Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2017 ve vztahu k vytápění

Emise znečišťujících látek do ovzduší se meziročně opět snížily, kvalita ovzduší zůstává přesto neuspokojivá. V loňském roce ji ovlivnily smogové situace v souvislosti s aktuálními rozptylovými podmínkami. Ovzduší znečišťuje zejména silniční doprava ve městech a vytápění domácností, situace je nadále neuspokojivá i v místech koncentrace průmyslových podniků.

Situaci by měla v budoucnu pomoci výměna neekologických kotlů díky kotlíkovým dotacím a také zákaz provozu nevyhovujících kotlů v září 2022.

Klimatické změny se rok od roku projevují znatelněji, vloni jsme v ČR zažili 12 tropických dní s teplotou nad 30 °C, což bylo ve srovnání s rokem 2016 o 5 více. Vývoj teplot a nedostatek srážek se podepsal na rozvoji hydrologického a půdního sucha. Ekonomický růst a konzumní chování společnosti se odrazily i na odpadovém hospodářství, produkce komunálních odpadů meziročně stoupla. Míra skládkování komunálních odpadů je stále alarmující, vloni dosahovala 45 %. Díky technologiím se ale mění struktura nakládání s odpady, a to především s obaly, u nichž roste míra materiálového využití.

Se Zprávou o životním prostředí ČR za loňský rok, kterou každoročně připravuje rezortní organizace MŽP – CENIA, česká informační agentura životního prostředí, se na svém jednání seznámila vláda.

Komentář ministra Brabce ke zprávě o stavu životního prostředí za loňský rok

„Když se ohlédneme za minulým rokem, zůstávají nám z pohledu životního prostředí priority, kterým se systematicky a dlouhodobě MŽP věnuje. Do zlepšení kvality ovzduší každoročně investujeme vysoké finanční částky jak z národních zdrojů, tak z evropských fondů, stejně jako průběžně reagujeme na aktuální potřeby změnami zákonů. V posledních několika letech nabývají účinnosti některé legislativní změny, jako například zavedení pravidelných revizí technického stavu a provozu kotlů v domácnostech, zákaz uvádět na trh kotle 1. a 2. emisní třídy od roku 2014 a uvádět na trh kotle 3. emisní třídy od roku 2018, změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jejímž cílem bylo zjednodušit proces a zrychlit tak např. výstavbu obchvatů v obcích.

Od letoška pak platí přísnější emisní limity pro všechny menší teplárny a elektrárny na tuhá paliva nebo vyhláškou stanovená přísnější povinná opatření pro omezení emisí prachu ze sléváren, kovů, kamenolomů a povrchových dolů paliv, které také přispívají k překračování imisních limitů. Intenzivně také jednáme s Polskem, protože přeshraniční přenos znečišťujících látek je významný a bez zásadních opatření na polské straně nebude možné v Česku limitních koncentrací v ovlivněných oblastech dosáhnout.

V oblasti sucha jsem letos stálé aktivity MŽP rozšířil i o činnost expertní Národní koalice pro boj se suchem. Do budoucna potřebujeme nepochybně realizovat jak technická opatření v podobě vodárenských nádrží na zajištění pitné vody pro obyvatelstvo a rozvoj vodohospodářské infrastruktury, tak i přírodě blízká opatření v podobě nových vodních prvků v krajině. A také musíme chránit půdu proti erozi nebo lépe využívat vodu jak v průmyslu, ve městech a obcích, tak i v zemědělství.

Ve světle plnění evropských recyklačních cílů a prozatímní naprosté dominance skládkování komunálních odpadů v ČR je zřejmé, že klíč k posunu je v moderní prorecyklační odpadové legislativě. Připravujeme proto nové zákony – zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností, které spolu s novelou zákona o obalech zapracují do naší legislativy tzv. evropský oběhový balíček, který výrazně mění celoevropské nakládání s odpady. V roce 2035 bychom podle nových evropských cílů měli 10 % komunálních odpadů skládkovat a 65 % recyklovat.

