Tepelné parazitování v číslech

Datum: 16.3.2015  |  Autor: Ing. Jan Blažíček, redakce

Přechod tepla mezi byty provozovanými na různé vnitřní teploty objektivně existuje a za určitých okolností může představovat významný podíl na celkových tepelných ztrátách konkrétního bytu. Dá se přesně vyčíslit finanční dopad tepelného parazitování?

Vyšší náměr na indikátoru = plýtvač?

Obyvatelé bytových domů, ve kterých se náklady na vytápění dělí mezi jednotlivé partaje cestou rozúčtování podle náměrů poměrových indikátorů, mohou porovnávat výsledky odečtené na všech otopných tělesech v domě. Ponechme pro tuto chvíli stranou algoritmus, podle kterého se náměry vyhodnocují, a podívejme se na naměřené hodnoty. Ty se často výrazně liší, byt od bytu, místnost od místnosti, ačkoliv u shodně situovaných jednotek by měly být víceméně shodné. To vede pochopitelně ke spekulacím mezi nájemníky či vlastníky bytových jednotek, jaká je příčina rozdílů. Poměrně jasno mají zejména ti, jejichž náměry jsou nízké až průměrné. Podle nich jsou vysoké náměry sousedů jasným důkazem o plýtvání dodávaným teplem. Z této skupiny se rekrutují nejzarytější bojovníci za prosazení co nejvyššího podílu spotřební složky na vyúčtování, aby „každý platil jen to, co protopil“. Argumentace „plýtvačů“, že ve svých bytech mají obvyklou vnitřní teplotu, bývá odbývána těžko prokazatelným, ale i těžko vyvratitelným, tvrzením, že „tedy asi nadměrně větrají“.

Obrázek č. 1 – vliv mezibytové migrace tepla na celkovou tepelnou bilanci bytu č. 4
Obrázek č. 1 – vliv mezibytové migrace tepla na celkovou tepelnou bilanci bytu č. 4

I kdyby byla dodávka tepla místně přesně měřena kalorimetry, nelze činit podobné závěry bez znalosti přesných vnitřních teplot vytápěných prostor, protože jedině tak lze zohlednit přechody tepla přes vnitřní dělící konstrukce. Jejich význam není rozhodně zanedbatelný, jak ukazuje graf na obrázku č. 1. Je na něm znázorněn vliv mezibytové migrace tepla na celkovou tepelnou bilanci, a to na příkladu bytové jednotky domu, jehož model byl použit i v předchozím článku. Úplně stačí, aby sousední byty měly o 1 °C nižší průměrnou teplotu, a tepelné ztráty zkoumaného bytu vzrostou o 21 %. Pokud bude rozdíl 2 °C, bude spotřeba tepla již o 35 % vyšší a u rozdílu 3 °C je třeba počítat s navýšením o 45 %. Na grafu to vyjadřuje pravý oranžový trojúhelník, ve kterém by ještě mohl být nápis „zde jsou plýtvači“. A to je předmětný byt č. 4 vytápěn na projektovanou teplotu 22 °C a je větrán hygieniky doporučovanou výměnou vzduchu 0,5 h−1, tedy je provozován naprosto v souladu s normovými požadavky… Naproti tomu levý oranžový trojúhelník dokládá, že teplota v bytě se zcela zavřenými radiátory nemusí klesnout o více než 4 °C, pokud se na jeho vytápění budou nedobrovolně podílet sousedé.

Mít nadprůměrné náměry na indikátorech tedy automaticky neznamená být plýtvačem energie a chovat se nehospodárně. Můžete být stejně tak dobře obětí „spořivých“ sousedů, kteří vám teplo kradou.

Zvrácená logika: kdo krade, šetří, kdo nekrade, plýtvá

Poslední dobou se hovoří o nutnosti zvyšovat energetickou účinnost vytápění, abychom ušetřili draze vyrobenou energii. Za prostředek k dosažení tohoto cíle bývá vydávána uvědomělá ruční regulace výkonu těles v závislosti na aktuálním využívání bytů a místností v nich. Motivační faktorem má být instalace měření spotřeby tepla na jednotlivých otopných tělesech, aby každý mohl průběžně sledovat, kolik tepla spotřeboval, a nezapomínal se chovat úsporně.

