Zásady pro bezpečné výrobky uváděné na trh a do provozu

Následující dokumenty a obchodní smlouva zavazují výrobce k provádění bezpečných výrobků (zařízení).

1. Odpovídající projekční dokumentace – je určující a limitující dokumentací pro výrobek (zařízení).
2. Vypovídající konstrukční i výrobní dokumentace, schémata řídících obvodů, včetně analýzy rizik – je realizační dokumentací pro výrobek (zařízení).
3. Konkrétní výpočtová (dimenzionální) dokumentace – je předpisem minimální dimenze výrobku (zařízení), včetně přídavků na opotřebení a korozi, důležitá pro jeho bezpečnost a spolehlivost.
4. Reálné technologické postupy – jsou návody na proveditelnost (technologičnost) výrobku (zařízení) pro splnění jeho funkčnosti, bezpečnosti a spolehlivosti.
5. Potřebné personální zajištění – jsou kvalifikační předpoklady pro správnou realizaci výrobku (zařízení).
6. Vhodné výrobní zařízení i vybavení – spolehlivé a přesné zařízení k provedení požadované kvality výrobku (zařízení).
7. Spolehlivé měřící a kontrolní i zkušební zařízení – pro kontrolu kvality, splnění funkčnosti, predikce bezpečnosti a spolehlivosti výrobku (zařízení).
8. Nutná předepsaná kontrola a odpovídající zkoušení (PKZ), zajištění NDT a DT zkoušení – pro kontrolu i splnění celkové kvality výrobku (zařízení), spolehlivosti a bezpečnosti v souladu s předpisem výrobní dokumentace.
9. Zajištění kvalitních subdodavatelů a kooperací – v rámci provedení výrobku (zařízení) v požadované kvalitě v souladu s konstrukční i výrobní dokumentací.
10. Správná dílensko-montážní dokumentace – dokumentace pro dílenskou montáž dle požadavků konstrukční dokumentace a funkčních i bezpečnostních zásad ke splnění kritérií rizik provozu výrobku (zařízení).
11. Provedení funkční zkoušky výrobku – k ověření správné i spolehlivé funkce výrobku (zařízení) před expedicí, jeho montáží a instalací na místě provozu.
12. Provedená úvodní revize výrobku – nutná kontrola (inspekce) výrobku (zařízení) revizním technikem pro ověření jeho celkové bezpečnosti při provozu.
13. Montážní dokumentace výrobku (zařízení) – předpis správné montáže a provedení funkčních zkoušek na místě instalace výrobku před jeho uvedením do provozu.
14. Vyčerpávající dokumentace pro provoz, údržbu (servis) a kontrolu výrobku, včetně analýzy rizik – návody na provoz, pravidelnou provozní kontrolu, diagnostiku stavu výrobku (zařízení) po předepsané době provozu, nutný servis po stanovené době provozu v rámci bezpečnosti a spolehlivosti, předpis dodržování bezpečnostních zásad.
15. Konkrétní prohlášení o shodě nebo o shodě vlastností výrobku – prohlášení výrobce, že výrobek (zařízení) je vyrobeno a celkově provedeno podle právně-technických zásad i technických norem s ohledem na jeho bezpečnost, spolehlivost i celkovou požadovanou kvalitu.
16. Potřebná předávací dokumentace – nutná dokumentace pro zákazníka (provozovatele) výrobku (zařízení) k ujištění, že výrobek (zařízení) je vyrobeno a celkově provedeno dle schválené dokumentace, která splňuje požadavky objednávky na jeho použití pro daný účel i v daných provozních podmínkách, rovněž i splňuje právně-technické předpisy a technické normy.

Pojmy

Bezpečnost – vlastnost objektu neohrožovat lidské zdraví nebo životní prostředí při plnění pedepsané funkce po stanovenou dobu a za stanovených podmínek.

Opravitelnost – vlastnost objektu spočívající ve způsobilosti ke zjišťování příčin vzniku jeho poruch a odstraňování jejich následků opravou.

Udržovatelnost – vlastnost objektu spočívající ve způsobilosti k předcházení poruch předepsanou údržbou.

