Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

O povinnosti poskytovat informace o spotřebě tepla a teplé vody v bytech nejméně měsíčně

Od 1. ledna 2022 je předepsáno poskytovat informace o spotřebě tepla a vody, není však uvedeno, co mají obsahovat. Je možné, že povinnost bude splněna samoodečtem na základě výzvy poskytovatele služeb. Kdo má možnost zjistit stav měřidla, má informace o spotřebě tepla nebo teplé vody, popř. o počtu dílků na indikátorech.

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky prošla 1. čtením novela zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela reaguje na předpis EU, který stanoví:

Od 1. ledna 2022 jsou konečným uživatelům v případech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, poskytovány informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou za měsíc. Mohou být zpřístupněny také prostřednictvím internetu a aktualizovány tak často, jak to měřicí zařízení a používané systémy umožňují. Vytápění a chlazení mohou být z této povinnosti mimo otopné/chladicí období vyjmuty“.

Podle tohoto předpisu mají být alespoň jednou za měsíc poskytovány informace o spotřebě tepla a ústředně připravované teplé vody. Předepsáno je tedy poskytovat informace, není však uvedeno, co přesně mají tyto informace obsahovat. Není přesně uvedeno, že se má jednat o metry krychlové teplé vody, spotřebu tepla v gigajoulech, nebo o počet dílků na indikátorech umístěných na otopných tělesech.

V navrhovaných odstavcích 1 a 2 § 8a novely zákona č. 67/2013 Sb. je však uvedeno, že pokud jsou instalována dálkově odečitatelná měřidla měřící spotřebu tepla, společně (ústředně) připravované teplé vody nebo dálkově odečitatelná zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, doručuje poskytovatel služeb příjemci služeb informace o jeho zjištěné spotřebě tepla a spotřebě společně (ústředně) připravované teplé vody.

V navrhovaném odstavci 5 § 8a zákona č. 67/2013 Sb. je uvedeno, že informace o spotřebě se uživatel bytu má dozvědět způsobem umožňujícím dálkový přístup (přes internet), nebo mu mají být dokonce zasílány v listinné podobě, pokud o to písemně požádá. Ve většině případů si však uživatel bytu může tyto informace zjistit přímo na číselníku vodoměru teplé vody nebo displeji indikátoru na otopném tělese, které jsou umístěny v jeho bytě nebo vodoměry někdy ve společných prostorách domu, kam má uživatel bytu kdykoliv přístup. Proč by tedy příjemce služeb měl zjišťovat spotřebu tepla nebo teplé vody pomocí dálkového přístupu (internetu), nebo si informace o ní měl nechat posílat, když si ji může zjistit přímo po odečtu z měřidel? Mohla by tedy stačit výzva zveřejněná na domovní nástěnce, aby si uživatelé bytů každý měsíc odečetli spotřebu teplé vody a dílky na indikátorech u otopných těles, popř. spotřebu tepla z jiného měřidla v bytě (podle toho, jaká měřidla jsou v konkrétních bytech instalována).

Navrhovaný odstavec 4 § 8a zákona č. 67/2013 Sb. navíc stanoví, že náklady na poskytování informací nelze zahrnout do nákladů na služby. Avšak informace o spotřebě podle tohoto návrhu novely zákona by pro vlastníky domů nebo společenství vlastníků poskytovaly často externí firmy, které jim provádějí rozúčtování nákladů na vytápění a přípravu teplé vody. Tyto firmy nebudou tuto službu poskytovat zdarma. Jak se tedy budou tyto náklady rozúčtovávat např. mezi vlastníky bytů? Předpis EU totiž stanoví:

Členské státy zajistí, aby koneční uživatelé obdrželi veškerá vyúčtování a informace o vyúčtování spotřeby energie bezplatně a aby měli vhodný a bezplatný přístup k údajům o své spotřebě“.

Domnívám se, že povinnost vyplývající z předpisu EU by byla splněna i samoodečtem měřidel na základě výzvy poskytovatele služeb, protože kdo má možnost kdykoliv zjistit stav měřidla, má kdykoliv (a zdarma) informace o spotřebě tepla nebo teplé vody, popř. o počtu dílků na indikátorech. Dálkový přístup je tedy účelný pouze v případech, kdy nelze stav měřidla odečíst (není vybaveno displejem apod.), nebo kdy příjemce služeb nemá k měřidlu přístup.

Proto by bylo vhodné do § 8a zákona č. 67/2013 Sb. doplnit odstavec 6, ve znění:

(6) Povinnost podle odstavce 1 nebo 2 se považuje za splněnou také v případech, kdy má příjemce služeb možnost odečíst si stavy měřidel měřících spotřebu tepla nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo stavy měřidel měřících spotřebu společně připravované teplé vody sám, protože k nim má kdykoliv přístup a poskytovatel služeb vyzve příjemce služeb k jejich odečtu za období každého kalendářního měsíce“.

Tento navrhovaný odstavec by, jak se domnívám, nebyl v rozporu s předpisem EU a zabránil by zbytečným nemalým nákladům na zařízení pro automatické odečty měřidel a indikátorů a na poskytování stavů měřidel a indikátorů přes internet, popř. v listinné podobě. Při nutnosti odečtu každý měsíc je už velmi náročné provádět dálkový odečet měřidel pochůzkou po schodišti domu a je tedy nutný odečet automatický.