Celá tato konstrukce je naprostým nesmyslem, protože pokud jednotlivec nemá komplexní přehled o náměrech na všech tělesech v domě, nemůže z náměrů na svých tělesech vůbec nic usuzovat. Navíc je přirozené, že při nižších venkovních teplotách bude spotřeba tepla vyšší, což vede k tomu, že občané vystresovaní z narůstajících náměrů tělesa zavírají a provozují své byty v podmínkách, které jsou v rozporu s hygienickými normami a pravidly pro provozování otopných soustav.

Následující příklad vychází z reálných podkladů poskytnutých vlastníkem konkrétního bytového domu aplikovaných na již zmiňovaný zjednodušený model panelového domu. Pro snadnější orientaci ve výsledcích poslouží očíslování bytových jednotek podle schématu na obrázku č. 2, kde -101- je nevytápěný suterén a -201- až -506- bytové jednotky velikosti 2+1 shodné podlahové plochy cca 50 m2.

Obrázek č. 2 – schéma bytového domu s číselným označením bytových jednotek a suterénu
Obrázek č. 2 – schéma bytového domu s číselným označením bytových jednotek a suterénu
Obrázek č. 3 – náměry indikátorů a jejich odchylka od průměrného náměru
Obrázek č. 3 – náměry indikátorů a jejich odchylka od průměrného náměru

Na radiátorech jsou instalovány poměrové indikátory a po ukončení otopné sezóny byl v jednotlivých bytech zjištěn stav popsaný na obrázku č. 3. Je vidět, že v objektu jsou 3 bytové jednotky (-403, -202- a -404-), které mají spotřebu tepla podle indikátorů výrazně vyšší (226 až 249 % průměru), naproti tomu jeden byt (-504-) spotřeboval pouze 35 % průměru a další 4 (-503-, -305-, -204- a -502-) se pohybují v rozmezí 48 až 58 % průměru, což se dá rovněž považovat za extrémní výsledek.

Obrázek č. 4 – náměry indikátorů a zvolené vnitřní teploty
Obrázek č. 4 – náměry indikátorů a zvolené vnitřní teploty

Určit z náměrů indikátorů jaká byla v bytech průměrná vnitřní teplota je nemožné, protože na daném teplotním komfortu se kromě dodávek tepla z otopné soustavy podílejí ještě tepelné zisky, o jejichž konkrétní velikosti můžeme mít pouze rámcovou představu, neboť k jejich přesnému vyčíslení chybějí podklady, což je potřeba vnímat jako obecný problém. Nicméně v rámci našeho modelového příkladu si můžeme dovolit určité zjednodušení, protože nám nejde o přesné výsledky, ale o ukázku dopadu individuálních zásahů do regulace otopné soustavy. Pro další výpočty proto použijeme hodnoty vnitřních teplot, které jsou přibližně odvozeny od náměrů indikátorů, viz obrázek č. 4. Zdůrazňuji, že teploty mohly být zvoleny i zcela jinak!

Následující dva obrázky ukazují, jak se v jednotlivých bytech promítne rozdílná vnitřní teplota do hodnoty průměrné tepelné ztráty za otopné období. Při výpočtu tepelných ztrát byla uvažována průměrná venkovní teplota ve výši 4 °C a teploty v nevytápěných částech objektu (suterén a schodišťové prostory) byly teploty vypočítány na základě analýzy tepelných toků probíhajících na rozhraní jednotlivých prostředí. Průměrné vnitřní teploty v obrázku č. 6 nebyly zvoleny náhodně, ale odpovídají váženému průměru bytových teplot z obrázku č. 5. Obě uvedené varianty potom mají téměř shodnou celkovou tepelnou ztrátu.

Obrázek č. 5 – varianta A – zvolené vnitřní teploty a odpovídající průměrná tepelná ztráta za otopné období (W)
Obrázek č. 5 – varianta A – zvolené vnitřní teploty a odpovídající průměrná tepelná ztráta za otopné období (W)
Obrázek č. 6 – varianta B – průměrné vnitřní teploty a odpovídající průměrná tepelná ztráta za otopné období (W)
Obrázek č. 6 – varianta B – průměrné vnitřní teploty a odpovídající průměrná tepelná ztráta za otopné období (W)