V připravované legislativě, kterou představíme v nejbližších týdnech, se tak i my zaměřujeme na recyklaci i materiálové využití odpadů a především na omezení skládkování. Novou legislativou podpoříme třídění díky novému zpoplatňování odpadů skrze PAYT- „Zaplatíš tolik, kolik vyhodíš“, který účtuje svoz směsného komunálního odpadu podle frekvence, hmotnosti nebo objemu. Tento systém zvýhodňuje občany, kteří co nejvíce třídí odpad. Jisté je, a to ministerstvo dlouhodobě předesílá, že musíme zvýšit poplatky obcí za skládkování odpadů. Ty jsou v ČR dlouhá léta nízké a stále stejné, zvýhodňují tím tento neekologický a nemoderní způsob nakládání s odpady a nedávají tak prostor ke zvýšení recyklace a využívání odpadů jako druhotných zdrojů,” uzavírá ministr Brabec.

Rok 2017: přehled proměn v jednotlivých oblastech

Klima

• Rok 2017 byl na území ČR teplotně nadnormální, průměrná roční teplota 8,6 °C byla o 0,7 °C vyšší než normál v letech 1981–2010. V roce 2017 se v průměru za celou ČR vyskytlo 12 tropických dní s teplotou nad 30 °C, což bylo o 5 tropických dní více než v roce 2016.

Ovzduší

• Meziročně došlo v roce 2017 k poklesu vybraných emisí znečišťujících látek, nejvíce poklesly emise tuhých znečišťujících látek o 3,8 %, emise NO_x o 2,9 % a emise SO₂ o 2,5 %.
• V roce 2017 došlo opakovaně na 50 zatížených lokalitách ČR k překročení imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci suspendovaných částic PM₁₀. Roční limit pro PM₁₀ byl překročen na 2 stanicích, pro PM_2,5 na 10 stanicích. Současně byl překročen imisní limit pro roční průměrnou koncentraci benzo(a)pyrenu na 25 stanicích.

Hodnocení životního prostředí dle tematických celků²

Tematický celek/indikátor		Změna od 1990	Změna od 2000	Změna od 2010	Poslední meziroční změna
Klimatický systém
	Teplotní a srážkové poměry
	Odtokové poměry a stav podzemních vod v kontextu změny klimatu
	Emise skleníkových plynů
Ovzduší
	Emise znečišťujících látek
	Emise těžkých kovů
	Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví
	Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace
Vodní hospodářství a jakost vody
	Odběry vody
	Vypouštění odpadních vod
	Čištění odpadních vod
	Jakost vody
Příroda a krajina
	Využití území
	Fragmentace krajiny
	Ochrana přírody
	Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin v letech 2006 a 2012
	Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť v letech 2006 a 2012
	Indikátor běžných druhů ptáků
Lesy
	Zdravotní stav lesů
	Druhová a věková skladba lesů
	Odpovědné lesní hospodaření
Půda a zemědělství
	Ohrožení půdy erozí a svahovými nestabilitami
	Spotřeba hnojiv a přípravků na ochranu rostlin
	Kvalita zemědělské půdy
	Ekologické zemědělství
Průmysl a energetika
	Těžba surovin
	Průmyslová produkce
	Konečná spotřeba energie
	Energetická náročnost hospodářství
	Výroba elektřiny a tepla
	Obnovitelné zdroje energie
	Staré ekologické zátěže
	Domácí materiálová spotřeba
	Materiálová náročnost HDP
Doprava
	Výkony dopravy a infrastruktura
	Spotřeba energie a paliv v dopravě
	Emise z dopravy
	Hluková zátěž obyvatelstva
Odpady
	Celková produkce odpadů		*
	Produkce a nakládání s komunálními odpady		*
	Struktura nakládání s odpady		*
	Produkce a recyklace odpadů z obalů		*
	Produkce a recyklace odpadů vybraných výrobků		*
Financování
	Investice a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí
	Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí

² Trend se vyvíjí pozitivně, v souladu se stanovenými cíli.
Trend nezaznamenává negativní ani pozitivní vývoj, lze jej označit za stagnaci.
Trend se vyvíjí negativně, není v souladu se stanovenými cíli.
Není možné vyhodnotit stav a trend.
Změna od 1990 – změna od roku 1990 do posledního dostupného roku hodnocení
Změna od 2000 – změna od roku 2000 do posledního dostupného roku hodnocení
Změna od 2010 – změna od roku 2010 do posledního dostupného roku hodnocení
Poslední meziroční změna – změna mezi dvěma posledními dostupnými roky hodnocení
* Změna od roku 2009.

Klimatický systém

	Změna od 1990	Změna od 2000	Změna od 2010	Poslední meziroční změna
Teplotní a srážkové poměry
Odtokové poměry a stav podzemních vod v kontextu změny klimatu
Emise skleníkových plynů

Z plného znění zprávy doplňujeme:

Agregované emise skleníkových plynů v ČR poklesly v období 1990–2016 o 34,4 % na 129,6 Mt CO₂ ekv. (bez LULUCF). V období 2005–2016 emise poklesly o 11,8 % (17,4 Mt CO₂ ekv.) a cíl Politiky ochrany klimatu v ČR (pokles o 32 Mt CO₂ ekv. do roku 2020 vůči roku 2005) tak zatím splněn není. V meziročním srovnání 2015–2016 agregované emise narostly o 1,5 %. Největší meziroční nárůsty emisí byly registrovány v sektorech energetický průmysl (o 0,8 Mt) a doprava (o 0,7 Mt), tyto sektory jsou dohromady zdrojem více než poloviny celkových agregovaných emisí ČR.

Imisní limity pro suspendované částice PM₁₀ a PM_2,5 jsou na území ČR dlouhodobě překračovány. V současné době jsou meziroční výkyvy dány zejména meteorologickými podmínkami a v zimní části roku jsou spojeny zejména s inverzním charakterem počasí. Imisní limit pro 24hodinovou průměrnou koncentraci PM₁₀ byl v roce 2017 překročen na 8,3 % území (v roce 2016 na 1,4 % území), nadlimitním koncentracím bylo v tomto hodnoceném roce vystaveno 23,1 % obyvatel ČR (v roce 2016 celkem 7,3 % obyvatel). Limit pro roční průměrnou koncentraci PM₁₀ byl v roce 2017 na území ČR překročen na 0,02 % území. Z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM₁₀ bylo v roce 2017 vyhlášeno celkem 39 smogových situací o celkovém trvání 3 757 hodin. Suspendované částice jsou problémem nejen v ČR, ale i v ostatních evropských státech, nadlimitním 24hodinovým koncentracím PM₁₀ bylo v roce 2014 vystaveno zhruba 16 % městské populace zemí EU28.

Suspendované částice velikostních frakcí PM₁₀ a PM_2,5 jsou do ovzduší emitovány různými zdroji, v obou případech bylo v roce 2016 dominantním zdrojem vytápění domácností, které v případě PM_2,5 představovalo 74,2 % všech zdrojů, v případě PM₁₀ pak 57,2 %. Dalším zdrojem emisí byla i doprava, především resuspenze a otěry pneumatik apod. Kromě emitování částic uvedenými zdroji suspendované částice také vznikají chemickou reakcí z prekurzorů sekundárních částic (NO_x, SO₂, NH₃ a VOC).

