–2010 jsme zde pomocí software AT291 – 3 PROFI získali za 1 minutu a nepotřebovali jsme k tomu žádné odborné znalosti, ani drahé posudky.
Zjištění skutečných úspor tepla realizovaným úsporným opatřením nebo změnou chování uživatelů otopné soustavy ze dvou naměřených spotřeb převedených na Normálové roky
Jakákoliv úsporná opatření (zateplení, vyregulování soustavy nebo změna chování lidí) se promítají do naměřené spotřeby tepla objektu, takže se nejedná o nějaké teoretické předpoklady, ale jedná se o realitu a AT291 – 3 je jediným nástrojem, který tuto realitu odhaluje ve všech souvislostech, i rezervách možných úspor tepla. Převody naměřených spotřeb tepla na Normálové roky jsou přitom automatické.
Objektivní hodnocení úsporných opatření i reálného provozu vytápění vychází z porovnání dvou Normálových roků za stejných podmínek, přičemž stejnými podmínkami se rozumí:
- Vnější teploty (°C)
- Vnitřní teploty objektu (°C)
- Vnitřní a vnější tepelné zisky
| Naměřená spotřeba GJ/období | Nrok 2009–2010 | Nrok 2010–2011 |
|---|---|---|
| Správná spotřeba GJ/Nrok | 940,531 při tis = 23,835 °C | 940,531 při tis = 22,622 °C |
| Naměřená spotřeba GJ/Nrok | 940,531 při tis = 23,835 °C | 861,423 při tis = 22,622 °C |
Prostým rozdílem spotřeb převedených na Normálový rok se zdá, že úspora tepla v Nroce 2010–2011 činí 940,531 − 861,423 = 79,108 GJ.Nrok−1 a uspořili jsme 79,108 ‧ 650 = 51.420 Kč za vytápění. V tomto výpočtu však není splněn bod b), aby vnitřní teplota objektu byla při porovnání stejná.
Při stejných vnitřních teplotách podle požadavku v bodě b) a při stejné vnitřní teplotě 23,835 °C jsme uspořili pouze 21,20 GJ.Nrok−1 a na nákladech za vytápění pouze 13.778 Kč, tj. 3,73krát méně než jsme se domnívali prostým porovnáním spotřeb tepla převedených na Normálové roky podle běžných obecně doporučovaných výpočtových postupů. Nástroje odhalující skutečnost jsou extrémně důležité.
Objektivní hodnocení skutečných úspor tepla jsme opět získali v rámci již zmíněné 1 minuty stráveného času, který je pro zástupce SVJ a SBD velmi cenný, protože jsou to lidé s vlastním náročným zaměstnáním a jsou to lidé, bezbranní proti různým komerčně účelovým podvodům a falešným úsporám tepla.
Místo zdlouhavého shánění vstupních dat a úmorných výpočtů vedoucích k téměř čtyřnásobně chybnému vyhodnocení a místo pracného vyplňování různých tabulek údaji s často nulovou vypovídací hodnotou, lze mít k dispozici výsledky za minutu a tyto výsledky vypovídají o vytápění objektu, možných rezervách i chování odběratelů tepla všechno. Dokonce včetně automaticky vypracovaného PROTOKOLU O HOSPODAŘENÍ S TEPLEM, návrhu úsporných opatření a výpočtu návratnosti prostředků do nich investovaných (v níže uvedeném příkladu činí návratnost investice 1,85 měsíců první otopné sezóny).
Jasné důkazy o významu nových pomůcek pro zástupce SVJ a SBD
Místo odborných článků popisujících teorie, uvádějících rovnice a vyžadujících od lidí pracné výpočty, jsme se rozhodli pro úplně jinou formu osvěty a technické pomoci. Opravdová pomoc spočívá v nástrojích, kterými mohou lidé své problémy přímo řešit. Tyto nástroje obsahují volně přístupné všechny rovnice, obrázky i grafy, obsahují účinnou metodiku výpočtů a přitom zároveň počítají konkrétní zadání.
