Říjnová kauza – zákaz prodeje kotlů a kamen na uhlí
Jako hlavní palivo využívá uhelná paliva stále okolo 300 tisíc domácností. Zákaz uvádět uhelné kotle na trh v ČR, když je lze přivézt ze zahraničí nedává smysl. Rozhovor s Ing. Zdeňkem Lyčkou, výkonným ředitelem APTT.
Kauza měsíce října – lokální vytápění domácností uhelnými palivy
Uhlí je tradičním palivem pro lokální vytápění českých domácností. Do konce 60. let minulého století bylo dokonce palivem dominantním, s postupnou „plynofikací“ domácností a rozšiřováním centrálního zásobování teplem (ovšem závislém opět na uhlí) jeho význam pomalu slábl, nicméně ještě před 10 léty byla uhelná paliva hlavním palivem pro více jak 500 tisíc lokálně vytápěných českých domácností. V současnosti se odhaduje, že jako hlavní palivo využívá uhelná paliva stále okolo 300 tisíc domácností.
V létech 2015 až 2019 bylo možné si pořídit kotel na spalování uhlí v rámci Kotlíkových dotací. Musely ovšem plnit přísné požadavky na emise a účinnost podle ekodesignu, tedy požadavky, které plošně platí pro všechny kotle na pevná paliva v EU až od roku 2020. V rámci první výzvy KD byly dotačně podporovány i ručně plněné kotle, od roku 2017 byly dotovány v rámci druhé výzvy KD již pouze kombinované automatické kotle na spalování uhlí a biomasy (dřevních pelet). Životnost těchto kotlů se pohybuje mezi 15 až 20 léty.
Zákaz jako blesk z čistého nebe
V dubnu letošního roku se jako blesk z čistého nebe objevila informace, že v návrhu novely zákona o ochraně ovzduší se má objevit zákaz prodeje spalovacích zdrojů na tuhá fosilní paliva na trhu v ČR, který měl platit od 1. ledna roku 2025. Návrhem byli nejvíce zaskočeni čeští výrobci kotlů a kamen na uhlí, protože tyto zdroje tepla pro ně představují poměrně významnou část jejich produkce. Například v roce 2022 bylo v ČR prodáno 39 tisíc kotlů na pevná paliva o výkonu do 50 kW, z toho víc jak 20 tisíc tvořily kotle, které byly certifikovány na spalování uhlí. A přitom chystaný zákaz prodeje kotlů na uhlí s českými výrobci vůbec nikdo nekonzultoval. Tedy spíše je nikdo neupozornil, že by měli urychleně zásadním způsobem změnit strukturu svých výrobků.
Sporným bodem navrhovaného zákazu prodeje byl fakt, že by bylo pouze zakázáno uvádět tyto kotle na trh v ČR, ale nadále by bylo možné si zakoupit kotel na uhlí v zahraničí a u nás jej zprovoznit a provozovat. Zcela jednoznačně by tak byli diskriminováni čeští výrobci, navíc by tím bylo porušeno pravidlo o volném pohybu zboží na trzích EU.
To byl jeden z hlavních argumentů, které měly proti tomuto zákazu v mezirezortním připomínkovém řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu a Hospodářská komora ČR. Čeští obchodníci jsou natolik zdatní, že by pro ně nebyl problém nabídnout ve svých obchodech českým domácnostem kotle na uhlí, nakoupené (uvedené na trh) v zahraničí, čímž by se nijak nesnížila dostupnost těchto kotlů na českém trhu. Podle unijních pravidel je totiž uvedením na trh míněn první prodej od výrobce. Takže pokud bych kotel nakoupil v zahraničí (kotel uvedený na trh mimo ČR), mohl bych jej legálně přivézt do ČR a zde jej podruhé prodat komukoliv.
300 tisíc domácností
Druhým sporným bodem navrhovaného zákazu byl fakt, že by se to týkalo všech spalovacích zdrojů, certifikovaných pro spalování uhelných paliv. Tedy i tzv. kombinovaných kotlů, které jsou certifikovány na spalování uhlí, ale také biomasy (například automatické kotle na uhlí a dřevní pelety). Přitom tyto kotle by měly hrát významnou roli při přechodu vytápění domácností na ekologičtější alternativní způsoby vytápění. Z oněch 300 tisíc domácností, které stále topí uhelnými palivy, významná část nemá z technických či ekonomických důvodů možnost přejít na vytápění tepelným čerpadlem či plynem, a i nadále budou závislé na vytápění pevnými palivy. A právě pro tyto domácnosti jsou určeny kombinované kotle, neboť je zřejmé, že ceny uhlí porostou a stále horší bude i jeho dostupnost. V současnosti je tak pro mnohé stále ještě výhodnější vytápění uhlím, nicméně v dohledné budoucnosti jim kombinovaný kotel umožní plynulý přechod na vytápění biomasou bez finančně nákladné úpravy systému vytápění domácnosti.
Velkým problémem vytápění domácností uhlím jsou emise škodlivin, které tyto zdroje tepla vypouštějí do ovzduší. Ale to platilo především pro staré ručně přikládané kotle bez jakéhokoli řízeného způsobu spalování (kotle bez ventilátorů). Ovšem moderní kotle plnící požadavky na emise a účinnost podle ekodesignu produkují řádově desetkrát méně škodlivých emisí než kotle třídy 3, které není možné uvádět na trh v ČR již od roku 2018.
