Kondenzační kotle, emise CO₂ a konference COP 23 v Bonnu

Německý informační zdroj Strom magazin opíraje se o informace DPA (Deutsche Presse-Agentur GmbH) uvedl, že podle zjištění v rámci programu OSN pro ochranu životního prostředí se teplota Země zvýší o 3 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím navzdory všem přijatým opatřením. Tato zpráva byla vydána krátce před světovou konferencí v Bonnu. A nejedná se o osamocenou negativní informaci. Je ve spojení se zjištěním, že koncentrace oxidu uhličitého CO₂ roste tak rychle, jako nikdy před tím. Konference začala v pondělí, 7. listopadu a potrvá do 17. listopadu. Očekává se účast okolo 20000 posluchačů. V rámci dohody z mezinárodní konference v Paříži se mnohé státy dohodly, že se pokusí přispět k omezení růstu teploty o max. 1,5 °C. Současný stav teploty na Zemi je o cca 1,2 °C výše (podle WMO, World Meteorological Organization). Negativní projevy zvýšené teploty pozorujeme již dnes a podle vědců lze za kritickou hodnotu považovat zvýšení teploty již o 1,5 °C (WMO).

Množství produkovaných emise CO₂ je relativně stabilní po dobu tří let - koncentrace však stále stoupá

Množství produkovaných emise CO₂, ročně okolo 35,8 gigatun je relativně stabilní po dobu předchozích tří let. Ke stabilitě přispívá silný příklon ke obnovitelným zdrojům energií především v Číně a Indii. Bohužel, i pro koncentraci CO₂ v ovzduší platí to samé, co pro teplotu: stoupá nejrychleji v historii, což platí zejména pro rok 2016.

Podle WMO byla koncentrace CO₂ v ovzduší Země v roce 2016 na úrovni 403,3 ppm (tj. 403,3 částic na milión), o 3,3 ppm více než v předchozím roce. Před začátkem industrializace, využívání neobnovitelných zdrojů, před cca 800 000 lety, se pohybovala pod úrovní 280 ppm. Podobný stav, ke kterému se blížíme, se na Zemi vyskytoval před cca 3 až 5 milióny lety a tehdy byla hladina oceánů o 10 až 20 metrů výše než dnes.

Klimatické změny stále významněji ovlivňují zdraví lidí. Již v letech 2000 až 2016 byli lidé ve věku nad 65 let vystaveni světovým teplotním vlnám s odpovídajícími negativními zdravotními důsledky, jako je například poškození kardiovaskulárního systému. Do roku 2050 by počet lidí přímo postižených účinky tepelných vln mohl dosáhnout jedné miliardy, jak píše komise složená z 24 partnerů, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), univerzit a Světové banky.

Pozn. redaktora:

Pro budoucnost života lidí na Zemi jde o zásadní záležitost. Zastánci názorové strany, která tvrdí, že jde o přirozené rytmy během existence Země, nikoliv důsledek činnosti lidí, si musí uvědomit, že i na ně negativa dopadnou. Zastánci názorového protipólu se snaží proti negativnímu vývoji aktivně bojovat. Skutečností je, že i přes nepříliš velkou oblíbenost nejrůznějších dotací, které pokřivují běžné tržní prostředí, dále zákonů na ochranu životního prostředí aj. se podařilo relativně velmi rychle uvést do života a praktického využití technologie, které by pravděpodobně jinak ještě spaly v technických archivech jako rozpracované myšlenky, a které se orientují směrem ke snižování zátěže Země emisemi CO₂. Pokud by neexistovaly zákony, vyhlášky, hygienické limity atp., stále by se zřejmě nedalo v Londýně dýchat, jako po nástupu století páry. Prakticky o dvě století později podobný problém, i když na úrovni jiných technologií, řeší v Číně, v Pekingu, kde nejsou výjimkou vícedenní smogové situace s viditelností jen na pár kroků. Lze věřit, že si s tím lidé časem poradí také.

Vytápění bytů, rodinných domů, průmyslových a všech ostatních budov, je bezesporu zdrojem zátěže životního prostředí. Mnozí majitelé bytů a rodinných domů se poté, co z trhu prakticky vymizely méně efektivní nekondenzační plynové kotle, již přesvědčili, že přechod na kondenzační techniku má smysl. Nejen ve spojení se směrnicemi o EKODESIGNU, s ochranou životního prostředí, ale i ve spojení s nižší zátěží rodinného rozpočtu. Jde o nařízenou, ale i mezilidsky, od spokojených provozovatelů kondenzačních kotlů k těm, kteří o této formě zdroje tepla teprve uvažují, intenzívně šířenou reklamu „odspodu“. A to je pozitivní signál.

Nelze opomenout, že se na vzniku skleníkového efektu podílí i vodní pára. A zde je další ekologická výhoda kondenzačních kotlů. Množství vodní páry vznikající spalováním metanu, tedy zemního plynu, závisí na výkonu kotle a vlastnostech napojené otopné soustavy, tedy teplotním režimu v kotli. Tím, že většina vodní páry v kondenzačním kotli kondenzuje a mění se na vodu, tím klesá její případný vliv na růst skleníkového efektu a také na vytváření pdomínek pro vznik smogu. Jde o další přínos kondenzační techniky, o kterém se však veřejně tolik nemluví. Částečně i proto, že v případě takto vznikající vodní páry je významnější vliv místní než globální, tedy vliv na ovzduší obce, města, regionu.

Jsou zde i další technologie ve vytápění, kterými se může každý aktivně zapojit do boje s nepříznivými prognózami. Pokud je pořizovací cena alespoň rámcově přiměřená, pak by se tato cesta měla stát i součástí osobní hrdosti, osobního přesvědčení. Něčím takovým, jako je účast ve volbách. Jeden hlas ve volbách, jeden moderní kotel, jedno tepelné čerpadlo, jedna solární tepelná nebo fotovoltaická soustava atp. ve vytápění toho sice moc nezmění, ale proč tuto možnost nevyužít.