Poprvé v historii se zástupci SVJ a SBD stávají nezávislí na cizích informacích a mohou o investicích rozhodovat kvalifikovaně, na základě vlastních zkušeností a vlastních výsledků. Jde o unikátní formu technické pomoci správcům bytového fondu v celé EU. Mohou si sami předem spočítat a ověřit, jaké úspory jim investice do úsporných opatření přinese a za jak dlouho se jim investované peníze vrátí. Už je nikdy, nikdo a ničím nemůže oklamat.
Už nebudeme publikovat odborné články pouze popisující nějaký problém. Budeme naopak poskytovat možnosti přímého řešení problémů. Nechceme tím degradovat jiné metody a postupy, nechceme vyvolávat spory a nekončící diskuse o vytápění, zateplování a úsporách tepla. Podstata všeho je úplně jiná. Chceme lidem poskytnout alternativu – buď věřit ničím nepodloženým pouhým „názorům“ a často i úplným mýtům, na hony vzdáleným fyzikálním principům ústředního vytápění, nebo vlastním ověřitelným výsledkům.
Děláme to proto, aby zástupci SVJ a SBD spravující peníze lidí nemohli být zneužíváni ke snadnému vydělávání peněz podsouváním různých bludů a byli naopak při projednávání různých obchodních nabídek rovnocennými partnery.
Tepelné ztráty objektu za 5 minut
Zástupci SVJ a SBD si za 5 minut sami mohou spočítat tepelnou ztrátu objektu při jakémkoliv stupni částečného nebo úplného zateplení, při jakýchkoliv tepelných ziscích, s jakýmikoliv okny, při libovolném větrání, atd. Za 10 minut mají tepelnou ztrátu pro zateplený i nezateplený stav objektu a výše popsanými postupy mohou ihned zjistit, jaké úspory jim zateplení přinese a kdy se jim investice vrátí. Místo zmatečních informací mohou porovnávat skutečné výsledky a poprvé v historii z nich vybírat optimální variantu.
Ukázka výpočtu tepelné ztráty objektu v libovolné úrovni zateplení
Volně přístupné jednoduché výpočty tepelných ztrát objektů obálkovou metodou, s okamžitým vyčíslením spotřeb i úspor tepla při různých variantách zateplení i otvorových výplní (oken, dveří, atd.), poskytují správci objektu kontrolu a umožňují mu přímo se podílet na plánování úsporných opatření. Šetří mu desítky hodin konzultací, telefonování, vyhledávání a zpracování často neúplných nebo i nesprávných informací a hlavně jej činí nezávislým. Výpočty jsou přitom tak jednoduché, že je zvládne každý a všem jsou navíc k dispozici skupinové i individuální konzultace.
Toto nové postavení zástupců SVJ a SBD významně mění pozici členů představenstva nejen ve vztahu k nabízejícím firmám, ale i k vlastním členům s rozhodujícím hlasovacím právem, protože účelnost i návratnost investic v oblasti úspor tepla si může spočítat každý.
Veškeré informace a možnosti jsou k dispozici i pro instalační firmy a projektanty
Od výpočtů tepelných ztrát až po instalaci regulační techniky a vyvažování otopných soustav poskytují nové pomůcky možnosti řešení diskutovaných problémů a dosud nepublikovaných souvislostí. Zvláštní význam mezi pomůckami řešícími dílčí problémy mají komplexní výpočtové linky. Představují revoluční obrat v řešení náročného oboru vytápění a úspor tepla při extrémním zkrácení času pro zpracování úlohy. Komplexní výpočtové linky totiž umožňují proniknout do oboru vytápění ve všech souvislostech a jsou nejlepší výukovou i praktickou pomůckou, jakou v celé své historii obor vytápění měl k dispozici.
To přesně odpovídá hlubokým změnám, kterými obor vytápění od minulého století prošel po zrušení trojice generální investor – generální projektant – generální dodavatel, která do té doby garantovala růst odbornosti. Investování byla profese a investor dílo kontroloval, než je zaplatil. Projektovalo se v komplexních ateliérech, projektanti vytápění se po celou praxi učili od zkušenějších a byli v denním styku s projektanty ostatních profesí, které s vytápěním úzce souvisely. Samostatným projektantem se člověk stal až dlouhodobou praxí, po působení ve funkcích pomocný konstruktér, konstruktér, samostatný konstruktér, pomocný projektant a projektant (o funkci vedoucí projektant ani nemluvě). Dodavatel realizoval investorem odsouhlasené dílo podle projektu a pokud ne, přebíral za něj plnou odpovědnost. Ve všech třech složkách pracovali specialisté, jejichž odborný růst byl promyšlenou organizační strukturou podporován alespoň teoreticky, ale velice často i prakticky, protože to bylo ve vlastním zájmu každé organizace.