Za povšimnutí stojí různá energetická náročnost bytů podle polohy v domě. Byt -201- má na obrázku č. 6 průměrnou tepelnou ztrátu ve výši 1469 W, zatímco stejně velký, a na stejnou teplotu vytápěný, byt -402- pouze 784 W, tedy o 47 % nižší. Představa některých lidí, že by se teplo mělo účtovat podle skutečné spotřeby, tak jako se tomu děje u rodinných domků, naráží na diametrálně odlišné tepelně technické parametry konstrukcí oddělujících vytápěný prostor od svého okolí v případě volně stojícího rodinného domku a bytu v bytovém domě. Podíl vnějších a vnitřních mezibytových konstrukcí se byt od bytu výrazně liší, takže zajištění stejné vnitřní teplotní pohody vyžaduje dost rozdílné množství tepla. O tom, jak naivní jsou nápady zohlednit polohu v domě do pořizovací ceny bytu, svědčí případ bytu -403- na obrázku č. 5. Ten by měl díky své chráněné poloze mít nízkou tepelnou ztrátu, a tedy i vyšší pořizovací cenu, ale to platí pouze za předpokladu, že na něm nebudou parazitovat jeho sousedé, jak je patrné jednak z obrázku č. 5, jednak z obrázku č. 7, ve kterém jsou vyčísleny rozdíly v průměrných tepelných ztrátách variant s odlišnými a shodnými vnitřními teplotami. Hodnoty se záporným a kladným znamínkem ukazují, kolik wattů v průměru každou hodinu odtéká nebo přitéká vnitřními dělícími konstrukcemi, a o kolik procent se tím zvyšuje či snižuje energetická náročnost příslušného bytu. Následující obrázek č. 8 potom dává informaci, kolik by mezibytové tepelné transfery pro jednotlivé partaje znamenaly v případě, že by otopné období bylo dlouhé 210 dnů a cena tepla byla 500 Kč za GJ, což jsou hodnoty v Česku běžné a dalo by říct, že jsou blízké republikovému průměru.

Obrázek č. 7 – rozdíl průměrné tepelné ztráty variant A a B za otopné období ve W a v %
Obrázek č. 7 – rozdíl průměrné tepelné ztráty variant A a B za otopné období ve W a v %
Obrázek č. 8 – rozdíl spotřeby tepla variant A a B za otopné období ve GJ/rok a v Kč/rok
Obrázek č. 8 – rozdíl spotřeby tepla variant A a B za otopné období ve GJ/rok a v Kč/rok

Rozdíl odchylek od správné spotřeby mezi prakticky totožnými byty -304- a -403- je úctyhodných 14,62 GJ/rok, respektive 7 306,– Kč/rok ve finančním vyjádření, a rozdíl mezi byty -504- a -403- je dokonce 19,94 GJ/rok, respektive 9 969,– Kč/rok. Pravda, zatím není díky platným pravidlům pro rozúčtování tepla (vyhláška č. 372/2007 Sb.) možné, aby se výsledky z obrázku č. 8 promítly do skutečného vyúčtování. Nemůže proto nastat případ, že by majitel bytu -403- na konci otopné sezóny doplácel více jak 6 tisíc korun a majiteli bytu -504- by se naopak téměř 4 tisíce vracely. Hodnoty odečtené na indikátorech musí být z důvodu zjevné neobjektivity výsledků korigovány a prozatím jsou nastaveny mantinely ve výši −40 % /+40 % průměrné hodnoty, pomocí kterých se „obrušují“ extrémy. V našem případě by to znamenalo, že obyvatelé bytů -403-, -202- a -404- budou platit „jenom“ 140 % průměru a ti, kteří obývají byty -504-, -503- a další s náměry pod 60 % průměru (viz obrázek č. 3), budou platit „celých“ 60 % průměru.

O tom, jak je tento systém spravedlivý, a k čemu v konečném důsledku povede, ať si každý udělá úsudek sám.

A může být i hůř. Již dva roky se připravuje novela vyhlášky 372/2007 Sb. a ve vážně míněném ministerském (MMR) návrhu z roku 2013 se objevila změna mantinelů z dosud platných −40 % /+ 40 % na −20 %/∞! Holt na plýtvače musíme být přísní…

Lze tedy akceptovat tepelné parazitování v bytových domech v důsledku různých vnitřních teplot, protože je důležitější mít možnost zachování volby vnitřní teploty, anebo by mělo být přijato opatření, které krádežím tepla mezi sousedy účinně zamezí?

