Spotřeba plynu v ČR stagnuje. Velký růst se očekává po roce 2027

Spotřeba zemního plynu se v naměřených hodnotách v České republice v roce 2025 oproti předchozímu roku zvýšila o 6,9 % na 79 TWh. V teplotně přepočtených hodnotách ale podle poradenské společnosti EGU poklesla o přibližně 1,2 %. Tento výsledek je daný velmi výrazným teplotním rozdílem mezi posledními dvěma topnými sezonami.

„Topná sezona roku 2024 byla neobvykle teplotně nadprůměrná s průměrnou teplotou okolo 4,4 °C. Chladnější polovina loňského roku měla průměrnou teplotu jen okolo 2,8 °C, ale i tak byla lehce nad teplotním normálem 2,5 °C. Mírný meziroční pokles celkové spotřeby po teplotním přepočtu potvrzuje dosavadní trend stagnace ve využívání zemního plynu,“ řekl Michal Macenauer, ředitel strategie EGU.

Celková spotřeba zemního plynu zůstává v České republice podle analýzy EGU na trvale nižší úrovni od energetické krize vyvolané válkou na Ukrajině v roce 2021. „Od té doby panuje jak mezi domácnostmi, tak firmami nejistota – nejprve vlivem zajištění dodávek, poté nárůstem cen a nyní v souvislosti s EU ETS2 a vnímání zemního plynu jako nízkoemisního zdroje. To vše nepovzbuzuje spotřebu a spíše motivuje vyčkávat s investicemi do plynových technologií,“ vysvětlil M. Macenauer a dodal: „Zatím není patrný ani efekt nahrazování uhlí plynem v elektroenergetice a teplárenství, který by podle chystaných projektů měl nastat až po roce 2027.“

Mírně nižší, přibližně o 0,3 %, byla v loňském roce také spotřeba plynu pro výrobu elektřiny. Stojí za tím odstávka největší české paroplynové elektrárny v Počeradech, která nebyla v provozu během celého podzimu. Částečně však svou výrobu navýšily bloky v elektrárně Vřesová. Právě sektory elektroenergetiky a teplárenství by měly do budoucna výrazně táhnout poptávku po plynu. Podle EGU stoupne výroba elektřiny z plynu do roku 2035 až 3,5násobně a spotřeba zemního plynu v ČR vzroste během 20 let o 25 %.

„Započteme-li také plánované využití směsí zemního a různých nízkoemisních plynů napříč energetikou, dostaneme se v roce 2045 až na úroveň 33% navýšení oproti současnosti,“ uzavřel M. Macenauer.

Meziroční porovnání otopných období

Výpočet pro Meziroční porovnání otopných období, který je dostupný na TZB-info, výše uvedené tvrzení ohledně spotřeby plynu pro vytápění rozšiřuje na rozpětí let 2020 až 2025, viz níže uvedený graf 1.

Graf 1. Denostupně D19 pro Praha (Karlov), 181 m n. m.

V grafu 1. jsou barevně odlišeny počty denostupňů, které byly dosaženy v jednotlivých měsících roku a celý pás pak představuje součet denostupňů za celý rok. Rok začíná 1. lednem a končí 31. prosincem. Je zřejmé, že rok 2025 je ve sledovaném období druhý nejchladnější.

Pomůcka umožňuje si vybrat lokalitu, která odpovídá konkrétnímu místu.

V grafu 1. je zachycen počet denostupňů D19. Jde o denostupně počítané z rozdílu průměrné venkovní denní teploty a konstantní teploty 19 °C, proto D19. Vytápět však není nutné, pokud venkovní teploty nepoklesnou pod určitou hranici. Například u CZT se používá 13 °C. Pokud tedy existuje rozdíl mezi 19 °C a 13 °C větší jak 6 stupňů, tak vznikají denostupně D19 a jen ty se do výpočtu zahrnují. Pokud někomu toto rozpětí teplot nevyhovuje, neodpovídá provozu konkrétní otopné soustavy, pomůcka umožňuje si teploty upravit.

Pro srovnání otopných období může být výhodnější si Meziroční porovnání otopných období přepnout na porovnání podle otopných období, září až srpen. Výsledek je na grafu 2.

Graf 2. Denostupně D19 pro Praha (Karlov), 181 m n. m., otopná období.

V grafu 2. je aktuálně zachycen i vývoj denostupňů v části otopného období 2025/2026. Je zatím předčasné tuto část období srovnávat s jinými roky, je však zřejmé, že konec roku 2025 patřil mezi ty studenější.