Dnes je investorem neprofesionál, bezbranný proti často komerčně účelovým informacím, a proto schopný koupit všechno. Projektantem je člověk s tříletou praxí (asi tak na úrovni dřívějšího konstruktéra), který s projektanty navazujících profesí téměř vůbec nespolupracuje a jako „zaměstnanec dodavatele“ často pracuje úplně sám (vlastně ve funkci vedoucího projektanta), bez možnosti se učit a konzultovat koncepce řešení se zkušenějšími kolegy.
Dnešní „projektant“ žádné skutečně odborné kontrole nepodléhá, za své dílo dokonce neodpovídá, protože za projekt vlastně odpovídá jeho „zaměstnavatel“ – dodavatel. Ale dodavatel dnes nedisponuje týmem (komplexním ateliérem) zkušených projektantů a ani na tom není zainteresován, protože rozumí realizacím, projektování jeho hlavní činností není a bylo mu jen velmi neuváženě „přihozeno“ k jeho pracovnímu zaměření. Každý dodavatel má „svého projektanta“, téměř nikdy ne „nejlepšího“ a jeho skutečnou odbornost nemůže dokonce ani poznat, takže to funguje do prvního „maléru“, po kterém se „projektant vymění za jiného“. Ubohý investor zadá svůj problém za nové peníze jinému projektantovi (třeba na volné noze) a má-li štěstí, novým projektováním soustavy se problém vyřeší až na „maličkost“ – za neúměrně vysoké náklady dvojí platbou. A to nemluvíme o případech, kdy se skutečná náprava táhne i několik let a bez skutečného vyřešení projde rukama mnoha odborníků – zaplatí se každému…
Reorganizací dřívější struktury utrpěli všichni, především pak finální dílo. Důsledky samozřejmě nesou finální uživatelé díla – lidé ve vytápěných bytech. Ale důsledky nesou i výrobci a distributoři tepla, takže vlastně trpí všichni. Konečným důsledkem je pak neustálé zdražování tepla, destrukce CZT, nedostatečné úspory v zateplených objektech, plesnivění bytů v nedostatečně vytápěných a větraných objektech, neúměrná pracovní zátěž správců bytového fondu, nesmyslně opakované změny legislativy a pravidel, které v technickém oboru stejně nemohou nic vyřešit, atd. Kvalita díla neuvěřitelně upadla a lidé jsou nuceni platit za projekty, studie a posudky, které by v rámci „staromódní“ struktury komplexních projektových ateliérů výstupní kontrolou nikdy neprošly.
K odstranění všech těchto negací pomohou jen nástroje technické, proto přicházejí nové pomůcky.
Někdo to říct nahlas musí, vezmu to po 50 letech praxe v projekci a vývoji oboru ÚT na sebe…
Obor vytápění jednoduchý není a skutečné vyřešení úspor tepla už vůbec ne. Máme-li jako členové SVJ odhlasovat do čeho vložíme peníze bez jakékoliv možnosti sami nabídku odborně posoudit, je to stejné, jako kdybychom někde v sušárně hlasovali o lékařském zákroku, termodynamických zákonech, nebo kolonizaci Marsu. Jako investoři máme právo na nástroje, které nám hlasování umožní a názory, které hlasování vyjadřujeme, máme právo opřít o fyzikální výsledky, místo pouhých komerčních sloganů. A reálné výsledky se přirozeně dostaví jen tam, kde přesně nastavené regulační procesy nebudeme likvidovat libovolným kroucením s vypočteným nastavením regulačních prvků, kde si nebudeme plést přesně řízené průtoky s náhodně volenými průtoky a otopná tělesa ve vzájemně se ovlivňujících místnostech s kamny. Máme právo vědět, že libovolnými záměnami jednotlivých prvků ovlivňujeme funkci celé soustavy a můžeme její fungování i úspornost trvale poškodit. Máme právo vědět, že prvky soustavy instalované v bytě a ovlivňující funkci celku, patří funkčně do soustavy a ne do bytu. Máme právo vědět, že zateplování budov vytváří podmínky k úsporám, ale teplo spoří a měří otopná soustava. Stejně tak máme právo vědět, že „chemickým čištěním“ se ovlivní jiné charakteristiky soustavy než „úspory tepla“ a že teplo nespoříme zvýšením jeho přestupu do místnosti, ani sníženým hydraulickým odporem. Máme právo vědět, že termohydraulika ve vytápění neznamená jen nějaký stratifikační efekt, že úspory tepla na prahu spotřebičů v koncových bodech soustavy, nelze vyřešit nějakými korekcemi společných parametrů na počátku soustavy, atd.
