LŠ TZB 2019: Revitalizace zámeckého areálu na seminární hotel

Péče o historické objekty je pro některé majitele jen povinnost, pro jiné podnikatelská příležitost a pro některé i srdeční záležitost. V každém případě vyžaduje finanční prostředky, a ty se musí získat. V některých případech je jejich zdrojem státní rozpočet, dotace z různých fondů, dary sponzorů atp. Tyto prostředky maximálně pokryjí náklady na revitalizaci, ale nikoliv již na následnou péči a provoz. Proto musí být doplňovány z jiných činností. V poslední době přibývají historické objekty, kterým jejich majitelé dávají novou náplň. Na podkladě architektonického návrhu obnovy renesančního zámku Brtnice, jeho revitalizace na seminární hotel, si letos pět soutěžních týmů složených ze studentů TZB Fakulty stavební ČVUT v Praze v rámci již 17. Letní školy TZB vyzkoušelo, jak by bylo možné zajistit vytápění, větrání a další součásti komplexu TZB pro revitalizovaný areál zahrnující i novou přístavbu.

Myšlenku motivovat studenty oboru TZB k hlubšímu zájmu v sobě měl prof. Karel Kabele již v době studia a počátků svého působení na katedře TZB fakulty stavební, ČVUT v Praze. Jejím jedním z prvních vyjádření se stala v roce 1996 soutěž studentů o nejlepší program pro obor TZB v prostředí tabulkového procesoru Excel, odtud i název „Zlatá tabulka“. K oboru TZB patří výpočty nutně a správné použití vzorců včetně ověřování jejich výsledků je základem správné praxe i dnes. Na tradici několika ročníků Zlaté tabulky pak navázala Letní škola TZB, která se ve spolupráci s dalšími katedrami TZB stala místem setkání studentů i pedagogů Česka a Slovenska. Pod tímto názvem jde o 17. ročník, ale z pohledu tradice jde o 23. ročník. Za ní stál a dále stojí spolu s prof. Karlem Kabelem tým předních odborníků, například doc. Karel Papež (ČVUT v Praze), prof. Jiří Hirš (VUT Brno), doc. Košičanová (TU Košice), po řadu let i doc. Lulkovičová (TU Bratislava), pak přípravný a realizační tým tvořený Ing. Urbanem, Ph.D., doc. Kabrhelem, Ing. Veverkovou, Ph.D. a doktorandy katedry TZB Fakulty stavební ČVUT v Praze, kterým všem patří dík za přípravu podkladů i odborných přednášek. Akce by nemohla proběhnout bez organizačního zajištění Společností pro techniku prostředí a finanční podpory, kterou poskytnul Program EFEKT Energie 2 v rámci MPO a partneři z řad firem oboru TZB, ať už výrobci zařízení, nebo realizační firmy. Zástupci firem tuto událost podpořili nejen finančně, ale také osobně v roli odborných konzultantů po dobu workshopu, za což jim patří velké poděkování. Pro portál TZB-info je velkou ctí, že již řadu let je výlučným mediálním partnerem LŠ TZB.

Tradiční akce, tradiční místo, příjemné prostředí Parkhotelu Český Šternberk. I výhled z oken hotelu směrem k opravovanému hradu letos symbolicky připomínal vybrané téma. Letos se ustavily čtyři soutěžní týmy. Zadání workshopu představovalo modelovou situaci, kdy v souladu s požadavky investora architekt připravil studii rekonstrukce zámeckého areálu zámku v Brtnici. Autorem architektonické studie rekonstrukce zámku je Ing. arch. Vojtěch Dvořák. Objekt zámku představuje velmi rozsáhlý areál a přidruženým zámeckým parkem. Zámek se skládá ze třech propojených nádvoří a architektonická studie předpokládá vzhledem k velikosti objektu celou řadu provozů: ubytovací část hotelu, seminární místnosti, kongresový sál, výstavní část, obřadní síň, restaurace atp. Soutěžní teamy měly za úkol navržení koncepce technického řešení zásobování objektu energiemi - řešení zdrojů energie, způsobu distribuce tepla, chladu a vzduchu a způsobu přípravy teplé vody. Návrh energetické koncepce měli studenti zpracovat s použitím vhodného řešení různých zdrojů energie a připravit schéma s propojením jednotlivých prvků systému a zón v řešeném objektu. Vzhledem ke kombinaci historických kamenných stavebních konstrukcí a konstrukcí nově navržených, různých druhů provozů od hotelových pokojů, přes kuchyně, restaurace, školící místnosti, administrativní zázemí, fitness aj. šlo o komplikovaný úkol. K dispozici bylo architektonické řešení revitalizace včetně zpracovaných energetických bilancí, tepelných ztrát atp.