Spolehlivost – obecná vlastnost plnit požadované funkce při zachování stanovených hodnot provozních ukazatelů v daných mezích a čase.

Bezporuchovost – schopnost objektu plnit nepřetržitě požadované funkce po stanovenou dobu a za stanovených podmínek.

Životnost – schopnost objektu plnit požadované funkce do dosažení mezního stavu při stanovení systému předepsané údržby a oprav.

Bezpečný výrobek – je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek jeho užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, ev. jehož užití představuje pro spotřebitele (uživatele) vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí při jeho užívání. Sledují se u výrobku z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele (uživatele) zejména tato kritéria: vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užívání, včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení a označení výstrah, návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších údajů i informací poskytovaných výrobcem. Údaje a informace musí být uvedeny pro ČR v českém jazyce (ev. jazyce země instalace i provozu), vliv na další výrobek, za předpokladu jeho užívání s dalším výrobkem, způsob předvádění výrobku, rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

Posouzení shody

Proces posouzení shody je jednou z nutných podmínek pro uvedení výrobku na trh a lze jej označit obecně jako sekvenci úkonů v jedinečné struktuře pro určenou skupinu výrobků i jako postup. Na tento proces nelze rozhodně nahlížet paušálně z hlediska jeho univerzálnosti. Specifický postup prokazování je vždy předurčen právě kombinací výrobků, jejichž shodu může posoudit pouze tzv. notifikovaná osoba.

Modulární charakter procesu posouzení shody

Hlavní řídící zásady pro používání postupů posuzování shody je možné, s odkazem na modularitu jednotlivých metod posuzování, shrnout zjednodušeně takto:

• vnitřní kontrola výroby
• EU přezkoušení typu
• shoda s typem
• zabezpečení kvality výroby
• zabezpečení kvality výrobku
• ověřování výrobku
• ověřování celků
• komplexní zabezpečování kvality

Společné postupy posuzování shody výrobků vycházejí pro účely jednotlivých nařízení vlády z Rozhodnutí evropského Parlamentu a Rady č. 768/2008/ES.

Postupy posuzování shody jsou dělitelné na moduly, které jsou vztažené k fázi návrhu výrobku a fázi výroby, a výrobek se zpravidla posuzuje v obou těchto fázích.

Základní moduly mohou být použity v obou fázích, když uplatnění jednotlivých modulů pro danou skupinu výrobků je stanoveno.

Na trh mohou být uvedeny pouze shodné výrobky v rámci regulované oblasti.

Princip vzájemné uznatelnosti

Proces posouzení shody, včetně samotného vydání Eu prohlášení o shodě nebo dalších, s tímto procesem spojených úkonů, nemusí provádět dovozce u výrobků označených značkou CE, a u nichž bylo dříve provedeno prokazatelné posouzení shody dle příslušné technické legislativy členského státu EU u výrobce (byly již uvedeny legálně na trh v některém členském státě EU) a za podmínky, že míra ochrany dle užitého legislativního rozhraní v daném státě je vyhovující i pro ochranu zájmů v podmínkách České republiky, není-li však jinak stanoveno v nařízení vlády.

Úložní doba dokumentů k prokázání shody – není-li stanoveno v rámci příslušného nařízení vlády jinak, je povinen výrobce nebo dovozce, pro účely poskytnutí orgánům dozoru, uchovávat veškeré doklady, svědčící o procesu prokázání shody po dobu 10 let, a to od uvedení na trh, ukončení výroby nebo dovozu.

Technická dokumentace

Ve vztahu k výrobku je pojmem poněkud relativním zejména proto, že v zásadě není stanoven taxativní obsah tohoto pojmu a vychází se spíše z nutného obecného předpokladu skladby technické dokumentace (někdy označované v širším pojetí jako průvodní dokumentace), kterou lze v obecných souvislostech stručně definovat jako dokumentaci, která musí umožňovat posouzení obecné bezpečnosti nebo shody výrobku s požadavky komoditně vymezené struktury směrnic.

