Jak ovlivňuje objemový koeficient Vaši fakturu za odebraný plyn?
Výše objemového koeficientu je závislá na nadmořské výšce odběrového místa a teplotě plynu protékajícího plynoměrem. V článku je uveden postup, podle kterého si můžete správnost objemového koeficientu na faktuře zkontrolovat. Koeficient je jedním z faktorů, které ovlivňují vaši cenu plynu.
1 Jak ovlivňuje objemový koeficient cenu za odebraný plyn?
Objemový koeficient je jedna z položek, která se pravidelně objevuje na fakturách zákazníků za dodávku plynu. Je to číslo, které se používá k přepočtu objemu plynu naměřeného plynoměrem na objem účtovaný (oba objemy v m3).
Důvodem přepočtu je skutečnost, že naměřená hodnota množství plynu je ovlivněna fyzikálními podmínkami, za kterých se měření realizuje. Pokud měříme množství plynu při různých teplotách, naměříme odlišné hodnoty objemu plynu v m3, obdobně je množství naměřeného plynu závislé i na tlaku měřeného plynu i na barometrickém tlaku vzduchu. Objemový koeficient je vlastně druh korekce spotřeby plynu, který zohledňuje vliv tlaku a teploty plynu v odběrném místě (v plynoměru) v porovnání s tlakem a teplotou atmosféry. Pokud tedy není odběrné místo vybaveno elektronickým přepočítávačem množství, přepočítá se pomocí objemového koeficientu objem plynu změřený plynoměrem v konkrétním odběrném místě u zákazníka na objem plynu za tzv. standardních „plynárenských“ podmínek – tj. při teplotě 15 °C a při tlaku 101,325 kPa. V následujícím příkladu jsou uvedeny detaily spotřeby plynu z faktury pro nadmořskou výšku 420 m n.m. (Lány).
Provozní objem plynu naměřený plynoměrem (953 m3) je třeba vynásobit objemovým koeficientem (1,0020), získáme tak přepočtenou spotřebu plynu pro konkrétní odběrné místo (954,91 m3), která je účtovaným objemem plynu.
2 Jak se stanoví objemový koeficient „k“
Postup výpočtu objemového koeficientu je shodný pro všechny kategorie zákazníků a nalezneme ho v příloze č. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb. o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru plynu, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu.
Výpočet koeficientu se provádí pro odběrné místo, které není vybaveno měřením tlaku, teploty (vzduchu i plynu) a elektronickým přepočítávacím členem, který naměřenou hodnotu proteklého objemu plynu automaticky koriguje. Výpočetní vzorec podle vyhlášky je:
1) Teplotní koeficient (kt)
Zjednodušeně můžeme říci, že první činitel ve vzorci má za úkol porovnat provozní teplotu plynu před plynoměrem (Tp) se standardně uvažovanou (vztažnou) teplotou 15 °C (Tv).
Provozní teplota plynu před plynoměrem může být měřena, nebo je stanovena podle metodiky technických pravidel TPG 901 01. Tato pravidla stanoví pro odběratele s roční spotřebou plynu do 630 MWh, kteří mají plynoměr umístěný v temperovaných prostorách, použít provozní teplotu 15 °C. Pro plynoměry umístěné mimo temperované prostory se stanoví provozní teplota plynu v závislosti na průměrné měsíční teplotě okolí (s rozlišením odběrných míst na úrovni krajů). U odběratelů s roční spotřebou nad 630 MW se postupuje při stanovení provozní teploty plynu individuálně.
2) Tlakový koeficient (kp)
V pořadí druhý zlomek ve výše uvedeném vzorci staví proti sobě v čitateli provozní tlak plynu před plynoměrem (Δpp) spolu s průměrným barometrickým tlakem v odběrném místě zákazníka (pb) proti vztažnému barometrickému tlaku 101,325 kPa (pv) ve jmenovateli.
V nízkotlakých přípojkách, které jsou charakteristické pro klasické připojení zákazníků kategorie domácnost, je hodnota přetlaku plynu před plynoměrem (∆pp) udržována na hodnotě 2 kPa.
Barometrický tlak vzduchu v místě odběru je závislý na nadmořské výšce, ve které se toto odběrné místo nachází. Přitom platí, že nejvyšší atmosferický tlak naměříme při hladině moře, s nadmořskou výškou atmosferický tlak klesá. Přílohou TPG 90101 je rozsáhlá tabulka, ve které je možno nalézt pro jednotlivé obce ČR nadmořskou výšku a příslušný tlakový koeficient. Čísla obcí jsou uvedena podle sdělení Českého statistického úřadu č. 364/2002 Sb., o zavedení Číselníku obcí (CISOB) a Číselníku městských částí (CISMC). Je potřeba uvážit, že ve výpočtu je pro každou obec použita střední nadmořská výška určená pro těžiště obce vymezené obrysem zástavby příslušné aglomerace. Údaje jsou převzaty z geografických databází zpracovaných Českým hydrometeorologickým ústavem.
