Pohledem znalce: Blíží se druhá vlna kontrol kotlů?

Datum: 5.6.2018  |  Autor: Ing. Zdeněk Lyčka

Autor upozorňuje na rozdíl mezi doporučeným vzorem protokolu z kontroly kotlů podle Zákona o ochraně ovzduší a náležitostmi, které má protokol mít podle vyhlášky 415/2012 Sb. O termínu kontrol kotlů, respektive o lhůtě, ve které se mají provádět, rozhoduje novela Zákona o ochraně ovzduší.

Jak se čtenáři tzb-info.cz mohli nedávno dočíst v článku Kontrola teplovodních kotlů, krbů a kamen do 300 kW, vydalo Ministerstvo životního prostředí koncem března aktualizované „Sdělení k provozování a ke kontrole spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a níže“. Podle doposud platného znění zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší by do konce letošního roku měla proběhnout druhá vlna pravidelných kontrol kotlů a kamen na pevná paliva napojených na otopnou soustavu. A těchto kontrol se zmiňované „Sdělení“ ve velké míře týká. První vlna kontrol musela být provedena do konce roku 2016 a další kontroly dle zákona mají být provedeny do dvou kalendářních let. Tedy jak jsem již zmínil, do konce roku 2018. Mají se tedy provozovatelé dotčených zdrojů tepla pomalu poohlížet po vhodném technikovi (odborně způsobilé osobě), který by jim kontrolu provedl? Já bych doporučoval prozatím nespěchat. Jednak podle zákona musí být provedena kontrola nejen technického stavu, ale i provozu zdroje. Což znamená, že zdroj má být v době kontroly v provozu po dobu nezbytnou k řádnému provedení kontroly. Toto je mimo topnou sezónu často velice těžko proveditelné, neboť předpokladem takové kontroly je dosažení vhodných tahových podmínek ve spalinových cestách, dostatečný odběr tepla aj. A navíc, v Poslanecké sněmovně byla aktuálně 23. 5. schválena novela zákona o ochraně ovzduší, která přinese podstatné změny také do provádění kontrol. Do platné a účinné legislativy bude zanesena až jejím zveřejněním ve Sbírce zákonů. Co se tedy chystá?

Kotel Viadrus
Kotel Viadrus

Jedním z velkých problémů první vlny kontrol bylo „účinkování“ rozličných „revizorů“, kteří si často za provedení kontroly účtovali nehorázné sumy. Cílem schválené novely zákona je, řečeno slovy pana ministra Brabce, „Ulevit od finanční zátěže za revize všem poctivým občanům, zajistit maximální předvídatelnost výdajů za revize a zajistit, aby revize neposloužily ke snadnému zisku a nekalé praxi některých subjektů“, viz například článek Novela zákona o ochraně ovzduší, povinné revize kotlů jednou za 3 roky a nižší cena revizí. Tento záměr se má realizovat především tím, že MŽP vyhláškou stanoví jakýsi cenový strop pro provedení kontroly. A dále tím, že se prodlouží perioda kontrol z doposud platných dvou kalendářních let na tři roky od provedení poslední kontroly. Například po kontrole v září 2016 bude čas na následnou kontrolu do září 2019.

Pro provozovatele zdrojů je to ovšem signál, že by rozhodně měli počkat, až vejde v platnost novela zákona o ochraně ovzduší, pravděpodobně během srpna 2018. Především je tady pro mnohé majitele kotlů rozhodně lákavá vize, že další kontrola může být levnější než ta první. A také by se náklady na provedení kontroly mohly „přenést“ až na rok následující. To je příjemnější stránka novely.

Pro někoho může být méně příjemnou stránkou, jak musím podotknout, že novela byla schválená v předloženém znění, a tak budou muset být výsledky kontroly odborně způsobilou osobou nahlášeny do integrovaného systému zřízeného MŽP. Takže již bude přehled o tom, kdo kontrolu má a jaký byl její výsledek. Podle doposud platného znění zákona je provozovatel zdroje povinen předložit doklad o kontrole pouze na vyžádání obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Takže nebylo možné provozovatele snadno zkontrolovat a pokud mu například kontrola u jednoho technika nevyšla, klidně ji mohl hodit do koše a nechat si kotel zkontrolovat někým „ohleduplnějším“.