Jediným zdrojem energie v zámku je elektrická přípojka, ale existuje i možnost realizovat plynovou přípojku. Z toho pak vycházely návrhy a do konečných verzí byla zvolena tepelná čerpadla země-voda s hloubkovými vrty, nebo tepelná čerpadla země-voda odebírající přírodní tepelnou energii ze dna rozsáhlého rybníku, nebo plynové zdroje tepla a také kogenerační plynová jednotka. Na zdroje tepla, ale i chladu, pak navázala distribuční zařízení.

Součástí LŠ TZB je vždy poměrně rozsáhlý seminář odborných přednášek, který probíhá první den. Jeho cílem je upozornit na specifika zadání úkolu. Náplně přednášek vždy úzce souvisí se soutěžním tématem. Letos to byla energetická náročnost historických budov, využití BIM, poznatky z jiných revitalizací historických objektů, specifika návrhu otopných soustav, větrání a klimatizace různě využívaných prostorů a řešení pro historické objekty, hygiena pitné a teplé vody v objektech bez pravidelného využívání, příklady konkrétních výrobků včetně specifik konstrukcí kompresorů tepelných čerpadel a chladicích strojů atp. Odborné přednášky předcházejí praktickému workshopu a slouží účastníkům jako inspirace a podklad pro řešení zadaného úkolu.

Udržet intenzívní soustředění na zpracování úkolu nelze po celý den, který měly soutěžní týmy k dispozici. Proto jako letošní novinka byla v odpoledni pro týmy vložena krátká doplňková soutěž, která měla na chvíli přenést pozornost trochu jinam a  na chvíli přivést soutěžící ven na čerstvý vzduch. I téma soutěže však mělo hodně společného s TZB, konkrétně chlazením. Každý tým dostal k výběru řadu různých surovin a jeho úkolem bylo co nejvíce ochladit plechovku piva z teploty cca 30 °C. Mezi surovinami byla voda, led a kuchyňská sůl. Současně byly mezi suroviny zařazeny tzv. „slepé“ suroviny, jako cukr, kyselina askorbová (vitamín C), jedlá soda, vosk apod. Jednoduchý fyzikální pokus, ale které suroviny zvolit a jak nejvhodněji a zvolit jejich poměry? Vítěznému týmu se podařilo ochladit plechovku piva za 15 minut na cca 5 °C. Nejhorší výsledek byl přibližně 13 °C, ale i ten by byl pro konzumaci přijatelný. Ověření výsledné teploty bylo praktickou ukázkou použití měřicí ústředny s více teplotními čidly a rovněž i orientačního měření pomocí termokamery. Výsledek experimentu současně potvrdil zkušenost, že nejteplejší pivo vykazuje po otevření největší pěnivost.

17. Letní škola TZB 2019 a 23. soutěž v dlouhodobé tradici se podle vyjádření účastníků opět vydařila. Naučit se optimálně pracovat v týmu, neboť návrh systémů TZB nikdy netvoří jen jeden specialista a je nutná těsná spolupráce i s architekty a projektanty stavební části, není lehké a každá taková zkušenost je cenná.

Pozn.:
Autorem všech fotografií z průběhu LŠ TZB je Ing. Miroslav Urban, Ph.D.