Obrana proti tepelnému parazitování

Vedle popíračů významu přestupu tepla přes vnitřní konstrukce existuje rovněž skupina lidí zastávající názor, že i kdyby k přestupu tepla docházelo, dá se tepelnému parazitování snadno bránit. A jako řešení nabízejí dodatečnou tepelnou izolaci dělících konstrukcí. Pojďme se podívat, co by nám toto opatření přineslo. Stav před a po dodatečném zateplení je znázorněn na obrázcích 9 a 10.

Obrázek č. 9 – výsledky pro byt č. 4 oddělený od sousedů standardními konstrukcemi
Obrázek č. 9 – výsledky pro byt č. 4 oddělený od sousedů standardními konstrukcemi
Obrázek č. 10 – výsledky pro byt č. 4 po zlepšení tepelně technických parametrů dělících konstrukcí
Obrázek č. 10 – výsledky pro byt č. 4 po zlepšení tepelně technických parametrů dělících konstrukcí

Porovnáním obou variant vidíme, že i přes zlepšení izolačních schopností nemůžeme být proti parazitování zcela ochráněni. Navíc je třeba vzít v potaz, že dodatečnou izolací stěn přijdeme o část užitné plochy. V našem případě je to zhruba 1,2 m2, tedy při výměře 50 m2 ztráta 2,5 % podlahové plochy. Nad tím jistě kdekdo mávne rukou, ale ono to současně znamená, že při pořizovací ceně bytu 2 miliony korun stál tento kousek plochy 50 tisíc korun, takže je otázkou jestli má investice do zateplení plus ztráta z nevyužitelné plochy bytu, při pofiderní úspoře, vůbec ekonomickou návratnost. Ale pojďme dál. Snížení výšky místnosti při zateplení stropu nám asi nijak zvlášť vadit nebude, ale co dodatečné zateplení podlahy? To je už zcela mimo realitu, takže budeme muset doufat, že v bytě pod námi bude bydlet někdo rozumný, protože zhruba dvě pětiny konstrukcí nemáme dostatečně ošetřeny.

Anebo…

se proti prostupu tepla můžeme účinně bránit bez koruny zbytečných investic a při zachování jak podlahové plochy, tak světlé výšky místnosti – respektováním podmínek, na které byly bytové domy projektovány. Jednou z nich, jak jsem se zmínil v předchozím článku, byla jednotná vnitřní teplota, při které k žádným prostupům tepla nedochází.

Už slyším tradiční argument, že každý máme jiné potřeby a vnímání teplotního komfortu a nelze proto chtít, abychom všichni žili v unifikovaném světě jedné univerzální vnitřní teploty. Ono to na někoho dokonce může působit jako nepřiměřené zasahování do osobních práv obyvatel bytového domu. V tom případě je třeba si položit otázku: Je nezpochybnitelným právem každého člověka mít v bytě takovou vnitřní teplotu, která mu nejvíce vyhovuje? Když se při hledání odpovědi nad touto otázkou hlouběji zamyslíte, musí vám dojít, že pokud vyloučíme variantu, že co byt, to jeden člověk, tak technicky a ekonomicky přijatelné řešení, které by nám tento požadavek splnilo, zkrátka neexistuje. A mimo otopné období to již platí bez výjimky. Více o tomto tématu v některém s dalších článků.

 
English Synopsis
Heat parasitism in numbers

The heat transfer between apartments operated on various internal temperatures objectively exists and under certain circumstances this may represent an important proportion of the total heat loss of the apartment. Is it possible to quantify the financial impact of the heat parasitism?

 

Hodnotit:  

Datum: 16.3.2015
Autor: Ing. Jan Blažíček, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (169 příspěvků, poslední 12.06.2015 10:06)


Projekty 2017

Slunce v domě on-line

Stav nabití BAT:--- %
Roční soběstačnost:--- %

Partneři - Vytápění

logo DANFOSS
logo FV PLAST
logo GEMINOX
logo FENIX
logo ENBRA
logo THERMONA

Spolupracujeme

logo Asociace odborných velkoobchodů

 
 

Aktuální články na ESTAV.czNový dotační program na jímky na dešťovou voduEXPOS – internetový obchod finálních produktů TZB, bílé techniky i náhradních dílůMONETA Money Bank se v BB Centru přestěhuje do nově zrekonstruované budovyHuawei otevřelo první zákaznické centrum v ČR