Technická dokumentace výrobku – musí v nezbytné míře zahrnovat dokumenty v rozsahu umožňujícím provedení mechanismu posouzení shody ve fázi návrhu, výroby a funkce výrobku.

Technická dokumentace může mít stejný obsah pro jednotlivé komodity výrobků, nicméně se má za to, že musí obsahovat v širších souvislostech nejméně:

• celkový technický výkres výrobku, včetně podsestav, popř. schémat jednotlivých obvodů nebo podrobných výkresů, doplněných výpočty, výsledky zkoušek atd., které jsou nezbytné pro kontrolu shody výrobku v dané oblasti i k prokázání základních obecných požadavků na zdraví a bezpečnost,
• soupis základních požadavků tohoto výrobku, technických norem nebo ostatních technických specifikací, které byly použity při konstrukci výrobku,
• analýzu rizik zohledňující účinky výrobku v rámci jeho použití a jeho vliv na uživatele,
• bilance a popis metod určených a přijatých k eliminaci nebezpečí deklarovaných na základě provedené analýzy rizik,
• ostatní technické posouzení nebo certifikáty,
• technické zprávy s výsledky doplňujících zkoušek, které byly provedeny na základě vlastního uvážení přímo výrobcem nebo jiným pověřeným subjektem (laboratoří, zkušebnou), jestliže výrobce prohlašuje shodu s příslušnou normou v harmonizované oblasti,
• návod k použití výrobku a obsahující kromě ostatního i popis okolností souvisejících s jeho balením, přepravou, údržbou, likvidací atd.

Kdo je povinen zpracovat průvodní dokumentaci?

Tuto povinnost má subjekt uvádějící výrobek na trh nebo do provozu, zpravidla výrobce, dovozce nebo k tomuto pověřená třetí strana.

Úložní doba průvodní dokumentace – společně s ostatními souvisejícími dokumenty výrobku (i EU prohlášení o shodě atd.), je nutno průvodní dokumentaci uchovávat dle potřeby inspekce po dobu nejméně 10 let, a to počínaje datem vyrobení posledního výrobku, ne nějž se dokumenty vztahují (jde-li o sériovou výrobu) a tuto významnou povinnost musí převzít subjekt uvádějící výrobek na trh (do provozu) i v případě, není-li výrobce ani zplnomocněný zástupce usazen v EU.

Analýza rizik – je nutnou součástí průvodní technické dokumentace výrobku (zařízení), platí i pro výrobky již na trh uvedené. Rizikem se obecně rozumí kombinace četnosti a pravděpodobnosti výskytu specifikované nebezpečné události či následků této události z použití výrobku.Riziko existuje jako individuální, dále z výkonu povolání, potom společenské a ekonomické. Analýzou rizik lze nazvat strukturovaný proces identifikace a odhadu rizik ve všech shora uvedených kategoriích, když jeho obsahem jsou zpravidla nejméně tyto 3 kroky: odhalení rizikové situace (identifikace), analýza četnosti (s jakou pravděpodobností může tato situace nastat) a analýza následků (jaké mohou vzniknout následky).

Postupy analýzy rizik jsou zpravidla modifikací standardních metod analýzy spolehlivosti a jakkoli lze vycházet ze zobecnitelných mechanismů vycházejících z ČSN EN ISO 12100, nelze je uplatňovat paušálně. K použití vybrané metody či postupu je vždy podstatné rozhodnutí o rozsahu a hloubce analýzy s odkazem na povahu výrobku a zejména okolnosti aktuálního posouzení, tedy může mít povahu jedinečnosti.

Nejčastěji používané metody

FMEA – analýza druhů poruchových stavů a jejich důsledků – podstatou je zjištění odpovědi na otázku „co se stane, když…“.

ETA – analýza stromu událostí – induktivním charakterem podobná FMEA, pracuje pouze s úspěšnými a poruchovými stavy.

PHA – předběžná analýza nebezpečí – zpracovává se seznam nebezpečí a generických nebezpečných situací v provozních souvislostech užití.

FTA – analýza stromu poruchových stavů – založená na identifikaci podmínek či vlivů, jež mohou přispět k vymezené nežádoucí události.