3) Faktor kompresibility (fz)
Poslední činitel ve vzorci vyjadřuje odchylky chování reálného plynu od plynu ideálního, u kterého byl použit předpoklad, že je homogenní, má konstatntní termodynamickou teplotu a látkové složení.
Pro tlak plynu do 100 kPa je hodnota zlomku rovna 1, při vyšších tlacích se tato hodnota stanoví podle ČSN 38 5510.
3 Faktory ovlivňující výši objemového koeficientu
Když si tedy shrneme faktory, které mají vliv na individualitu hodnoty objemového koeficientu pro konkrétní odběrné místo, bude to atmosferický tlak v odběrném místě zákazníka a s ním související nadmořská výška, dále pak teplota plynu v [K] před plynoměrem a s ní související umístění plynoměru v budově nebo venku. Zákazník tedy nemá možnost svým charakterem odběru ani výší spotřeby ovlivnit hodnotu objemového koeficientu na své faktuře.
Jednou z příčin změny výše objemového koeficientu uváděného na faktuře zákazníka může být výměna plynoměru. V rámci modernizace jsou vybraná odběrná místa nově osazována plynoměry s teplotní kompenzací. S touto změnou je nutně spojená i změna hodnoty objemového koeficientu, protože objemový koeficient pak zohledňuje pouze rozdíly spojené s tlakem.
O typu měřícího zařízení a o způsobu měření rozhoduje provozovatel distribuční soustavy (případně provozovatel přepravní soustavy u zákazníků přímo připojených k přepravní soustavě).
Typ měřícího zařízení je uveden ve smlouvě o dodávce plynu. V případě výměny měřícího zařízení jsou konkrétní údaje o nainstalovaném měřícím zařízení (včetně technických údajů a výrobního čísla) uvedeny na dokladu o montáži měřícího zařízení. Tento doklad dotvrzuje zákazník svým podpisem.
Distributor (nebo přepravce) je dle energetického zákona č. 458/2000Sb. ve znění zákona č. 211/2011 Sb. povinen na svůj náklad měřidlo udržovat a pravidelně ověřovat správnost měření.
Pokud má zákazník pochybnosti o správnosti údajů měření, má právo nechat měřidlo přezkoušet. V případě, že se prokáže chyba měřidla, hradí náklady na přezkoušení distributor. V opačném případě nese náklady na přezkoušení měřidla zákazník. Cena základního přezkoušení měřidla se obvykle pohybuje okolo 1 000 Kč.
4 Vliv objemového koeficientu na cenu plynu pro zákazníka
Vliv objemového koeficientu na výslednou cenu za dodávku plynu je závislý na množství spotřebovaného plynu (při vyšší spotřebě je vliv objemového koeficientu větší). U spotřebitelů kategorie maloodběratel a domácnost může být vliv tohoto koeficientu považován za malý.
U větších spotřebitelů (kategorie velkoodběratel a střední odběratel) je kompenzace řešena individuálně a zároveň je obvyklé použití dokonalejšího měření (s přepočítávačem, s teplotní kompenzací...).
5 Výpočet objemového koeficientu v praxi
Při výpočtu je možno postupovat pomocí výpočetní pomůcky na TZB-info Přepočet spotřeby ZP na kWh. V něm lze po zaškrtnutí volitelného čtverečku vypočítat i hodnotu k. Výpočetní vzorec se shoduje se vzorcem ve vyhlášce.
Ověřit, zda je výše objemového koeficientu uváděná na fakturách správná lze i „ručním“ výpočtem podle upraveného vzorce:
- Z nadmořské výšky odběrného místa (H) stanovíme průměrnou roční hodnotu atmosferického tlaku vzduchu v této nadmořské výšce (pb)
- Vypočteme tlakový koeficient (kp) – do vzorce dosadíme atmosferický tlak vzduchu pro danou nadmořskou výšku vypočtený v bodě 1
- Vypočteme teplotní koeficient (kt)
- Dosadíme faktor kompresibility (fz) – do 100 kPa = 1 (běžný plynoměr na nízkotlakém rozvodu)
- Vypočteme výsledný objemový koeficient (k)
Konkrétně pro čtyři zákazníky kategorie maloodběr - domácnost je výpočet následující:
Odběrné místo dvou zákazníků se nachází v nadmořské výšce 420 m.n.m., přičemž zákazník A má plynoměr umístěný ve vnitřních temperovaných prostorách, zákazník B venku a zákazník C s plynoměrem v temperovaném prostoru, ale v nadmořské výšce 235 m.n.m. Zákazník D pak v téže nadmořské výšce (235 m.n.m), ale s plynoměrem umístěným venku.