Zmínil jsem doklad o kontrole zdroje. Tady vidím jeden potenciální problém, který přineslo v úvodu zmíněné „Sdělení MŽP…“. Je v něm totiž uveden vzor Dokladu o kontrole technického stavu a provozu zdroje. Ovšem materiál typu „Sdělení“ je pouze jakýmsi právně nezávazným metodickým pokynem. O tom, jak má Doklad vypadat doopravdy, hovoří novelizovaná vyhláška 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší platná od 1. 1. 2018. Její příloha č. 18 stanoví náležitosti Dokladu o kontrole. Platné znění vyhlášky je oproti „Sdělení“ právně závazné. V čem je tedy ten potenciální problém? Ve slovech VZOR (dle „Sdělení) a NÁLEŽITOST (dle vyhlášky).

K vysvětlení problému použiji text z materiálu, ve kterém se MŽP vypořádává s připomínkami k mezirezortnímu řízení k novele vyhlášky 415/2012. Jednou z připomínek bylo „Požadujeme zajistit možnost, aby každý výrobce mohl doklad případně upravit pro své účely tak, aby co nejvýstižněji vystihoval podstatu kontroly, resp. lépe konkretizoval prováděné úkony. Tzn. například stanovit minimální rozsah dokladu, kdy by výrobce mohl povinnou část doplnit o další body“. Načež odpověď MŽP byla „Zákon hovoří o stanovení “náležitostí dokladu“ nikoli „vzoru dokladu“; tzn. stanovují se údaje, které musí doklad vždy obsahovat (mohou být výrobci dále rozvedeny, nikoli však zkráceny)“. Pokud to shrnu, vyhláška na základě „zadání“ vyplývajícího ze zákona č. 201/2012 stanoví náležitosti dokladu. Tedy minimum toho, co má doklad obsahovat. Ovšem výrobce kontrolovaného kotle či samotný kontrolor si doklad mohou individuálně rozšířit a pozměnit, pokud tak uznají za vhodné a pokud bude dodržen rozsah informací uvedený v náležitostech dle přílohy č. 18 vyhlášky. Jen v případě, že by byl ve vyhlášce uveden Vzor dokladu, musel by doklad obsahovat přesně ty informace, které jsou ve vzoru uvedeny – ani více ani méně.

A příklad možného problému? V náležitostech dokladu dle vyhlášky není uveden údaj o roku instalace zdroje. Tudíž tento údaj nemusí obsahovat ani „reálný“ doklad vypracovaný odborně způsobilou osobou. Ovšem ve „vzoru“ dokladu dle „Sdělení“ je údaj o roku instalace uveden. Pokud by tedy vyhlášky neznalý úředník vyžadoval údaj o roku instalace (například při předkládání dokladů k žádosti o kotlíkovou dotaci), protože je to uvedeno ve vzoru dle „Sdělení“ (se kterým úředníci pracují mnohdy více jak s vyhláškou, protože je jakýmsi shrnutím informací platných pouze ke kontrolám), mohl by nastat problém. Já osobně jsem již vedl nejeden spor s úředníky o tom, zda má doklad vypadat přesně tak, jak je uvedeno ve „Sdělení“.

Závěr

Co říci tedy závěrem? Rozhodně si užít pohodové léto a zákonnou kontrolu svého kotle či teplovodních kamen ponechat na topnou sezónu, ale spíše až rok 2019. Tedy poté, co bude novela zákona o ochraně ovzduší platná. Ovšem to hovořím o zákonné kontrole.

Je potřeba mít na vědomí, že pokud má být zdroj tepla bezpečný, jeho provoz ekonomický a také v rámci možností co nejšetrnější k životnímu prostředí, měl by být pravidelně čištěn a před každým začátkem topné sezóny zkontrolován. Pokud možno odborníkem.

O autorovi

Ing. Zdeněk Lyčka se dlouhodobě věnuje problematice vytápění, především využití tuhých paliv. V oboru začal působit jako výrobní technolog a konstruktér kotlů a postupně se rozsah jeho činnosti rozšířil na celé spektrum činností s tím souvisejících. Od zkoušení kotlů u autorizované zkušebny přes činnost v technických normalizačních komisích, navrhování a připomínkování související legislativy až po soudní znalectví.

 

Hodnotit:  

Datum: 5.6.2018
Autor: Ing. Zdeněk Lyčka   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2018

Partneři - Vytápíme tuhými palivy

logo ATMOS
logo OPOP
logo VIADRUS
CAD a BIM knihovny

Partneři - Vytápění

logo GEMINOX
logo THERMONA
logo DANFOSS
logo ENBRA
logo FV PLAST

Redakce TZB-info natočila

Doporučujeme

 
 

Aktuální články na ESTAV.czByly vyhlášeny výsledky prestižní architektonické soutěže Brick Award 2018Nová řada kompozitních prken Atmosphere pro terasy a plotyVápenopískové tvárnice Silka – větší užitná plocha rodinného domu díky tenkému zdivuKam bude směřovat budoucnost dřevostaveb?