HAZOP – analýza nebezpečí a provozuschopnosti – založená na identifikaci nepředvídaných vlivů implementovaných do výrobku.

HRA - posuzování spolehlivosti lidského činitele – založená na vyhodnocování vlivů lidského faktoru na užití výrobku.

V zásadě je však možné i obvyklé užití dalších metod či postupů, které mohou být i kombinací či účelovou modifikací např. shora uvedených.

Hodnocení rizik

Základní filosofie – je-li zjištěn stav mezní rizikovosti, je nutné podniknout kroky ke snížení rizikovosti ši jeho úplné eliminaci. Mnohdy, ale nelze z různých příčin zcela rizika eliminovat a riziko zůstane na hranici.která je označována jako zbytková rizikovost. Pro tuto úroveň poté musí být přijata zvláštní bezpečnostní opatření, která je poté nutno trvale uplatňovat při užívání výrobku.

Analýza rizik v čase

Analýzu rizik je vhodné provést (opakovaně provést) ve fázi přípravy výrobku k uvedení na trh, v níž je potencionál efektivnosti nápravných opatřené maximální.

Předvýrobní fáze produkce nového výrobku – potenciál změn (např. úpravy konstrukce, návrhu změny výrobního procesu, apod.) vysoký, rizika lze efektivně odstranit či je podstatně potlačit. Výrobní fáze – zpravidla vyloučen či omezen reálný zásah do konstrukce nebo změny výrobního procesu, nápravná opatření vedou zpravidla pouze k „pasivnímu“ potlačení rizik, např. upravením podmínek užívání či dovybavením výstražnými upozorněními pro zbytková nebezpečí.

Obory a předpisy

1. Konstrukce stavebních výrobků namáhané staticky, cyklicky, na únavu i dynamicky, tj. konstrukce budov, výrobních hal, mostů, jeřábových drah, sloupů, stožárů, věží, komínů, pilotů, vodohospodářských staveb, konstrukcí energetických tras, výztuží do betonu aj. /od 01.07.2013 dle NEPR č. 305/2011 /(CPR), NKPP EU č. 568/2014, NKPP EU č. 574/2014, NV č. 215/2016 Sb., NV č. 312/2005 Sb., NV č. 163/2002 Sb., zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. i zák. č. 350/2012 Sb., výrobkových norem i evropských Směrnic ES,EHS, NEPR, NKPP, CPR/.
2. Konstrukce tlakových zařízení, tj. potrubí, výměníků, tlakových nádob, kotlů, nádrží, zásobníků aj., NV č. 219/2016 Sb., NV č. 119/2016 Sb., NV č. 208/2011 Sb., NV č. 25/2003 Sb., NV č. 126/2004 Sb., NV č. 42/2006 Sb., NV č. 179/2001 Sb., zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, výrobkových norem i evropských Směrnic 2014/68/EU, 2014/29/EU, 2009/105/ES, 87/404/EHS, 2010/35/EU, 92/42/EHS, 96/57/ES).
3. Konstrukce strojů, zdvihacích a zvedacích i dopravních zařízení, chladících zařízení tj. těžební, důlní, stavební, dopravní, výrobní stroje, jeřáby, zdvihací plošiny, zvedáky, výtahy aj. (dle NV č. 122/2016 Sb., č. 176/2008 Sb. a NV č. 170/2011 Sb., NV č. 229/2012 Sb., NV č. 27/2003 Sb., NV č. 127/2004 Sb., NV č. 142/2008 Sb., NV č. 179/2001 Sb., NV č. 70/2002 Sb., zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, výrobkových norem i evropských Směrnic 2006/42/ES, 2009/127/ES, 2012/32/EU, 95/16/ES, 96/57/ES, 2000/9/ES).
4. Konstrukce plynových zařízení, tj. potrubí, zásobníky, hořáky, nádrže, kompresorové stanice aj. (dle NV č. 219/2016 Sb., NEPR 2016/426, NV č. 25/2003 Sb., NV č. 126/2004 Sb., zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb., a zák. č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, výrobkových norem i evropských Směrnic 2009/142/ES, 90/396/EHS, 92/42/EHS).
5. Elektrická zařízení používána v určitých mezích napětí (dle NV č. 118/2016 Sb., prostředí s nebezpečím výbuchu. Výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility (dle NV č. 117/2016 Sb.). Zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (dle NV č. 116/2016 Sb.). Tj. dle zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dle výrobkových norem i evropských Směrnic 2014/35/EU, 2014/30/EU, 2014/34/EU).