Dalším závažným problémem kvality ovzduší v ČR je překračování imisního limitu pro benzo(a)pyren. Nejvyšších koncentrací je dosahováno v průmyslových lokalitách, nadlimitní koncentrace se však dlouhodobě vyskytují i na stanicích městských, přičemž zcela převažujícím zdrojem emisí benzo(a)pyrenu je vytápění domácností (98,4 % v roce 2016). Imisní limit pro benzo(a)pyren byl v roce 2017 překročen zhruba na 26,0 % území, kde žilo 61,8 % obyvatelstva (Graf 3). V roce 2016 se jednalo o 25,9 % území, kde žilo 55,7 % obyvatelstva. Koncentrace benzo(a)pyrenu vykazují výrazný roční chod s maximy v zimním období v návaznosti mimo jiné na zhoršené rozptylové podmínky. Nadlimitním ročním koncentracím benzo(a)pyrenu (1 ng.m^-3) je vystaveno i ostatní evropské obyvatelstvo, v roce 2014 se jednalo zhruba o 17–24 % městské populace EU28.

Pro budoucnost zdrojů tepla vytápění jsou důležité informace v následujícím grafu.

Z grafu je vidět významný potenciál snížení emisí přechodem na zdroje, které mají významně snížený podíl emisí VOC a PM_2,5.

Z vyhlášených úkolů do vytápění významně zasáhne i tento:

BA3 – Snížení podílu pevných fosilních paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích nespadajících pod systém EU ETS

• Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem průmyslu a obchodu připravilo materiál „Analýza k možnostem a dopadům zohlednění environmentálních prvků v sazbách spotřebních a energetických daní v České republice“, který byl v prosinci 2016 předložen vládě, která ho usnesením č. 6/2017 vzala na vědomí a uložila Ministerstvu financí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem průmyslu a obchodu doplnit ji o další analýzy dopadů a do 31. prosince 2018 předložit vládě doporučení k případnému zohlednění environmentálních prvků v sazbách spotřebních a energetických daní v České republice. V roce 2017 a 2018 proběhlo několik jednání zainteresovaných rezortů a analýza je na základě výstupů z těchto jednání i na základě výsledků vyjednávání o přístupu ke snižování emisí v sektoru EU-ETS a mimo EU ETS průběžně aktualizována o podrobnější odhady environmentálních dopadů tak, aby mohlo být výše uvedené doporučení vládě poskytnuto do konce roku 2018.
• Gestor: MF
• Termín: 31. 12. 2016 a 2018

DA1 – Podpora urychlení obměny zdrojů tepla v sektoru lokálního vytápění domácností

• Podporu výměn kotlů na pevná paliva zajišťují tzv. kotlíkové dotace (OPŽP, Prioritní osa 2, Zpráva o životním prostředí České republiky 2017 55 Specifický cíl 2.1), rozdělené do 3 hlavních výzev s celkovou alokací cca 9 miliard Kč. První dvě výzvy již proběhly nebo probíhají, třetí by měla být otevřena na počátku roku 2019. Očekává se výměna 80–100 tis. starých kotlů na pevná paliva. V rámci 1. výzvy, která byla díky navýšení alokace rozšířena o výzvu pouze na zdroje využívající obnovitelných zdrojů energie, již bylo schváleno cca 29 tis. žádostí o výměnu kotle (z toho bylo profinancováno cca 24 tis. žádostí). V rámci 2. výzvy došlo ke konci roku 2017 ke schválení 8 tis. žádostí o dotace na výměnu kotle (profinancováno 185 žádostí), přičemž cílem je výměna až 35 tis. kotlů.

Gestor: MŽP
Termín: průběžně

Závěr: plněno průběžně

Zpráva o životním prostředí za rok 2017 vychází ve zkrácené podobě. Ve shodě MŽP, CENIA a výbory Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR došlo k úpravě konceptu zpráv o životním prostředí. Zpráva v loňském rozsahu bude zpracována jednou za dva roky. V mezidobí bude zpracováno shrnutí nejdůležitějších informací o stavu a vývoji životního prostředí.

Plný text „Zprávy“ lze stáhnout z:
https://www.sfzp.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/detail-tiskove-zpravy/?id=79