Jako investoři máme právo vědět o vytápění víc, než je nám občas účelově předkládáno či zatajováno. Jako členové SVJ a SBD máme právo na technicky správné informace a na prostředky, kterými lze informace ověřit, protože – koneckonců jde o naše peníze a nechceme je investovat do fyzikálních bludů.
Nové pomůcky jsou proto koncipovány tak, aby pomáhaly všem
Jestliže se úplně změnila organizační struktura celého procesu zpracování díla, musejí se tomu přizpůsobit i pracovní pomůcky. Informace nesmějí být stále více roztroušené v neuvěřitelně bobtnající legislativě, která se každou chvíli mění a dokazuje tím, že ta nedávno určená pravidla se jaksi neosvědčila. Řešení úspor tepla vyžaduje pravý opak. Informace musejí být jasné, koncentrované, neměnné a musejí vycházet z technických výpočtů, které může se stejným výsledkem provést každý. Těmto požadavkům jsou nové pomůcky pro zástupce SVJ, SBD, projektanty, energetiky i laiky, přizpůsobeny. Vycházejí z logické změny – žádné neověřené a neověřitelné informace zásadně lidem nepodsouvat a umožnit jim každou informaci si ověřit vlastním výpočtem. V mnoha případech pak lidé nebudou muset platit za ničím nepodložené pouhé „názory“, které jsou v rozporu s fyzikou i technickými výpočty a často jen snahou, prodat neúčinnou službu. Ano, výpočty jsou věcí odborníků, ale máme-li vybírat odborníka, musíme mít možnost jeho slova ověřovat.
Podrobnosti o nových možnostech pro SVJ, SBD, odborníky i laiky lze získat přímým kontaktem zde: centrotherm@seznam.cz
Současná situace je bohužel nejen v oblasti vytápění z hlediska odbornosti a kvality práce v mnoha směrech v žalostném stavu. Jediným určujícím faktorem při rozhodování je bohužel téměř vždy pouze nabídková cena, tedy investiční náklad. Kvalita řešení a úspora provozních nákladů se při rozhodování „nenosí“ i když očekávání úspor jsou vždy maximální. A téměř vždy nenaplněná ani z poloviny. Autor článku podrobně upozorňuje na nedostatky a důvody špatných řešení a s ohledem na jeho erudici, vysokou odbornost, celoživotní zkušenosti, praxi činí toto zcela oprávněné. A může si tuto kritiku dovolit i proto, že zároveň nabízí unikátní řešení energetického hodnocení a posuzování stavebních objektů jež plně akceptuje fyzikální zákonitosti. Nové pomůcky a nástroje znamenají převratné možnosti v projektování i provozování dynamických soustav s TRV. Zástupcům SVJ a SBD odkrývají rezervy dosažitelných úspor tepla, umožňují optimalizovat provoz vytápění a plně kontrolovat hospodaření s teplem. Investorům poskytují unikátní služby tím, že poprvé mohou zjistit reálnou návratnost investic do jakýchkoliv úsporných opatření (nejen do zateplení) dříve, než investují. Projektantům, energetiků a všem odborníkům v oblasti úspor tepla, velmi významně šetří práci i čas.