Legislativně-technické předpisy pro výrobky (zařízení)

Dle požadavků Evropských směrnic (ES, EHS), zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb., zák. č. 91/2016 Sb. a č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády ČR (NV), harmonizovaných a technických výrobkových norem, ev. jiných technických norem, rovněž též kontraktu (obchodní smlouvy), je nutné provozovat výrobky a technická zařízení jako bezpečné i spolehlivé, ev. projektantem nebo konstruktérem výrobce předepsanou mírou bezpečnosti, trvanlivosti, životnosti, spolehlivosti a kvality.

Zák. č. 265/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh a zák. č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zák. č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.

Zák. č. 91/2016 Sb., kterým se mění zák. č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony.

Zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

Zák. č. 88/2016 Sb., kterým se mění zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

Zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

Zák. č. 262/20016 Sb. ve znění zák. č. 585/2006 Sb., zákoník práce a pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů.

Zák. č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích.

Zák. č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií.

Zák. č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.

Zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí.

Vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemoci z povolání.

Zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

Zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

Zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých zákonů.

Zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Zák. č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhl. č. 50/1978 Sb., ve znění vyhl. č. 98/1982 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

Vyhl. č. 85/1978 Sb. ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.

Vyhl. č. 18/1979 Sb. ve znění vyhl. č. 97/1982 Sb., vyhl. č. 551/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhl. č. 118/2003 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

Vyhl. č. 19/1979 Sb., ve znění vyhl. č. 552/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a nařízení vlády č. 394/2003 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k jejich bezpečnosti.

Vyhl. č. 21/1979 Sb., ve znění vyhl. č. 554/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhl. č. 395/2003 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

Vyhl. č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti.

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

ČSN EN ISO 9001 – Systém managementu kvality. Požadavky.

ČSN ISO 45001 – Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Požadavky.

ČSN EN ISO 14001 – Systémy environmentálního managementu. Požadavky s návodem na použití.

ČSN EN ISO 3834-1 až 6 – Požadavky na kvalitu při tavném svařování kovových materiálů.

ČSN EN ISO/IEC 17020 – Posuzování shody. Všeobecná kritéria pro činnost různých typů orgánů provádějících inspekci. (Systém provádění inspekcí).

ČSN EN ISO/IEC 17065 – Posuzování shody. Požadavky na orgány certifikující produkty, procesy a služby. (Systém provádění certifikace výrobků a zařízení).

ČSN EN ISO/IEC 17025 – Posuzování shody. Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. (Systém provádění kontrol a zkoušek v laboratoři a ve zkušebně, ev. na montáži).

ČSN EN ISO/IEC 17024 – Posuzování shody. Všeobecné požadavky na orgány pro certifikaci osob. (Kvalifikace personálu, odborná způsobilost).

Konstrukce výrobků

Kovové konstrukce staveb pro stroje, technická a technologická zařízení, konstrukce staveb, konstrukce pro kotle, tlakové nádoby a jiná technická energetická zařízení i jejich sestavy, včetně potrubí, konstrukce staveb pro plynová zařízení a potrubí, konstrukce dopravních a transportních zařízení, stavební konstrukce budov, balkónů, vrat, nosníků i pilířů, stadionů, hal, skladů, průmyslových staveb, lávek, mostů, tunelů, vodohospodářských staveb, komínů, vysokých pecí, budov elektráren, kotelen a spaloven, nádrží, zásobníků, stavební a strojní konstrukce pro stavby, tj. věže, stožáry, vysílače, antény, jeřábové dráhy, výtahy, lanové dráhy, geologické a geotechnické konstrukce, skořepinové konstrukce zásobníků a rezervoárů, aj. konstrukcí.