| Výpočet objemového koeficientu | zákazník A H=420 m (Lány) plynoměr uvnitř Tp = 15 °C |
zákazník B H=420 m (Lány) plynoměr venku Tp = 6 °C |
zákazník C H=235 m (Beroun) plynoměr uvnitř Tp = 15 °C |
zákazník D H=235 m (Beroun) plynoměr venku Tp = 6 °C |
||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1.) | pb = 101,7 – 0,0125 . H H - nadmořská výška 101,7 kPa - průměrná roční hodnota atmosfe- rického tlaku vzduchu pro nadmořskou výšku 0 m. |
1.) | pb = 101,7 – 0,0125 . 420 | pb = 101,7 – 0,0125 . 420 | pb = 101,7 – 0,0125 . 235 | pb = 101,7 – 0,0125 . 235 | ||
| pb = 96,45 k Pa | pb = 96,45 k Pa | pb = 98,76 k Pa | pb = 98,76 k Pa | |||||
| 2.) | kp = (pb +Δpp) / pv pb - atmosferický tlak vzduchu pro nadmořskou výšku H Δpp - 2,0 k Pa pv - 101,325 kPa |
2.) | kp = (pb +Δ pp) / pv | kp = (pb +Δ pp) / pv | kp = (pb +Δ pp) / pv | kp = (pb +Δ pp) / pv | ||
| kp = (96,45 + 2,0) / 101,325 | kp = (96,45 + 2,0) / 101,325 | kp = (98,76 + 2,0) / 101,325 | kp = (98,76 + 2,0) / 101,325 | |||||
| kp = 0,9716 | kp = 0,9716 | kp = 0,9944 | kp = 0,9944 | |||||
| 3.) | kt = Tv / Tp Tv - 15 °C nutno přepočíst na Kelviny Tv=15+273,15 = 288,15 K Tp - teplota plynu v plyno- měru v Kelvinech Tp [K]= x °C + 273,15 |
3.) | kt = Tv / Tp | kt = Tv / Tp | kt = Tv / Tp | kt = Tv / Tp | ||
| kt = 288,15 / 288,15 | kt = 288,15 / 279,15 | kt = 288,15 / 288,15 | kt = 288,15 / 279,15 | |||||
| kt = 1 | kt = 1,032 | kt = 1 | kt = 1,032 | |||||
| 4.) | fz pro tlak plynu do 100 k Pa fz = 1 |
4.) | fz = 1 | fz = 1 | fz = 1 | fz = 1 | ||
| 5.) | k = kp . kt . fz výsledný objemový koeficient |
5.) | k = 0,9716 . 1 . 1 | k = 0,9716 . 1,032 . 1 | k = 0,9944 . 1 . 1 | k = 0,9944 . 1,032 . 1 | ||
| k = 0,9716 | k = 1,0027 | k = 0,9944 | k = 1,0262 | |||||
Podle uvedeného návodu si každý odběratel může spočítat, zda jeho objemový koeficient uvedený na faktuře je určen správně. Dopady použití rozdílných koeficientů na výslednou platbu zákazníka samozřejmě záleží na velikosti rozdílu mezi správným koeficientem a tím uvedeným na faktuře a velikostí odběru. Cenové rozdíly se mohou u domácností pohybovat v řádu desetikorun, ale u větších odběrů bez přepočítávače objemu u plynoměru pak i v řádu tisícikorun za rok. V každém případě ale stojí koeficient uváděný na faktuře za zkontrolování.
Pokud se zákazník domnívá, že hodnota jeho objemového koeficientu nebyla stanovena správně, měl by se obrátit na svého dodavatele plynu. V případě, že došlo k pochybení ve výpočtu objemového koeficientu, měla by být zákazníkovi v rámci reklamace přepočtena faktura s použitím správných hodnot.
Kalkulátor cen energiíČlánek velmi přehledným způsobem rozebírá problematiku stanovení spotřeby plynu ovlivněnou objemovým koeficientem. Podrobně je popsán způsob stanovení objemového koeficientu, vysvětleny faktory ovlivňující výši objemového koeficientu. Přínosné pro praxi odběratelů je pak zpracovaný tabulkový přehled s jednotlivými zákazníky podle místa umístění plynoměru a nadmořské výšky odběratele.
The amount of volume coefficient depends on elevation of location of gas consumption and the temperature of gas flowing through the gasometer. In this paper we describe the procedure by which you can check that the coefficient of volume on the invoice is correct. The coefficient is one of the factors that affect your cost of gas.
